• Úvodní stránka
  • Kdo jsme
  • Články
  • Právní poradna
    • Občanské právo
    • Pracovní právo
    • Správní právo
    • Právní rady pro aktivisty
    • Novinky a články
    • Zákony a příručky
  • Publikace
  • Odkazy
  • Kontakty
  • Kemp
facebook

06
SRP
2013

Levná voda kvůli soukromníkům, aneb když Novinky.cz blábolí

Autor: Nikola Čech
komentář : vypnuto

Dnes ráno vyšel na informačním portálu Novinky.cz v rubrice Finance článek Voda od soukromníka může být levnější než od komunální firmy, jehož autorem je Jiří Novotný. Článek publikoval rovněž deník Právo. V zásadě jde o nezastřený a tvrdý útok proti konceptu veřejného vlastnictví vedený z neoliberálních pozic, v těchto „levicových“ médiích bohužel nijak výjimečný úkaz. Soukromníci prý hospodaří efektivněji, a proto mohou nabídnout levnější vodu.

V článku formálně věnovaném vodárenství a ceně vody dostává prostor jednak zástupce nadnárodní britské poradenské společnosti Ernst and Young, Antonín Raizl, a potom také ředitel odboru cenové politiky Ministerstva financí, Pavel Maštálka. Oba svorně hlásají celou řadu obecných neoliberálních klišé typu: „Vyšší efektivita privátních podniků a zejména těch, do nichž vstoupil zahraniční investor, vyplývá logicky z vzneseného know-how, procesního řízení a značného tlaku na hospodárnost a dosahování úspor“ (Maštálka), nebo „soukromý [provozovatel] má zájem nejen na aktuálním zisku, ale také na dobrých vztazích s veřejným sektorem. Na druhé straně je často velmi obtížné identifikovat cíle veřejných provozovatelů.“ (Raizl).

V těchto útocích na veřejný sektor oběma pánům zdatně sekunduje i sám autor článku se svými mentorujícími, poručnickými závěry: „Laici se domnívají, že pokud vezmeme zisk privátním provozovatelům, uspoříme a snížíme si cenu vody. V praxi je tomu většinou jinak. Veřejný provozovatel je méně efektivní.“ Věru, koho by to napadlo, že bez snahy na prodeji vody vytřískat zisk by mohla být voda levnější nebo zadarmo?! Jistě, že pouze nějakého neználka a jak je dnes v módě říkat – populistu!!

Neoliberální fikce vs. Realita

Naneštěstí pro zmíněné pány, jejich novinářská konkurence z Aktuálně.cz si začátkem letošního roku dala tu práci a sestavila mapu cen vody v celé republice podle okresů se zdůrazněním vlastníka respektive provozovatele vodovodní a kanalizační sítě v daném místě. Tato mapa nám umožňuje porovnat, jak vypadají ceny vody tam, kde vodárenství provozuje soukromá společnost, zejména pak nadnárodní korporace, a jak vypadá tam, kde se o vodu starají místní, komunálně vlastněné firmy.

Tato mapa jednoznačně ukazuje, že nejlevnější vodu mají tam, kde provozování vodárenství zůstalo v rukou lokálních obcí. To se týká například okresu Klatovy (Šumavské vodovody a kanalizace), Hodonín (Vodovody a kanalizace Hodonín), Bruntál (Vodovody a kanalizace Bruntál), nebo Trutnov (Vodovody a kanalizace Trutnov). V žádném z těchto okresů nepřekračuje cena vodného a stočného 65 korun za kubík vody. Mezi veřejné vlastníky se s lacinou vodou dostaly pouze ojedinělé soukromé subjekty, navíc rovněž výhradně lokálního charakteru, jako třeba Vodak Humpolec v okrese Pelhřimov, který v současnosti nabízí vodu vůbec nejlevněji.

Naopak drahá voda je všude tam, kde se vodárenství dostalo do rukou soukromého kapitálu, zejména v článku tak vychvalovaných nadnárodních zahraničních společností. Jsou to např. Aqualia v Moravskoslezském kraji (kromě Ostravy), kterou vlastní španělský kapitál, Energie AG v Jižních Čechách, ovládaná rakouským kapitálem, Ondeo v Ostravě, Brně a Karlových Varech, za níž stojí francouzská SUEZ Enviroment a především rovněž francouzská Veolia Voda podnikající zejména v Praze, Plzni, Zlíně, Hradci Králové a velké části středních a severních Čech. Právě korporace Veolia nabízí vůbec nejdražší vodu v republice – v téměř celých severních Čechách od Chomutova do Semil 89 Kč za kubík vody, v Rokycanech pak dokonce 91 korun za kubík!

