K 50. výročí úmrtí Marie Majerové – zboření rodného domu?
16. ledna uplyne 50 let od úmrtí národní umělkyně Marie Majerové, která patří k nejvýznamnějším autorům československé pokrokové literatury 20. století. I proto bylo její dílo po r. 1989 odsouzeno k nezájmu a zapomnění. Pokud se o Majerové někdy přece jen píše, bývají to spíše články snižující její dílo a skandalizující její osobu, např. „Bouřlivý milostný život Marie Majerové“ (Novinky.cz, 25. 11. 2013)1), kde ovšem fakta poněkud kulhají za bulvárním nadpisem. To však ještě není nic proti lascivnímu článku „Marie Majerová nebyla vůbec příkladná soudružka“ (Žena-in.cz, 29. 5. 2014)2), kde můžeme v diskusi číst, jak se některé ženy vysmívají ženskému hnutí, což nás nemůže překvapit v době, kdy se i dělníci vysmívají dělnickému hnutí, mnozí socialisté odmítají socialismus a mnozí komunisté komunismus.
Je pochopitelné, že dílo Majerové se politicky nehodí pro novou dobu, která zálibně hledí na období předmnichovské republiky a dokonce na Rakousko-Uhersko jako na zlaté časy. Majerová zaznamenala tu dobu jinak a je odvážné dnes tvrdit, že to snad bylo v rozporu se skutečností, že snad postavení chudých lidí a zvláště chudých žen bylo dobré nebo že chudí lidé neexistovali a všichni se měli jako Baťa nebo Preiss. Majerová psala z vlastní zkušenosti, vyšla z nuzných poměrů. Její otec, řezník František Bartoš, se z důvodu bezvýchodné finanční situace oběsil, když Marii byly tři roky. Od dětství byla aktivní v dělnickém hnutí, od 16 let členkou sociální demokracie.
Marie Majerová měla to štěstí, že patřila k těm socialistickým literátům, kteří se dožili vítězství pracujícího lidu. V posledních letech svého života plně podpořila budování socialismu. Za svoji práci byla po zásluze oceněna nejvyššími řády. Národní umělkyní se stala dokonce už v r. 1947.
V rodném městě Marie Majerové (tehdy městysi) Úvaly v dnešním okrese Praha – východ (tehdy Český Brod) byl v r. 1954 za jejího významného finančního přispění a díky více než 10 tisícům odpracovaných dobrovolných brigádnických hodin otevřen Kulturní dům Marie Majerové, vzniklý přestavbou staršího hostince. Publikace o Úvalech z r. 1968 uvádí: „Marie Majerová darovala na přestavbu nejprve ve staré méně 890.000,- Kčs, na dostavení v r.1954 50.000,- Kčs, l5.000,- Kčs loutkové scéně na její vybavení a 5000,- Kčs divadelnímu souboru J. K. Tyla na osvětlení. Umístěno je tam všechno i kino.“3)
Po čtyřiceti letech od otevření bylo v r. 1994 rozhodnuto o jeho zrušení a navrácení objektu původním majitelům. Dnes je zde tržnice, v souladu s kulturní politikou restaurovaného kapitalismu. Označení kulturního domu na fasádě je už po léta zakryto reklamou.
Nejen to! Úvalské náměstí Marie Majerové (na kterém stojí její rodný dům) bylo po roce 1989 přejmenováno na náměstí Arnošta z Pardubic. První český arcibiskup (žijící v l. 1297 – 1364) se podle některých dohadů možná narodil na někdejší tvrzi Hostín na území dnešních Úval. Dnes se zdá pravděpodobnějším místem jeho narození Hostinka v okrese Náchod. Úvaly se tedy zbavily pojmenování veřejného prostranství po jediném svém prokazatelném všeobecně známém významném rodákovi. Po Marii Majerové se tak v rodném městě nejmenuje nic, ačkoli v 50. letech tolik pomohla jeho rozkvětu, přestože zde už od dětství nežila. Pomsta rodného města památce svého nejslavnějšího rodáka je o to zvláštnější, že na mnoha jiných místech republiky ulice M. Majerové zůstaly. (Nevděk je ostatně pro Úvaly typický, zmizet musela i třída Rudé armády, která městys 9. 5. 1945 osvobodila. Na území města a v okolí je několik pamětních desek a pomníků obětí fašistického běsnění v samém závěru války.)
50. výročí úmrtí Marie Majerové zřejmě oslaví město Úvaly vskutku velkolepě – zboří její rodný dům, na kterém je umístěna pamětní deska! Památkový katalog Národního památkového ústavu uvádí, že rodinný dům na nám. Arnošta z Pardubic č.p. 18 byl památkově chráněn od 3. 5. 1958 do 28. 4. 1997, kdy bylo upuštěno od ochrany, protože „byl zapsán za kulturní památku z politických důvodů; nemá výrazné architektonické hodnoty“.3)
Budiž, je to běžný venkovský rodinný dům z 19. století, ale je architektonická hodnota skutečně jediným důvodem pro památkovou ochranu? Úvaly nemají příliš historických památek a nejsou vyhledávanou turistickou lokalitou, ačkoli leží na hlavní železnici i silnici vedoucí do Prahy z východu, takže jsou výborně dopravně dostupné. Muzeum se ve městě nenachází, ačkoli mnohem menší sídla svá muzea mají. Nebylo by namístě rodný dům Majerové zachovat a zřídit v něm expozici, věnovanou jejímu dílu, případně z poloviny jejímu životu a dílu a z druhé poloviny dějinám města a okolí? Domnívám se, že své návštěvníky by si muzeum našlo. Počet obyvatel pražských satelitů se stále zvyšuje a není rozumné využití jejich volného času orientovat jen na kombinaci „kulturních domů“ Penny market a Billa, jako je tomu v Úvalech. Domácí i přespolní by mohli návštěvu muzea skloubit s procházkou pěknou okolní přírodou a v nedávném místním referendu byla odhlasována obnova vyhlášeného koupaliště, které bude dalším atraktivním cílem pro letní sezónu. Nemluvě o tom, že rodný dům je jednou z mála posledních ukázek původní venkovské zástavby Úval a ačkoli z celorepublikového hlediska je tuctový, v rámci města stojí za pozornost.
