V uplynulém týdnu bylo v Evropě zaznamenáno 1,4 miliony případů Covid-19, o 18 % více než předminulý týden. Ve stejném období bylo zachyceno také 20 503 případů úmrtí, nárůst o 17 %. Případy covid-19 se opět rychle šíří celým kontinentem: pouze čtyři ze 47 evropských zemí zaznamenaly minulý týden pokles případů covid-19.

Všechny indikátory naznačují, že počet úmrtí i infekcí bude dále růst, neboť chladné počasí vytváří optimální podmínky pro šíření viru. Bez okamžitého nastolení přísně vědeckých opatření k eliminaci viru hrozí, že nadcházející zima bude v Evropě tou s nejvyšším počtem úmrtí během celého trvání pandemie.

Ohniskem nové pandemické vlny je východní Evropa. V Rusku zemřelo minulý týden 7454 osob. Na Ukrajině zemřelo 3785 lidí, mezitýdenní růst o 63 procent. Na Rusku a na Ukrajině vedlo masové šíření nákazy mezi dětmi k hrozným podmínkám na přeplněných pediatrických odděleních.

V Bulharsku a Rumunsku zemřelo minulý týden 127 resp. 154 osob na milion obyvatel, což jsou dvě nejvyšší míry úmrtnosti na světě. Virus se šíří především přes většinově nechráněnou populaci; pouze 30 % rumunských občanů obdrželo obě dávky vakcíny. V Bulharsku bylo dvěma dávkami očkováno pouhých 20 % populace.

V Rumunsku je 2000 lůžek intenzivní péče již plných a pacienti s covid-19 čekají na ošetření na chodbách nemocnic. Poslední týden bylo 50 pacientů evakuováno na lůžka v Polsku a Maďarsku, aby byl získán nějaký prostor. Dorel Sandesc, primář jednotky intenzivní péče v nemocnici v Temešváru na západě Rumunska sdělil BBC: „Připadá mi, že se z celé země stalo resuscitační oddělení.“

Vlády se snaží zamezit šíření a rozptýlit rozhořčení veřejnosti nad jejich politikou masového umírání zaváděním několika zcela nedostatečných zdravotních opatření. V Rusku právě začal jednotýdenní částečný lockdown. Jinde ale zůstává většina pracovišť v normálním režimu a rodiny nedostávají finanční podporu, která by jim umožnila zůstat doma. Ukrajinský předseda vlády Denys Šmyhal prohlásil, „Nechceme zavádět lockdown, protože naše ekonomika začala růst a lockdown by měl negativní dopad na hospodářský vývoj.“

Podobná katastrofa se zvolna vyvíjí i v pobaltských zemích, ačkoliv v jejich případě je více než polovina obyvatel očkována. Minulý týden zaznamenala Litva (2,6 milionu obyvatel) 19792 případů a 216 úmrtí. Lotyšsko (1,8 milionů obyvatel) mělo 17462 infekcí a 165 mrtvých, a tím i 53% nárůst od předchozího týdne. Estonsko (1,3 milionů) mělo 10746 případů a 45 mrtvých, v obou případech nárůst o více než 30 % od předchozího týdne. V poměru k velikosti populací těchto zemích jde o dvojnásobnou míru ve srovnání s Británii, která představuje epicentrum pandemie v západní Evropě.

Podmínky panující v těchto zemích jsou varování pracujícím v celé Evropě a mezinárodně. S tím, jak účinnost vakcín časem odchází, vznikají nové varianty viru a zimní počasí způsobuje růst infekcí, budou nemocnice napříč Evropou brzy přeplněné. Podmínky v západní a střední Evropě rychle dohánějí ty na Východě.

Každá ze skandinávských zemí prožila v uplynulém týdnu skoro zdvojnásobení infekcí. V Dánsku počet případů narostl o 77 % na 9633. Ve Finsku narostl o 22 % na 4178. V Norsku narostl o 78 % na 5573. Na Faerských ostrovech, autonomním území Dánska v Severním moři s pouhými 49 tisíci obyvateli, probíhá akutní propuknutí pandemie s 428 případy v minulém týdnu.

