• Úvodní stránka
  • Kdo jsme
  • Články
  • Právní poradna
    • Občanské právo
    • Pracovní právo
    • Správní právo
    • Právní rady pro aktivisty
    • Novinky a články
    • Zákony a příručky
  • Publikace
  • Odkazy
  • Kontakty
  • Kemp
facebook

31
LED
2016

La Paz: metro v oblacích a vzestup Bolívie

Štítky: Doprava, Latinská Amerika
Autor: Nikola Čech
komentář : vypnuto

lanovky-la-paz-boliviaKdyž se řekne metro, každému se jistě ihned vybaví představa vlaků a stanic podzemní dráhy. Taková kapacitní doprava, která člověka dostane rychle z jednoho konce města na druhý a obejde tak nekonečné kolony aut a kodrcání v křivolakých uličkách, je jistě snem mnoha světových metropolí a zejména těch ze zemí Třetího světa. V Bolivijském městě La Paz na to šli jinak. Vzhledem k vysokohorskému terénu města si místo v podzemí vytvořili takovou dráhu na vysokých stožárech v oblacích. Největší městský lanovkový systém na světě patří k dalším z modernizačních projektů radikálně levicové vlády Evo Morálese.

La Paz, město o skoro 900 tisících obyvatel, patří k nejvýše položeným městům světa (3650 m.n.m). Leží přitom ve velehorském údolí s okrajovými čtvrtěmi rozesetými po úbočích. V sousedství pak k němu o 400 metrů výše na náhorní plošině přiléhá ještě větší, téměř milionové El Alto, město obývané mnoha obyvateli indiánského původu, chudší a více proletářské než jeho níže položený soused.

V tomto bezmála dvoumilionovém souměstí představovalo až donedávna cestování horor a to zejména pro pracující, kteří museli z El Alta dojíždět do práce do La Pazu. Ráno to znamenalo brzy vstát a připravit se na úmornou a dlouhou cestu úzkými, zacpanými ulicemi. Ve městě nejezdilo metro, tramvaje ani velkokapacitní autobusy, ale pouze malé, věčně přecpané mikrobusy zastavující podle potřeby po celé délce své trasy tedy systém známý z východní Evropy jako tzv. maršruty. Takových po městě jezdí asi 40 tisíc. Ti, kteří pracovali pozdě do večera, kdy už spoje nejezdí, museli počítat s návratem domů pěšky. Alternativou bylo pak zaplatit si pro místní obyvatele drahé taxi.

Už od sedmdesátých let a intenzivně pak od roku 2003 se uvažovalo o stavbě lanovkového systému, který by umožnil rychlou a levnou kapacitní dopravu po městě. Neoliberální loutkové vlády, které se ale v té době v Bolívii střídaly jako tečky a čárky vyťukávané na telegrafu v Bílém domě, ale nebyly schopné s projektem začít. Teprve v roce 2011, v období druhého mandátu levicového a původem domorodého prezidenta Evo Moralese se věci daly do pohybu. Již v roce 2014 tak byly v La Pazu otevřeny první tři linky „metra v oblacích“ – systému kabinových lanovek, který má v současnosti tři trasy a 10 stanic.

Jako první byla v dubnu 2014 otevřena červená trasa a ještě týž rok ji v říjnu následovala žlutá a v prosinci zelená. Jde o barvy symbolizující bolivijskou vlajku a shodou okolností o stejné barvy, které značí i trasy pražského metra. Stávající systém má délku přes 10 km, odbavuje 6000 lidí za hodinu a co nejdůležitější – dvě z jeho linek spojují La Paz z El Altem, což má význam nejen z hlediska dopravního, ale také sociálního jako výraz úsilí bolivijské společnosti o překonání obrovských sociálních nerovností. Mimochodem, jména všech stanic jsou uvedena nejen ve španělštině, ale také v indiánské ajmarštině. K těmto linkám přibude v nejbližší době dalších šest, které délku systému rozšíří na 30 kilometrů a kapacitu na 27 tisíc přepravených osob za hodinu.

Celý projekt je dílem vlády, která na něj zatím vyčlenila 234 milionu dolarů. Za ně byly nakoupeny moderní, prostorné kabiny lanovky od rakouské firmy Doppelmayr a vybaveny stanice. Lanovka je v provozu od pěti hodin ráno do deseti hodin večer, kdy kabinky přijíždějí k peronům každých 12 sekund. Na klíčovou otázku, jak budou obyvatelé celý systém využívat, je zatím příliš brzy odpovědět, ale vládní plán počítal s potřebou umožnit cestování skutečně všem: Proto např. desetiminutová jízda lanovkou po žluté trase stojí 40 centů oproti 35 centům, které by cestující zaplatil za půlhodinovou cestu v přeplněném minibuse.

