Miliony lidí ve světě čelí kvůli válkám a dalším důvodům potravinové nejistotě
V roce 2021 čelilo potravinové nejistotě skoro 193 milionů lidé. Je to o skoro 40 milionů lidí více než předchozí rok, uvedla Globální zpráva o potravinové bezpečnosti OSN (GRFC), kterou společně vydávají Organizace pro potraviny a zemědělství OSN (FAO), Světový potravinový program (WFP) a Evropská unie. Příčiny tohoto nárůstu jsou různé a vzájemně se kombinují – od rozpadu obchodních řetězců v době pandemie covid-19, závislosti na dražších importech a obecnému nárůstu cen potravin po vliv klimatické změny, ale zdaleka největší dopad pak mají probíhající války a konflikty. Rusko-ukrajinská válka, která začala v roce 2022, velmi pravděpodobně povede k dalšímu výraznému nedostatku potravin v některých zemích a růstu jejich cen, protože jak Rusko tak Ukrajina patří k největším světovým vývozcům pšenice a dalších zemědělských výrobků.
Zpráva rozlišuje tři stupně potravinové nejistoty – krizi, stav nouze a stav katastrofy. Podle zprávy čelí dvěma extrémnějším formám potravinové nejistoty (nouzi a katastrofě) více než 40 milionů lidí, a to hlavně v Africe a Jemenu. Toto číslo je čtyřikrát vyšší než v roce 2020. Ze zmíněných 193 milionů lidí ohrožených potravinovou nejistotou jich 139 milionů žije v oblastech postižených válkou a ozbrojenými střety. Jedná se o 24 zemí a patří sem například Afghánistán, Jemen, Sýrie, Demokratická republika Kongo, Súdán nebo Etiopie. V Jemenu a Afghánistánu se k příčinám problémů řadí vedle samotného konfliktu i mezinárodní blokáda (Jemen) či sankce (Afghánistán), které zamezují nebo výrazně ztěžují potřebné dovozy. V některých zemích (Madagaskar) jsou primárním faktorem za potravinovou krizí dopady klimatické změny.
První zpráva GRFC o potravinové nejistotě vyšla v roce 2016 a od té doby vzrostl jak počet zemí, které jsou nejistotou zasaženy, tak celkový počet lidí, a to o alarmujících 80 %. Nárůst problémů s přístupem lidí k potravinám je reflektován i statistikami samotného FAO, pracujícími s jinou metodikou, podle nichž již v roce 2020 čelilo v nějaké formě hladu 811 milionů lidí, což bylo o celých 118 milionů lidí více než v roce 2019. Za roky 2021 i 2022 se očekává, že tato čísla dále strmě porostou. Kvůli zmíněné válce na Ukrajině se již projevuje nedostatek jídla v zemích jako je Tunisko, Srí Lanka a Ghana. Také dubnová zpráva humanitární organizace Oxfam hovoří o tom, že západní Afrika čelí největší potravinové krizi za poslední dekádu a hladem zde trpí 27 milionu lidí.
Potravinová krize, která je multifaktoriální krizí kapitalistického systému (války, devastace životního prostředí, neoliberální mechanismy světového obchodu), se projevuje ale i ve vyspělých zemích, byť ve výrazně méně drastičtějších formách. V důsledku války, sankcí, problémech v obchodu a z dalších příčin zde nicméně dochází k největšímu nárůstu inflace a spotřebitelských cen potravin za mnoho desítek let. Ve Spojených státech narostl index cen spotřebního koše meziročně o 8,5 %, v Evropě o 7,5 %, v České republice se letos očekává inflace ve výši 12-18 %, nejvýše od roku 1993. Nárůst cen vede k omezování přijmu potravin. V Británii dnes podle organizace Food Foundation musí každý sedmý dospělý nedobrovolně vynechávat určitý denní pokrm, snižovat porce nebo celý den hladovět.
Zdroje:
https://www.struggle-la-lucha.org/2022/05/07/cost-of-the-ukraine-war-felt-in-africa-global-south/
