• Úvodní stránka
  • Kdo jsme
  • Články
  • Právní poradna
    • Občanské právo
    • Pracovní právo
    • Správní právo
    • Právní rady pro aktivisty
    • Novinky a články
    • Zákony a příručky
  • Publikace
  • Odkazy
  • Kontakty
  • Kemp
facebook

19
Zář
2021

Křesťanství a revoluční počátky Ježíšova hnutí – 1. část

Štítky: Filosofie, Historie, Levice
Autor: L. Apolinarová, A. Gallus, R. Tool
komentář : vypnuto

Celkem 2 miliardy lidí budou i tento rok slavit Vánoce, včetně více než 90 % Američanů. Dva tisíce a dvacet jedna let podle dnes univerzálního Gregoriánského kalendáře uplyne od smrti Ježíše Krista z tehdy Římany okupovaného království Judea. Pro marxisty nebyla otázka náboženství nikdy ničím jednoduchým, už proto, že mnoho pracujících, které je třeba oslovit s myšlenkou komunismu zůstává nábožensky věřících. Křesťanské učení bylo během dějin znetvořeno vládnoucími třídami a boj za objasnění jeho skutečných revolučních počátků je třeba chápat jako důležitý boj za popularizaci vědeckého socialismu.

Jednou z věcí, která je zřejmá z Bible, je skutečnost, že jde o text plný rozporů. Od Pavlova původního výkladu po dnešní moderní interpretace, které často naprosto ignorují radikálnější biblické koncepty, probíhá dlouhodobý posun od původu Ježíšova hnutí mezi pracujícími. Historici samotné církve se málo soustředí na zprostředkování přesných historických záznamů a místo pravdy se soustředí na efektivitu výkladu. Zajímavý článek Petera Wollena z roku 1971, který byl znovu publikován v roce 2020, Byl Ježíš kolaborantem?, tvrdí, že Ježíš nebyl revolucionářem, ale spolupracovníkem či kolaborantem s Římany a obhájcem otrokářství; takový výklad se zdá odporovat nejen mnoha původním Písmům, ale také sociálnímu složení ranných stoupenců samotného Krista, z nichž mnozí byli bývalí otroci, geriloví bojovníci a zástupci chudiny. Wollen svůj názor opírá o „bezpočet zaznamenaných podobenství“ zachycených v čase. Je faktem, že na každé Písmo, kde lze vidět Ježíše nebo ranný Ježíšův kult podporující život v komunistickém duchu lze najít stejný počet textů říkajících lidem, aby byli dobrými otroky svých pánů a poslušnými svého vládnoucího státu. Vytvořte komunistickou společnost, ale „dejte císaři co je císařovo“ a žijte v míru s římskými utlačovateli.

Tolik kontradikcí, interpolací a vytržených citací v tak rozměrné práci může snadno vést k přesvědčení, že svaté texty nabízí pro každého něco, aby v nich našel podporu pro svoji vlastní třídní pozici nebo světový názor. Stejně jako mnoho rozličných komunistických a socialistických sekt v dnešní době trávily i disidentské židovské náboženské sekty starověkého Říma mnoho času hádkami o malicherné teoretické nuance, jako třeba: Jaká je podstata Svaté Trojice? Jsou všechny její části oddělené, ale zároveň rovné součásti Boha, jako třeba větve americké vlády, nebo tvoří jedinou věc. Debatu vyhrává ten, kdo proti opozici shromáždí více biblických textů, ale nakonec se dá dojít ke všemu a zároveň nikam.

