• Úvodní stránka
  • Kdo jsme
  • Články
  • Právní poradna
    • Občanské právo
    • Pracovní právo
    • Správní právo
    • Právní rady pro aktivisty
    • Novinky a články
    • Zákony a příručky
  • Publikace
  • Odkazy
  • Kontakty
  • Kemp
facebook

12
ÚNO
2014

Kuba dnes – otázky a odpovědi

Štítky: Latinská Amerika, Politika, Rozhovor, Svět
Autor: Nikola Čech
komentář : vypnuto

kubaVe čtvrtek 30. ledna se sále Domu odborových svazů v Praze uskutečnil další ze seminářů organizovaných Spojenectvím práce a solidarity (SPaS), představujícím pracovní koordinaci několika levicových organizací a skupin. Po sérií seminářů věnovaných domácí politice a zejména dění po loňských podzimních parlamentních volbách do poslanecké sněmovny se pozornost posledního lednového semináře upnula směrem k zahraničí, konkrétně k dnešní situaci na Kubě. Hostem semináře, nepochybně povolaným hovořit k tomuto tématu, byl kubánský Chargé d’affaires v ČR, Fermín Gabriel Sanchéz.

Níže si dovolujeme otisknout otázky, které na semináři směrem k panu velvyslanci padly a které často byly takzvaně na tělo. K otázkám pak samozřejmě publikujeme i reprodukované odpovědi, tak jak zazněly.

Jaká je situace družstevnictví na Kubě a k jakým změnám dnes dochází?

Družstevnictví se na Kubě rozšířilo po revoluci a první i druhé agrární reformě. Polem pro působení družstev bylo po dlouhá léta především zemědělství. Zkušenost s družstvy byla většinou pozitivní, tak jako v Československu: některá byla soběstačná, jiná méně, každopádně dnes vytvářejí značnou část zemědělských produktů. Jinak v dnešní době se družstvům dostává další podpory a uplatňují se i v sektorech jako jsou služby a stavebnictví. Úzce spolupracují s místní samosprávou. Transformace některých dříve státních podniků na družstva vedla k tomu, že se podnik dostal ze ztrát. Počítá se s dalším rozvojem družstev, kde nás inspirují příklady z Vietnamu, Číny i západní Evropy. Ze 40 % plánovaných nestátních zaměstnanců by většina měla připadnout právě na družstva.

Jaké problémy způsobují na Kubě tajfuny?

Kuba má velmi propracovaný systém civilní ochrany minimálně mezi rozvojovými zeměmi, který slouží jako inspirace pro jiné státy i pro OSN. Skutečností je, že tajfunů resp. hurikánů v poslední době obecně přibývá a roste i jejich síla a destruktivita. Kuba jako ostrov rychleji pociťuje důsledky klimatických změn. Každopádně k hurikánům máme rozporuplný vztah: vedle zkázy přinášejí ostrovu i potřebnou vláhu. Vloni jich bylo málo a panovalo sucho. Je to taková historie lásky i nenávisti.

Jaké jsou výsledky posledně přijatých opatření z VI. sjezdu Komunistické strany Kuby [2011]? Jak na ně obyvatelé reagují, byla některá přijata s nesouhlasem nebo i odporem?

Přijatá rozhodnutí se viditelně projevila například v postupném omezování byrokracie. Uvolnily se administrativní překážky, které bránily v prodeji a nákupu bytů a automobilů. Velmi pozitivní dopad mělo zrušení omezení pro cestování do zahraničí. Dále se uvolnily živnosti přístupné soukromému podnikání, malí soukromníci jsou osvobozeni od některých daní, dostávají výhodné úvěry apod. Navázaly se vztahy mezi státním a soukromým sektorem. Ke schválení těchto opatření sjezdem Komunistické strany došlo na popud občanů, kteří o nich mohli diskutovat a ovlivnit jejich podobu. Některá se dopředu experimentálně zkoušela v malém měřítku.

