• Úvodní stránka
  • Kdo jsme
  • Články
  • Právní poradna
    • Občanské právo
    • Pracovní právo
    • Správní právo
    • Právní rady pro aktivisty
    • Novinky a články
    • Zákony a příručky
  • Publikace
  • Odkazy
  • Kontakty
  • Kemp
facebook

12
BřE
2017

Kdo je hrozbou míru?

Štítky: Politika, Svět
Autor: Prokop Haken
komentář : vypnuto

Severokorejské raketové testyJihokorejský ústavní soud zbavil 10. března moci zkorumpovanou prezidentku Pak Kun Hje. Dokonce i české režimní sdělovací prostředky, které stojí plně za jihokorejskými orgány, protože je s nimi spojuje služba stejnému pánu – USA, připouštějí, že za vlády Pak Kun Hje docházelo kromě rozsáhlé korupce i k zásadnímu porušování demokracie, kdy např. byla sestavena „černá listina“ téměř 10 tisíc umělců, kteří byli kritičtí ke hlavě státu a nemohli proto dostávat žádné dotace. Demonstrace po odvolání prezidentky měly na svědomí oběti na životech.

Zatímco je u nás neustále zesměšňováno následnictví vedení v Korejské lidově demokratické republice, nemluví se o tom, že děd odvolané prezidentky Pak Kun Hje, Pak Song Bin, byl vládním činitelem v době japonské okupace Koreje a podílel se na krutém potlačení vlasteneckého rolnického povstání. Její otec, fašistický diktátor Pak Čong Hui, schválil nebo pozměnil více než dva tisíce protilidových zákonů a proměnil jižní Koreu ve vojenskou věznici. Někteří odpůrci režimu, bojovníci za národní nezávislost, byli v té době popraveni. Inicioval také postavení betonové zdi mezi jižní Koreou a KLDR. Stejně jako jeho dcera byl plně oddán USA a tvrdě potlačoval opozici. Oba usilovali o invazi proti KLDR a sjednocení Koreje cestou „porážky komunismu“, tedy o okupaci severní části země, sousedící s ČLR a Ruskem, vojsky USA.

Jižní Korea je dlouhodobě zmítána masovými protirežimními demonstracemi, spojenými s tvrdou policejní represí, mlácením demonstrantů, rozhánění shromáždění slzným plynem či vodními děly. Vysokoškolští studenti stávkují a okupují školy, aby zabránili další privatizaci a zpoplatnění vzdělávacího systému. Solidární demonstrace na jejich podporu nedávno proběhla i před jihokorejským velvyslanectvím v ČR.

Ve stejné době probíhá v jižní Koreji dosud největší vojenské cvičení pod vedením vojsk USA, která okupují její území od 40. let. Stojí za povšimnutí, že téměř všude, kam americká vojska vstoupila za 2. světové války, zůstávají po více než 70 let, zatímco Rudá armáda se z osvobozených území záhy stáhla. Ačkoli USA a všichni jejich vazalové tvrdí, že se v jižní Koreji už nenacházejí jaderné zbraně, účastní se vojenského cvičení nosiče jaderných zbraní, jaderné ponorky i jaderné bombardéry, stíhačky i torpédoborce. Tyto síly zaujímají pozice pro invazi do KLDR. Jejich vedení otevřeně deklarovalo, že toto cvičení je zkouškou preventivního úderu proti ní. Od konce minulého roku přepravili imperialisté do jižní Koreje přinejmenším šest milionů tun munice a válečného vybavení.

Po téměř 70 let vyhrožují USA se všemi svými „spojenci“ útokem na severní Koreu. Neustále sílící vojenská cvičení na jejích hranicích potvrzují jejich hrozby. Jihokorejské vedení hovoří o možnosti srovnání milionového Pchjongjangu se zemí. KLDR s tím má smutnou zkušenost – během Korejské války v letech 1950 – 1953 bylo na toto město svrženo 428 tisíc bomb, více, než mělo před válkou obyvatel. Bylo prakticky vyhlazeno a vybudováno znovu. Anglická verze Wikipedie uvádí odhad 1 550 000 severokorejských obětí této války. Nejsou zapomenuty zločiny dobyvatelů včetně hromadného upalování zajatých civilistů, házení dětí do studní, brutálního mučení včetně skalpování a uřezávání ňader korejským ženám. Není důvod se domnívat, že by dnes „osvoboditelé“ jednali jinak, když podobné praktiky uplatnili později ve Vietnamu, Kambodži a Laosu, v Grenadě, Perském zálivu, Panamě, bývalé Jugoslávii, Afghánistánu, Iráku, Libyi…

