• Úvodní stránka
  • Kdo jsme
  • Články
  • Právní poradna
    • Občanské právo
    • Pracovní právo
    • Správní právo
    • Právní rady pro aktivisty
    • Novinky a články
    • Zákony a příručky
  • Publikace
  • Odkazy
  • Kontakty
  • Kemp
facebook

20
LED
2022

Je Západ odhodlaný vyhladovět obyvatele Afghánistánu?

Štítky: Amerika, Asie, Potraviny
Autor: Vijay Prashad
komentář : vypnuto

11. ledna 2022 apeloval koordinátor pomoci pro mimořádné situace OSN Martin Griffiths k mezinárodní komunitě, aby pomohla vybrat 4,4 miliardy dolarů humanitární pomoci, a označil toto úsilí „největší žádostí o humanitární pomoc pro jedinou zemi.“ Zmíněná suma je zapotřebí „na podporu kolabujících základních služeb,“ uvedlo OSN. Pokud nebude tato žádost vyslyšena, zmínil Griffiths, pak budeme „příští rok [2023] žádat o 10 miliard dolarů.“

Částka 10 miliard je signifikantní. Pár dní poté, co se v polovině srpna 2021 chopil Taliban v Afghánistánu moci, oznámila americká vláda zabrání 9,5 miliard dolarů na afghánských účtech v americkém bankovním systému. Pod tlakem americké vlády také Mezinárodní měnový fond odepřel Afghánistánu přístup k 455 milionům dolarů jako jeho podílu ze zvláštních práv na čerpání finančních prostředků z mezinárodní rezervy, kterou MMF zajišťuje svým členským zemím jako doplněk jejich původních rezerv. Tyto dvě sumy – představující afghánské měnové rezervy – dosahují tedy dohromady skoro 10 miliard dolarů, přesné číslo, o kterém Griffith prohlásil, že je země bude potřebovat, pokud OSN okamžitě nesežene mimořádnou platbu pro zajištění humanitární pomoci pro Afghánistán.

Nedávná analýza rozvojového ekonoma dr. Williama Byrda pro Ústav míru Spojených států nazvaná „Jak zmírnit afghánskou hospodářskou a humanitární krizi,“ uvádí, že ekonomická a humanitární krize, kterým země čelí, jsou přímým výsledkem ukončení 8 miliardové každoroční pomoci pro Afghánistán a také zmrazení 9,5 miliard dolarů z „devizových rezerv“ Spojenými státy. Analýza dále poukazuje na skutečnost, že úlevy od sankcí – učiněné americkým ministerstvem financí a Radou bezpečnosti OSN (22. 12. 20221) – umožňující humanitární pomoc Afghánistánu by měly být rozšířeny také na „soukromý sektor a komerční transakce.“ Byrd dále zmínil potřebu najít cestu jak zajistit platy zdravotnických pracovníků, učitelů a dalších poskytovatelů základních služeb, aby se zabránilo hospodářskému zhroucení Afghánistánu a navrhl k tomuto účelu využít „kombinaci příjmů z Afghánistánu a financování zahraniční pomoci“.

Myšlenka vyplácení platů přímo učitelům se dostala na přetřes již začátkem prosince 2021 na schůzce zvláštní zmocněnkyně OSN pro Afghánistán Deborah Lyonsové a afghánského náměstka ministra zahraničních věcí Sher Mohammada Abbase Stanikzaje. Žádný z těchto návrhů ale podle všeho nebyl brán ve Washingtonu vážně.

