11. ledna 2022 apeloval koordinátor pomoci pro mimořádné situace OSN Martin Griffiths k mezinárodní komunitě, aby pomohla vybrat 4,4 miliardy dolarů humanitární pomoci, a označil toto úsilí „největší žádostí o humanitární pomoc pro jedinou zemi.“ Zmíněná suma je zapotřebí „na podporu kolabujících základních služeb,“ uvedlo OSN. Pokud nebude tato žádost vyslyšena, zmínil Griffiths, pak budeme „příští rok [2023] žádat o 10 miliard dolarů.“

Částka 10 miliard je signifikantní. Pár dní poté, co se v polovině srpna 2021 chopil Taliban v Afghánistánu moci, oznámila americká vláda zabrání 9,5 miliard dolarů na afghánských účtech v americkém bankovním systému. Pod tlakem americké vlády také Mezinárodní měnový fond odepřel Afghánistánu přístup k 455 milionům dolarů jako jeho podílu ze zvláštních práv na čerpání finančních prostředků z mezinárodní rezervy, kterou MMF zajišťuje svým členským zemím jako doplněk jejich původních rezerv. Tyto dvě sumy – představující afghánské měnové rezervy – dosahují tedy dohromady skoro 10 miliard dolarů, přesné číslo, o kterém Griffith prohlásil, že je země bude potřebovat, pokud OSN okamžitě nesežene mimořádnou platbu pro zajištění humanitární pomoci pro Afghánistán.

Nedávná analýza rozvojového ekonoma dr. Williama Byrda pro Ústav míru Spojených států nazvaná „Jak zmírnit afghánskou hospodářskou a humanitární krizi,“ uvádí, že ekonomická a humanitární krize, kterým země čelí, jsou přímým výsledkem ukončení 8 miliardové každoroční pomoci pro Afghánistán a také zmrazení 9,5 miliard dolarů z „devizových rezerv“ Spojenými státy. Analýza dále poukazuje na skutečnost, že úlevy od sankcí – učiněné americkým ministerstvem financí a Radou bezpečnosti OSN (22. 12. 20221) – umožňující humanitární pomoc Afghánistánu by měly být rozšířeny také na „soukromý sektor a komerční transakce.“ Byrd dále zmínil potřebu najít cestu jak zajistit platy zdravotnických pracovníků, učitelů a dalších poskytovatelů základních služeb, aby se zabránilo hospodářskému zhroucení Afghánistánu a navrhl k tomuto účelu využít „kombinaci příjmů z Afghánistánu a financování zahraniční pomoci“.

Myšlenka vyplácení platů přímo učitelům se dostala na přetřes již začátkem prosince 2021 na schůzce zvláštní zmocněnkyně OSN pro Afghánistán Deborah Lyonsové a afghánského náměstka ministra zahraničních věcí Sher Mohammada Abbase Stanikzaje. Žádný z těchto návrhů ale podle všeho nebyl brán ve Washingtonu vážně.

Humanitární krize

V červenci 2020, předtím, než zemi tvrdě zasáhla pandemie a dávno předtím, než se k moci v Kábulu vrátil Taliban, uvedl ministr hospodářství Afghánistánu, že 90 procent obyvatel země žije pod mezinárodní hranicí chudoby dva dolary na den. Od začátku války v Afghánistánu v roce 2001 přitom Spojené státy utratily podle dat poskytnutých Watsonovým institutem pro mezinárodní a veřejné otázky na Brownově univerzitě za vedení bojů 2,313 bilionů dolarů. Přesto, že platily 20 let válčení v této zemi, vydala americká vláda podle vlastních odhadů na rekonstrukci země pouhých 145 miliard. V srpnu 2021, předtím než Taliban porazil armádu Spojených států, zveřejnil Zvláštní generální inspektor vlády Spojených států pro rekonstrukci Afghánistánu (SIGAR) důležitou zprávu, která posuzovala, jak byly utraceny peníze určené Spojenými státy na rozvoj země. Autoři zprávy napsali, že přes určité dílčí úspěchy, byl „pokrok nejasný a vyhlídky udržení tohoto pokroku v budoucnu jsou velmi pochybné.“ Zpráva poukázala na nedostatečnou přípravu ucelené strategie americké vlády, přílišnou závislost na zahraniční pomoci a všudypřítomné korupční prostředí panující v americkém smluvním systému jako na jedny z důvodů, které ve výsledku vedly k „problémovým rekonstrukčním snahám“ v Afghánistánu. Vše vyústilo v obrovské plýtvání prostředky určenými Afgháncům, kteří tyto zdroje zoufale potřebovali k obnově země zničené mnoha lety války.