V Německu vzrostl počet týdenních nákaz o 32 % na 98101. 31402 denních případů z 26. října představuje nejvyšší počet nových případů denně v Německu od 4. ledna. Nicméně připravovaná koaliční vláda sociálních demokratů, Zelených a FDP plánuje nechat ukončit nouzový stav 25. listopadu. Týdenní počet případů vzrostl i v Rakousku, a to o 44 % na 25090.

Ve Francii a Itálii začaly počty nových případů i úmrtí minulý týden stoupat po předchozích týdnech poklesu. Ve Francii počet případů stoupl o 16 % na 38215 minulý týden. Po ukončení bezplatného testování ve Francii se v týdnu 18-24. října provedlo o 675200 testů méně než v předminulém týdnu.

Británie je jednou z mála zemí, kde v uplynulém týdnu došlo k poklesu případů. Nicméně s 305882 zaznamenanými případy jde jen o 4% pokles a země stále zůstává na prvním místě v Evropě v počtu zaznamenaných infekcí a celkově druhá ve světě jen za Spojenými státy. 1010 zaznamenaných úmrtí v zemi představuje nárůst o 6 % od předminulého týdne.

Krizi ještě mohou zhoršit další sezonní nemoci. Vědci v mnoha zemích varovali, že chřipka bude mít větší dopad než v předchozích letech kvůli nedostatku přirozené imunity způsobeném sníženým kontaktem mezi lidmi v době pandemie. Ve Francii způsobily bronchitické dětské infekce přeplnění pediatrických ordinací.

Dokonce i v evropských zemích s nejvyšší mírou proočkovanosti zůstávají miliony nechráněných lidí včetně dětí školního věku a mnoha starších osob. Mizející účinnost vakcín měsíc po měsíci a nové varianty rovněž hrozí nárůstem případů i úmrtí. Ačkoliv poměr úmrtí k počtu nakažených je díky očkování nižší než v předchozích vlnách, velký nárůst počtu nakažených kvůli většímu rozšíření nakažlivější varianty Delta znamená, že nemocnicím v celé Evropě opět hrozí v nejbližší budoucnosti přeplnění.

Počet úmrtí během letošní zimy může lehce překonat úroveň zaznamenanou před rokem v prosinci, lednu a únoru. Kapitalistické země v Evropě se nicméně na tuto vlnu opět připravují tak, že upřednostňují zisky před životy lidí.

Během pandemie se vládnoucí třída řídila principem maximalizovat počet hodin, dní a týdnů, během nichž mohla ždímat zisky z dělnické třídy. Osud 1,3 milionů lidí, kteří během pandemie dosud v Evropě zemřeli na covid-19, a osud milionů trpících dlouhým covidem nebo vážným poškozením orgánů, je jí úplně lhostejný. Nejhruběji to shrnulo přání britského ministerského předsedy Borise Johnsona „nechat těla hromadit po tisících,“ ale stejného principu se drží ve vládních úřadech po celé Evropě.

Ve stejnou dobu Evropě pumpuje miliardy do svých vojenských rozpočtů a dává stomiliardové dary korporacím. Španělské soudy rozhodly, že lockdowny jsou neústavní. Ve Francii podpořily odbory a pseudolevicové skupiny protesty krajní pravice proti očkování. Tato politika chce vnutit postoj „nutnosti žít s virem“ pracujícím, kteří jsou proti masovým úmrtím a pokračujícímu šíření viru.

Tato vědomá politika sociální vraždy musí být odmítnuta. Bez vědecké politiky k vymýcení viru bude cyklus masového umírání a narušení normálního chodu společnosti pokračovat léta.

Pracující se musí vyzbrojit vědeckým a politickým pochopením pandemie. Lockdowny jsou nezbytné pro vymýcení viru a ukončení pandemie. Jejich součástí musí být plná kompenzace dotčeným pracujícím a malým podnikům spojená s očkováním, trasováním kontaktů a izolací nakažených lidí.

(…)

Převzato z: https://www.wsws.org/