• Úvodní stránka
  • Kdo jsme
  • Články
  • Právní poradna
    • Občanské právo
    • Pracovní právo
    • Správní právo
    • Právní rady pro aktivisty
    • Novinky a články
    • Zákony a příručky
  • Publikace
  • Odkazy
  • Kontakty
  • Kemp
facebook

12
LED
2017

K 50. výročí úmrtí Marie Majerové – zboření rodného domu?

Štítky: Historie, Kultura, Levice, Společnost, Z domova
Autor: Lukáš Vrobel
komentář : vypnuto

Marie Majerová (1882-1967) - národní umělkyně16. ledna uplyne 50 let od úmrtí národní umělkyně Marie Majerové, která patří k nejvýznamnějším autorům československé pokrokové literatury 20. století. I proto bylo její dílo po r. 1989 odsouzeno k nezájmu a zapomnění. Pokud se o Majerové někdy přece jen píše, bývají to spíše články snižující její dílo a skandalizující její osobu, např. „Bouřlivý milostný život Marie Majerové“ (Novinky.cz, 25. 11. 2013)1), kde ovšem fakta poněkud kulhají za bulvárním nadpisem. To však ještě není nic proti lascivnímu článku „Marie Majerová nebyla vůbec příkladná soudružka“ (Žena-in.cz, 29. 5. 2014)2), kde můžeme v diskusi číst, jak se některé ženy vysmívají ženskému hnutí, což nás nemůže překvapit v době, kdy se i dělníci vysmívají dělnickému hnutí, mnozí socialisté odmítají socialismus a mnozí komunisté komunismus.

Je pochopitelné, že dílo Majerové se politicky nehodí pro novou dobu, která zálibně hledí na období předmnichovské republiky a dokonce na Rakousko-Uhersko jako na zlaté časy. Majerová zaznamenala tu dobu jinak a je odvážné dnes tvrdit, že to snad bylo v rozporu se skutečností, že snad postavení chudých lidí a zvláště chudých žen bylo dobré nebo že chudí lidé neexistovali a všichni se měli jako Baťa nebo Preiss. Majerová psala z vlastní zkušenosti, vyšla z nuzných poměrů. Její otec, řezník František Bartoš, se z důvodu bezvýchodné finanční situace oběsil, když Marii byly tři roky. Od dětství byla aktivní v dělnickém hnutí, od 16 let členkou sociální demokracie.

Marie Majerová měla to štěstí, že patřila k těm socialistickým literátům, kteří se dožili vítězství pracujícího lidu. V posledních letech svého života plně podpořila budování socialismu. Za svoji práci byla po zásluze oceněna nejvyššími řády. Národní umělkyní se stala dokonce už v r. 1947.

V rodném městě Marie Majerové (tehdy městysi) Úvaly v dnešním okrese Praha – východ (tehdy Český Brod) byl v r. 1954 za jejího významného finančního přispění a díky více než 10 tisícům odpracovaných dobrovolných brigádnických hodin otevřen Kulturní dům Marie Majerové, vzniklý přestavbou staršího hostince. Publikace o Úvalech z r. 1968 uvádí: „Marie Majerová darovala na přestavbu nejprve ve staré méně 890.000,- Kčs, na dostavení v r.1954 50.000,- Kčs, l5.000,- Kčs loutkové scéně na její vybavení a 5000,- Kčs divadelnímu souboru J. K. Tyla na osvětlení. Umístěno je tam všechno i kino.“3)

Po čtyřiceti letech od otevření bylo v r. 1994 rozhodnuto o jeho zrušení a navrácení objektu původním majitelům. Dnes je zde tržnice, v souladu s kulturní politikou restaurovaného kapitalismu. Označení kulturního domu na fasádě je už po léta zakryto reklamou.

Nejen to! Úvalské náměstí Marie Majerové (na kterém stojí její rodný dům) bylo po roce 1989 přejmenováno na náměstí Arnošta z Pardubic. První český arcibiskup (žijící v l. 1297 – 1364) se podle některých dohadů možná narodil na někdejší tvrzi Hostín na území dnešních Úval. Dnes se zdá pravděpodobnějším místem jeho narození Hostinka v okrese Náchod. Úvaly se tedy zbavily pojmenování veřejného prostranství po jediném svém prokazatelném všeobecně známém významném rodákovi. Po Marii Majerové se tak v rodném městě nejmenuje nic, ačkoli v 50. letech tolik pomohla jeho rozkvětu, přestože zde už od dětství nežila. Pomsta rodného města památce svého nejslavnějšího rodáka je o to zvláštnější, že na mnoha jiných místech republiky ulice M. Majerové zůstaly. (Nevděk je ostatně pro Úvaly typický, zmizet musela i třída Rudé armády, která městys 9. 5. 1945 osvobodila. Na území města a v okolí je několik pamětních desek a pomníků obětí fašistického běsnění v samém závěru války.)