Dům je v majetku města Úvaly. To rozhodlo na jeho místě vystavět novou městskou knihovnu a společenské centrum. Vítězné návrhy soutěže představují několik „supermoderních“ staveb, které do náměstí příliš nezapadají.5) Je namístě se ptát, proč neučinit společenským centrem právě rodný dům M. Majerové jako muzeum a proč novostavbu knihovny nezřídit kdekoli jinde. Nebylo by namístě za tímto účelem odkoupit a obnovit někdejší Kulturní dům M. Majerové?
Zdá se, že vládnoucí antikomunismus prostě nutí vládce Úval vymazat Majerovou z dějin města. Po rekonstrukci byl v r. 2015 vyzdoben nádražní podchod výjevy z místních dějin. Samozřejmě, že na Majerovou „nezbylo místo“, zatímco je zde zachycen T. G. Masaryk, který „pobýval na nedalekém zámku v Kolodějích“ (a k Úvalům žádný vztah neměl). Období socialismu je z dějin rovněž vymazáno. Chvályhodné je alespoň ztvárnění protifašistického boje a osvobození Rudou armádou, kompenzováno je však vyobrazením Občanského fóra, jehož vznik byl dle autorů kromě osvobození od fašismu jedinou významnou událostí 20. století (podprahově tedy divák musí vnímat, že osvobození od fašismu a „od komunismu“ byly podobně světlými událostmi).6)
Pochybuji o tom, že v případě zboření rodného domu bude pamětní deska M. Majerové přemístěna na novostavbu. Nebylo by to ani namístě, protože její text uvádí, že „V tomto domě se roku 1882 narodila národní umělkyně – spisovatelka Marie Majerová“. V případě novostavby už by text neodpovídal skutečnosti. Ale především – na desce je vyobrazen srp a kladivo. Je sice natolik sešlá, že skoro není vidět, avšak nelze si dělat iluze o tom, že by deska byla restaurována a použita v původní podobě. Úvaly tak zřejmě přijdou nejen o rodný dům veliké umělkyně, ale i o pěknou dobovou pamětní desku.
V zastupitelstvu města najdeme ODS, ČSSD, nezávislé s podporou TOP 09 a bezpartijní členy sdružení „Otevřené Úvaly“ a „Pro Úvaly“. KSČM zde už ani nekandiduje, tedy nemá zastupitele. Zastane se sociální demokracie památky své bývalé členky? Pochybuji. „Zradila“ přece stranu, když v r. 1921 vstoupila do nově založené KSČ…
Všimněme si podobnosti s osudem rodného domu současníka Majerové, Petra Bezruče (1867 – 1958). Domek v Kostelci na Hané na Prostějovsku, ve kterém velký proletářský básník žil, byl v r. 2015 vyjmut ze seznamu kulturních památek a může být zbořen. Argumentace je stejná jako v případě Majerové: „Památková hodnota je založena pouze na politickém významu v době zapsání. Svou architektonickou hodnotou není objekt výjimečný, jde o běžnou produkci z počátku 20. století s novodobými úpravami.“7)
Plánované zbourání rodného domu s pamětní deskou Marie Majerové, navíc v roce 50. výročí jejího úmrtí, je vrcholem pohrdání kulturou ze strany současného režimu. Pokrokoví lidé by se tomu měli rozhodně postavit. Ve státě, který by si vážil své kultury, by spisovatel velikosti M. Majerové dávno měl v rodném městě nejen muzeum, ale i pomník. V Úvalech zřejmě brzy nebude mít už nic.
Rodný dům Marie Majerové
- https://www.novinky.cz/zena/styl/319217-bourlivy-milostny-zivot-marie-majerove.html
- http://zena-in.cz/clanek/marie-majerova-nebyla-vubec-prikladna-soudruzka
- http://www.uvaly.cz/uvaly-1968/
- http://www.pamatkovykatalog.cz/?element=2277318&sequence=4&mode=fulltext®ion%5B0%5D=St%C5%99edo%C4%8Desk%C3%BD+kraj&county%5B0%5D=Praha-v%C3%BDchod&municipality%5B0%5D=%C3%9Avaly&order=relevance%3Adesc&action=element&presenter=ElementsResults
- http://www.mestouvaly.cz/aktuality-z-mesta/jine-akce-v-kalendari-1/jak-by-mohla-vypadat-pripravovana-nova-mestska-knihovna-a-spolecenske-centrum-v-uvalech-verejna-prezentace-navrhu-354_85cs.html
- https://streetartuvaly.cz/realizovane-projekty/podchod-na-nadrazi/
- http://olomouc.idnes.cz/dum-petra-bezruce-uz-neni-kulturni-pamatka-kostelec-na-hane-olomoucky-kraj-1uf-/olomouc-zpravy.aspx?c=A151217_171426_olomouc-zpravy_stk
