Nadace Rosy Luxemburgové (NRL) blízce napojená na německou levicovou stranu Die Linke nese jméno význačné komunistky a bojovnice za socialismus, která byla vězněna a později zavražděna pro své protiválečné a antiimperialistické postoje. O to je smutnější, když se nadace nesoucí její jméno angažuje v politických aktivitách, které s antiimperialismem a odporem k válce nemají nic společného. Německý deník Junge Welt zdokumentoval několik případů, kdy pracovníci nadace na Ukrajině spolupracují s představiteli levicových organizací adorujících Majdan, ale i „protiteroristickou operaci“ na Donbase.

Významným příjemcem finanční pomoci NRL na Ukrajině je organizace Levá opozice (neplést s levicovou koalicí stejného jména) založená Zacharem Popovičem. V roce 2014 se Levá opozice podílela spolu s tzv. nezávislými odbory Obrana pracujících Olega Vernika na vzniku zárodku tzv. Sociálního hnutí, které aspiruje (zatím neúspěšně) na roli ukrajinské Syrizy. Již ve jménech vůdčích osobností tohoto projektu je ovšem problém – jak Popovič, tak Vernik byli totiž v roce 2003 vyloučeni z trockistického Výboru za dělnickou internacionálu (CWI) kvůli mnohaletému provozování podvodného plánu, kdy zmínění aktivisté spolu s dalšími bez vědomí centrály CWI předstírali vznik ukrajinských skupin a buněk napojených na různé západní radikálně levicové organizace a lákali od všech těchto skupin peníze.

Tak jak jsou Vernik a Popovič pochybní politici, je v tomto případě pochybná i politika Levé opozice a různých „nezávislých odborů“. Jejím jádrem je slovně indiferentní postoj k občanskému konfliktu na Ukrajině a deklarativní odmítání jak ukrajinského, tak ruského nacionalismu, jak západního, tak Putinova imperialismu. V reálné politické praxi však tyto organizace mlčí k zabíjení tisíců obyvatel Donbasu ozbrojenými silami ukrajinské vlády a polovojenské prapory krajní pravice, mlčí i k rostoucímu pronikání západních imperialistických struktur na Ukrajinu a obecně stále blíže k ruským hranicím, mlčí ke spolupráci ukrajinské vlády s NATO, k financování výcviku ukrajinských ozbrojených sil Spojenými státy apod. Naopak velmi halasně odsuzují „banditismus a separatismus“ na Donbase, údajnou „černosotněnskou“ podstatu tamní vzpoury a útočí na levicové organizace, které nesdílí jejich cíle, včetně marxistické organizace Borotba. Na rozdíl od Borotby a dalších levicových organizací nečelí důsledkům nedemokratických dekomunizačních zákonů ani násilí krajně pravicových pouličních bojůvek.

Nedosti na tom, novináři Junge Welt upozornili na případy přímé spolupráce Levé opozice s ukrajinskými fašisty. Člen koordinačního výboru Levé opozice Fedor Ustinov vstoupil jako dobrovolník do bojového praporu Šachtarsk, aby se zapojil do bojů proti milicím v Donbasu. Prapor Šachtarsk musel být v říjnu 2014 rozpuštěn ukrajinskou vládou kvůli krádežím, rabování a vandalismu řady jeho členů v oblasti Donbasu a reorganizován jako policejní prapor Tornádo, který však byl ze stejných důvodů opět formálně rozpuštěn v červnu 2015. Člen Levé opozice Andrej Isčenko se do roku 2004 politicky angažoval jako předseda oděské pobočky neofašistické UNA-UNSO. Ani dnes, resp. v roce 2014 nedá na svoji minulost dopustit: „Nestydím se za své členství v této organizaci. Stáli jsme v čele boje ukrajinského národa za jeho práva a v čele sociálních bojů 90. let,“ prohlašuje o vlastní participaci na budování organizace, která dnes tvoří složku Pravého sektoru. Další člen Levé opozice, novinář Igor Burdyga, je zároveň členem nacionalistického Automajdanu, který se podílel i na krvavých událostech 2. května 2014 v Oděse. Podle Burdygy tam ovšem došlo k „nešťastnému střetu vlastenců s ukrajinofoby“.

NRL v průběhu let 2014-16 financovala hned několik aktivit ukrajinské promajdanovské levice včetně zakládajícího kongresu Sociálního hnutí v dubnu 2014 spojeného s konferencí „Majdan a levice“ nebo promítání dokumentárních snímků oslavujících Majdan. NRL zároveň financovala aktivity „nezávislých“ Odborů krivorožských horníků, kteří jsou známí svojí spoluprací s UNA-UNSO od roku 1990. Je nejvyšší čas, aby se radikální levice v Evropě i ve světě dozvěděla o této pochybné spolupráci, která nejen vrhá špatné světlo na politickou profilaci NRL, ale především vzbuzuje právem pohoršení a opovržení skutečné ukrajinské i donbaské levice, která čelí státní perzekuci i ozbrojenému násilí.