Ke skutečnému pochopené Ježíšova hnutí je třeba se blíže podívat na dějinné období, v němž se odehrávalo. Jakkoliv tomu je dávno, je první století našeho letopočtu podobnější dnešnímu světu, než by se mohlo na první pohled zdát: velké impérium, kterému vládly bohaté třídy, svévolně ovládalo další národy, čelilo odporu od plebejských tříd a zejména od kolonizovaných národů. Řím bylo impérium sahající od Portugalska na západě k Turecku na východě. Germánské hordy měly své pozice proti Římanům na Dunaji, římské jednotky bojovaly proti rebelujícím Skotům a severským kmenům Britů, a zároveň se to bouřilo v Jeruzalémě. Římská společnost byla v neustálé bitvě za rozšíření svých území a další vykořisťování porobených národů, zejména pomocí zotročování a zdanění. Jeruzalém byl centrem židovského národního boje, i když mnoho Židů žilo v cizině například v Alexandrii (kde Židé tehdy tvořili čtvrtinu obyvatelstva) a kde také docházelo k židovským vzpourám. Podobně jako moderní levice se židovské náboženské organizace vyznačovaly nekonečným počtem rozkolů a sektářstvím. V Talmudu lze dokonce nalézt bonmot připomínající vtip o moderní levici: „Izrael nebyl v zajetí, dokud v něm neexistovalo 24 odrůd sekt.“

Samozřejmě je pravda, že rozdíly ve filozofii sekt maskovaly skutečné rozdíly ve společenských vztazích mezi lidmi. Vezměme kupříkladu rozdíly mezi zélóty, farizeji, esejci a saduceji. Zatímco nižší třídy se soustřeďovaly u prvních třech jmenovaných, menšinová vyšší třída se shromažďovala u mocných saducejů. Nejchudší sekty kolem zélótů a esejců měly filozofii, že lidská vůle není svobodná. Protože byli společensky odcizení a vykořenění, měli za to, že všechno, co se jim přihodilo, ať už dobré nebo špatné, bylo předurčeno Bohem, a cítili, že nemají žádnou kontrolu nad svými životy.

Farizeové, kteří měli smíšenou plebejsko-rolnickou základnu a zároveň oporu v něčem, co můžeme považovat za střední třídu, se na svět dívali tak, že vůle lidí je svobodná, ale vydává se po předem určené dráze. Saduceové, kteří se skládali prakticky výlučně z bohaté, mocné klerikální vládnoucí třídy organizované kolem Chrámu v Jeruzalémě, se domnívali, že vůle je svobodná, obviňovali nižší třídy ve společenské pyramidě, že si svoji pozici zaslouží kvůli morálním selhání. Ačkoliv využívaly stejné zakladatelské texty, tak různé ideologické skupiny shodující se s odlišnými společenskými třídami docházely k velmi odlišným závěrům.

Potíže se pouze umocní, když bereme v úvahu fakt, že Nový zákon je sbírkou proroctví, podobenství, bajek, promluv apod. napsaných desetiletí poté, co se měly popisované události odehrát. Díky proletářské povaze původní komunity nebylo léta možné nic sepsat a příběhy tak pouze putovaly od úst k ústům, než začali lidé původem z vyšších tříd přestupovat k Ježíšově náboženství. A právě pak se do pozdějších sepsaných verzí ranných příběhů začala vkládat ideologie vyšší třídy. Karl Kautský například ve svých Základech křesťanství cituje evangelium Matoušovo jako „Knihu rozporů“, a staví ji do protikladu k dřívějším, revolučnějším písmům. Jakýkoliv výraz třídní nenávisti vůči bohatým byl přebrán a odstraněn. V dřívějším Lukášově evangeliu se v Ježíšově Kázání na hoře píše:

„Blahoslavení budiž chudí, neboť vaše je království boží. Blahoslavení ti, kteří hladoví, neboť budou nasyceni. Blahoslaveni budiž ti, kteří pláčou, neboť budou potěšeni…ale běda vám, kdož jsou bohatí! Protože vám už se dostalo útěchy. Běda vám, kteří jste sytí, protože budete hladovět! Běda vám, kteří se dnes smějete, protože budete tesknit a plakat!“

Kázání na hoře podle pozdějšího Matoušova evangelia ale říká:

„Blahoslavení chudí duchem, neboť vaše je království nebeské… Blahoslaveni budiž ti, kteří hladoví a žízní po spravedlnosti, neboť ti budou nasyceni:“

Blahoslavení chudých se změnilo na blahoslavení chudých duchem a blahoslavení hladových na blahoslavení hladových po spravedlnosti. A kam se podělo varování určené těm, kteří jsou bohatí? Matouš podle všeho na tuto část Ježíšova kázání pohodlně zapomenul. Změny podobné těmto komolí a vlastně zcela obracejí vzkaz původní komunity. Koncept „morálky“ samotný je takto přeměněn z hlásání společenské revoluční kritiky a boje proti hmatatelným a pozemským životním podmínkám na kritiku ctností nebo hříchů jednotlivců.

