Plynová krize v Evropě ukázala výhody ekonomického plánování před trhem, domnívá se ekonom a vedoucí Oddělení makroekonomie, prognostiky a plánování na Ekonomické univerzitě při vládě Ruské federace Sergej Tolkačev, jak sdělil pro tiskovou agenturu Rossa Primavera.

Ceny plynových futures na burzách v EU znovu stouply, 17. listopadu se cena ICE futures zemního plynu vyšplhala na 1150 dolarů za tisíc krychlových metrů plynu. To je jeden a půl krát méně, než činil rekord 1900 dolarů ze začátku října, ale čtyřikrát více než dělala cena začátkem letošního roku.

Ekonom Tolkačev poznamenal, že je to vlastní politika Evropské unie – naděje vkládané do „zelené“ energie a dodávek zkapalněného plynu ze Spojených států i strach z ruského monopolu Gazprom, která v prvé řadě vedla k celé krizi s dodávkami plynu.

„Plynová krize zase jednou ukázala výhody plánovaného hospodářství nad tržní ekonomikou,“ uvedl Tolkačev. „Gazprom tradičně podporuje ´plánovanou´ ekonomiku dlouhodobých smluvních kontraktů. Evropští ´obhájci tržního hospodářství´ ale chápali takovou politiku jako prosazování ruského diktátu.“

Podle experta se v EU, jako odpověď na ruský „diktát“ rozhodli spoléhat na tržní faktory „liberalizace a pluralismu“ v dodávkách plynu – „a takhle teď se svým trhem dopadli.“

„Ze strachu z Leviathanu ve formě Gazpromu podporujícího plánovanou ekonomiku si vypiplali svůj vlastní tržní Leviathan – ve formě akciových spekulantů, kteří kvůli svým spekulativním ziskům zvedli tržní ceny plynu do neuvěřitelné výše,“ dodal Tolkačev. Ekonom upozornil, že „děsivé“ ceny nad 1000 euro za tisíc metrů krychlových plynu jsou charakteristické pro obchodování s futures kontrakty, a ne vždy se pak takové kontrakty dočkají realizace, nicméně i přesto mají silný vliv na dění na trhu.