• Úvodní stránka
  • Kdo jsme
  • Články
  • Právní poradna
    • Občanské právo
    • Pracovní právo
    • Správní právo
    • Právní rady pro aktivisty
    • Novinky a články
    • Zákony a příručky
  • Publikace
  • Odkazy
  • Kontakty
  • Kemp
facebook

15
KVě
2012

NAL na pietě za oběti romského holocaustu

Autor: Nikola Čech
komentář : vypnuto

Lety u Písku jsou místem, kde se před více než 70 lety začala psát jedna z nejtragičtějších kapitol naší historie. Právě zde došlo z rozhodnutí nacistů a za aktivní spoluúčasti českých protektorátních úřadů k nucenému soustředění Romů z části Protektorátu Čechy a Morava, coby předstupeň jejich následného cíleného a průmyslového vyhlazení. Proto se zde v posledních letech koná každoročně pietní akt na připomenutí utrpení obětí i jejich blízkých, kterého se letos zúčastnili také zástupci Nové antikapitalistické levice.

Romský holocaust byl v Česku dlouhou dobu na naprostém okraji zájmu politiků, historiků, médií i široké veřejnosti. Svůj podíl na tomto stavu měla nepochybně nepříjemná skutečnost aktivní účasti českých úřadů a represivních složek na páchání zločinů proti Romům, nicméně hlavním důvodem byl celkový pohled vládnoucích elit a většiny obyvatel na Romy, který jim přiznával roli pouhých nesvéprávných objektů různých vládních „politik“ – asimilační, rozptylovací, přesídlovací, zaměstnanecké, vzdělávací atd… Romům se upírala jejich svébytnost, jazyk a kultura, romské děti byly umísťováním do zvláštních škol zbaveny možnosti dosáhnout vyššího vzdělání a režim Romů masivně využíval v roli nádeníků a pracovníků na stavbách, v dolech a průmyslu.

Byl tak potlačován vznik širší vrstvy romské inteligence a politické reprezentace, které by připadl úkol oživit vzpomínky na romské oběti nacismu a vznést ožehavé otázky na roli české vlády, policie a politického klimatu první i druhé republiky na zločinech proti Romům. Je třeba si uvědomit, že z předválečného cikánského obyvatelstva Čech a Moravy zůstalo na živu jen asi 10-20% a mnoho těchto lidí, dříve i později majoritou odstrčených na okraj společnosti, se se svými traumaty z dob války uzavřelo do úzkého okruhu svých rodin.

Teprve po mnoha desetiletích se tak začalo veřejně připomínat, že v Letech u Písku byl nejprve v roce 1940 vybudován kárný pracovní tábor pro muže bez zaměstnání, kam začali být shromažďováni také Romové porušující zákaz kočování vydaný koncem roku 1939 protektorátní vládou a kam od ledna 1942 putovali všichni Romové, kteří se bez povolení úřadů vzdálili z místa svého úředního bydliště, nebo na které byla uvalena kriminální policií časově neomezená vazba. Od srpna 1942, kdy proběhl v Protektorátu soupis všech osob romské národnosti včetně tzv. cikánských míšenců, změnil tábor v Letech svojí funkci a stal se přestupní stanicí při „konečném řešení cikánské otázky“.

Přímo v táboře v Letech zahynulo v důsledku úmyslného přeplnění tábora, vydávání hladových přídělů jídla a odpírání léčby a zdravotní péče ze 1309 vězňů 326 osob, z velké části dětí. Ze 30 dětí narozených v táboře se konce války nedožilo ani jediné. Od prosince 1942 do května 1943 opustilo navíc tábor několik transportů s romskými vězni, které přímo, nebo přes mezi-staniční sběrné tábory skončily v Osvětimi. Zde zahynulo dalších 540 Romů a Romek z Let.

