• Úvodní stránka
  • Kdo jsme
  • Články
  • Právní poradna
    • Občanské právo
    • Pracovní právo
    • Správní právo
    • Právní rady pro aktivisty
    • Novinky a články
    • Zákony a příručky
  • Publikace
  • Odkazy
  • Kontakty
  • Kemp
facebook

24
DUB
2022

Mámu jsem snědla, tátu jsem snědla a Vás taky sním: Inflace v Česku

Štítky: Česká politika, Ekonomika, Sociální otázky
Autor: Nikola Čech
komentář : vypnuto

Inflace – požírač úspor a postrach peněženek, jejíž dnes již všudypřítomný dopad můžeme vidět při každodenních nákupech v obchodě, tankování na čerpacích stanicích i při pohledu na složenky dodavatelů energií: oproti situaci před rokem stojí zelenina a nealkoholické nápoje o 7-8 % více, brambory a mléko o 20 % více, mouka či máslo je dražší skoro o třetinu a až 40 % nárůst cen se očekává u masa, zejména vepřového. Podobně ceny tepla vyskočily meziročně o 14 %, pevných paliv pro domácnost o 20 %, elektřiny o čtvrtinu a zemního plynu dokonce o třetinu. Stejně tak zvyšují ceny nájemného bydlení, benzínu a široké palety spotřebního zboží. V důsledku růstu cen se, pokud jde o topení, vaření a spotřebu elektřiny omezuje již asi polovina domácností, při nákupu pohonných hmot a potravin pak skoro 40 %. Zdražení nejvíce pociťují pracující s nízkými příjmy, zaměstnanci, převážně ženy, na mateřské, a penzisté.

Situace se navíc absolutně i v relativním srovnání se sousedními zeměmi progresivně zhoršuje. Zatímco v roce 2020 dosahovala inflace v České republice 3,2 %, a v roce 2021 3,8 % (což bylo ale již nejvíce od roku 2008), v lednu tohoto roku, tedy ještě před válkou na Ukrajině, přesáhla česká inflace průměr Evropské unie, když z prosincových 5,4 % podle metodiky EU razantně poskočila na 8,8 % (z 6,6 na 9,9 % podle metodiky Českého statistického úřadu). Šlo o nejvyšší meziroční nárůst cen od roku 1998.

Oproti stávajícím predikcím bankéřů České národní banky (ČNB) zdražování nezpomaluje a nejeví tendenci kulminovat v polovině letošního roku s postupným poklesem. V únoru dosáhla inflace 10 % a byla již třetí nejvyšší v celé EU po Litvě a Estonsku a na této příčce zůstala i v březnu s 11,9 %, již vysoce nad průměrem zemí EU se 7,8 %. Tyto hodnoty několikanásobně přesahují odhady ČNB, které již přitom prošly úpravami směrem nahoru. Očekává se, že letošní inflace za celý rok dosáhne dvojciferné hodnoty mezi 10-20 %, nejvíce od roku 1993.

Hlavním tahounem zdražování je už od roku 2021 růst cen energií, jejichž podíl na spotřebitelském koši je v České republice oproti jiným zemím výrazně nadprůměrný. Během minulého roku zdražoval nejprve benzín a nafta, následně elektřina a koncem roku především zemní plyn. Na podzim došlo k bankrotu dodavatelů energií Kolibřík a Bohemia Energy s desetitisíci a statisíci klienty z řad domácností, firem i obcí. Ti rázem začali platit na zálohách několikanásobky předchozích částek. Dosluhující vláda Andreje Babiše reagovala na tento nepříznivý vývoj dočasným zrušením DPH na elektřinu a plyn, která se ale od ledna 2022 opět vrátila na původních 21 procent.