Kterákoli země začala odzbrojovat a jednat s USA „po dobrém“, stala se jejich otrokem, ať už mírovou nebo válečnou cestou. To vše je třeba si uvědomit, než začneme kritizovat nebo zesměšňovat militarizovaný život v KLDR. Všeobecně je známo, že v severní Koreji nejsou cizí vojenské základny ani zde necvičí zahraniční vojáci. Zatímco jihokorejští vládci, podporovaní velkou částí světa, vyhrožují KLDR vojenským zničením, severní Korea opakovaně deklaruje jen to, že se bude bránit proti agresi přiměřenými prostředky. Zmiňuje-li možnost preventivního útoku, pak činí jen to, čím její odpůrci hrozí už desítky let. Účinná obrana je možná jen stejnými nebo silnějšími prostředky, než je veden útok, to je nabíledni. Pokud by se KLDR vzdala jaderného programu, už by neexistovala.

Jižní Korea je zmítána politickými skandály a nepokoji a její obludné zbrojení nahání hrůzu. O její agresivitě se u nás nemluví, zatímco obranná odezva severu je zde představována jako válečné štvaní. KLDR porušuje „lidská práva“ na soukromé vlastnictví a vykořisťování. Ačkoli čelí nelítostné a nespravedlivé ekonomické blokádě, namísto zběsilých vojenských cvičení ohrožujících sousední státy zajišťuje svým občanům bezplatné školství, zdravotnictví, a dokonce i bydlení. Otevírá nové továrny, elektrárny, nemocnice, školy, bytové domy, dělnické ubytovny, dětské domovy, sanatoria, zemědělská družstva, muzea a zábavní parky. V době největších nepřátelských vojenských manévrů na svých hranicích provedla velkou kampaň obnovy lesů, kdy bylo za jediný den vysázeno 2,3 milionu stromů a keřů.

Tak kde je na Korejském poloostrově nebezpečí, agresor a hrozba míru? Na severu nebo na jihu?!

Profilový obrázek
O autorovi

Komentáře

comments

Social Share

  • google-share

Právní poradna

Zápis závazku prodat v budoucnu nemovitost do katastru

28 září, 2021

Minusové hodiny - nepravidelně rozvrhovaná pracovní doba

27 září, 2021

Má zaměstnavatel nárok na náhradu při vracení pracovní pomůcky?

15 srpna, 2021

Odkazy

Nadcházející akce

  • Momentálně nejsou naplánované žádné akce
AEC v1.0.4

Kalendář akcí

AEC v1.0.4

Štítky

Afrika Akce Amerika Antifašizmus Antikapitalismus Antirasizmus Armáda Asie Blízký východ Bydlení Česká politika čína Ekologie Ekonomika Evropa Evropská unie Filosofie Historie imperialismus Kultura Latinská Amerika Levá perspektiva Levice Liberec Média Německo Odbory a pracoviště Palestina Politika Potraviny Praha Protivládní hnutí Rozhovor Rusko Školství Socialismus Sociální otázky Společnost Spravedlnost Svět Ukrajina válka Z domova Zdravotnictví Ženy a gender

Video

Levá Perspektiva o.s.

Občanské sdružení na obranu sociálně vyloučených, upozaděných a
diskriminovaných lidí včetně prevence sociální exkluze. Provozujeme
levicový, informačně-publicistický web a internetovou právní poradnu.
Aktivně vystupujeme proti fašismu, rasismu, homofobii a všem formám
diskriminace.