50. výročí úmrtí Marie Majerové zřejmě oslaví město Úvaly vskutku velkolepě – zboří její rodný dům, na kterém je umístěna pamětní deska! Památkový katalog Národního památkového ústavu uvádí, že rodinný dům na nám. Arnošta z Pardubic č.p. 18 byl památkově chráněn od 3. 5. 1958 do 28. 4. 1997, kdy bylo upuštěno od ochrany, protože „byl zapsán za kulturní památku z politických důvodů; nemá výrazné architektonické hodnoty“.3)

Budiž, je to běžný venkovský rodinný dům z 19. století, ale je architektonická hodnota skutečně jediným důvodem pro památkovou ochranu? Úvaly nemají příliš historických památek a nejsou vyhledávanou turistickou lokalitou, ačkoli leží na hlavní železnici i silnici vedoucí do Prahy z východu, takže jsou výborně dopravně dostupné. Muzeum se ve městě nenachází, ačkoli mnohem menší sídla svá muzea mají. Nebylo by namístě rodný dům Majerové zachovat a zřídit v něm expozici, věnovanou jejímu dílu, případně z poloviny jejímu životu a dílu a z druhé poloviny dějinám města a okolí? Domnívám se, že své návštěvníky by si muzeum našlo. Počet obyvatel pražských satelitů se stále zvyšuje a není rozumné využití jejich volného času orientovat jen na kombinaci „kulturních domů“ Penny market a Billa, jako je tomu v Úvalech. Domácí i přespolní by mohli návštěvu muzea skloubit s procházkou pěknou okolní přírodou a v nedávném místním referendu byla odhlasována obnova vyhlášeného koupaliště, které bude dalším atraktivním cílem pro letní sezónu. Nemluvě o tom, že rodný dům je jednou z mála posledních ukázek původní venkovské zástavby Úval a ačkoli z celorepublikového hlediska je tuctový, v rámci města stojí za pozornost.

Dům je v majetku města Úvaly. To rozhodlo na jeho místě vystavět novou městskou knihovnu a společenské centrum. Vítězné návrhy soutěže představují několik „supermoderních“ staveb, které do náměstí příliš nezapadají.5) Je namístě se ptát, proč neučinit společenským centrem právě rodný dům M. Majerové jako muzeum a proč novostavbu knihovny nezřídit kdekoli jinde. Nebylo by namístě za tímto účelem odkoupit a obnovit někdejší Kulturní dům M. Majerové?

Zdá se, že vládnoucí antikomunismus prostě nutí vládce Úval vymazat Majerovou z dějin města. Po rekonstrukci byl v r. 2015 vyzdoben nádražní podchod výjevy z místních dějin. Samozřejmě, že na Majerovou „nezbylo místo“, zatímco je zde zachycen T. G. Masaryk, který „pobýval na nedalekém zámku v Kolodějích“ (a k Úvalům žádný vztah neměl). Období socialismu je z dějin rovněž vymazáno. Chvályhodné je alespoň ztvárnění protifašistického boje a osvobození Rudou armádou, kompenzováno je však vyobrazením Občanského fóra, jehož vznik byl dle autorů kromě osvobození od fašismu jedinou významnou událostí 20. století (podprahově tedy divák musí vnímat, že osvobození od fašismu a „od komunismu“ byly podobně světlými událostmi).6)

Pochybuji o tom, že v případě zboření rodného domu bude pamětní deska M. Majerové přemístěna na novostavbu. Nebylo by to ani namístě, protože její text uvádí, že „V tomto domě se roku 1882 narodila národní umělkyně – spisovatelka Marie Majerová“. V případě novostavby už by text neodpovídal skutečnosti. Ale především – na desce je vyobrazen srp a kladivo. Je sice natolik sešlá, že skoro není vidět, avšak nelze si dělat iluze o tom, že by deska byla restaurována a použita v původní podobě. Úvaly tak zřejmě přijdou nejen o rodný dům veliké umělkyně, ale i o pěknou dobovou pamětní desku.

