Za účasti poslanců Nejvyšší rady a dánského Folketingu byly v centru pozornosti otázky rozvoje demokracie zdola, pluralismu a zvláštní role odborů v poválečné obnově Ukrajiny. Během konference „Budoucnost demokratické Ukrajiny“ aktivista „Sociálního hnutí“ Oleksandr Kiseljov zdůraznil kritickou důležitou sociální spravedlnosti pro udržitelný rozvoj země a poznamenal, že současní politici jsou daleko od lidí a existuje jen málo příležitostí, jak je ovlivnit.

„Nedokážeme si představit budoucnost Ukrajiny, ve které nebudou zájmy lidí ústřední. Jsou to obyčejní Ukrajinci – nejmenovaní, neznámí, nezastoupení – kdo nyní zajišťuje přežití země. Zaslouží si, aby otázka jejich blahobytu nezůstala „neaktuální“, – to byl leitmotiv vystoupení představitele „sociálního hnutí“ na diskusi v Ukrajinském domě v Dánsku, kterou pořádal Dánský institut stran a demokracie (DIPD).

Náš aktivista upozornil na skutečnost, že útoky na práva pracujících navzdory bojům pokračují a rozšířená šovinistická rétorika uměle rozděluje společnost. Zdůraznil, že rozvoj demokracie na nezávislé Ukrajině je možný pouze tehdy, budou-li zájmy občanů zastoupeny ve schopném a odpovědném sociálním státě, kde se rozhoduje lokálně pod veřejnou kontrolou.

Oleksandr poděkoval přítomným zástupcům za jejich úsilí při získávání mezinárodní podpory. Zároveň poznamenal, že v méně viditelném vnitřním konfliktu, třídním konfliktu, naši politici ani na minutu nezastavili útoky na práva pracujících a odborů.

Ukrajinští levičáci věří, že dnešní sociální soudržnost poskytuje jedinečnou šanci pro utváření inkluzivní identity založené na respektu k rozmanitosti, lidským právům a základní demokracii. „Nicméně nadřazenost, šovinismus nebo prázdné nálepkování se v médiích vesele přebírají a šíří, ačkoli všechna umělá dělení společnosti vždy sloužila pouze zájmům těch, kdo jsou u moci,“ řekl Kiseljov.

Právo na kvalitní a dostupné bydlení má zvláštní význam v zemi, kde lví podíl obyvatel přišel o domovy v důsledku ruské agrese. „Ukrajinská levice je skeptická, pokud jde o možnost řešit tuto otázku spoléháním se na neviditelnou ruku trhu. Proto máme zájem studovat zkušenosti z poválečné rekonstrukce a politiky sociálního bydlení v Kodani nebo ve Vídni,“ dodal Kiseljov.

Je to stát, jako výraz společných zájmů, který musí převzít odpovědnost za řešení socioekonomických problémů. Aby to bylo možné, musí být zrušen zahraniční dluh země, podniky musí poctivě platit daně, namísto repatriace zisků, a mezinárodní pomoc musí směřovat k obnově průmyslového potenciálu, nikoli k reprodukci závislosti.

„Chápeme, že dnes státní aparát sotva slouží zájmům lidí a politické strany soupeří jen o kontrolu nad toky peněz. V souladu s tím musíme demokratizovat rozhodování a rozdělování financí prostřednictvím přesunu pravomocí na lokality a kontroly ze strany odborů a místních veřejných sdružení,“ uzavřel mluvčí ze „Sociálního hnutí“.

Účastníky konference z ukrajinského parlamentu se stali lidovci Solomija Bobrovská, Ivanna Klympuš-Tsincadze a Jehor Černev. Za dánský Folketing vystoupili poslanci Kesper Sand Kjer a Aleksander Rühle.

Převzato a přeloženo z: https://rev.org.ua/