Rýže s fazolí na chudém jihu versus bohatě prostřený stůl v Evropě a v severní Americe. Zatímco v rozvojovém světě mají mnozí lidé hlad, v bohatých zemí se až třetina nezávadných potravin vyhodí. Upozorňuje na to kampaň Ekumenické akademie a dalších partnerů Pěstuj planetu.

„V kampani chceme ukázat, že každý z nás může pěti jednoduchými kroky snižovat nejen svůj dopad na klima a podporovat změny obchodních praktik, ale také jíst lépe a kvalitněji,“ uvedla v pražské vegetariánské restauraci Mlsná kavka koordinátorka kampaně Karolína Silná.

Stačí toto: neplýtvat (plánovat a vařit jen tolik jídla, kolik sníme), jíst sezónní potraviny, jíst méně masa (chovem hospodářských zvířat se vyprodukuje 18 % celosvětových emisí skleníkových plynů a spotřebuje obrovské množství vody), podporovat drobné zemědělce (lokální a prostřednictvím fair trade i ty z chudého jihu) a vařit chytře (třeba nezapomínat na pokličku a do rychlovarné konvice dát jen potřebné množství vody).

Přestali jsme pěstovat jídlo

„O tom, jestli si koupíme úsporný kotel, rozhodujeme jednou nebo dvakrát za život. O tom, co jíme, ale rozhodujeme několikrát denně. Se změnou svých stravovacích návyků můžeme začít snižovat svůj dopad na klima hned teď,“ uvedl expert na klimatickou změnu Milan Smrž z Eurosolaru.

Kampaň podpořila i odbornice na výživu a zdraví životní styl, iniciátorka kampaně Skutečně zdravá škola Margit Slimáková. Upozornila na jinak bohulibý program ovoce do škol – do mnoha škol se dostává především tropické ovoce nebo jablka z Polska. „Problém je i to, že jsme skoro přestali pěstovat jídlo. Když mají kuchařky vařit z toho, co roste nejblíže, tak bohužel často nejblíže roste řepka,“ řekla.

Majitel Mlsné kavky Filip Kavka Smiggels řekl, že je škoda, že se v českých kuchyních málo pracuje třeba s tuřínem nebo s řepou. „Tuřín se zde málo pěstuje,“ řekl. Na druhou stranu ocenil, že se konečně začínají do popředí dostávat dýně.

Problém jménem TTIP

Řeč byla i o netransparentně připravované transatlantické dohodě TTIP, která by mohla být hrobařem sociální citlivosti nebo ohledů na zdraví lidí a životní prostředí. Snížit by mohla i kvalitu potravin. V Evropské unii jsou totiž mnohem vyšší standardy než v USA a dalších zemích. „Připravovaná smlouva je mimořádně špatná, ti, co stojí na druhé straně, mají moc a média. Nás je ale víc. Jako spotřebitelé můžeme lokálním přístupem něco změnit,“ řekl Smrž.

V rámci kampaně Pěstuj planetu se konají kupříkladu tzv. hladové hostiny, při kterých si lidé mohou na vlastní kůži zažít nerovnost v globální distribuci potravin. „Lidi jsou rozděleni do tří skupin. Jedna dostane jen rýži a sedí na zemi, druhá rýži a fazole a sedí u stolu, třetí má opulentní raut. Kde kdo bude, určí los. Lidé pak říkají své pocity, jaké to je, když jedí jen rýži na zemi a jiní se cpou, nebo naopak,“ uvedla Silná.