Vzpomínková akce se každoročně pořádá právě u památníku v místě hromadných hrobů obětí letského tábora. Shromáždění více než 200 účastníků mělo pod zachmuřeným nebem možnost položit květinové dary ke kameni uprostřed loučky v pietně upraveném území dubového háje. Setkáním provázel jako již tradičně předseda Výboru pro odškodnění romského holocaustu a místopředseda Strany rovných příležitostí, Čeněk Růžička, společně s předsedou Strany rovných příležitostí a členem Rady vlády pro národnostní menšiny, Štefanem Tišerem.

Po zaznění české a romské hymny a položení květin a věnců proběhla modlitba slova, kterou vedl první vysvěcený římskokatolický kněz romského původu a zároveň nejmladší kněz z Jižních Čech, Vojtěch Vágai. Následovaly projevy řečníků u pódia naproti malému přírodnímu amfiteátru. Přítomno bylo několik nejvyšších členů diplomatických sborů řady zemí, dále zástupci politických stran, duchovní a slovo si vzali i organizátoři z řad Romů.

Je příznačné, že z Hradu ani z vlády nedorazil nikdo, nicméně je otázkou, zda by účast lidí typu Petra Hájka, člověka vnímajícího „krutou nespravedlnost“ trestů žhářů z Vítkova, nepůsobila jako provokace. V tomto směru je třeba říct, že z řady vystoupení lidí ohledně odsuzování romského holocaustu doslova čišelo pokrytectví. To byl případ reprezentanta francouzské vlády, která před dvěma, třemi lety, za prezidentství Nicolase Sarkozyho, dala deportovat tisíce Romů do Rumunska a Bulharska a nechala policii ničit romské tábory. To samé platí o zástupci vlády Spojených států, která již více než deset let provozuje koncentrační tábor na Guantanámu, kde bez vznesení jakéhokoliv obvinění vězní v naprosté izolaci občany řady cizích států.

Naopak příspěvky samotných organizátorů tnuly do živého. Poukazovalo se v nich na rostoucí napětí mezi majoritou a Romy, na nedávná masová shromáždění na Šluknovsku a v jiných částech země, kde v reakci na kriminální činy spáchané několika jednotlivci proběhly pokusy o pogrom proti všem místním Romům, na vzrůstající agresivitu proti-romských vystoupení řady politiků, kteří se snaží surfovat na vzdouvající se vlně ve společnosti zakořeněného rasismu.

Čeněk Růžička a další řečníci rovněž ostře odsoudili přetrvávající existenci prasečí farmy přímo v místech bývalého letského koncentračního tábora tj. v místech, kde bezprostředně zahynulo více lidských bytostí než v Lidicích a Ležákách dohromady a odkud se posílali lidé na cestu smrti do plynových komor. Výborný projev přednesl také další ze zakladatelů Strany rovných příležitostí, Miroslav Kováč, ve kterém se nezapřela drsná a upřímná hornická nátura. Kováč sepsul současnou vládu za její útoky proti sociálně nejslabším, za destrukci veřejného sektoru a pracovních míst a za nesmyslné vyhazování peněz formálně určených „na integraci Romů“, které končí v rukou hrstky organizací, které si z Romů udělaly byznys a jednají s nimi stylem „o nich bez nich“.

Je třeba říci, že členové a sympatizanté NAL se na místě setkali u organizátorů s vřelým přijetím, které se projevilo kromě jiného i společným fotografováním. Za NAL položili k pomníku obětem květinové dary člen Celostátního výboru NAL, Pavel Mladý, a náš sympatizant Jozef Miker, sám Rom a rovněž bývalý horník.

Po pietní akci jsme se společně s členy Strany rovných příležitostí přemístili do blízké restaurace, kde jsme se bavili o možnostech užší spolupráce mezi našimi organizacemi, neboť pro tuto existuje dobrý základ v řadě společných bodů našich politických programů stejně jako v aktivitách, kterým se věnujeme. Následovalo neméně srdečné rozloučení a cesta domů s příslibem dalšího setkání. Část členů a sympatizantů NAL se zastavila rovněž u památníku konce druhé světové války v nedalekém Milíně, kde na počest bojovníků proti fašismu v řadách všech armád i partyzánských oddílů zapálila dvě svíčky.