Česká televize nedávno vysílala zprávu o rozehnání konference opozice na Kubě. Jak se věci mají?

Tzv. opozici na Kubě představují především lidé placení ze zahraničí. Musím přiznat, že o zmíněné konferenci nevím. Možná by k ní něco víc věděl Člověk v tísni nebo Česká televize. Ta se mě nikdy na nic ohledně Kuby nezeptala, neptá se ani Kubánců, kteří v ČR žijí, ale o tzv. opozici má zajisté nejčerstvější novinky z El Munda a jiných zdrojů. Česká televize je odborníkem na dezinterpretace.

Jak to na Kubě vypadá s připojením na internet?

Internet na Kubě patří mezi dosti zpolitizovaná témata. Blokáda Kuby brání naší zemi v možnostech využívání internetu. Ještě před rokem mohla Kuba využívat internet pouze přes satelit, což bylo dosti pomalé. Využívat kabely, které kolem Kuby vedou, kvůli blokádě nemůžeme. Stejně tak nesmíme využívat veškerou technologii firmy Microsoft, běžné antivirové programy, nemáme přístup na mnoho internetových stránek, blokáda znemožňuje využívat internetové služby, například nákup zboží atd. V neposlední řadě se stáváme terčem hackerských útoků. Ti, kdo ovládají internet, sídlí ve Spojených státech. Za těchto okolností zajišťujeme internetové spojení přednostně pro univerzity, nemocnice, školy a letiště. Opozice celou tuto záležitost otáčí proti Kubě: režim prý lidem brání v přístupu k informacím. Opak je ale pravdou!

Jaká je demografická situace Kuby?

Kuba v současnosti stárne ještě rychleji než Evropa. Populace neroste, ale snižuje se, což je dáno i rostoucím věkem dožití. Porodnost máme ovšem nízkou. Manželé mívají často jen jedno dítě, sám k takovým rodičům patřím.

Na Kubě jsem jako turista zaznamenal nepřátelský vztah některých mladých lidí k politickému vedení země a honbu za CUC [konvertibilní peso, kterým na Kubě platí zahraniční turisté]. Co s tím děláte?

Kubánce nikdy nikdo nepřiměje držet pusu. Každý u nás může říkat, co se mu nelíbí, nebo že nemá rád Fidela. Možná by se ale ti mladí lidé měli podívat na život v kapitalismu, chvíli žít třeba v ČR – ne v Praze, ale v Ostravě – a mluvili by jinak. Socialismus není dokonalý systém, ale není ani tak hrozný. Ve Španělsku panuje 27% nezaměstnanost, u nás lidé práci mají. Pokud jde o CUC, je to „peso uzurpátor“, nevyhnutelné zlo. Funguje již asi 20 let, když naše země potřebovala zvýšit přísun deviz. Ostatně i jiné státy ve své historii občas používaly dvě měny. Každopádně nyní jsme oznámili sjednocení měny, k němuž dojde již brzy, snad do dvou let. Právnické osoby od CUC odejdou jako první.

Měl jsem představu, že Kuba je zemí cukru, ale viděl jsem, že řada cukrovarů je opuštěna. Co tedy vyrábíte?

Ano, řadu cukrovarů jsme kvůli vysokým nákladům nedávno zavřeli. Cena cukru na světových trzích oproti minulosti hodně klesla. Dnes se soustředíme na produkty vědy. Klíčovým sektorem se stávají služby. Kuba exportuje učitele a lékaře. Ve světě působí 56 tisíc kubánských lékařů ve více než 100 zemích světa. Produkujeme biotechnologie, kde si stojíme na prvním místě mezi zeměmi Jihu. Na Kubu míří každý rok tři miliony turistů, což je sice méně než v ČR, ale nejvíce v Karibiku (bez amerických turistů, kteří k nám kvůli rozhodnutí americké vlády jezdit nesmí). Dělba práce v býv. socialistickém bloku nám tak úplně neprospěla, vyváželi jsme především cukr a ovoce. Dnes Kuba sází na lidi a jejich vzdělávání.