Humanitární krize

V červenci 2020, předtím, než zemi tvrdě zasáhla pandemie a dávno předtím, než se k moci v Kábulu vrátil Taliban, uvedl ministr hospodářství Afghánistánu, že 90 procent obyvatel země žije pod mezinárodní hranicí chudoby dva dolary na den. Od začátku války v Afghánistánu v roce 2001 přitom Spojené státy utratily podle dat poskytnutých Watsonovým institutem pro mezinárodní a veřejné otázky na Brownově univerzitě za vedení bojů 2,313 bilionů dolarů. Přesto, že platily 20 let válčení v této zemi, vydala americká vláda podle vlastních odhadů na rekonstrukci země pouhých 145 miliard. V srpnu 2021, předtím než Taliban porazil armádu Spojených států, zveřejnil Zvláštní generální inspektor vlády Spojených států pro rekonstrukci Afghánistánu (SIGAR) důležitou zprávu, která posuzovala, jak byly utraceny peníze určené Spojenými státy na rozvoj země. Autoři zprávy napsali, že přes určité dílčí úspěchy, byl „pokrok nejasný a vyhlídky udržení tohoto pokroku v budoucnu jsou velmi pochybné.“ Zpráva poukázala na nedostatečnou přípravu ucelené strategie americké vlády, přílišnou závislost na zahraniční pomoci a všudypřítomné korupční prostředí panující v americkém smluvním systému jako na jedny z důvodů, které ve výsledku vedly k „problémovým rekonstrukčním snahám“ v Afghánistánu. Vše vyústilo v obrovské plýtvání prostředky určenými Afgháncům, kteří tyto zdroje zoufale potřebovali k obnově země zničené mnoha lety války.

1. prosince 2021 zveřejnil Rozvojový program OSN (UNDP) jinou zásadní zprávu o zničující situaci panující v Afghánistánu. V posledním desetiletí americké okupace klesl roční příjem v Afghánistánu na hlavu z 650 dolarů (2012) na něco kolem 500 dolarů v roce 2020 a při stejném tempu růstu počtu obyvatel klesne na cca 350 dolarů v roce 2022. Pro pochopení rozsahu humanitární krize, které čelí afghánský lid, je dobré citovat v úplnosti pasáž ze zmíněné zprávy UNDP: „Podle současných odhadů má pouze 5 % obyvatel dostatek jídla, zatímco počet lidí, kteří čelí hlady, se podle nynějších odhadů… vyšplhala na 23 milionů. Skoro 14 milionů afghánských dětí se bude pravděpodobně tuto zimu potýkat s krizovým množstvím potravy nebo balancovat na jeho hraně, tři a půl milionů dětí mladších pěti let bude podle odhadů trpět akutní podvýživou a 1 milion dětí čelí hrozbě smrti hladem a zimou.“

Držet při životě

Tato rozvíjející se humanitární krize v Afghánistánu byla důvodem pro výzvu OSN mezinárodní komunitě z 11. ledna. 18. prosince 2021 zasedala mimořádná schůze Rady zahraničních ministrů Organizace islámské spolupráce (OIS) svolaná Saúdskou Arábií do pákistánského Islamabádu. Tématem byl Afghánistán. Mimo zasedací místnost, kde se pouze tvořila prohlášení, se různí ministři zahraničí sešly s poběřeným afghánským ministrem zahraničních věcí Amirem Khanem Muttaqim. V Islamabádu se Muttaqi také sešl se zvláštním zmocněncem Spojených států pro Afghánistán Thomasem Westem. Významný člen americké delegace sdělil Kamaru Yousafovi z Express Tribune (Pákistán): „pracovali jsme v tichosti na získání hotovosti… [aby došla do] země ve větších a větších částkách.“ Ministr zahraničí na schůzce OIS mi prozradil, že státy OIS již tiše pracují na zaslání humanitární pomoci Afghánistánu.

O čtyři dny později, 22. prosince, představily Spojené státy rezoluci (2615) Rady bezpečnosti OSN, která vyzvala k „humanitární výjimce“ z přísných sankcí proti Afghánistánu. Během schůze, která trvala asi 40 minut, nikdo nevznesl dotaz, proč se Spojené státy, které navrhly zmíněnou rezoluci, zároveň rozhodly zmrazit 10 miliard dolarů, které patří Afghánistánu. Nicméně přijetí rezoluce bylo široce oslavováno, neboť všem byla jasná závažnost afghánské krize. Mezi tím Zhang Jun, stálý čínská představitel v OSN, zmínil problémy týkající se dlouhodobých důsledků sankcí a vyzval Radu, aby „navedla Taliban ke konsolidaci vnitřních struktur, umožnila mu udržet bezpečnost a stabilitu, a podpořila rekonstrukci a oživení v zemi.“