Rozdíly mezi veřejným a soukromým provozovatelem vody vyniknou, pokud porovnáme cenu vody v sousedních okresech, které často mají stejný nebo podobný socio-ekonomický charakter: v okrese Bruntál (veřejný vlastník) stojí voda 63 kč, v sousedním okresu Šumperk (Ondeo) 78,8 Kč. V okrese Náchod (veřejný vlastník) zaplatíte za vodu 68 Kč, v sousedním okrese Rychnov nad Kněžnou 79,9 Kč. V okrese Přerov (veřejný vlastník) mají vodu za 70,5 Kč, v blízkém Prostějově (Veolia Voda) si musíte o více než 5 Kč za kubík připlatit. V okrese Mladá Boleslav (veřejný vlastník) stojí voda 78,6 Kč a v okrese Mělník (Veolia Voda) 87,6 Kč a tak dále a tak dále.

Samozřejmě, existují i výjimky z pravidla, kterou je například drahá voda komunálního konglomerátu Vodárenská akciová společnost, která provozuje vodárenství na většině Vysočiny, ve Znojmě a v okolí Brna, avšak tvrzení, že soukromý provozovatel poskytuje v ČR levnější vodu než vodárny v majetku obcí, je prostě lživé.

Někdo by mohl namítnout, že ceny vodného a stočného i u soukromých provozovatelů určují vlastníci, kterým vesměs zůstaly města a obce. Skutečností ale je, že privatizace a outsourcing vodárenství vytvořily prostředí, kde provozovatel vehementně tlačí na dosahování zisku a často na to má podle „vhodně“ nastavených smluv právo. Tolik asi k opěvovanému zájmu podnikatele na dobrých vztazích s veřejným sektorem.

Voda je drahá všude

Flagrantní rozdíl mezi cenou vody v místech veřejných a soukromých provozovatelů vodárenství by nám neměl zatemnit jednu skutečnost, a sice že voda v posledních letech extrémně podražila všude. Opravdu, sotva bychom našli nějakou jinou položku (snad kromě nájmů), která by od roku 1989 narostla takovým skokem, jako právě cena vody (vodné i stočné).

Do konce roku 1990 stál v celé republice metr krychlový vody pro domácnost (průmysl a další podniky platily více) 80 haléřů – 60 haléřů vodné a 20 haléřů stočné. Tato cena za vodu platila v Československu od roku 1953! Do ledna 1998, kdy se sjednotila cena vody pro všechny spotřebitele, narostla nominálně bezmála třiatřicetkrát! Do ledna 2013 pak v Praze oproti roku 1990 narostla 93krát, v severních Čechách a Hradci Králové více než stokrát! Průměrná mzda přitom mezi lety 1990 a 2012 nestoupla ani osmkrát!

Z výše uvedeného vyplývá, že nárůst cen vody po převratu v roce 1989 se zcela utrhl ze řetězu – nepochybně právě pod vlivem rozparcelování a následné privatizace provozování vodárenských systémů. Období stálých, nízkých cen vody pro domácnosti pokrývající bezmála celý dějinný úsek od února 1948 do listopadu 1989 se přitom vyznačovalo finančně velice náročnými investicemi do vodárenství, jako byly například přehrady a úpravny pitné vody pro veliká města – Klíčava pro Kladno, Fláje pro Podkrušnohoří, Šance pro Ostravu, Želivka pro Prahu – nebo průmyslové vodovody šetřící pitnou vodu na úkor užitkové – průmyslový vodovod Nechranice, podkrušnohorský přivaděč, průmyslový vodovod Praha-Libeň apod. Na druhou stranu v období posledních dvaceti let byl zaznamenán výrazný pokrok v čištění a dosažené kvalitě povrchových vod, zejména díky financování čistíren odpadních vod z fondů EU.

Fakta říkají jasně, že větší efektivnost (a láce produktu) vodárenského soukromníka ve srovnání s veřejným provozovatelem patří do říše bajek. Do říše bajek, zkazek a pohádek, kterými nás neoliberální „Šehrezády“ uspávají, abychom si šli snít své sladké sny a oni zatím mohli ve tmě nerušeně krást a kořistit z toho, co nám patří a co má sloužit zdarma všem. Jak dlouho ještě bude trvat, než procitneme?

Mapa cen vody – ZDE

Profilový obrázek
O autorovi

Komentáře

comments

Social Share

  • google-share

Právní poradna

Zápis závazku prodat v budoucnu nemovitost do katastru

28 září, 2021

Minusové hodiny - nepravidelně rozvrhovaná pracovní doba

27 září, 2021

Má zaměstnavatel nárok na náhradu při vracení pracovní pomůcky?

15 srpna, 2021

Odkazy

Nadcházející akce

  • Momentálně nejsou naplánované žádné akce
AEC v1.0.4

Kalendář akcí

AEC v1.0.4

Štítky

Afrika Akce Amerika Antifašizmus Antikapitalismus Antirasizmus Armáda Asie Blízký východ Česká politika čína Ekologie Ekonomika Evropa Evropská unie Filosofie Historie imperialismus Kultura Latinská Amerika Levá perspektiva Levice Liberec Média Německo Odbory a pracoviště Palestina Politika Potraviny Praha Protivládní hnutí Rozhovor Rusko Školství Socialismus Sociální otázky Společnost Spravedlnost Svět Ukrajina válka Vězeňství Z domova Zdravotnictví Ženy a gender

Video

Levá Perspektiva o.s.

