Ráda bych se vyjádřila k pozměňovacímu návrhu poslankyně Válkové, jenž je obsažen v usnesení ústavně právního výboru, a který upravuje rozhodování o umísťování a přemisťování dětí do jednotlivých zařízení do dětských domovů, dětských domovů se školou nebo do výchovných ústavů.

Před novým občanským zákoníkem rozhodovaly o umístění dítěte s nařízenou ústavní výchovou diagnostické ústavy a nebyl s tím problém. Rozhodovaly ve správním řízení, vždy na základě provedené komplexní diagnostiky, vždy ve spolupráci s orgány sociálně právní ochrany dětí, se zákonnými zástupci i se samotným dítětem, a to v jeho zájmu. V případě potřeby rozhodovaly ve správním řízení také o přemístění dítěte do jiného zařízení. Systém fungoval a zajišťoval včasnou a odbornou pomoc dětem, které ji potřebovaly.

Novela občanského zákoníku, která diagnostickým ústavům tuto pravomoc odebrala a předala ji soudům, situaci v mnoha ohledech zkomplikovala a doplácejí na to děti. Jejich umisťování do ústavní výchovy bez uvedeného komplexního vyšetření vyvolává řadu problémů. Odborně provedená diagnostika v diagnostickém ústavu je totiž předpokladem pro správně nastavenou práci v dětském domově, v dětském domově se školou či ve výchovném ústavu. Nezpochybňuji snahu, práci a odbornost sociálních pracovnic orgánů pro sociálně právní ochranu dětí, ale OSPOD pracuje s rodinou, s dítětem z hlediska sociálního, nejsou to etopedi, psychologové ani psychiatři.

Je pravda, že jsou případy, kdy soud rozhodne o umístění dítěte do diagnostického ústavu. Takový postup je správný a zodpovědný, samozřejmě pokud soudy následně akceptují návrhy a doporučení diagnostických ústavů. Ale i tady jsou problémy. Následné rozhodování soudů je totiž velmi zdlouhavé, doba pobytu dítěte v diagnostickém ústavu, která je zákonem stanovena na dobu nepřekračující 8 týdnů, je ve většině případů mnohonásobně prodlužována. Podle šetření za rok 2015 byla nejkratší průměrná doba 12,9 týdnů, nejdelší 28,3 týdnů z 12 diagnostických ústavů. Přitom pokud má být intervence, práce s dítětem účinná, musí být včasná.

Dále:

Jsou situace, kdy je nutné přemístit dítě v rámci sítě zařízení pro výkon ústavní výchovy do jiného, vhodnějšího a pro ně potřebnějšího zařízení. Důvodem mohou být výrazné změny v chování dítěte, závažné poruchy jeho chování, případně psychiatrická indikace, kdy je obtížné zachovat bezpečnost jak ostatních dětí, tak personálu.

Dalším důvodem bývá studium. Dítě má nastoupit na střední školu v jiném místě a kvůli zdlouhavému procesu projednávání soudem nastoupit nemůže. Je znám případ, kdy kvůli tomu ztratilo dítě celý rok.

Vážná pochybení mohou nastat, pokud soud rozhodne rovnou, bez umístění do diagnostického ústavu, a tedy bez náležité diagnostiky. Nesprávné umístění dítěte přímo do zařízení ústavní výchovy bez předchozího pobytu v diagnostickém ústavu, může mít za následek velké problémy pro dítě samé, pro děti ostatní a také pro personál daného zařízení.   Pracovníci OSPODů totiž objektivně nemohou kvalifikovaně navrhovat soudům konkrétní zařízení. Schází jim komplexní vyšetření dítěte (psychologické, speciálně pedagogické, psychiatrické apod.), respektive jeho diagnostika. Kromě toho diagnostické ústavy mají velmi dobře zmapovaný terén, mají přehled o jednotlivých zařízeních, vědí, které z nich odpovídá svými podmínkami potřebám toho kterého dítěte tak, aby získalo stabilní prostředí a nemuselo být přemisťováno z jednoho zařízení do druhého.

Pokud bych to měla shrnout, tak novela občanského zákoníku očekávání nesplnila, zavedla systém, který není pro prospěch dítěte optimální, a je potřeba na to reagovat. Proto vítám pozměňovací návrh poslankyně Válkové, který je obsažen v usnesení ústavně právního výboru. Nejenže vrací pravomoc umisťování a přemisťování dětí na základě komplexního vyšetření, zdravotního stavu a volné kapacity jednotlivých zařízení, s přihlédnutím k zájmům dítěte, k vyjádření OSPOD a k co nejkratší vzdálenosti od bydliště rodičů, příp. jiných blízkých osob, do dětských domovů, dětských domovů se školou nebo do výchovných ústavů, ale také do těchto zařízení umisťuje v některých, konkrétně vyjmenovaných případech, rovnou, bez předchozího pobytu v diagnostickém ústavu. Konkrétně jde o děti mladší 6 let, dále děti, které byly v dětském domově pro děti do 3 let věku nebo v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc a konečně také o děti, které nemají poruchy chování, mají ukončenou diagnostiku nebo se jedná o jiné odůvodněné případy. Ošetřena je zde i situace, kdy se dodatečně ukáže, že komplexní vyšetření je potřeba. Pak toto vyšetření provede diagnostický ústav přímo v zařízení, kam dítě umístil.

Návrh tak odráží to, po čem volají odborníci a pracovníci v terénu, kteří se v této problematice denně pohybují. Proto tento pozměňovací návrh podporujeme.

Související článek: https://levaperspektiva.cz/clanky/ohrozene-deti-cekaji-mesice-na-rozhodnuti-soudu-je-treba-to-zmenit/