Aktuální články

Intenzivní protesty proti plánům české vlády zvýšit věk odchodu do důchodu

25 dubna, 2023

Stažení cel EU na ukrajinské obilí selhalo, protože východoevropské země vystoupily do opozice

24 dubna, 2023

Boje v Chartúmu ohrožují poslední pokus o příměří

22 dubna, 2023

Po přijetí penzijní reformy vyšli francouzští pracující opět do ulic

18 dubna, 2023

Stávka bezpečnostních pracovníků letišť v Německu

17 dubna, 2023

Archivy

  • Duben 2023
  • Březen 2023
  • Únor 2023
  • Leden 2023
  • Listopad 2022
  • Říjen 2022
  • Září 2022
  • Srpen 2022
  • Červenec 2022
  • Červen 2022
  • Květen 2022
  • Duben 2022
  • Březen 2022
  • Únor 2022
  • Leden 2022
  • Prosinec 2021
  • Listopad 2021
  • Říjen 2021
  • Září 2021
  • Srpen 2021
  • Červenec 2021
  • Červen 2021
  • Květen 2021
  • Duben 2021
  • Březen 2021
  • Únor 2021
  • Leden 2021
  • Prosinec 2020
  • Listopad 2020
  • Říjen 2020
  • Září 2020
  • Srpen 2020
  • Červenec 2020
  • Červen 2020
  • Květen 2020
  • Duben 2020
  • Březen 2020
  • Únor 2020
  • Leden 2020
  • Prosinec 2019
  • Listopad 2019
  • Říjen 2019
  • Září 2019
  • Srpen 2019
  • Červenec 2019
  • Červen 2019
  • Květen 2019
  • Duben 2019
  • Březen 2019
  • Únor 2019
  • Leden 2019
  • Prosinec 2018
  • Listopad 2018
  • Říjen 2018
  • Září 2018
  • Srpen 2018
  • Červenec 2018
  • Červen 2018
  • Květen 2018
  • Duben 2018
  • Březen 2018
  • Únor 2018
  • Leden 2018
  • Prosinec 2017
  • Listopad 2017
  • Říjen 2017
  • Září 2017
  • Srpen 2017
  • Červenec 2017
  • Červen 2017
  • Květen 2017
  • Duben 2017
  • Březen 2017
  • Únor 2017
  • Leden 2017
  • Prosinec 2016
  • Listopad 2016
  • Říjen 2016
  • Září 2016
  • Srpen 2016
  • Červenec 2016
  • Červen 2016
  • Květen 2016
  • Duben 2016
  • Březen 2016
  • Únor 2016
  • Leden 2016
  • Prosinec 2015
  • Listopad 2015
  • Září 2015
  • Srpen 2015
  • Červenec 2015
  • Červen 2015
  • Květen 2015
  • Duben 2015
  • Březen 2015
  • Únor 2015
  • Leden 2015
  • Prosinec 2014
  • Listopad 2014
  • Říjen 2014
  • Září 2014
  • Srpen 2014
  • Červenec 2014
  • Červen 2014
  • Květen 2014
  • Duben 2014
  • Březen 2014
  • Únor 2014
  • Leden 2014
  • Prosinec 2013
  • Listopad 2013
  • Říjen 2013
  • Září 2013
  • Srpen 2013
  • Červenec 2013
  • Červen 2013
  • Květen 2013
  • Duben 2013
  • Březen 2013
  • Leden 2013
  • Prosinec 2012
  • Listopad 2012
  • Říjen 2012
  • Září 2012
  • Srpen 2012
  • Červenec 2012
  • Červen 2012
  • Květen 2012
  • Duben 2012
  • Březen 2012
  • Únor 2012
  • Únor 2010
  • Leden 2010
  • Prosinec 2009
  • Listopad 2009

Štítky

Afrika Akce Amerika Antifašizmus Antikapitalismus Antirasizmus Armáda Asie Blízký východ Bydlení Ekologie Ekonomika Evropa Evropská unie Filosofie Historie imperialismus Kultura Latinská Amerika Levice Levá perspektiva Liberec Média Německo Odbory a pracoviště Palestina Politika Potraviny Praha Protivládní hnutí Rozhovor Rusko Socialismus Sociální otázky Společnost Spravedlnost Svět Ukrajina válka Z domova Zdravotnictví Česká politika čína Školství Ženy a gender
© 2013 Levá perspektiva, o.s. Všechna práva vyhrazena.