Občanské sdružení na obranu sociálně vyloučených, upozaděných a
diskriminovaných lidí včetně prevence sociální exkluze. Provozujeme
levicový, informačně-publicistický web a internetovou právní poradnu.
Aktivně vystupujeme proti fašismu, rasismu, homofobii a všem formám
diskriminace.

Aktuální články

Intenzivní protesty proti plánům české vlády zvýšit věk odchodu do důchodu

25 dubna, 2023

Stažení cel EU na ukrajinské obilí selhalo, protože východoevropské země vystoupily do opozice

24 dubna, 2023

Boje v Chartúmu ohrožují poslední pokus o příměří

22 dubna, 2023

Po přijetí penzijní reformy vyšli francouzští pracující opět do ulic

18 dubna, 2023

Stávka bezpečnostních pracovníků letišť v Německu

17 dubna, 2023

Archivy

  • Duben 2023
  • Březen 2023
  • Únor 2023
  • Leden 2023
  • Listopad 2022
  • Říjen 2022
  • Září 2022
  • Srpen 2022
  • Červenec 2022
  • Červen 2022
  • Květen 2022
  • Duben 2022
  • Březen 2022
  • Únor 2022
  • Leden 2022
  • Prosinec 2021
  • Listopad 2021
  • Říjen 2021
  • Září 2021
  • Srpen 2021
  • Červenec 2021
  • Červen 2021
  • Květen 2021
  • Duben 2021
  • Březen 2021
  • Únor 2021
  • Leden 2021
  • Prosinec 2020
  • Listopad 2020
  • Říjen 2020
  • Září 2020
  • Srpen 2020
  • Červenec 2020
  • Červen 2020
  • Květen 2020
  • Duben 2020
  • Březen 2020
  • Únor 2020
  • Leden 2020
  • Prosinec 2019
  • Listopad 2019
  • Říjen 2019
  • Září 2019
  • Srpen 2019
  • Červenec 2019
  • Červen 2019
  • Květen 2019
  • Duben 2019
  • Březen 2019
  • Únor 2019
  • Leden 2019
  • Prosinec 2018
  • Listopad 2018
  • Říjen 2018
  • Září 2018
  • Srpen 2018
  • Červenec 2018
  • Červen 2018
  • Květen 2018
  • Duben 2018
  • Březen 2018
  • Únor 2018
  • Leden 2018
  • Prosinec 2017
  • Listopad 2017
  • Říjen 2017
  • Září 2017
  • Srpen 2017
  • Červenec 2017
  • Červen 2017
  • Květen 2017
  • Duben 2017
  • Březen 2017
  • Únor 2017
  • Leden 2017
  • Prosinec 2016
  • Listopad 2016
  • Říjen 2016
  • Září 2016
  • Srpen 2016
  • Červenec 2016
  • Červen 2016
  • Květen 2016
  • Duben 2016
  • Březen 2016
  • Únor 2016
  • Leden 2016
  • Prosinec 2015
  • Listopad 2015
  • Září 2015
  • Srpen 2015
  • Červenec 2015
  • Červen 2015
  • Květen 2015
  • Duben 2015
  • Březen 2015
  • Únor 2015
  • Leden 2015
  • Prosinec 2014
  • Listopad 2014
  • Říjen 2014
  • Září 2014
  • Srpen 2014
  • Červenec 2014
  • Červen 2014
  • Květen 2014
  • Duben 2014
  • Březen 2014
  • Únor 2014
  • Leden 2014
  • Prosinec 2013
  • Listopad 2013
  • Říjen 2013
  • Září 2013
  • Srpen 2013
  • Červenec 2013
  • Červen 2013
  • Květen 2013
  • Duben 2013
  • Březen 2013
  • Leden 2013
  • Prosinec 2012
  • Listopad 2012
  • Říjen 2012
  • Září 2012
  • Srpen 2012
  • Červenec 2012
  • Červen 2012
  • Květen 2012
  • Duben 2012
  • Březen 2012
  • Únor 2012
  • Únor 2010
  • Leden 2010
  • Prosinec 2009
  • Listopad 2009

Štítky

Afrika Akce Amerika Antifašizmus Antikapitalismus Antirasizmus Armáda Asie Blízký východ Bydlení Ekologie Ekonomika Evropa Evropská unie Filosofie Historie imperialismus Kultura Latinská Amerika Levice Levá perspektiva Liberec Média Německo Odbory a pracoviště Palestina Politika Potraviny Praha Protivládní hnutí Rozhovor Rusko Socialismus Sociální otázky Společnost Spravedlnost Svět Ukrajina válka Z domova Zdravotnictví Česká politika čína Školství Ženy a gender
© 2013 Levá perspektiva, o.s. Všechna práva vyhrazena.