V květnu tohoto roku prohlásil vysloužilý podplukovník USAF Karen Kwiatkowski, že „v tom má prsty chemická Gina a my víme, že Assange je ´léčen´ 3-qunuclidil benzylátem, známým jako BZ.“

14. září Kwiatkowski napsal, že Julian Assange „je zadržen na přání Spojených států a chemicky a fyzicky vyšetřován ve věznici Belmarsh (britská obdoba Guantanáma), aby prozradil své soukromé šifrovací klíče, jména a kryptografické informace týkající se dalších členů informační sítě Wikileaks.“

Byl zredukován na duševní úroveň drogově závislé vygumované trosky a některé z těchto účinků budou podle všeho nevratné. Fyzicky je zdokumentována jeho podvýživa (pod 45 kilogramů) a jídlo a voda jsou mu poskytovány jen jako odměna za spolupráci na vyšetřování. Je ironií, že dokonce vězni na Guantanámu byli v rámci „jemné péče“, které se jim dostávalo, nuceně vyživováni, pokud se snažili připravit se hladovkou o život. Julianovi vládní pečovatelé používají jídlo a vodu k tomu, aby ho úplně zlomili.

CIA a její média nazývají tuto praxi „intenzivním vyšetřovacím režimem“, což je krásný orwellovský termín pro mučení. V polovině 70. let církevní komise a Rockefellerova komise zjistila, že MKUltra byla vyvinuta CIA otevřeně z důvodu zlomení jednotlivců, jejich psychologického a fyzického zničení a změny jejich vědomí. V padesátých letech se CIA snažila najít způsob vymývání mozku osob, které se měly změnit na amnézií trpící vrahouny.

Plný rozsah tohoto programu nebyl nikdy zveřejněn. CIA své záznamy o projektu MKUltra zničila.

V případě Assange, jak uvádí Kwiatkowski, doufají britští a američtí mučitelé v prolomení Assangeových „soukromých šifrovacích klíčů a odhalení jmen a kryptografických informací týkajících se dalších osob v informační síti Wikileaks.“

Takové informace by byly pro stát neocenitelné, neboť by mohl pořádat lov na všechny, kteří odhalují nepohodlnou pravdu o jeho psychopatickém chování. Primárním cílem, proč držet Assange zavřeného v Belmarsh (s tím jak se prodlužuje dění kolem vydání do USA), je nicméně jej zlomit, podobně jako už britský stát zlomil a zanechal ve stavu duševní nemoci Davida Shaylera, bývalého důstojníka MI5, který odhaloval jeho zločiny.

Demaskujme mučení Juliana Assange

Je tu ale také zásadní rozdíl. Shayler si odseděl určitý čas a pak byl propuštěn. Assange nebude nikdy propuštěn. Je férové říct, že z Belmarsh se dostane ven jen pod černou plachtou.

Jde o vzkaz všem whistleblowerům a odhalovačům pravdy – půjdete do křížku se státem, odhalíte jeho špinavosti a válečné zločiny, a můžete skončit jako Julian Assange – tělo „gumy“ mučené až dokud nebude plácat nesmysly, nebo prostě neumře.

Podobně je to s Chelsea Manningovou, Olou Binim a dalšími, kteří byli zadrženi poté, co Assange odešel hledat azyl na ekvádorskou ambasádu, aby byl zrazen a vydán Britům, kteří ho dnes s ochotnou pomocí vlády Spojených států pomalu zabíjejí, případně z něj chtějí udělat duševního mrzáka či osobu ve vegetativním stavu.

Assange a ti, kteří s ním mohli spolupracovat, budou vyšetřováni všemi nástroji, které má stát k dispozici (fyzické, duševní a chemické mučení). Nebudou souzeni, zastoupeni nebo obhajováni u veřejného soudu, ani, jak už o tom u Assange padla zmínka, nikdy propuštěni bez ohledu na to, co se při různých vyšetřovacích procedurách podaří zjistit.

Nils Melzer, zvláštní zpravodaj OSN o mučení, který Assange navštívil před jeho zatčením, napsal:

Ano, život na velvyslanectví s kočkou a skateboardem se může jevit jako procházka růžovým sadem, pokud věříte zbytku těch lží. Ale když si nikdo nevybavuje důvod nenávisti, které čelíte, když nikdo ani nechce slyšet pravdu, když ani soudy ani média nepopohánějí mocné k zodpovědnosti, pak je vaše útočiště jenom gumovým člunem v moři plném žraloků a ani vaše kočka ani váš skateboard vám nezachrání život.

Spiknutí vedoucí k mučení a vraždě Assange a jeho spolupracovníků nebude nikdy ve zprávách médií papouškujících podle vládních scénářů.

Melzer, který zastává pozici pro lidská práva na Ženevské akademii mezinárodního humanitárního práva a lidských práv ve Švýcarsku, a který ej zároveň zvláštním zpravodajem OSN o mučení a jiných formách krutých, nelidských a ponižujících způsobů zacházení a mučení, není s to dostat zprávy o Assangeovi a jeho sadistickém trestání k širšímu publiku.

„Tento Op-Ed byl nabídnut ke zveřejnění do Guardianu, The Times, the Financial Times, the Sydney Morning Herald, the Canberra Times, the Telegraph, the New York Times, the Washington Post, Thomson Reuters nadaci a Newsweeku… kladně neodpověděl nikdo,“ napsal v červnu na svém mediálním blogu.

A nikdo tak neučiní, dokud bude stát řídit dění kolem Assange. Jeho smrt padá na ruce vládě a jejím funkcionářům – mučitelům, najatým vrahům novinářů a sériovým vrahům nevinných a bezbranných civilistů. Strašlivá skutečnost je pohřbena pod nánosy pomluv, urážek a lží chrlených médii pískajícím podle CIA. Miliony Američanů a Britů tak podporují pomalé vraždění Juliana Assange. Stát již dlouho vyniká v manipulování veřejností pomocí neúnavné propagandy a vypočítavých lží.

Melzer shrnuje:

Konec konců, můžete si říct, proč dělat tolik povyku kolem Assange, když je na světě mučeno bezpočet dalších lidí? Proto, že tohle není jen o ochraně Assange, ale o tom zabránit precedentu, který pravděpodobně zpečetí osud západní demokracie. Jakmile se ze sdělování pravdy stane zločin, jakmile si mocní zajistí beztrestnost, bude už příliš pozdě na to měnit kurz. Náš hlas se podvolí cenzuře a náš osud podlehne neomezené tyranii.