Významný člen Afghánské ústřední banky (Da Afghanistan Bank) mi sdělil, že se očekává, že velmi potřebné zdroje poputují do země jako součást humanitární pomoci poskytnuté afghánskými sousedy, především Čínou, Íránem a Pákistánem (pomoc z Indie bude přicházet přes Írán). Pomoc přichází i z dalších sousedních zemí, jako je Uzbekistán, který poslal 3700 tun potravin, paliva a zimního oblečení, a Turkmenistán, který poslal palivo a potraviny. Začátkem ledna 2022 cestoval Muttaqi do íránského Teheránu, aby se tam setkal s íránským ministrem zahraničí Hosseinem Amirabdollahianem a íránským zvláštním představitelem pro Afghánistán, Hassenem Kazemi Qomim. Ačkoliv Írán neuznává vládu Talibanu jako oficiální vládu Afghánistánu, je s ní v úzkém kontaktu, aby „pomohl zdeptanému lidu Afghánistánu a snížil jeho utrpení.“ Muttaqi přitom zdůraznil, že jeho vláda chce zapojit hlavní velmoci do řešení budoucnosti země.

10. ledna, den před nejnovější výzvou OSN na pomoc Afghánistánu, se skupina charitativních a nevládních organizací zorganizovaná americkou Zakat nadací, sešla na schůzce Afghánských mírových a humanitárních sil ve Washingtonu. Největší obavy vzbuzovala humanitární krize, které čelí afghánský lid, zejména bezprostřední hrozba hladu v zemi v situaci, kdy kvůli dranému zimnímu počasí došlo k uzavření silničních spojení.

V listopadu 2021 apeloval afghánský náměstek ministra zahraničí Sher Mohammad Abbas Stanikzai na spojené státy, aby znovu otevřely svoji ambasádu v Kábulu; o pár týdnů později uvedl, že Spojené státy jsou za krizi v Afghánistánu odpovědné a „musí hrát aktivní roli“ v nápravě škod, které zemi způsobily. To shrnuje současnou náladu v Afghánistánu: otevřít vztahy se Spojenými státy, ale pouze pokud umožní afghánskému lidu přístup k jeho vlastním penězům pro záchranu afghánských životů.

Převzato z: https://www.struggle-la-lucha.org/ 

Profilový obrázek
O autorovi

Komentáře

comments

Social Share

  • google-share

Právní poradna

Zápis závazku prodat v budoucnu nemovitost do katastru

28 září, 2021

Minusové hodiny - nepravidelně rozvrhovaná pracovní doba

27 září, 2021

Má zaměstnavatel nárok na náhradu při vracení pracovní pomůcky?

15 srpna, 2021

Odkazy

Nadcházející akce

  • Momentálně nejsou naplánované žádné akce
AEC v1.0.4

Kalendář akcí

AEC v1.0.4

Štítky

Afrika Akce Amerika Antifašizmus Antikapitalismus Antirasizmus Armáda Asie Blízký východ Bydlení Česká politika čína Ekologie Ekonomika Evropa Evropská unie Filosofie Historie imperialismus Kultura Latinská Amerika Levá perspektiva Levice Média Německo Odbory a pracoviště Palestina Politika Potraviny Praha Protivládní hnutí Rozhovor Rusko Školství Socialismus Sociální otázky Společnost Spravedlnost Svět Ukrajina válka Vězeňství Z domova Zdravotnictví Ženy a gender

Video

Levá Perspektiva o.s.

Občanské sdružení na obranu sociálně vyloučených, upozaděných a
diskriminovaných lidí včetně prevence sociální exkluze. Provozujeme
levicový, informačně-publicistický web a internetovou právní poradnu.
Aktivně vystupujeme proti fašismu, rasismu, homofobii a všem formám
diskriminace.

