Ve čtvrtek 4. října proběhla v Liberci další veřejná diskuze pořádaná místními angažovanými občany z hnutí ProAlt. Tentokrát na téma „Korupční systém stávající společnosti aneb mafiánský kapitalismus po česku“, kde jako přední odborník na problematiku organizovaného zločinu vystoupil Stanislav Beránek z české pobočky Transparency International (TI).

Beránek, jehož výklad přilákal bezmála čtyři desítky zájemců, přítomné nejprve seznámil se základní terminologickou výbavou. Upozornil, že klientelismus, resp. korupční systém, je úzce spjat s tržním prostředím, a jedná se o novodobou formu organizovaného zločinu, kde opět jako v minulosti maximalizace zisku stojí nad všemi pravidly. Systém je přitom organizován uvnitř státu, kde při volbě politik nerozhodují postoje pravice x levice, ale klanový systém. Mimochodem podobného vyprázdnění mohou být občané svědky např. v každodenní politické diskuzi, kde se to hemží politickými slogany typu „Myslím to upřímně“ (ČSSD) přes „Neplkáme makáme“ (Syner) po „Zdravý kraj“ (ODS). Beránek situaci v ČR přirovnal k Maďarsku, kde místní oligarchie zemi přivedla na pokraj státního bankrotu. Naše země od podobného sešupu podle něj dělí jen o něco výkonnější ekonomika. Cíl však máme stejný.

Divoká 90. léta představovala podle Beránka jakýsi „pravěk“ organizovaného zločinu. Jevy jako „Kauza Lizner“, kdy vysocí státní úředníci přebírají hotovost na veřejných místech, jsou prý pryč a vyskytují se již jen zřídka. Naposled se takto nechalo chytit korupčnické „béčko“ ČSSD David Rath. Korupční systém v ČR dnes naproti tomu disponuje kvalifikovanými týmy právníků, jež jsou spolu s nedostatečnou legislativní ochranou schopny krýt rozkrádání veřejného majetku v řádech miliard korun. Poznávacím znakem těchto aktivit bývá především anonymita vlastníků zločineckých organizací – firem, které operují ve státním sektoru. Jejich společným jmenovatelem, který často slouží k rozpletení zločinecké sítě, jsou společné účty. Za jednu ze vhodných destinací pro registraci vlastního korupčního byznysu pak Beránek označil např. exotického Sv. Vincence a Grenadinu. Pro konzervativnější nátury se nabízí Normanské ostrovy s britskou legislativou, ale již bez dohledu Evropské unie.

Důvod absence násilí při prosazování zločineckých zájmů vidí Beránek v oslabené policejní moci, kdy nájemnými vraždami není nutné dodržovat disciplínu uvnitř organizace. Ostatně nepoměr sil jasně ilustrují poddimenzované protikorupční útvary, kde na krajské úrovni tuto práci s vybavením z 80. let vykonává několik nízko ohodnocených osob, jak doplnil Jaroslav Tauchman, dlouhodobě se věnující odhalování korupce a rozkrývání klientelistických vazeb na Liberecku.

Na dotaz jaké legislativní prvky tento stav umožňují, Beránek uvedl především neexistenci majetkových přiznání. V sousedním Německu, kde jsou povinná, tak např. odhalování korupčních aktivit řeší i finanční úřady. Dále, jak bylo výše zmíněno, je to existence anonymních firem. K těm přidal také neexistenci zákona o úřednících a o státním zastupitelstvu. Obraz bídy pak dotváří politická obsazování dozorčích rad s celkovou personální a majetkovou podfinancovatelností protikorupční složky policie. Tomu všemu apaticky přihlížejí okrádaní občané. Jako odstrašující případ Beránek uvedl Prahu, kde voliči s železnou pravidelností volí dokola ty samé lupiče za své představitele. Není divu, že pak podle jeho odhadu, je jen z Dopravního podniku města Prahy ročně vyvedeno 3 miliardy korun (3 000 000 000,– Kč), což se odráží mimo jiné i na klesající kvalitě jeho služeb.

Na korupční systém je však možné se dívat i strukturálně, kdy v době klesajících příležitostí pro tvorbu zisku a růstem masy „přebytečného“ finančního kapitálu je právě rozkrádání veřejných prostředků jedinou investiční příležitostí. Spolu s nerovným přístupem ke statkům a moci má většina okrádané části populace jen velmi omezené možnosti sebeobrany. Tou však podle Beránka stále zůstává jen vlastní angažovanost a organizovanost.

V diskuzi pak zazněl i postřeh zahraničního akademického pracovníka liberecké univerzity, který byl udiven morálním stavem některých dnešních univerzitních autorit, které se na rozdíl od vysokoškolsky vzdělaných kolegů z jeho rodné africké vlasti leckdy nezdráhají do korupčního systému zapojovat a dokonce u nás své klientelistické chování dávají ostentativně najevo.

Aktivisté NAL se v diskusi vyjádřili jak ke konkrétním legislativním návrhům nápravy stávajícího korupčního prostředí, tak k principům korupce a klientelismu obecně. Ty vycházejí z jádra kapitalistického systému. Nemohou být zcela vyřešeny bez změny organizace společnosti, bez zapojení neprivilegovaných do rozhodování o výrobě, distribuci a uspořádání veřejného prostoru. Současný systém nabízí mnoho příležitostí ke korupci. Tržní prostředí vytváří klientelistické struktury, síť vazeb, pomocí kterých úzká skupina elit maximalizuje zisky na úkor pracující většiny, nemající přístup ke zdrojům. Ruku v ruce s politikou vynucených úspor a sociálních škrtů vede korupce a struktury s charakterem organizovaného zločinu k destrukci zbytků sociálního systému a formálně demokratického prostředí.
Doporučená literatura:

Glenny, M.: McMafie – zločin bez hranic; Argo 2009.
Kmenta, J.: Kmotr Mrázek I – III; JKM 2007 – 2009.
Kupka, P. et Šmíd, T.: Český organizovaný zločin – od vyděračů ke korupčním sítím; MPÚ 2011.
Lunde, P. : Organizovaný zločin – zasvěcený průvodce nejúspěšnějším odvětvím světa; Mf 2009.