V zastupitelstvu města najdeme ODS, ČSSD, nezávislé s podporou TOP 09 a bezpartijní členy sdružení „Otevřené Úvaly“ a „Pro Úvaly“. KSČM zde už ani nekandiduje, tedy nemá zastupitele. Zastane se sociální demokracie památky své bývalé členky? Pochybuji. „Zradila“ přece stranu, když v r. 1921 vstoupila do nově založené KSČ…

Všimněme si podobnosti s osudem rodného domu současníka Majerové, Petra Bezruče (1867 – 1958). Domek v Kostelci na Hané na Prostějovsku, ve kterém velký proletářský básník žil, byl v r. 2015 vyjmut ze seznamu kulturních památek a může být zbořen. Argumentace je stejná jako v případě Majerové: „Památková hodnota je založena pouze na politickém významu v době zapsání. Svou architektonickou hodnotou není objekt výjimečný, jde o běžnou produkci z počátku 20. století s novodobými úpravami.“7)

Plánované zbourání rodného domu s pamětní deskou Marie Majerové, navíc v roce 50. výročí jejího úmrtí, je vrcholem pohrdání kulturou ze strany současného režimu. Pokrokoví lidé by se tomu měli rozhodně postavit. Ve státě, který by si vážil své kultury, by spisovatel velikosti M. Majerové dávno měl v rodném městě nejen muzeum, ale i pomník. V Úvalech zřejmě brzy nebude mít už nic.

Rodný dům Marie Majerové

Rodný dům Marie Majerové

Zdroje
  1. https://www.novinky.cz/zena/styl/319217-bourlivy-milostny-zivot-marie-majerove.html
  2. http://zena-in.cz/clanek/marie-majerova-nebyla-vubec-prikladna-soudruzka
  3. http://www.uvaly.cz/uvaly-1968/
  4. http://www.pamatkovykatalog.cz/?element=2277318&sequence=4&mode=fulltext&region%5B0%5D=St%C5%99edo%C4%8Desk%C3%BD+kraj&county%5B0%5D=Praha-v%C3%BDchod&municipality%5B0%5D=%C3%9Avaly&order=relevance%3Adesc&action=element&presenter=ElementsResults
  5. http://www.mestouvaly.cz/aktuality-z-mesta/jine-akce-v-kalendari-1/jak-by-mohla-vypadat-pripravovana-nova-mestska-knihovna-a-spolecenske-centrum-v-uvalech-verejna-prezentace-navrhu-354_85cs.html
  6. https://streetartuvaly.cz/realizovane-projekty/podchod-na-nadrazi/
  7. http://olomouc.idnes.cz/dum-petra-bezruce-uz-neni-kulturni-pamatka-kostelec-na-hane-olomoucky-kraj-1uf-/olomouc-zpravy.aspx?c=A151217_171426_olomouc-zpravy_stk
Profilový obrázek
O autorovi

Komentáře

comments

Social Share

  • google-share

Právní poradna

Zápis závazku prodat v budoucnu nemovitost do katastru

28 září, 2021

Minusové hodiny - nepravidelně rozvrhovaná pracovní doba

27 září, 2021

Má zaměstnavatel nárok na náhradu při vracení pracovní pomůcky?

15 srpna, 2021

Odkazy

Nadcházející akce

  • Momentálně nejsou naplánované žádné akce
AEC v1.0.4

Kalendář akcí

AEC v1.0.4

Štítky

Afrika Akce Amerika Antifašizmus Antikapitalismus Antirasizmus Armáda Asie Blízký východ Česká politika čína Ekologie Ekonomika Evropa Evropská unie Filosofie Historie imperialismus Kultura Latinská Amerika Levá perspektiva Levice Liberec Média Německo Odbory a pracoviště Palestina Politika Potraviny Praha Protivládní hnutí Rozhovor Rusko Školství Socialismus Sociální otázky Společnost Spravedlnost Svět Ukrajina válka Vězeňství Z domova Zdravotnictví Ženy a gender

Video

Levá Perspektiva o.s.

Občanské sdružení na obranu sociálně vyloučených, upozaděných a
diskriminovaných lidí včetně prevence sociální exkluze. Provozujeme
levicový, informačně-publicistický web a internetovou právní poradnu.
Aktivně vystupujeme proti fašismu, rasismu, homofobii a všem formám
diskriminace.