Aktuální články

Intenzivní protesty proti plánům české vlády zvýšit věk odchodu do důchodu

25 dubna, 2023

Stažení cel EU na ukrajinské obilí selhalo, protože východoevropské země vystoupily do opozice

24 dubna, 2023

Boje v Chartúmu ohrožují poslední pokus o příměří

22 dubna, 2023

Po přijetí penzijní reformy vyšli francouzští pracující opět do ulic

18 dubna, 2023

Stávka bezpečnostních pracovníků letišť v Německu

17 dubna, 2023

Archivy

  • Duben 2023
  • Březen 2023
  • Únor 2023
  • Leden 2023
  • Listopad 2022
  • Říjen 2022
  • Září 2022
  • Srpen 2022
  • Červenec 2022
  • Červen 2022
  • Květen 2022
  • Duben 2022
  • Březen 2022
  • Únor 2022
  • Leden 2022
  • Prosinec 2021
  • Listopad 2021
  • Říjen 2021
  • Září 2021
  • Srpen 2021
  • Červenec 2021
  • Červen 2021
  • Květen 2021
  • Duben 2021
  • Březen 2021
  • Únor 2021
  • Leden 2021
  • Prosinec 2020
  • Listopad 2020
  • Říjen 2020
  • Září 2020
  • Srpen 2020
  • Červenec 2020
  • Červen 2020
  • Květen 2020
  • Duben 2020
  • Březen 2020
  • Únor 2020
  • Leden 2020
  • Prosinec 2019
  • Listopad 2019
  • Říjen 2019
  • Září 2019
  • Srpen 2019
  • Červenec 2019
  • Červen 2019
  • Květen 2019
  • Duben 2019
  • Březen 2019
  • Únor 2019
  • Leden 2019
  • Prosinec 2018
  • Listopad 2018
  • Říjen 2018
  • Září 2018
  • Srpen 2018
  • Červenec 2018
  • Červen 2018
  • Květen 2018
  • Duben 2018
  • Březen 2018
  • Únor 2018
  • Leden 2018
  • Prosinec 2017
  • Listopad 2017
  • Říjen 2017
  • Září 2017
  • Srpen 2017
  • Červenec 2017
  • Červen 2017
  • Květen 2017
  • Duben 2017
  • Březen 2017
  • Únor 2017
  • Leden 2017
  • Prosinec 2016
  • Listopad 2016
  • Říjen 2016
  • Září 2016
  • Srpen 2016
  • Červenec 2016
  • Červen 2016
  • Květen 2016
  • Duben 2016
  • Březen 2016
  • Únor 2016
  • Leden 2016
  • Prosinec 2015
  • Listopad 2015
  • Září 2015
  • Srpen 2015
  • Červenec 2015
  • Červen 2015
  • Květen 2015
  • Duben 2015
  • Březen 2015
  • Únor 2015
  • Leden 2015
  • Prosinec 2014
  • Listopad 2014
  • Říjen 2014
  • Září 2014
  • Srpen 2014
  • Červenec 2014
  • Červen 2014
  • Květen 2014
  • Duben 2014
  • Březen 2014
  • Únor 2014
  • Leden 2014
  • Prosinec 2013
  • Listopad 2013
  • Říjen 2013
  • Září 2013
  • Srpen 2013
  • Červenec 2013
  • Červen 2013
  • Květen 2013
  • Duben 2013
  • Březen 2013
  • Leden 2013
  • Prosinec 2012
  • Listopad 2012
  • Říjen 2012
  • Září 2012
  • Srpen 2012
  • Červenec 2012
  • Červen 2012
  • Květen 2012
  • Duben 2012
  • Březen 2012
  • Únor 2012
  • Únor 2010
  • Leden 2010
  • Prosinec 2009
  • Listopad 2009

Štítky

Afrika Akce Amerika Antifašizmus Antikapitalismus Antirasizmus Armáda Asie Blízký východ Bydlení Ekologie Ekonomika Evropa Evropská unie Filosofie Historie imperialismus Kultura Latinská Amerika Levice Levá perspektiva Liberec Média Německo Odbory a pracoviště Palestina Politika Potraviny Praha Protivládní hnutí Rozhovor Rusko Socialismus Sociální otázky Společnost Spravedlnost Svět Ukrajina válka Z domova Zdravotnictví Česká politika čína Školství Ženy a gender
© 2013 Levá perspektiva, o.s. Všechna práva vyhrazena.