Válka na Ukrajině přinesla nové prudké zdražení ropy a s tím i pohonných hmot, a také zemního plynu. Výrazný podíl na něm mají samotní obchodníci, kteří zvedli marže, a i přes návrat cen ropy na předválečné hodnoty se benzín a nafta u pump prodávají stále za výrazně vyšší částky. Tyto náklady se pochopitelně promítají do přepravy a následně do ceny většiny dovážených produktů. Válka se přitom dosud neprojevila v dalším očekávaném razantním zdražení zemědělských produktů – Rusko i Ukrajina patří k největším celosvětovým producentům a vývozcům obilí, krmiv pro hospodářská zvířata i hnojiv. Jejich výroba i vývoz se přitom prudce propadly, na trhu není rychle k dispozici náhrada a ceny poletí vzhůru. Dopady války, embarg a sankcí budou pochopitelně ještě komplexnější a zasáhnou spotřebitele tím více, čím déle válka a sankce potrvají.

Je nutné zdůraznit, že současná pravicová vláda Petra Fialy proti zdražování nepodnikla téměř žádné kroky. Na rozdíl od sousedů a dalších blízkých zemí nesáhla k zastropování cen pohonných hmot, uvolnění rezerv ani ke snížení spotřební daně nebo DPH na benzin, naftu či potraviny. Kontrola výše marží přímo u pumpařů nepřinesla žádné výsledky. Zůstalo jen u planých hrozeb. To samé se odehrává při kontrolách marží, resp. obchodních přirážek u prodejců potravin a v celém potravinářském výrobním řetězci. Sám ministr zemědělství Nekula (KDU-ČSL) přiznal, že současné „aktivity“ kolem obchodních přirážek řetězců jsou jen vztyčeným varovným prstem s tím, že stát prý nemá účinný nástroj, jak zasáhnout. Jediným opatřením tak zůstalo ministrem financí Stanjurou (ODS) prosazené odložení plateb DPH u autodopravců do října letošního roku a zrušení plateb záloh za silniční daň, nikoliv ale samotné daně, takže problém se pouze posouvá dál v čase. Vzhledem k situaci na trhu s pohonnými hmotami není divu, že pro dopravce odklady nic neřeší, a chystají protesty s požadavkem zrušit pro letošek silniční daň.

V širším kontextu si s inflací neumí poradit ani kapitalističtí ekonomové a bankéři, kteří nejsou zajedno pokud jde o dosud přijatá opatření Centrální banky. Většina vedení ČNB prosadila politiku opakovaného výrazného zvyšování úrokových sazeb (a prodej výnosů devizových rezerv), která má inflaci zabrzdit, posiluje hodnotu koruny a částečně snižuje mimo jiné reálné ztráty úspor bankovních klientů, protože od úrokové sazby ČNB se odvíjí i úroky vyplácené z peněz na bankovních účtech. Na druhou stranu v sobě tato politika nese důsledky zdražování spotřebitelských úvěrů a hypoték, a tedy další růst již tak enormních nákladů na bydlení, stejně jako zdražování provozních a investičních úvěrů firmám, které se při zmíněném nárůstu nákladů za energie, ale i další suroviny, mohou snadno dostat do potíží. Menšina bankéřů ČNB tyto zásahy odmítá, resp. se vyslovuje pro opatrné a pozvolné zvyšování úroků, o to víc ale také tlačí na zmrazení mezd a státních výdajů, slovy Aleše Michla klausovské „utažení opasků“.

Spor se v této souvislosti vede i o hlavní zdroj inflace, který třeba ekonomové Jan Švejnar, Aleš Michl a předchozí politická garnitura spatřují především v importované nákladové stránce plateb za ropu, zemní plyn, kovy a jiné suroviny, zemědělské komodity nebo námořní dopravu. Naopak většina ČNB a také Národní rozpočtová rada tvrdí, že přinejmenším stejně důležitým nebo i hlavním spouštěčem inflace bylo údajně neúměrné pumpování peněz ze státních rozpočtů v době covidové krize. Není divu, že druhou interpretaci dnes podporuje i současný kabinet premiéra Fiala (ODS), který společně se Stanjurou patřil v době covidu k jedněm z nejhlasitějších kritiků nízké státní pomoci podnikatelům, zatímco dnes do umdlení opakuje neoliberální mantru, že „problémy jsou na výdajové stránce rozpočtu“ a je třeba osekat, kromě výdajů na armádu, vše od provozních nákladů ministerstev po již slíbený růst mezd učitelů.

