• Úvodní stránka
  • Kdo jsme
  • Články
  • Právní poradna
    • Občanské právo
    • Pracovní právo
    • Správní právo
    • Právní rady pro aktivisty
    • Novinky a články
    • Zákony a příručky
  • Publikace
  • Odkazy
  • Kontakty
  • Kemp
facebook

05
BřE
2019

Na návštěvě v památníku českého odboje 1939-1945 v Pečkárně

Štítky: Antifašizmus, Historie, Společnost
Autor: Nikola Čech
komentář : vypnuto

Když se řekne Petschkův palác, nebo Pečkárna, naskočí automaticky řadě lidí asociace s neblahým využitím této budovy v centru Prahy v době Protektorátu jako řídící úřadovny německé tajné státní policie – gestapa. Vedle Lidic, Terezína, Kounicových kolejí či Kobyliské střelnice jde jistě o jedno z nejvýznačnějších míst spojených s utrpením obyvatel Protektorátu a nacistickým terorem proti němu, ale také jde o jedno z míst spojených s hrdinským protinacistickým odporem. V budově se nachází památník připomínající její krvavé využití, který ale není volně přístupný. 12. února jsme se do něj nicméně na pozvání organizátorů z řad KSČM podívali.

Průvodcem na skoro tříhodinové prohlídce nám byl přímo ředitel památníku a zároveň první místopředseda Českého svazu bojovníků za svobodu, plukovník v. v. Ing. Emil Kulfánek. Zavedl nás do suterénu mohutné budovy, dnes využívané Ministerstvem průmyslu a obchodu, kde se památník nachází. Součástí památníku jsou bývalé místnosti gestapácké strážnice, příjem zadržených, místnost, kde zatčení společně čekali na zavolání k výslechu (tzv. biograf) a cely pro jednotlivé vyslýchané osoby. Biograf slouží jako místo piety a vzpomínkových akcí, ale náš výklad začal v místnosti bývalé strážnice, kde se nachází expozice věnovaná vývoji situace v českém pohraničí před rokem 1938.

Náš průvodce zde začal s obsáhlým a poutavým výkladem, který byl zaměřen také na to, jak jsou do naší kolektivní paměti postupně vnášeny a implementovány hodnotově zdánlivě neutrální koncepty (např. „Sudety“), které ale mají své kořeny v německo-nacionalistickém výkladu historie a politickém diskursu již z konce 19. století. Tak se Sudety – což je dodnes užívaný polský název pro pohoří Krkonošsko-jesenické subprovincie – poté, co se jich zmocnili němečtí nacionalisté, postupně „nafukovaly“ způsobem, že zahrnuly severní Čechy, Karlovarsko a Chebsko (1939) a po 2. světové válce i Šumavu a příhraniční oblasti jižní Moravy, aby daly vzniknout dojmu existence fiktivního „kmene“ sudetských Němců. Ilustrativní byly v tomto směru výhrady československého prezidenta Edvarda Beneše sdělené během londýnského exilu v dopise předákovi německé sociální demokracie v ČSR Wenzelu Jakschovi, který je ovšem nereflektoval.

Následně jsme se již zaměřili na samotnou historii paláce, spojeného s bankéřskou a uhlobaronskou rodinou Pečků (Petschků), a zejména samozřejmě na pohnutou kapitolu jejího protektorátního využití. A co jsme se mimo jiné dozvěděli? Tak schválně, zdali čtenář ví, že:

–       Gestapo po příjezdu do Prahy 15. března 1939 nejprve pro své účely obsadilo jiné budovy, a sice policejní ředitelství v Bartolomějské ulici, a hotel Palace v Panské ulici.

–       Petschkův palác byl zabrán až po adaptaci a připojení vedlejší budovy zejména proto, že v době začátku okupace patřil státu a byl prázdný (rodina Petschků jej prodala státu při zaplacení svého dluhu předtím, než odešla s movitým majetkem do emigrace ve Velké Británii).

–       Petschkův palác nesloužil jako věznice, ale mj. jako vyšetřovna. Neprobíhaly zde ani popravy. K jejich provádění sloužily policejní věznice (např. Pankrác, Malá pevnost Terezín), koncentrační tábory (zejména KT Mauthausen) a další popraviště (např. kasárna v Ruzyni, střelnice v Kobylisích).

–       Nikdy se odtud nepodařilo některému ze zadržených utéci.

–       Gestapo budovu drželo i během Pražského povstání a opustilo ji až 9. května ráno! Bohužel se mu podařilo spálit a zlikvidovat prakticky veškerou zde shromážděnou dokumentaci.

–       Zatímco první velitel úřadovny Hans Ulrich Geschke zemřel během bojů v Maďarsku na sklonku války, jeho nástupce Ernst Gerke žil po válce v klidu v Západním Německu pod svým jménem až do roku 1982. Vláda NSR jej přes opakované žádosti odmítla vydat československé justici k spravedlnosti.