Realizace tohoto „nebeského“ projektu ovšem z nebe sama nespadla. Je dokladem soudobého vzestupu Bolívie, která se po desetiletích stagnace, převratů a nepokojů neoliberálních vlád vydala na úspěšnou cestu lemovanou faktickou dekolonizací z područí Spojených států a EU, znárodněním klíčových hospodářských odvětví, modernizací a úspěšnou integrací do latinskoamerických mezinárodních struktur.

Začátkem zásadního obratu v životě nejchudší jihoamerické země byl rok 2005 a vítězství farmáře a domorodého radikálně levicového aktivisty Evo Moralese v prezidentských volbách. Morales vzápětí splnil své volební sliby a začal s nacionalizací klíčových výrobních prostředků, v prvé řadě těžebních polí a zásob ropy a zemního plynu, které do té doby patřily zahraničním korporacím kontrolujícím i zpracování a obchod s těmi surovinami, zatímco stát měl z těžby ropy a plynu pouze malý podíl příjmů.

Morales nechal ropná a plynová pole a rafinerie obsadit na 1. máje 2006 armádou a donutil zahraniční korporace z Francie, Spojeného království, Brazílie, Španělska a Argentiny přistoupit na úpravu smluv k těžbě (korporacím zůstal menšinový podíl a musí odvádět více na poplatcích do státní pokladny) a především právům na obchodování, kudy dříve odtékaly z Bolívie nezřídka podvodným způsobem obrovské prostředky.

Všichni „experti“ ze Světové banky, Mezinárodního měnového fondu a finančních institucí tzv. prvního světa předpovídali Moralesovi neúspěch v podobě poklesu investic do těžby a zastavení rozvoje palivového sektoru. Ale opak byl pravdou! Od roku 2005 do roku 2014 se příjmy z této oblasti odváděné do státní pokladny zvýšily sedminásobně při rozvoji těžby. Státní rozpočet Bolívie, který byl mezi lety 1970 a 2005 pokaždé v deficitu, se od roku 2006 nachází až dodnes naopak každý rok v přebytku!

Morales pokračoval v politice nacionalizace i v dalších letech: V roce 2007 znárodnil švýcarskou tavírnu cínové rudy (Glencore), v roce 2008 bolivijské telekomunikace vlastněné Telecom Italia, v roce 2010 tři energetické společnosti se zahraničními vlastníky, v roce 2012 další dvě energetické společnosti vlastněné španělskou korporací a v roce 2013 znárodnil dříve zprivatizovaná největší bolivijská letiště.

Tato politika se na hospodářství země projevila velmi pozitivním způsobem. Mezi lety 2008-13, kdy se neoliberální Západ potácel v hluboké ekonomické a politické krizi, rostla bolivijská ekonomika průměrným tempem 5 procent ročně. To umožnilo zvýšit ve stejném období sociální veřejné výdaje o 45 procent a vymanit více než 1 milion lidí z chudoby, i když podíl obyvatel žijících v chudobě je v Bolívii stále poměrně vysoký. Ekonomický boom zemi také umožnil vytvořit si finanční rezervy a provést rozsáhlé investice v těžbě paliv, cínu i agrárním sektoru (chov dobytka v nížinné východní části země).

Politika prezidenta Moralese ukazuje na úspěšný model opuštění neoliberálního kapitalismu a ekonomické emancipace spojené i s emancipací sociální. Není divu, že Morales byl v roce 2014 zvolen již potřetí bolivijským prezidentem a to s dosud největší podporou veřejnosti.

Profilový obrázek
O autorovi

Komentáře

comments

Social Share

  • google-share

Právní poradna

Zápis závazku prodat v budoucnu nemovitost do katastru

28 září, 2021

Minusové hodiny - nepravidelně rozvrhovaná pracovní doba

27 září, 2021

Má zaměstnavatel nárok na náhradu při vracení pracovní pomůcky?

15 srpna, 2021

Odkazy

Nadcházející akce

  • Momentálně nejsou naplánované žádné akce
AEC v1.0.4

Kalendář akcí

AEC v1.0.4

Štítky

Afrika Akce Amerika Antifašizmus Antikapitalismus Antirasizmus Armáda Asie Blízký východ Česká politika čína Ekologie Ekonomika Evropa Evropská unie Filosofie Historie imperialismus Kultura Latinská Amerika Levá perspektiva Levice Liberec Média Německo Odbory a pracoviště Palestina Politika Potraviny Praha Protivládní hnutí Rozhovor Rusko Školství Socialismus Sociální otázky Společnost Spravedlnost Svět Ukrajina válka Vězeňství Z domova Zdravotnictví Ženy a gender

Video

Levá Perspektiva o.s.

