KSČM na svém devátém sjezdu zvolila do svého čela opět Vojtěcha Filipa, který porazil pražského komunistu a politologa Josefa Skálu, který byl ale následně zvolen místopředsedou pro ideologii, propagandu a mediální činnost. Prvním místopředsedou byl znovuzvolen Petr Šimůnek, místopředsedou pro odborné zázemí, volby, parlamentní a komunální politiku, spolupráci s odbory a levicovými subjekty se opět stal Jiří Dolejš. Diskuse probíhala po oba dny sjezdu, který se uskutečnil v TOP hotelu Praha. Přinášíme střípky…

Učitelka egejské archeologie z Brna Věra Klontza-Jaklová, která pár let žila na Krétě, řekla, že ji zajímá nespravedlnost stávajícího ekonomického systému, přičemž práce v parlamentu a zastupitelstvech má být jen část činnosti KSČM. „Důležitá je i práce s pracujícími, chodit dům od domu,“ volně citovala to, co v rozhovoru pro Haló noviny uvedl mluvčí poslanců kyperské Pokrokové strany pracujícího lidu (AKEL) Stavros Evagorou. Přidala i citaci Johna Lennona: „Být hrdinou dělnické třídy, to něco znamená.“

„Stanoviska KSČM nejsou špatná, měla by být ale údernější a přesnější,“ uvedl bývalý poslanec Václav Exner, podle něhož „právo na práci dělá člověka člověkem“. Za Evropskou unii, byť kriticky, se postavila europoslankyně Kateřina Konečná. Rozpad EU by byl podle ní problém, stejně jako to, kdyby ČR z EU vystoupila. „Je lepší ovlivňovat EU zevnitř, nemáme sílu Velké Británie, která si může takový krok dovolit,“ řekla. Víc by se podle ní mělo využívat evropského referenda.

Europoslankyně Cornelia Ernst (Die Linke), která je spolu s KSČM ve frakci Evropského parlamentu GUE-NGL, zmínila nutnost brát zřetel na mezinárodní kontext, česká komunistická strana má podle ní historii i budoucnost, v rámci Evropského parlamentu je významná. Varovala před nacionalismem a rasismem v Evropě.

Tvrdý úder na Komunistickou stranu Ukrajiny

Mezi zahraničními hosty na IX. sjezdu KSČM vystoupil i předseda Komunistické strany Ukrajiny Petr Symoněnko, který si stěžoval na situaci své země. „V zemi byla vyvolána nová bezprecedentní vlna antikomunistické psychózy. Byla porušena Ústava a rozpuštěna frakce komunistické strany ve Věrchovnej Radě (Nejvyšší Radě),“ řekl.

„V předčasných volbách vláda a antikomunistické síly udělaly vše pro to, aby strana nebyla zastoupena v zákonodárném orgánu země. Na vedoucí opoziční sílu v zemi, následnici strany obhajující zájmy pracujících, byl uskutečněn tvrdý úder,“ dodal. Strana se tomu právními prostředky brání.

Na sjezdu byli přítomni i zástupci dalších zahraničních komunistických a levicových subjektů – kupříkladu z Kypru, Řecka, Německa, Francie, Slovenska, Portugalska, Ruska, Běloruska, Kuby, Číny, Palestiny nebo Sýrie.

Kritika „zpanštění“ KSČM

Zdeněk Milata ze Středočeského kraje řekl, že komunisté se nemají bát slova vyvlastnění, to nejen třeba u stavby dálnic, ale například i u OKD. Mnoho delegátů kritizovalo oficiální účast ministra kultury Daniela Hermana (KDU-ČSL) na 67. sudetoněmeckém sjezdu v Norimberku. Po celou dobu sjezdu byla přítomna velká část delegátů, kterých bylo celkově 356 – v sobotu jich po většinu dne bylo přítomno sto procent, během neděle se počet pohyboval kolem 97 %.

Předseda Klubu společenských vět Lubomír Vacek reagoval na slova jednoho z delegátů „méně ideologie, více Bubeníčků“. Vacek uvedl, že ústecký hejtman Oldřich Bubeníček pracuje jak prakticky, tak podporuje teoretické konference. „Bez teorie není praxe,“ dodal Vacek. Jedním z nejslabších článků KSČM je podle něj právě teoretická práce a propagace. „Z marxismu dělali zkoušky i inženýr Kalousek a inženýr Zeman, těm to ale nebylo k ničemu,“ doplnil.