–       Výslechy v Pečkárně si prošlo více než 35 tisíc lidí. Byli mezi nimi i významné osobnosti československého odboje a antifašisté, např. důstojníci Obrany národa, vydavatelé časopisu V boj Jan Sadílek a Inka Bernášková, pražský primátor Otakar Klapka, členové I. Ilegálního vedení KSČ – bratři Synkovi a Eduard Urx, předseda protektorátní vlády Alois Eliáš, písničkář Karel Hašler, novinář a odbojový pracovník Julius Fučík, spisovatel Vladislav Vančura, představitelé pravoslavné církve (biskup Gorazd aj.) a další spolupracovníci parašutistických výsadků (manželé Kubicovi, rodina Kučerových aj.).

To byl výčet několika z řady zajímavostí, které zazněly během poutavého výkladu. Náš průvodce ale obrátil naši pozornost i k osobám mnohem méně úctyhodným. Jednou z nich byl zatčený odbojář a následně konfident Jaroslav Fiala, jehož spolupráce s gestapem vedla k zničení III. ilegálního vedení KSČ a smrti desítek či spíše sovek lidí. Přesto i on byl nakonec, poté, co chtěl koncem války znovu změnit stranu, gestapem zatčen a popraven – společně s 51 svými obětmi zejména z řad levicové organizace Předvoj – 2. května 1945 v Malé pevnosti Terezín.

V památníku jsme si dále mohli prohlédnout velké množství fotografií, faksimilií i originálů různých dokladů a protektorátních vyhlášek, mapy, informační materiály o civilních i vojenských odbojářích i předměty spojené přímo s pražskou úřadovnou gestapa. Ve zvláštní místnosti byly k vidění i originální předměty spojené s mučením vězňů jako například vesty s ocelovými výztuhami, do nichž bylo možno údery způsobit vězňům těžká vnitřní zranění bez stop na kůži, dále kladivo, kterým gestapáci mlátili při výsleších vězně přes prsty, důtky, nebo žíraviny, které vyslýchaným lili na otevřené rány. Místnost, kde probíhaly výslechy, se ovšem nacházela v 1. patře budovy a dnes není veřejnosti přístupná. Původní jsou rovněž dveře cel a lavice v místnosti biografu (pojmenované vězni podle holé bílé stěny, na kterou vězni museli před výslechem beze slova hledět).

Jeden z nejzajímavějších vystavených artefaktů se týkal události ze samotného konce války: šlo o kus zatemnění okna, na který se podepsalo 20 osob náhodně zatčených během Pražského povstání nacisty jako rukojmí a držených v budově až do 9. května. I mezi nimi se nacházel jeden nasazený provokatér. Naštěstí se nikomu ze zadržených nic nestalo.

Návštěva památníku Pečkárna byla silným zážitkem, který určitě stál za to. Je škoda, že památník není volně zpřístupněný podobně jako je tomu v případě Národního památníku hrdinů heydrichiády v chrámu sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici. Navštívit jej nicméně lze ve skupinách po předchozím objednání. Potěšilo nás, že se tak prý zejména u školních výprav hojně děje.

V pátek 15. března tohoto roku se v jednu hodinu odpoledne uskuteční před budovou Petschkova paláce u pamětní desky vzpomínkové shromáždění k 80. výročí okupace pomnichovského Československa nacistickým Německem pořádané KSČM. Přijďte i Vy vzpomenout památky odbojářů a jejich spolupracovníků, kteří trpěli či přímo položili životy za naši svobodu a porážku fašismu. lass=Ms

Profilový obrázek
O autorovi

Komentáře

comments

Social Share

  • google-share

Právní poradna

Zápis závazku prodat v budoucnu nemovitost do katastru

28 září, 2021

Minusové hodiny - nepravidelně rozvrhovaná pracovní doba

27 září, 2021

Má zaměstnavatel nárok na náhradu při vracení pracovní pomůcky?

15 srpna, 2021

Odkazy

Nadcházející akce

  • Momentálně nejsou naplánované žádné akce
AEC v1.0.4

Kalendář akcí

AEC v1.0.4

Štítky

Afrika Akce Amerika Antifašizmus Antikapitalismus Antirasizmus Armáda Asie Blízký východ Bydlení Česká politika čína Ekologie Ekonomika Evropa Evropská unie Filosofie Historie imperialismus Kultura Latinská Amerika Levá perspektiva Levice Média Německo Odbory a pracoviště Palestina Politika Potraviny Praha Protivládní hnutí Rozhovor Rusko Školství Socialismus Sociální otázky Společnost Spravedlnost Svět Ukrajina válka Vězeňství Z domova Zdravotnictví Ženy a gender

Video

Levá Perspektiva o.s.

