Lidé bez domova nesmí do nocleháren se psy, raději mrznou venku…
Člověk se psem, schouleni do sebe – na ulici nebo u křoví. Zahřívají se vzájemně, protože venku je zima. To je realita, do nocleháren totiž lidé bez domova nesmějí se psy. Co s tím? Řešením by mohlo být zřízení nového typu služby, nebylo by to ale bez úskalí…
Sociální výbor pražského magistrátu udělal výjezdy za lidmi bez domova – do nocleháren i do terénu. Mezi zastupiteli, kteří se zúčastnili, byla i Marta Semelová (KSČM). „Problém, o kterém se tolik nemluví, je v tom, že někteří bezdomovci mají psa, který je jejich nejbližším přítelem, jenže se psem do nocleháren nesmějí. Od pracovníků služeb mi bylo potvrzeno, že mnozí z nich raději zůstanou venku v mrazu, než aby své zvíře opustili. Měli bychom se zamyslet nad tím, jak to řešit, prý je to složité,“ řekla.
Od Kritické sociální akce, která se věnuje terénní práci s lidmi v nouzi, jsem se dozvěděla, že je to problém celoevropský, po zkušenostech, které získali v USA, dokonce celosvětový: „Většina poskytovatelů služby ubytování lidem se psy neposkytuje, pak jsou provozovatelé, kteří se na to naopak zaměřují. U nás takový provozovatel služby dosud neexistuje, a lidé bez domova, kteří mají psy, mají ztížený přístup do služeb nejen nočních, ale i denních. Co si o tom myslíme? Je to samozřejmě selhání systému.“
Chybí jednolůžkové pokoje
S dotazem jsem se obrátila na poskytovatele pomoci pro lidi bez domova, včetně noclehu. „Je pravda, že ve většině zařízení je problematické či spíše nemožné přespávat se zvířaty. I my v Armádě spásy jsme mnohokrát zachytili informaci, že je to u některých klientů překážka, aby se do našich nocleháren dostavili. V současné době nevím o poskytovateli registrované sociální služby, kde by příchod se psem a podobně byl umožněn. V této době nemáme kapacitu obdobný projekt promýšlet, je však jistě otázkou času, kdy se tomu jako Armáda spásy budeme muset věnovat,“ uvedl národní ředitel sociálních služeb v Armádě spásy Jan F. Krupa.
„Osobně neznám žádnou noclehárnu, kde by mohli být ubytováni lidé bez domova se psy či jinými zvířaty. Problém spatřuji zejména v tom, že noclehárny poskytují hromadné ubytování lidí bez domova, to znamená, že na pokojích je ubytováno více klientů, tudíž z praktického, hygienického ani bezpečnostního hlediska si nedovedu představit, že by současné noclehárny byly schopny své služby změnit,“ uvedl Aleš Strnad ze Střediska naděje Praha-terénní program.
„Pro tento účel by bylo nutné zřídit zcela nový typ služby, a to spíše v jednolůžkových pokojích, aby uvedené bylo možné realizovat – osobně se domnívám, že by následně mohl problém vzniknout s financováním takového typu služby, jelikož by muselo dojít ke snížení kapacity ubytovaných klientů, a to z důvodu prostoru pro jejich pejsky. V současné době jsou některé komerční ubytovny, které nabízí celodenní ubytování, a to i se psy – ubytovaní však musí hradit poplatek i za psa,“ dodal. Je to námět pro politiky i další, společnými silami by snad šlo – i přes peripetie – tento typ služby zrealizovat.