1. prosince 2021 zveřejnil Rozvojový program OSN (UNDP) jinou zásadní zprávu o zničující situaci panující v Afghánistánu. V posledním desetiletí americké okupace klesl roční příjem v Afghánistánu na hlavu z 650 dolarů (2012) na něco kolem 500 dolarů v roce 2020 a při stejném tempu růstu počtu obyvatel klesne na cca 350 dolarů v roce 2022. Pro pochopení rozsahu humanitární krize, které čelí afghánský lid, je dobré citovat v úplnosti pasáž ze zmíněné zprávy UNDP: „Podle současných odhadů má pouze 5 % obyvatel dostatek jídla, zatímco počet lidí, kteří čelí hlady, se podle nynějších odhadů… vyšplhala na 23 milionů. Skoro 14 milionů afghánských dětí se bude pravděpodobně tuto zimu potýkat s krizovým množstvím potravy nebo balancovat na jeho hraně, tři a půl milionů dětí mladších pěti let bude podle odhadů trpět akutní podvýživou a 1 milion dětí čelí hrozbě smrti hladem a zimou.“

Držet při životě

Tato rozvíjející se humanitární krize v Afghánistánu byla důvodem pro výzvu OSN mezinárodní komunitě z 11. ledna. 18. prosince 2021 zasedala mimořádná schůze Rady zahraničních ministrů Organizace islámské spolupráce (OIS) svolaná Saúdskou Arábií do pákistánského Islamabádu. Tématem byl Afghánistán. Mimo zasedací místnost, kde se pouze tvořila prohlášení, se různí ministři zahraničí sešly s poběřeným afghánským ministrem zahraničních věcí Amirem Khanem Muttaqim. V Islamabádu se Muttaqi také sešl se zvláštním zmocněncem Spojených států pro Afghánistán Thomasem Westem. Významný člen americké delegace sdělil Kamaru Yousafovi z Express Tribune (Pákistán): „pracovali jsme v tichosti na získání hotovosti… [aby došla do] země ve větších a větších částkách.“ Ministr zahraničí na schůzce OIS mi prozradil, že státy OIS již tiše pracují na zaslání humanitární pomoci Afghánistánu.

O čtyři dny později, 22. prosince, představily Spojené státy rezoluci (2615) Rady bezpečnosti OSN, která vyzvala k „humanitární výjimce“ z přísných sankcí proti Afghánistánu. Během schůze, která trvala asi 40 minut, nikdo nevznesl dotaz, proč se Spojené státy, které navrhly zmíněnou rezoluci, zároveň rozhodly zmrazit 10 miliard dolarů, které patří Afghánistánu. Nicméně přijetí rezoluce bylo široce oslavováno, neboť všem byla jasná závažnost afghánské krize. Mezi tím Zhang Jun, stálý čínská představitel v OSN, zmínil problémy týkající se dlouhodobých důsledků sankcí a vyzval Radu, aby „navedla Taliban ke konsolidaci vnitřních struktur, umožnila mu udržet bezpečnost a stabilitu, a podpořila rekonstrukci a oživení v zemi.“

Významný člen Afghánské ústřední banky (Da Afghanistan Bank) mi sdělil, že se očekává, že velmi potřebné zdroje poputují do země jako součást humanitární pomoci poskytnuté afghánskými sousedy, především Čínou, Íránem a Pákistánem (pomoc z Indie bude přicházet přes Írán). Pomoc přichází i z dalších sousedních zemí, jako je Uzbekistán, který poslal 3700 tun potravin, paliva a zimního oblečení, a Turkmenistán, který poslal palivo a potraviny. Začátkem ledna 2022 cestoval Muttaqi do íránského Teheránu, aby se tam setkal s íránským ministrem zahraničí Hosseinem Amirabdollahianem a íránským zvláštním představitelem pro Afghánistán, Hassenem Kazemi Qomim. Ačkoliv Írán neuznává vládu Talibanu jako oficiální vládu Afghánistánu, je s ní v úzkém kontaktu, aby „pomohl zdeptanému lidu Afghánistánu a snížil jeho utrpení.“ Muttaqi přitom zdůraznil, že jeho vláda chce zapojit hlavní velmoci do řešení budoucnosti země.

10. ledna, den před nejnovější výzvou OSN na pomoc Afghánistánu, se skupina charitativních a nevládních organizací zorganizovaná americkou Zakat nadací, sešla na schůzce Afghánských mírových a humanitárních sil ve Washingtonu. Největší obavy vzbuzovala humanitární krize, které čelí afghánský lid, zejména bezprostřední hrozba hladu v zemi v situaci, kdy kvůli dranému zimnímu počasí došlo k uzavření silničních spojení.

V listopadu 2021 apeloval afghánský náměstek ministra zahraničí Sher Mohammad Abbas Stanikzai na spojené státy, aby znovu otevřely svoji ambasádu v Kábulu; o pár týdnů později uvedl, že Spojené státy jsou za krizi v Afghánistánu odpovědné a „musí hrát aktivní roli“ v nápravě škod, které zemi způsobily. To shrnuje současnou náladu v Afghánistánu: otevřít vztahy se Spojenými státy, ale pouze pokud umožní afghánskému lidu přístup k jeho vlastním penězům pro záchranu afghánských životů.

Převzato z: https://www.struggle-la-lucha.org/