Aktuální články

20 let od americké války v Iráku – ohlédnutí

22 března, 2023

Na konferenci Budoucnost demokratické Ukrajiny v Kodani zazněl hlas ukrajinské levice

21 března, 2023

Zrada na Julianu Assangeovi

21 března, 2023

Návštěva Si Ťin-pchinga v Rusku a 12bodový čínský plán na mírovou dohodu s Ukrajinou

20 března, 2023

Mexiko, Kolumbie a Kuba vytvoří regionální agenturu pro zdravotnické vybavení

19 března, 2023

Archivy

  • Březen 2023
  • Únor 2023
  • Leden 2023
  • Listopad 2022
  • Říjen 2022
  • Září 2022
  • Srpen 2022
  • Červenec 2022
  • Červen 2022
  • Květen 2022
  • Duben 2022
  • Březen 2022
  • Únor 2022
  • Leden 2022
  • Prosinec 2021
  • Listopad 2021
  • Říjen 2021
  • Září 2021
  • Srpen 2021
  • Červenec 2021
  • Červen 2021
  • Květen 2021
  • Duben 2021
  • Březen 2021
  • Únor 2021
  • Leden 2021
  • Prosinec 2020
  • Listopad 2020
  • Říjen 2020
  • Září 2020
  • Srpen 2020
  • Červenec 2020
  • Červen 2020
  • Květen 2020
  • Duben 2020
  • Březen 2020
  • Únor 2020
  • Leden 2020
  • Prosinec 2019
  • Listopad 2019
  • Říjen 2019
  • Září 2019
  • Srpen 2019
  • Červenec 2019
  • Červen 2019
  • Květen 2019
  • Duben 2019
  • Březen 2019
  • Únor 2019
  • Leden 2019
  • Prosinec 2018
  • Listopad 2018
  • Říjen 2018
  • Září 2018
  • Srpen 2018
  • Červenec 2018
  • Červen 2018
  • Květen 2018
  • Duben 2018
  • Březen 2018
  • Únor 2018
  • Leden 2018
  • Prosinec 2017
  • Listopad 2017
  • Říjen 2017
  • Září 2017
  • Srpen 2017
  • Červenec 2017
  • Červen 2017
  • Květen 2017
  • Duben 2017
  • Březen 2017
  • Únor 2017
  • Leden 2017
  • Prosinec 2016
  • Listopad 2016
  • Říjen 2016
  • Září 2016
  • Srpen 2016
  • Červenec 2016
  • Červen 2016
  • Květen 2016
  • Duben 2016
  • Březen 2016
  • Únor 2016
  • Leden 2016
  • Prosinec 2015
  • Listopad 2015
  • Září 2015
  • Srpen 2015
  • Červenec 2015
  • Červen 2015
  • Květen 2015
  • Duben 2015
  • Březen 2015
  • Únor 2015
  • Leden 2015
  • Prosinec 2014
  • Listopad 2014
  • Říjen 2014
  • Září 2014
  • Srpen 2014
  • Červenec 2014
  • Červen 2014
  • Květen 2014
  • Duben 2014
  • Březen 2014
  • Únor 2014
  • Leden 2014
  • Prosinec 2013
  • Listopad 2013
  • Říjen 2013
  • Září 2013
  • Srpen 2013
  • Červenec 2013
  • Červen 2013
  • Květen 2013
  • Duben 2013
  • Březen 2013
  • Leden 2013
  • Prosinec 2012
  • Listopad 2012
  • Říjen 2012
  • Září 2012
  • Srpen 2012
  • Červenec 2012
  • Červen 2012
  • Květen 2012
  • Duben 2012
  • Březen 2012
  • Únor 2012
  • Únor 2010
  • Leden 2010
  • Prosinec 2009
  • Listopad 2009

Štítky

Afrika Akce Amerika Antifašizmus Antikapitalismus Antirasizmus Armáda Asie Blízký východ Bydlení Ekologie Ekonomika Evropa Evropská unie Filosofie Historie imperialismus Kultura Latinská Amerika Levice Levá perspektiva Liberec Média Odbory a pracoviště Palestina Politika Potraviny Praha Protivládní hnutí Rozhovor Rusko Socialismus Sociální otázky Společnost Spravedlnost Svět Ukrajina válka Vězeňství Z domova Zdravotnictví Česká politika čína Školství Ženy a gender
© 2013 Levá perspektiva, o.s. Všechna práva vyhrazena.