Květiny pro zemřelé ženy bez domova i pro Jožku Jabůrkovou
Silueta ženy bez domova, tenisky, otevřený baťoh se vším, co žena bez domova má, tabák, zapálené svíčky a pár řádek, komu je to všechno věnováno. Tak vypadala jedna z laviček pražského parku Kampa v předvečer Mezinárodního dne žen. Byl to happening za zemřelé ženy bez domova. Imaginární socha měla upozornit na to, že je málokdo skutečně vidí. Podle organizátorek ze společnosti Jako doma jsou to neviditelné superhrdinky, které sní, učí se, pracují, bojují, vzdorují. Akce se zúčastnily i samotné ženy bez domova.
Organizátorky již dříve upozornily na to, že statistiky a informace o ženském bezdomovectví v českém kontextu chybí. Z britské studie Homelessness: A silent killer (organizace Crisis) vyplývá, že lidé bez domova obecně (nejen ti, kteří žijí na ulici, ale i ti, kteří jsou na azylech, ubytovnách a podobně) umírají o 30 let dříve než lidé s bydlením – kolem věku 40 let. Ženy navíc umírají dříve než muži (ženy ve věku 43 let, muži 47 let).
Ze studie dále vyplývá, že sebevražda je u lidí bez domova devětkrát častější než u lidí s domovem. Úmrtí v důsledku dopravní nehody je třikrát častější než u většinové populace, infekce dvakrát častější, pády více než třikrát častější. „Za více než třetinou úmrtí lidí bez domova stojí alkohol a drogy, což ale neznamená, že si za to lidé bez domova mohou sami. Bezdomovectví jako takové zabíjí – lidé bez domova nemají přístup ke komplexní zdravotní péči, kvalitním potravinám, lékům a podobně,“ uvedly organizátorky happeningu.
V tentýž týden se v rámci MDŽ uskutečnila ještě jedna – zdánlivě nesouvisející – pieta. Květiny k soše komunistické novinářky a pražské zastupitelky Jožky Jabůrkové (1896-1942), umučené nacisty, položily zástupkyně Levicových klubů žen. Akci, konanou na Čestném pohřebišti Olšanských hřbitovů u příležitosti blížícího se MDŽ, uspořádaly společně s komunisty třetího pražského obvodu. Přidali se i zástupci dalších organizací.
Kytici položila také poslankyně a pražská zastupitelka Marta Semelová (KSČM), která ve sněmovně a na pražském zastupitelstvu hájí zájmy neprivilegovaných. Ty ve třicátých letech minulého století, kdy taktéž existovalo i ženské bezdomovectví, na zastupitelstvu hájila právě Jabůrková. Její krédo znělo: „Nechceme milodary pro naše děti, chceme práci pro jejich rodiče.“ Do ústředního zastupitelstva hlavního města Prahy byla na kandidátce KSČ zvolena v roce 1931, působila tam až do roku 1938.
„Například v roce 1938 předložila návrhy k posílení sociálních složek rozpočtu Prahy, k pozvání a pohoštění dětí ze Sudet, na výstavbu infekčního pavilonu na Bulovce, na urychlení zákona o povinném očkování dětí (proti záškrtu), na otevření družin pro děti v době letních prázdnin, na prodloužení platnosti lístků městské hromadné dopravy ve večerních hodinách či k opravě školy Na Pražačce,“ upozornila na sociální síti Facebook, s odkazem na historika Hynka Rolečka, který se Jabůrkovou zabýval, historička a kantorka Dagmar Daňková.
Roleček na internetu uvádí, že další návrhy Jabůrkové směřovaly k „přidělení obecních bytů obyvatelům nouzových kolonií, na zlevnění plynu a elektřiny zejména z městských elektráren a plynáren, na vyplácení výchovného na všechny děti, na poskytování oděvu a obuvi při nouzových pracích nezaměstnaným osobám s omezenou zdravotní schopností, na výstavbu levných bytů v Praze 11, na poskytnutí slevy v tramvajích dělníkům, na snížení činží a odstranění zdravotních závad v obecních domech, na zvýšení dotace školám na školní pomůcky, na vydláždění chodníků a zařízení jeslí v Praze 11, na zřízení další třídy ve škole v Braníku, na výstavbu lávky pro pěší v Praze 8 či na snížení splátek za plynové masky“.
I samotný Mezinárodní den žen, připadající každoročně na 8. března, má sociální základ – je připomenutím stávky newyorských švadlen, nespokojených s pracovními podmínkami, v roce 1908. Je alarmující, že ani dnes nejsou podmínky k práci všude důstojné. Smutné je i to, že se opět musí usilovat o mír. I to je nutné u příležitosti MDŽ připomínat.
Však to také bylo u sochy Jabůrkové, kterou válka zabila, zmíněno. Předseda Národní rady Klubů českého pohraničí Karel Janda v roce 70. výročí vítězství nad nacismem u sochy Jabůrkové uvedl: „Uměle se rozšiřuje rusofobie a zapomíná se, že ruský národ je národem osvoboditelů od fašismu.“. Varoval před válkou a odmítl záměry NATO. I dnes podle něj lidé musí usilovat o svá práva.„Mezinárodní den žen je dnem odporu a dnem boje za práva,“ zdůraznil.