Kritický projev k vedení strany měla poslankyně a předsedkyně pražské KSČM Marta Semelová. Připomněla 95. výročí založení KSČ, je podle ní třeba zamyslet se nad tím, co tehdy komunisté dokázali, jak bez televize a internetu dokázali dostat tisíce lidí do ulic, jak agitovali. „Můžeme to samé říci o současné KSČM?“ zeptala se. Vyjádření představitelů KSČM se podle ní neliší od ČSSD, což „mladou krev neosloví“ a „iniciativu přebírají jiní“. Ve straně je vidět „zpanštění“. Je podle ní třeba táhnout za jeden provaz a postupovat jednotně proti „fašismu, roztahovačnosti církví, kolaboraci vlády se sudetskými Němci, proti NATO…“.

Spor o slůvko „neprivilegovaní“

S kritickým projevem vystoupil kupříkladu i pražský komunista Milan Krajča a další. Komunisté na sjezdu, završeném Internacionálou, potvrdili i členy a členky Ústředního výboru KSČM, které předtím zvolily okresní konference. Zároveň přijali různé dokumenty – z původního návrhu vypustili, že zastupují „neprivilegované“ občany, protože se podle svých slov už „rozmáchli“ natolik, že zastupují nejen neprivilegované. Někteří delegáti ale s vypuštěním nesouhlasili. „Pan Babiš je také občan, ale jeho zájmy nehájíme,“ řekla Klontza-Jaklová.

Sjezd zároveň schválil devět priorit, které chce KSČM prosazovat. Za prvé: podpora oprávněných požadavků občanů, za druhé: respekt všech forem vlastnictví, za třetí: více demokracie, za čtvrté: právo na dostupné a důstojné bydlení, za páté: veřejné školství, za šesté: spravedlivé mzdy a důstojné důchody, za sedmé: přechod k ekonomicky, ekologicky a sociálně udržitelnému životu, za osmé: mírová politika a za deváté: požadavek na důsledné omezení ekonomické migrace.

„Uprchlická krize je důsledkem účelového vměšování do vývoje rozvojových zemí a účet musí hradit především viníci – agresoři. Prosazujeme nulovou toleranci nejen k terorismu, ale také k projevům neofašismu a nacionalismu,“ uvádějí v materiálu komunisté.

Jak bude klapat spolupráce Filipa se Skálou?

KSČM má celorepublikově silné zastoupení – především 33 mandátů v Poslanecké sněmovně, což z ní vytváří třetí nejsilnější stranu v ČR a vůbec nejsilnější opoziční stranu. Hůř si vede ve většinovém systému – v horní parlamentní komoře má v současnosti jen jednoho senátora. Jeden z delegátů sjezdu (Jaroslav Šlechta z Libereckého kraje) připomněl i to, že KSČM je nejsilnější komunistickou stranou ve střední Evropě.

Jak (na základě údajů z portálu volby.cz) uvedl celostátní Deník, strana si nevede špatně ani na regionální úrovni. Má 2511 zastupitelů (7,8 %) v obecních zastupitelstvech, 182 zastupitelů (26,9 %) v krajských zastupitelstvech. V Ústeckém kraji má hejtmana, koalice s ČSSD vytváří i v krajích Středočeském, Jihočeském, Plzeňském, Královéhradeckém, Olomouckém, Zlínském a Moravskoslezském.

Na levici se občas vedou diskuse, na co má levice klást důraz. Část z ní se věnuje výlučně tématům, týkajícím se většiny obyvatelstva, část klade důraz na témata menšinová. Již citovaný Jaroslav Šlechta řekl, že KSČM má na to spojit oba tyto proudy – jak boj za sociální vymoženosti lidí, tak kupříkladu za práva LGBT. Podaří se jí to? Ukáže čas.

Na nedělní tiskové konferenci deklarovali znovuzvolený předseda Vojtěch Filip i místopředseda Josef Skála, který proti Filipovi na post nejvyšší kandidoval a chce, aby strana „více mířila na podstatu problémů ve společnosti“, vůli spolupracovat. „Respektuji toho, kdo byl zvolen,“ řekl Filip. Jak bude spolupráce klapat, ukážou následující měsíce a roky – komunisté mají sjezd jednou za čtyři roky. Pověstní jsou však tím, že spory, vyjma sjezdů, veřejně nedávají příliš znát. Tak uvidíme!