 Zatímco někteří ateisté, agnostikové a deističtí myslitelé, kupříkladu Bertrand Russell, zpochybňovali samotnou existenci Ježíše jako historické osobnosti, Jack Conrad zdůrazňuje, že v Palestině v 1. století „existovalo mnoho spasitelů nebo mesiášů (tedy Kristů, jazykem řečtiny)“. Vzhledem k bouřlivým okolnostem tohoto století, během něhož proběhla v roce 66 obrovská židovská revoluce, by to dávalo smysl. Ježíš byl pravděpodobně jeden z mnoha – možná vznikl i spojením několika takových vůdců ve vyprávění lidí. Důležitou věcí je, že Ježíš nebyl izolovaným jednotlivcem zcela mimo všechny ostatní tvrdícím, že je spasitelem; typ apokalyptického revolučního hnutí, které vedl, byl jedním z mnoha, které vznikly v době stále neklidnějšího společenského dění.

Ve skutečnosti anglický historik Edward Gibbon píše v Úpadku a pádu Římské říše, že pohanské i židovské zdroje z doby Ježíše jej nepokládaly za hodného zmínky. Gibbon píše, že „v době Ježíšovy smrti měla být podle křesťanské tradice celá země nebo minimálně Palestina pokryta tři hodiny tmou. To se mělo stát v době Plinia Staršího (23-79), který věnoval zvláštní kapitolu svých Dějin přírody zatměním; o tomto zatmění ale neříká vůbec nic“. Místo toho jiní historici jako prořímský židovský aristokrat Flavius Josefus hodili Ježíše a jeho stoupence, nazarejce, do jednoho pytle s bezpočtem dalších levicových židovských sekt, o kterých mluví jako o „banditech“ a „lupičích“.

Napsali Lydia Apolinarová, Alexander Gallus a Ryan Tool. Přeloženo z blogu Cosmonaut.

https://cosmonaut.blog/

(Konec 1. části)

Profilový obrázek
O autorovi

Komentáře

comments

Social Share

  • google-share

Právní poradna

Zápis závazku prodat v budoucnu nemovitost do katastru

28 září, 2021

Minusové hodiny - nepravidelně rozvrhovaná pracovní doba

27 září, 2021

Má zaměstnavatel nárok na náhradu při vracení pracovní pomůcky?

15 srpna, 2021

Odkazy

Nadcházející akce

  • Momentálně nejsou naplánované žádné akce
AEC v1.0.4

Kalendář akcí

AEC v1.0.4

Štítky

Afrika Akce Amerika Antifašizmus Antikapitalismus Antirasizmus Armáda Asie Blízký východ Bydlení Česká politika čína Ekologie Ekonomika Evropa Evropská unie Filosofie Historie imperialismus Kultura Latinská Amerika Levá perspektiva Levice Liberec Média Odbory a pracoviště Palestina Politika Potraviny Praha Protivládní hnutí Regiony Rozhovor Rusko Školství Socialismus Sociální otázky Společnost Spravedlnost Svět Ukrajina válka Z domova Zdravotnictví Ženy a gender

Video

Levá Perspektiva o.s.

Občanské sdružení na obranu sociálně vyloučených, upozaděných a
diskriminovaných lidí včetně prevence sociální exkluze. Provozujeme
levicový, informačně-publicistický web a internetovou právní poradnu.
Aktivně vystupujeme proti fašismu, rasismu, homofobii a všem formám
diskriminace.

