• Úvodní stránka
  • Kdo jsme
  • Články
  • Právní poradna
    • Občanské právo
    • Pracovní právo
    • Správní právo
    • Právní rady pro aktivisty
    • Novinky a články
    • Zákony a příručky
  • Publikace
  • Odkazy
  • Kontakty
  • Kemp
facebook

14
BřE
2017

Majerová neuměla psát?

Štítky: Historie, Kultura, Z domova
Autor: Prokop Haken
komentář : vypnuto

Marie Majerová (1882-1967) - národní umělkyněKdyž se počátkem tohoto roku, ve kterém si připomínáme 50. výročí úmrtí a 135. výročí narození spisovatelky Marie Majerové (1882 – 1967), rozvířila debata nad plánovaným zbořením rodného domu s pamětní deskou v Úvalech, ozvalo se ze spisovatelčina rodného města několik antikomunistických křiklounů, podle jejichž mínění si Majerová nezaslouží být připomínána a likvidace její památky je správná a žádoucí, protože prý její dílo bylo podřadné a její význam účelově vyzdvihla KSČ po únoru 1948, protože Majerová byla komunistka.

Zkrátka, Majerová prý neuměla psát. Kdo prý tvrdí něco jiného, jistě od ní nikdy nic nečetl. Vezměme si na ukázku knihu „Nejkrásnější svět“, poprvé vydanou v r. 1923. Zajímavá je tím, že se její děj odehrává právě v rodných v Úvalech, kde dnešní představitelé nemohou své nejvýznamnější rodačce přijít na jméno.

„Mlýnský sad seděl v úvalu mezi náhonem a potokem. Vše tam bylo svěží a veselé mezi dvěma proudícími vodami… Zeď byla drolivá, stářím zelená, s poduškami rozchodníku a netřesku.
Těžké větve jabloní, opírající se o ni, pomáhaly ji bourat. V koutech měl mlynář zásobu cihel, zbylých od nějaké přístavby, a kamene. Mezi tím rostl bujný lopuch a tyčily se divizny, modral se v přehršlích rezekvítek, a někdy sem zavál vítr i blín. Ale na břehu potoka pod bujnou jívou kvetly na jaře fialky a tráva byla plná pestroty rdesna, pampelišek, omanu a jetele.
Ošlehovala stromové pně, rostla na seč; v dobu, kdy štěpy kvetly, nikdo do sadu nechodíval. Zlatý déšť dopoledního slunce se lil na šťavnatou zeleň, sám sebe rozohňuje, a čím blíže k poledni, tím více se podobal plamenům, zpívajícím ptačími zvuky a bzukotem hmyzu. Rozkoš růstu a sláva květů oživovaly vzduch. Ticho a samota je slučovaly v milostný souzvuk.
V tom tichu, kdy věci a byliny žily samy pro sebe, zněl lidský krok nepřátelským zvukem.“ (Nejkrásnější svět, Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění, Praha 1957, s. 35)

Tvrdit, že toto je tuctový nebo dokonce podřadný sloh, může snad jen člověk, který nedokázal přečíst ani jízdní řád, natož knihu. Zvlášť smutné je takové napadání velké spisovatelky v době, kdy zvláště z lidí střední a mladé generace leckdo nedokáže formulovat souvislou českou větu.

Je smutné, že ve své nenávisti ke všemu, co je spojeno se socialismem a kolektivismem, současný režim přehlíží výrazný přínos Marie Majerové nejen k ženské literatuře (jejíž obecně známé autorky věhlasu Majerové byste spočítali na prstech), ale i ženskému hnutí, které by v civilizované společnosti (ani té buržoazní) nemělo být terčem opovržení a výsměchu. Málokdo dokázal tak výstižně popsat nejen těžký úděl žen v období pozdního Rakouska – Uherska a předmnichovské republiky, zotročovaných nejen tvrdou dřinou pro statkáře a kapitalisty, ale namnoze i vlastními despotickými otci a manželi, kteří leckdy ve vlastních dětech a ženách měli jediné lidi, kterým mohli poroučet, a podle toho se k nim chovali. Ale nejen to, Majerová nejen že popisovala panující hmotnou i morální bídu, ale viděla z ní i reálné východisko, které bylo ještě za jejího života částečně uskutečněno.

Majerová byla průkopnicí i v literárním líčení dějů spojených se sexualitou a erotikou. Jestliže např. v „Nejkrásnějším světě“ popisuje už v r. 1923 pokus o znásilnění hlavní hrdinky, mlynářovy dcery Lenky, statkářským synkem Hladíkem, intimní představy její starší sestry, a nakonec i Lenčinu první soulož, u mužských autorů socialistické literatury se podobná líčení objevují v Olbrachtově „Anně proletářce“ až o pět let později a v dílech Antonína Zápotockého v první polovině 50. let. Dnes se to někomu možná může zdát úsměvné, když jsou všechny sdělovací prostředky přeplněny pokleslou obscénní ubohostí, ale mějme na paměti, že v té době v podstatě platilo, že intimní styk znamenal těhotenství a žena se musela buďto navždy provdat i za toho, kdo si ji vzal násilím, nebo zůstala nezaopatřená sama s dítětem.