Jak funguje na Kubě školství?

Již v roce 1961 došlo na Kubě k odstranění negramotnosti a dnes Kuba pomáhá odstraňovat negramotnost v jiných zemích. Vyvinuli jsme alfabetizační metodu Já to dokážu. Již tři státy – Venezuela, Bolívie a Nikaragua – se díky této metodě zbavily negramotnosti. S úspěchem se využívá ve 28 zemích světa včetně třeba Nového Zélandu. Jinak máme všeobecné bezplatné vzdělávání na všech úrovních. Na vysoké škole u nás studenti mohou bezplatně studovat i několik oborů najednou a vysokoškoláci také dostávají prospěchová stipendia. HDP Kuby svého času výrazně poklesl [začátek 90. let], ale procento HDP určené na školství a zdravotnictví nekleslo nikdy. Problémem nicméně zůstává ohodnocení učitelů. Vysokoškolští pedagogové jej nemají špatné, ale platové poměry v základním školství jsou někdy svízelné.

Zajímají se české firmy o export na Kubu? Jaká spolupráce dnes existuje mezi Kubou a ČR?

Ano, zajímají. Kubánský trh přece není pro Čechy španělskou vesnicí. Vždyť mezi námi existovalo 20 až 30 let blízké spolupráce i v obchodě, kterou bohužel ukončilo nešťastných posledních 23 let. Zájem by tu každopádně byl, ale problém představují politická omezení. Každopádně na Kubě stále jezdí vaše Zetory, Jawy, Škodovky i Avie, existuje spolupráce v lesnictví, ve výchově odborníků, na Kubu se hlásí čeští studenti do oboru medicíny, ale také na studium jazyků. Některým studentům se líbí, že na Kubě není medicína předmětem komerčních zájmů. Škoda, že kubánské léky se kvůli necelním bariérám EU prakticky nedostanou na český trh. Za těmi bariérami stojí zájmy nadnárodních finančních společností. Je to škoda, vyvinuli jsme levná cytostatika, léky na tzv. diabetickou nohu a další léčiva. Jinak z Kuby vyvážíme do ČR kávu, sladové nápoje a zejména rum a doutníky. To jsou nejlepší velvyslanci Kuby.

Profilový obrázek
O autorovi

Komentáře

comments

Social Share

  • google-share

Právní poradna

Zápis závazku prodat v budoucnu nemovitost do katastru

28 září, 2021

Minusové hodiny - nepravidelně rozvrhovaná pracovní doba

27 září, 2021

Má zaměstnavatel nárok na náhradu při vracení pracovní pomůcky?

15 srpna, 2021

Odkazy

Nadcházející akce

  • Momentálně nejsou naplánované žádné akce
AEC v1.0.4

Kalendář akcí

AEC v1.0.4

Štítky

Afrika Akce Amerika Antifašizmus Antikapitalismus Antirasizmus Armáda Asie Blízký východ Bydlení Česká politika čína Ekologie Ekonomika Evropa Evropská unie Filosofie Historie imperialismus Kultura Latinská Amerika Levá perspektiva Levice Liberec Média Nepodmíněný základní příjem Odbory a pracoviště Palestina Politika Potraviny Praha Protivládní hnutí Rozhovor Rusko Školství Socialismus Sociální otázky Společnost Spravedlnost Svět Ukrajina válka Z domova Zdravotnictví Ženy a gender

Video

Levá Perspektiva o.s.

Občanské sdružení na obranu sociálně vyloučených, upozaděných a
diskriminovaných lidí včetně prevence sociální exkluze. Provozujeme
levicový, informačně-publicistický web a internetovou právní poradnu.
Aktivně vystupujeme proti fašismu, rasismu, homofobii a všem formám
diskriminace.