Je zřejmé, že odtud již není daleko k památné kalouskovské fiskální alchymii na ministerstvu financí, kterou byl sám tehdejší premiér Nečas nucen označit za tupé účetní škrty a operace. Švejnar tak vcelku oprávněně varuje, že kroky ČNB ve spojení s osekáním výdajové stránky rozpočtu bez získání nových příjmů by mohly vést k podvázání ekonomiky a nové hospodářské krizi, jako se to „podařilo“ právě Kalouskovi a Nečasovi v letech 2010-2013.

 

V této souvislosti s v České republice stále častěji skloňuje termín stagflace. Ten byl šířeji zaveden během ropného šoku – prudkého vzestupu světových cen ropy v 70. letech – a označuje situaci, kdy je vysoká inflace doprovázena velmi pomalým nebo vůbec žádným hospodářským růstem, stagnací mezd a platů a často i rostoucí nezaměstnaností. Guvernér ČNB Jiří Rusnok již oznámil, že očekávaný růst ekonomiky pro letošní rok ve výši 3,2 % HDP bude podstatně nižší, maximálně kolem jednoho procenta. Před stagflací varuje i jinak poslední dobou extrémně pasivní šéf odborů Středula, jehož spoluzodpovědnost za jeden z největších, léta se vlekoucích problémů české ekonomiky – pomalý růst platů a mezd, se tu ovšem sama nabízí.

V součtu je zřejmé, že pracující, penzisté a spotřebitelé se musí připravit na těžké roky, kdy Česká republika bude sklízet trpkou úrodu řady naakumulovaných problémů – od drahého a nedostatkového bydlení a energetické chudoby přes inflační tlaky a dovozovou závislost tuzemského hospodářství až po dlouhodobě pomalý růst mezd a dopad podvázaných státních příjmů v podobě zrušení superhrubé mzdy, na kterém vydělali ti nejbohatší, a který si svorně odhlasovalo jádro minulé i současné politické garnitury, ANO a ODS. Nechceme-li se vracet do devadesátek a po klasusovsku „utahovat opasky“, je nejvyšší čas, začít s tím něco dělat!

Profilový obrázek
O autorovi

Komentáře

comments

Social Share

  • google-share

Právní poradna

Zápis závazku prodat v budoucnu nemovitost do katastru

28 září, 2021

Minusové hodiny - nepravidelně rozvrhovaná pracovní doba

27 září, 2021

Má zaměstnavatel nárok na náhradu při vracení pracovní pomůcky?

15 srpna, 2021

Odkazy

Nadcházející akce

  • Momentálně nejsou naplánované žádné akce
AEC v1.0.4

Kalendář akcí

AEC v1.0.4

Štítky

Afrika Akce Amerika Antifašizmus Antikapitalismus Antirasizmus Armáda Asie Blízký východ Bydlení Česká politika čína Ekologie Ekonomika Evropa Evropská unie Filosofie Historie imperialismus Kultura Latinská Amerika Levá perspektiva Levice Média Německo Odbory a pracoviště Palestina Politika Potraviny Praha Protivládní hnutí Rozhovor Rusko Školství Socialismus Sociální otázky Společnost Spravedlnost Svět Ukrajina válka Vězeňství Z domova Zdravotnictví Ženy a gender

Video

Levá Perspektiva o.s.

Občanské sdružení na obranu sociálně vyloučených, upozaděných a
diskriminovaných lidí včetně prevence sociální exkluze. Provozujeme
levicový, informačně-publicistický web a internetovou právní poradnu.
Aktivně vystupujeme proti fašismu, rasismu, homofobii a všem formám
diskriminace.