Občanské sdružení na obranu sociálně vyloučených, upozaděných a
diskriminovaných lidí včetně prevence sociální exkluze. Provozujeme
levicový, informačně-publicistický web a internetovou právní poradnu.
Aktivně vystupujeme proti fašismu, rasismu, homofobii a všem formám
diskriminace.

Aktuální články

Intenzivní protesty proti plánům české vlády zvýšit věk odchodu do důchodu

25 dubna, 2023

Stažení cel EU na ukrajinské obilí selhalo, protože východoevropské země vystoupily do opozice

24 dubna, 2023

Boje v Chartúmu ohrožují poslední pokus o příměří

22 dubna, 2023

Po přijetí penzijní reformy vyšli francouzští pracující opět do ulic

18 dubna, 2023

Stávka bezpečnostních pracovníků letišť v Německu

17 dubna, 2023

Archivy

  • Duben 2023
  • Březen 2023
  • Únor 2023
  • Leden 2023
  • Listopad 2022
  • Říjen 2022
  • Září 2022
  • Srpen 2022
  • Červenec 2022
  • Červen 2022
  • Květen 2022
  • Duben 2022
  • Březen 2022
  • Únor 2022
  • Leden 2022
  • Prosinec 2021
  • Listopad 2021
  • Říjen 2021
  • Září 2021
  • Srpen 2021
  • Červenec 2021
  • Červen 2021
  • Květen 2021
  • Duben 2021
  • Březen 2021
  • Únor 2021
  • Leden 2021
  • Prosinec 2020
  • Listopad 2020
  • Říjen 2020
  • Září 2020
  • Srpen 2020
  • Červenec 2020
  • Červen 2020
  • Květen 2020
  • Duben 2020
  • Březen 2020
  • Únor 2020
  • Leden 2020
  • Prosinec 2019
  • Listopad 2019
  • Říjen 2019
  • Září 2019
  • Srpen 2019
  • Červenec 2019
  • Červen 2019
  • Květen 2019
  • Duben 2019
  • Březen 2019
  • Únor 2019
  • Leden 2019
  • Prosinec 2018
  • Listopad 2018
  • Říjen 2018
  • Září 2018
  • Srpen 2018
  • Červenec 2018
  • Červen 2018
  • Květen 2018
  • Duben 2018
  • Březen 2018
  • Únor 2018
  • Leden 2018
  • Prosinec 2017
  • Listopad 2017
  • Říjen 2017
  • Září 2017
  • Srpen 2017
  • Červenec 2017
  • Červen 2017
  • Květen 2017
  • Duben 2017
  • Březen 2017
  • Únor 2017
  • Leden 2017
  • Prosinec 2016
  • Listopad 2016
  • Říjen 2016
  • Září 2016
  • Srpen 2016
  • Červenec 2016
  • Červen 2016
  • Květen 2016
  • Duben 2016
  • Březen 2016
  • Únor 2016
  • Leden 2016
  • Prosinec 2015
  • Listopad 2015
  • Září 2015
  • Srpen 2015
  • Červenec 2015
  • Červen 2015
  • Květen 2015
  • Duben 2015
  • Březen 2015
  • Únor 2015
  • Leden 2015
  • Prosinec 2014
  • Listopad 2014
  • Říjen 2014
  • Září 2014
  • Srpen 2014
  • Červenec 2014
  • Červen 2014
  • Květen 2014
  • Duben 2014
  • Březen 2014
  • Únor 2014
  • Leden 2014
  • Prosinec 2013
  • Listopad 2013
  • Říjen 2013
  • Září 2013
  • Srpen 2013
  • Červenec 2013
  • Červen 2013
  • Květen 2013
  • Duben 2013
  • Březen 2013
  • Leden 2013
  • Prosinec 2012
  • Listopad 2012
  • Říjen 2012
  • Září 2012
  • Srpen 2012
  • Červenec 2012
  • Červen 2012
  • Květen 2012
  • Duben 2012
  • Březen 2012
  • Únor 2012
  • Únor 2010
  • Leden 2010
  • Prosinec 2009
  • Listopad 2009

Štítky

Afrika Akce Amerika Antifašizmus Antikapitalismus Antirasizmus Armáda Asie Blízký východ Bydlení Ekologie Ekonomika Evropa Evropská unie Filosofie Historie imperialismus Kultura Latinská Amerika Levice Levá perspektiva Liberec Média Německo Odbory a pracoviště Palestina Politika Potraviny Praha Protivládní hnutí Rozhovor Rusko Socialismus Sociální otázky Společnost Spravedlnost Svět Ukrajina válka Z domova Zdravotnictví Česká politika čína Školství Ženy a gender
© 2013 Levá perspektiva, o.s. Všechna práva vyhrazena.