„Niterný dech ji roztřásl jako mrazení. Našla místo na dlaních, které bylo citlivé uprostřed mozolů, a dotkla se lehce malých, hnědých bradavek, chladem ztuhlých a vystouplých. Mhouřila oči, kloníc se nazad… Obraz mladého, statného ryšavce, jehož klidná síla ji vábila i děsila, vracel se k ní v horoucím vanu všech horkých stisků, vlhkých polibků a přilnutí. Zadýchala se…“
(Citované dílo, s. 102)

„Kňučel a bručel jako dravec trhající kořist. Vrazil jí hlavu mezi ňadra a hned zase ji líbal tak prudce, až zuby o sebe cvakly. Líbal ji na tváře, na oči, všude, kam se mu to poštěstilo.
Zmítala se v jeho náručí, snažila se vyklouznout z klece jeho údů, ale byla v železném objetí… Škrabala, kousala, kopala ho. Ale polibky jí pršely na hrdlo, do týla, na ramena, kam se jen hnula a kde se jen chvilku nechránila. Plakala zlostí i svou nemohoucností. Kroutil jí ruce v zápěstí, drtil prsty nemilosrdně. Hned ji tiskl kolenem k plotu, hned se ji zase snažil porazit, nedbaje již nijakých něžných vznětů, ale sleduje toliko svůj úmysl.
Byl také poškrábán, pokousán, ale jsa mnohem silnější než jeho kořist, dávno ještě nepocítil únavu, když začínala být vyčerpána.“
(Tamtéž, s. 135)

„Lenka na něho hleděla nyní celým tělem, stříbřitě bílým ve světle zimního měsíce. Kochal se dlaní v jeho něžných vypuklinách, vdechoval s rozkoší jeho vonné teplo, vzdychaje:
«Ach, živote sladkosti!»
Lenka zavřela oči a sledovala jen čivy, co se s ní děje. Všechny její nervy byly na číhané. Drobné své vzdechy slyšela mezi hlubokými. Ohromující blízkost milovaného těla ji drtila.
Dlouho pak ležela beze slova, s očima upřenýma na strop, a ponechávala Romanovi obě ruce, které hřál na své hrudi.
Když začal hledat její pohled, znepokojen jejím mlčením, přitulila k jeho hrudi i hlavu a zešeptala:
«To je všecko, Romane?»
Rozpačitě odpovídal: «Všecko, má konvalinko, moje!»
«Ale vždyť to není krásné. Dej mi raději hubičku. A ještě jednu. To je mnohem krásnější.»“
(Tamtéž, s. 277)

Jednoznačné politické vyznění díla Marie Majerové je tím, proč je dnes opovrhována, proč jí nemohou přijít na jméno ti, jejichž kulturními ikonami jsou Václav Havel a „Ordinace v růžové zahradě“.

„Soudruzi, bez rázné změny se nikdy nedočkáme vítězství! Diktatura proletariátu, to strašidlo měšťáků, co je to? To je moc do rukou dělnické třídy. Neproměníte-li společenský pořádek, budete-li pořád jen sbírat drobty z koalice bohatých, nedočkáte se socialistické republiky. Nebudete-li dnes, a hned, v tuto hodinu a v tuto minutu, provádět revoluční politiku!“, tak psala Marie Majerová, tak mluvila marxistická levice sociální demokracie a pozdější KSČ (s. 286 – 287).

„Zabít je třeba systém. A to není jednoduchý a ojedinělý výstřel. To je hromadný zápas, který dlouho trvá a prodlužuje se i do doby, kdy proletariát zvítězil.“ (s. 265)

Profilový obrázek
O autorovi

Komentáře

comments

Social Share

  • google-share

Právní poradna

Zápis závazku prodat v budoucnu nemovitost do katastru

28 září, 2021

Minusové hodiny - nepravidelně rozvrhovaná pracovní doba

27 září, 2021

Má zaměstnavatel nárok na náhradu při vracení pracovní pomůcky?

15 srpna, 2021

Odkazy

Nadcházející akce

  • Momentálně nejsou naplánované žádné akce
AEC v1.0.4

Kalendář akcí

AEC v1.0.4

Štítky

Afrika Akce Amerika Antifašizmus Antikapitalismus Antirasizmus Armáda Asie Blízký východ Česká politika čína Ekologie Ekonomika Evropa Evropská unie Filosofie Historie imperialismus Kultura Latinská Amerika Levá perspektiva Levice Liberec Média Německo Odbory a pracoviště Palestina Politika Potraviny Praha Protivládní hnutí Rozhovor Rusko Školství Socialismus Sociální otázky Společnost Spravedlnost Svět Ukrajina válka Vězeňství Z domova Zdravotnictví Ženy a gender

Video

Levá Perspektiva o.s.

