Z hlediska epidemiologických opatření je to paradox: lidé jsou kontrolováni, zda nesedí s pivem na zahrádce, nekorzují „zbytečně“ po ulicích a parcích a nescházejí se ve skupinkách po bytech a zároveň mnozí musejí stále chodit na svá pracoviště, kde vedle sebe stovky a tisíce lidí tráví čas celé hodiny.  Pro šíření nákazy, zvláště nejsou-li k dispozici ochranné prostředky, je to učiněný skleník. Jistě, je třeba zajistit pokračující výrobu potravin, zdravotnických potřeb nebo elektřiny, ale platí to samé také pro výrobu módního oblečení,  kosmetiky nebo luxusních aut?V Itálii, zemi nejvíce postižené nákazou Covid-19 ze všech zemí na světě, si to dělníci rozhodně nemyslí a také to umí velmi důrazně dát najevo.

Již minulý a předminulý týden se po celé Itálii rozběhla vlna stávek, od loděnic v Ligurii na severu po ocelárny v Ilvě v Puglii na jihu země. Hlavní odborové centrály Cgil, Cisl a Uil kritizovaly mnohé podnikatele, že ve svých závodech nedělají prakticky žádná opatření proti šíření nákazy koronavirem, jmenovitě že nemají dostatek ochranných a dezinfekčních prostředků, neumožňují větší odstup zaměstnanců mezi sebou a jsou neochotní uvolnit některé zaměstnance na práci z domova. Vyzvaly rovněž vládu, aby do 22. března uzavřela všechny podniky, jejichž výroba není v současné situaci společensky nezbytná, provedla v těchto podnicích plošnou dezinfekci a zajistila přísun ochranných prostředků zaměstnancům prodejen, nákupních středisek a dovážkové služby.

Odbory a dělníci vládě vyčítali, že zatímco se již odhodlala uzavřít restaurace, část prodejen, sportoviště a omezila pohyb osob a možnosti jejich setkávání, fungování velkých nadnárodních korporací se vůbec nedotkla.

Vedle již zmíněných podniků se do stávky zapojili mj. také dělníci ve Scotsman Ice, podniku vyrábějícím ledničky, v továrně na automobilové součástky Bitron v Cormano, převážně ženské zaměstnankyně závodu Elektrolux ve městě Solaro, nebo pracující oděvního průmyslu v Manutě.  Dělníci v továrně Hitachi Rail na signalizační zařízení a elektroniku pro rychlovlaky v toskánské Pistoje se rozhodli jít dokonce do týdenní stávky. V konkrétních případech byly stávky řízeny odbory, v jiných šlo o spontánní, „divoké“ akce masových odchodů, často v souvislosti s objevením případů nákazy koronavirem mezi osazenstvem továrny.

Některé nadnárodní firmy se v reakci na stále rostoucí stávkovou vlnu (o které se samozřejmě v korporátních a establishmentových médiích naprosto mlčí) rozhodly ustoupit a samy uzavřely výrobu s tím, že je potřeba provést sanitaci továren a kanceláří a opatřit ochranné prostředky. To byl případ továrny Fiat-Chyrsler v Neapoli, kde se do té doby stále vyráběly luxusní vozy alfa romea pro elitu nebohatších.

Obrovskou vlnu nevole vzbudil přístup Amazonu, který odmítl uzavřít své tři mamutí skladiště v Itálii a provést v nich dezinfekci poté, co se mezi zaměstnanci objevili případy Covid-19 (stejně jako v distribučních centrech Amazonu ve Španělsku). Ještě před vyhlášením stávky odbory Cisl ale nepřišlo do zaměstnání 30 % dělníků. Místo snahy o jakoukoliv ochranu zaměstnanců, pracujících po většinu pracovní doby v blízkosti vedle sebe, firma naopak nutí pracovníky, aby zůstávali přesčas a uspokojili tak rostoucí poptávku po zasílání zboží spotřebitelům po uzavření prodejen. Protesty proti počínání Amazonu mají dlouhodobě mezinárodní rozměr a nyní zahrnují řadu aktivit nejen v Itálii, ale i ve Francii, Španělsku a Polsku.

V neděli 22. března „levicová“ italská vláda nakonec tlaku pracujících částečně ustoupila a vyhlásila, že postradatelné podniky skutečně zavře, ale podnikatelé mají čas až do 3. dubna se na tuto situaci připravit. 

Odbory toto nanejvýš polovičaté řešení neuspokojilo a stávky budou podle všeho pokračovat. Toto pondělí vydaly největší italské odbory kovozpracujícího průmyslu FIOM, FIM a ULIM společné prohlášení k situaci v nejpostiženější italské oblasti Lombardii, v němž si opět stěžovaly na nedostatečná opatření vlády v boji s Covid-19, především na řadu výjimek a obezliček, kterými mohou firmy pokračovat ve výrobě, a na to že seznam nezbytně vyrábějících podniků obsahuje řadu takových, kde je takové zařazení sporné.

Za své požadavky na omezení výroby v zájmu ochrany zdraví chtějí ve středu 24. března uskutečnit jednodenní stávku. K prohlášení a stávce se vzápětí přidaly i lombardské odbory zaměstnanců chemického průmyslu a řadoví zaměstnanci bank.