Aktuální články

Americký Nejvyšší soud připravil ženy o celonárodní základní právo na interrupce

28 června, 2022

Historický úspěch kolumbijské levice

21 června, 2022

Antikapitalistický kemp 2022

21 června, 2022

Bolivijská pučistická prezidentka odsouzena na 10 let vězení

20 června, 2022

CoSTANostra v Praze

18 června, 2022

Archivy

  • Červen 2022
  • Květen 2022
  • Duben 2022
  • Březen 2022
  • Únor 2022
  • Leden 2022
  • Prosinec 2021
  • Listopad 2021
  • Říjen 2021
  • Září 2021
  • Srpen 2021
  • Červenec 2021
  • Červen 2021
  • Květen 2021
  • Duben 2021
  • Březen 2021
  • Únor 2021
  • Leden 2021
  • Prosinec 2020
  • Listopad 2020
  • Říjen 2020
  • Září 2020
  • Srpen 2020
  • Červenec 2020
  • Červen 2020
  • Květen 2020
  • Duben 2020
  • Březen 2020
  • Únor 2020
  • Leden 2020
  • Prosinec 2019
  • Listopad 2019
  • Říjen 2019
  • Září 2019
  • Srpen 2019
  • Červenec 2019
  • Červen 2019
  • Květen 2019
  • Duben 2019
  • Březen 2019
  • Únor 2019
  • Leden 2019
  • Prosinec 2018
  • Listopad 2018
  • Říjen 2018
  • Září 2018
  • Srpen 2018
  • Červenec 2018
  • Červen 2018
  • Květen 2018
  • Duben 2018
  • Březen 2018
  • Únor 2018
  • Leden 2018
  • Prosinec 2017
  • Listopad 2017
  • Říjen 2017
  • Září 2017
  • Srpen 2017
  • Červenec 2017
  • Červen 2017
  • Květen 2017
  • Duben 2017
  • Březen 2017
  • Únor 2017
  • Leden 2017
  • Prosinec 2016
  • Listopad 2016
  • Říjen 2016
  • Září 2016
  • Srpen 2016
  • Červenec 2016
  • Červen 2016
  • Květen 2016
  • Duben 2016
  • Březen 2016
  • Únor 2016
  • Leden 2016
  • Prosinec 2015
  • Listopad 2015
  • Září 2015
  • Srpen 2015
  • Červenec 2015
  • Červen 2015
  • Květen 2015
  • Duben 2015
  • Březen 2015
  • Únor 2015
  • Leden 2015
  • Prosinec 2014
  • Listopad 2014
  • Říjen 2014
  • Září 2014
  • Srpen 2014
  • Červenec 2014
  • Červen 2014
  • Květen 2014
  • Duben 2014
  • Březen 2014
  • Únor 2014
  • Leden 2014
  • Prosinec 2013
  • Listopad 2013
  • Říjen 2013
  • Září 2013
  • Srpen 2013
  • Červenec 2013
  • Červen 2013
  • Květen 2013
  • Duben 2013
  • Březen 2013
  • Leden 2013
  • Prosinec 2012
  • Listopad 2012
  • Říjen 2012
  • Září 2012
  • Srpen 2012
  • Červenec 2012
  • Červen 2012
  • Květen 2012
  • Duben 2012
  • Březen 2012
  • Únor 2012
  • Únor 2010
  • Leden 2010
  • Prosinec 2009
  • Listopad 2009

Štítky

Afrika Akce Amerika Antifašizmus Antikapitalismus Antirasizmus Armáda Asie Blízký východ Bydlení Ekologie Ekonomika Evropa Evropská unie Filosofie Historie imperialismus Kultura Latinská Amerika Levice Levá perspektiva Liberec Média Odbory a pracoviště Palestina Politika Potraviny Praha Protivládní hnutí Regiony Rozhovor Rusko Socialismus Sociální otázky Společnost Spravedlnost Svět Ukrajina válka Z domova Zdravotnictví Česká politika čína Školství Ženy a gender
© 2013 Levá perspektiva, o.s. Všechna práva vyhrazena.