Občanské sdružení na obranu sociálně vyloučených, upozaděných a
diskriminovaných lidí včetně prevence sociální exkluze. Provozujeme
levicový, informačně-publicistický web a internetovou právní poradnu.
Aktivně vystupujeme proti fašismu, rasismu, homofobii a všem formám
diskriminace.

Aktuální články

Intenzivní protesty proti plánům české vlády zvýšit věk odchodu do důchodu

25 dubna, 2023

Stažení cel EU na ukrajinské obilí selhalo, protože východoevropské země vystoupily do opozice

24 dubna, 2023

Boje v Chartúmu ohrožují poslední pokus o příměří

22 dubna, 2023

Po přijetí penzijní reformy vyšli francouzští pracující opět do ulic

18 dubna, 2023

Stávka bezpečnostních pracovníků letišť v Německu

17 dubna, 2023

Archivy

  • Duben 2023
  • Březen 2023
  • Únor 2023
  • Leden 2023
  • Listopad 2022
  • Říjen 2022
  • Září 2022
  • Srpen 2022
  • Červenec 2022
  • Červen 2022
  • Květen 2022
  • Duben 2022
  • Březen 2022
  • Únor 2022
  • Leden 2022
  • Prosinec 2021
  • Listopad 2021
  • Říjen 2021
  • Září 2021
  • Srpen 2021
  • Červenec 2021
  • Červen 2021
  • Květen 2021
  • Duben 2021
  • Březen 2021
  • Únor 2021
  • Leden 2021
  • Prosinec 2020
  • Listopad 2020
  • Říjen 2020
  • Září 2020
  • Srpen 2020
  • Červenec 2020
  • Červen 2020
  • Květen 2020
  • Duben 2020
  • Březen 2020
  • Únor 2020
  • Leden 2020
  • Prosinec 2019
  • Listopad 2019
  • Říjen 2019
  • Září 2019
  • Srpen 2019
  • Červenec 2019
  • Červen 2019
  • Květen 2019
  • Duben 2019
  • Březen 2019
  • Únor 2019
  • Leden 2019
  • Prosinec 2018
  • Listopad 2018
  • Říjen 2018
  • Září 2018
  • Srpen 2018
  • Červenec 2018
  • Červen 2018
  • Květen 2018
  • Duben 2018
  • Březen 2018
  • Únor 2018
  • Leden 2018
  • Prosinec 2017
  • Listopad 2017
  • Říjen 2017
  • Září 2017
  • Srpen 2017
  • Červenec 2017
  • Červen 2017
  • Květen 2017
  • Duben 2017
  • Březen 2017
  • Únor 2017
  • Leden 2017
  • Prosinec 2016
  • Listopad 2016
  • Říjen 2016
  • Září 2016
  • Srpen 2016
  • Červenec 2016
  • Červen 2016
  • Květen 2016
  • Duben 2016
  • Březen 2016
  • Únor 2016
  • Leden 2016
  • Prosinec 2015
  • Listopad 2015
  • Září 2015
  • Srpen 2015
  • Červenec 2015
  • Červen 2015
  • Květen 2015
  • Duben 2015
  • Březen 2015
  • Únor 2015
  • Leden 2015
  • Prosinec 2014
  • Listopad 2014
  • Říjen 2014
  • Září 2014
  • Srpen 2014
  • Červenec 2014
  • Červen 2014
  • Květen 2014
  • Duben 2014
  • Březen 2014
  • Únor 2014
  • Leden 2014
  • Prosinec 2013
  • Listopad 2013
  • Říjen 2013
  • Září 2013
  • Srpen 2013
  • Červenec 2013
  • Červen 2013
  • Květen 2013
  • Duben 2013
  • Březen 2013
  • Leden 2013
  • Prosinec 2012
  • Listopad 2012
  • Říjen 2012
  • Září 2012
  • Srpen 2012
  • Červenec 2012
  • Červen 2012
  • Květen 2012
  • Duben 2012
  • Březen 2012
  • Únor 2012
  • Únor 2010
  • Leden 2010
  • Prosinec 2009
  • Listopad 2009

Štítky

Afrika Akce Amerika Antifašizmus Antikapitalismus Antirasizmus Armáda Asie Blízký východ Bydlení Ekologie Ekonomika Evropa Evropská unie Filosofie Historie imperialismus Kultura Latinská Amerika Levice Levá perspektiva Liberec Média Německo Odbory a pracoviště Palestina Politika Potraviny Praha Protivládní hnutí Rozhovor Rusko Socialismus Sociální otázky Společnost Spravedlnost Svět Ukrajina válka Z domova Zdravotnictví Česká politika čína Školství Ženy a gender
© 2013 Levá perspektiva, o.s. Všechna práva vyhrazena.