Aktuální články

Veřejný sektor v Německu vstoupil do výstražné stávky

16 března, 2023

Británie si stále myslí, že je impériem, ale císař je nahý

16 března, 2023

Otřes amerického finančního světa po pádu dvou velkých bank

15 března, 2023

Protestní pochod dělníků a studentů v Ekvádoru

15 března, 2023

140 let od úmrtí Karla Marxe

14 března, 2023

Archivy

  • Březen 2023
  • Únor 2023
  • Leden 2023
  • Listopad 2022
  • Říjen 2022
  • Září 2022
  • Srpen 2022
  • Červenec 2022
  • Červen 2022
  • Květen 2022
  • Duben 2022
  • Březen 2022
  • Únor 2022
  • Leden 2022
  • Prosinec 2021
  • Listopad 2021
  • Říjen 2021
  • Září 2021
  • Srpen 2021
  • Červenec 2021
  • Červen 2021
  • Květen 2021
  • Duben 2021
  • Březen 2021
  • Únor 2021
  • Leden 2021
  • Prosinec 2020
  • Listopad 2020
  • Říjen 2020
  • Září 2020
  • Srpen 2020
  • Červenec 2020
  • Červen 2020
  • Květen 2020
  • Duben 2020
  • Březen 2020
  • Únor 2020
  • Leden 2020
  • Prosinec 2019
  • Listopad 2019
  • Říjen 2019
  • Září 2019
  • Srpen 2019
  • Červenec 2019
  • Červen 2019
  • Květen 2019
  • Duben 2019
  • Březen 2019
  • Únor 2019
  • Leden 2019
  • Prosinec 2018
  • Listopad 2018
  • Říjen 2018
  • Září 2018
  • Srpen 2018
  • Červenec 2018
  • Červen 2018
  • Květen 2018
  • Duben 2018
  • Březen 2018
  • Únor 2018
  • Leden 2018
  • Prosinec 2017
  • Listopad 2017
  • Říjen 2017
  • Září 2017
  • Srpen 2017
  • Červenec 2017
  • Červen 2017
  • Květen 2017
  • Duben 2017
  • Březen 2017
  • Únor 2017
  • Leden 2017
  • Prosinec 2016
  • Listopad 2016
  • Říjen 2016
  • Září 2016
  • Srpen 2016
  • Červenec 2016
  • Červen 2016
  • Květen 2016
  • Duben 2016
  • Březen 2016
  • Únor 2016
  • Leden 2016
  • Prosinec 2015
  • Listopad 2015
  • Září 2015
  • Srpen 2015
  • Červenec 2015
  • Červen 2015
  • Květen 2015
  • Duben 2015
  • Březen 2015
  • Únor 2015
  • Leden 2015
  • Prosinec 2014
  • Listopad 2014
  • Říjen 2014
  • Září 2014
  • Srpen 2014
  • Červenec 2014
  • Červen 2014
  • Květen 2014
  • Duben 2014
  • Březen 2014
  • Únor 2014
  • Leden 2014
  • Prosinec 2013
  • Listopad 2013
  • Říjen 2013
  • Září 2013
  • Srpen 2013
  • Červenec 2013
  • Červen 2013
  • Květen 2013
  • Duben 2013
  • Březen 2013
  • Leden 2013
  • Prosinec 2012
  • Listopad 2012
  • Říjen 2012
  • Září 2012
  • Srpen 2012
  • Červenec 2012
  • Červen 2012
  • Květen 2012
  • Duben 2012
  • Březen 2012
  • Únor 2012
  • Únor 2010
  • Leden 2010
  • Prosinec 2009
  • Listopad 2009

Štítky

Afrika Akce Amerika Antifašizmus Antikapitalismus Antirasizmus Armáda Asie Blízký východ Bydlení Ekologie Ekonomika Evropa Evropská unie Filosofie Historie imperialismus Kultura Latinská Amerika Levice Levá perspektiva Liberec Média Odbory a pracoviště Palestina Politika Potraviny Praha Protivládní hnutí Rozhovor Rusko Socialismus Sociální otázky Společnost Spravedlnost Svět Ukrajina válka Vězeňství Z domova Zdravotnictví Česká politika čína Školství Ženy a gender
© 2013 Levá perspektiva, o.s. Všechna práva vyhrazena.