Občanské sdružení na obranu sociálně vyloučených, upozaděných a
diskriminovaných lidí včetně prevence sociální exkluze. Provozujeme
levicový, informačně-publicistický web a internetovou právní poradnu.
Aktivně vystupujeme proti fašismu, rasismu, homofobii a všem formám
diskriminace.

Aktuální články

Intenzivní protesty proti plánům české vlády zvýšit věk odchodu do důchodu

25 dubna, 2023

Stažení cel EU na ukrajinské obilí selhalo, protože východoevropské země vystoupily do opozice

24 dubna, 2023

Boje v Chartúmu ohrožují poslední pokus o příměří

22 dubna, 2023

Po přijetí penzijní reformy vyšli francouzští pracující opět do ulic

18 dubna, 2023

Stávka bezpečnostních pracovníků letišť v Německu

17 dubna, 2023

Archivy

  • Duben 2023
  • Březen 2023
  • Únor 2023
  • Leden 2023
  • Listopad 2022
  • Říjen 2022
  • Září 2022
  • Srpen 2022
  • Červenec 2022
  • Červen 2022
  • Květen 2022
  • Duben 2022
  • Březen 2022
  • Únor 2022
  • Leden 2022
  • Prosinec 2021
  • Listopad 2021
  • Říjen 2021
  • Září 2021
  • Srpen 2021
  • Červenec 2021
  • Červen 2021
  • Květen 2021
  • Duben 2021
  • Březen 2021
  • Únor 2021
  • Leden 2021
  • Prosinec 2020
  • Listopad 2020
  • Říjen 2020
  • Září 2020
  • Srpen 2020
  • Červenec 2020
  • Červen 2020
  • Květen 2020
  • Duben 2020
  • Březen 2020
  • Únor 2020
  • Leden 2020
  • Prosinec 2019
  • Listopad 2019
  • Říjen 2019
  • Září 2019
  • Srpen 2019
  • Červenec 2019
  • Červen 2019
  • Květen 2019
  • Duben 2019
  • Březen 2019
  • Únor 2019
  • Leden 2019
  • Prosinec 2018
  • Listopad 2018
  • Říjen 2018
  • Září 2018
  • Srpen 2018
  • Červenec 2018
  • Červen 2018
  • Květen 2018
  • Duben 2018
  • Březen 2018
  • Únor 2018
  • Leden 2018
  • Prosinec 2017
  • Listopad 2017
  • Říjen 2017
  • Září 2017
  • Srpen 2017
  • Červenec 2017
  • Červen 2017
  • Květen 2017
  • Duben 2017
  • Březen 2017
  • Únor 2017
  • Leden 2017
  • Prosinec 2016
  • Listopad 2016
  • Říjen 2016
  • Září 2016
  • Srpen 2016
  • Červenec 2016
  • Červen 2016
  • Květen 2016
  • Duben 2016
  • Březen 2016
  • Únor 2016
  • Leden 2016
  • Prosinec 2015
  • Listopad 2015
  • Září 2015
  • Srpen 2015
  • Červenec 2015
  • Červen 2015
  • Květen 2015
  • Duben 2015
  • Březen 2015
  • Únor 2015
  • Leden 2015
  • Prosinec 2014
  • Listopad 2014
  • Říjen 2014
  • Září 2014
  • Srpen 2014
  • Červenec 2014
  • Červen 2014
  • Květen 2014
  • Duben 2014
  • Březen 2014
  • Únor 2014
  • Leden 2014
  • Prosinec 2013
  • Listopad 2013
  • Říjen 2013
  • Září 2013
  • Srpen 2013
  • Červenec 2013
  • Červen 2013
  • Květen 2013
  • Duben 2013
  • Březen 2013
  • Leden 2013
  • Prosinec 2012
  • Listopad 2012
  • Říjen 2012
  • Září 2012
  • Srpen 2012
  • Červenec 2012
  • Červen 2012
  • Květen 2012
  • Duben 2012
  • Březen 2012
  • Únor 2012
  • Únor 2010
  • Leden 2010
  • Prosinec 2009
  • Listopad 2009

Štítky

Afrika Akce Amerika Antifašizmus Antikapitalismus Antirasizmus Armáda Asie Blízký východ Bydlení Ekologie Ekonomika Evropa Evropská unie Filosofie Historie imperialismus Kultura Latinská Amerika Levice Levá perspektiva Liberec Média Německo Odbory a pracoviště Palestina Politika Potraviny Praha Protivládní hnutí Rozhovor Rusko Socialismus Sociální otázky Společnost Spravedlnost Svět Ukrajina válka Z domova Zdravotnictví Česká politika čína Školství Ženy a gender
© 2013 Levá perspektiva, o.s. Všechna práva vyhrazena.