Aktuální články

Historický úspěch kolumbijské levice

21 června, 2022

Antikapitalistický kemp 2022

21 června, 2022

Bolivijská pučistická prezidentka odsouzena na 10 let vězení

20 června, 2022

CoSTANostra v Praze

18 června, 2022

Francouzská radikální levice zvítězila v prvním kole parlamentních voleb

16 června, 2022

Archivy

  • Červen 2022
  • Květen 2022
  • Duben 2022
  • Březen 2022
  • Únor 2022
  • Leden 2022
  • Prosinec 2021
  • Listopad 2021
  • Říjen 2021
  • Září 2021
  • Srpen 2021
  • Červenec 2021
  • Červen 2021
  • Květen 2021
  • Duben 2021
  • Březen 2021
  • Únor 2021
  • Leden 2021
  • Prosinec 2020
  • Listopad 2020
  • Říjen 2020
  • Září 2020
  • Srpen 2020
  • Červenec 2020
  • Červen 2020
  • Květen 2020
  • Duben 2020
  • Březen 2020
  • Únor 2020
  • Leden 2020
  • Prosinec 2019
  • Listopad 2019
  • Říjen 2019
  • Září 2019
  • Srpen 2019
  • Červenec 2019
  • Červen 2019
  • Květen 2019
  • Duben 2019
  • Březen 2019
  • Únor 2019
  • Leden 2019
  • Prosinec 2018
  • Listopad 2018
  • Říjen 2018
  • Září 2018
  • Srpen 2018
  • Červenec 2018
  • Červen 2018
  • Květen 2018
  • Duben 2018
  • Březen 2018
  • Únor 2018
  • Leden 2018
  • Prosinec 2017
  • Listopad 2017
  • Říjen 2017
  • Září 2017
  • Srpen 2017
  • Červenec 2017
  • Červen 2017
  • Květen 2017
  • Duben 2017
  • Březen 2017
  • Únor 2017
  • Leden 2017
  • Prosinec 2016
  • Listopad 2016
  • Říjen 2016
  • Září 2016
  • Srpen 2016
  • Červenec 2016
  • Červen 2016
  • Květen 2016
  • Duben 2016
  • Březen 2016
  • Únor 2016
  • Leden 2016
  • Prosinec 2015
  • Listopad 2015
  • Září 2015
  • Srpen 2015
  • Červenec 2015
  • Červen 2015
  • Květen 2015
  • Duben 2015
  • Březen 2015
  • Únor 2015
  • Leden 2015
  • Prosinec 2014
  • Listopad 2014
  • Říjen 2014
  • Září 2014
  • Srpen 2014
  • Červenec 2014
  • Červen 2014
  • Květen 2014
  • Duben 2014
  • Březen 2014
  • Únor 2014
  • Leden 2014
  • Prosinec 2013
  • Listopad 2013
  • Říjen 2013
  • Září 2013
  • Srpen 2013
  • Červenec 2013
  • Červen 2013
  • Květen 2013
  • Duben 2013
  • Březen 2013
  • Leden 2013
  • Prosinec 2012
  • Listopad 2012
  • Říjen 2012
  • Září 2012
  • Srpen 2012
  • Červenec 2012
  • Červen 2012
  • Květen 2012
  • Duben 2012
  • Březen 2012
  • Únor 2012
  • Únor 2010
  • Leden 2010
  • Prosinec 2009
  • Listopad 2009

Štítky

Afrika Akce Amerika Antifašizmus Antikapitalismus Antirasizmus Armáda Asie Blízký východ Bydlení Ekologie Ekonomika Evropa Evropská unie Filosofie Historie imperialismus Kultura Latinská Amerika Levice Levá perspektiva Liberec Média Odbory a pracoviště Palestina Politika Potraviny Praha Protivládní hnutí Regiony Rozhovor Rusko Socialismus Sociální otázky Společnost Spravedlnost Svět Ukrajina válka Z domova Zdravotnictví Česká politika čína Školství Ženy a gender
© 2013 Levá perspektiva, o.s. Všechna práva vyhrazena.