Z pohledu NAL šlo o podařené setkání, kterého se napřesrok opět velmi rádi zúčastníme, a to třeba i s projevem. Setkání s přáteli z řad Romů pro nás bude potěšení a vzdání pocty romským obětem nacismu v dobách vzrůstajících rasistických vášní, šikanování nejchudších a protiromské mediální hysterie pro nás bude ctí.

Profilový obrázek
O autorovi

Komentáře

comments

Social Share

  • google-share

Právní poradna

Zápis závazku prodat v budoucnu nemovitost do katastru

28 září, 2021

Minusové hodiny - nepravidelně rozvrhovaná pracovní doba

27 září, 2021

Má zaměstnavatel nárok na náhradu při vracení pracovní pomůcky?

15 srpna, 2021

Odkazy

Nadcházející akce

  • Momentálně nejsou naplánované žádné akce
AEC v1.0.4

Kalendář akcí

AEC v1.0.4

Štítky

Afrika Akce Amerika Antifašizmus Antikapitalismus Antirasizmus Armáda Asie Blízký východ Česká politika čína Ekologie Ekonomika Evropa Evropská unie Filosofie Historie imperialismus Kultura Latinská Amerika Levá perspektiva Levice Liberec Média Německo Odbory a pracoviště Palestina Politika Potraviny Praha Protivládní hnutí Rozhovor Rusko Školství Socialismus Sociální otázky Společnost Spravedlnost Svět Ukrajina válka Vězeňství Z domova Zdravotnictví Ženy a gender

Video

Levá Perspektiva o.s.

Občanské sdružení na obranu sociálně vyloučených, upozaděných a
diskriminovaných lidí včetně prevence sociální exkluze. Provozujeme
levicový, informačně-publicistický web a internetovou právní poradnu.
Aktivně vystupujeme proti fašismu, rasismu, homofobii a všem formám
diskriminace.

Aktuální články

20 let od americké války v Iráku – ohlédnutí

22 března, 2023

Na konferenci Budoucnost demokratické Ukrajiny v Kodani zazněl hlas ukrajinské levice

21 března, 2023

Zrada na Julianu Assangeovi

21 března, 2023

Návštěva Si Ťin-pchinga v Rusku a 12bodový čínský plán na mírovou dohodu s Ukrajinou

20 března, 2023

Mexiko, Kolumbie a Kuba vytvoří regionální agenturu pro zdravotnické vybavení

19 března, 2023

Archivy

  • Březen 2023
  • Únor 2023
  • Leden 2023
  • Listopad 2022
  • Říjen 2022
  • Září 2022
  • Srpen 2022
  • Červenec 2022
  • Červen 2022
  • Květen 2022
  • Duben 2022
  • Březen 2022
  • Únor 2022
  • Leden 2022
  • Prosinec 2021
  • Listopad 2021
  • Říjen 2021
  • Září 2021
  • Srpen 2021
  • Červenec 2021
  • Červen 2021
  • Květen 2021
  • Duben 2021
  • Březen 2021
  • Únor 2021
  • Leden 2021
  • Prosinec 2020
  • Listopad 2020
  • Říjen 2020
  • Září 2020
  • Srpen 2020
  • Červenec 2020
  • Červen 2020
  • Květen 2020
  • Duben 2020
  • Březen 2020
  • Únor 2020
  • Leden 2020
  • Prosinec 2019
  • Listopad 2019
  • Říjen 2019
  • Září 2019
  • Srpen 2019
  • Červenec 2019
  • Červen 2019
  • Květen 2019
  • Duben 2019
  • Březen 2019
  • Únor 2019
  • Leden 2019
  • Prosinec 2018
  • Listopad 2018
  • Říjen 2018
  • Září 2018
  • Srpen 2018
  • Červenec 2018
  • Červen 2018
  • Květen 2018
  • Duben 2018
  • Březen 2018
  • Únor 2018
  • Leden 2018
  • Prosinec 2017
  • Listopad 2017
  • Říjen 2017
  • Září 2017
  • Srpen 2017
  • Červenec 2017
  • Červen 2017
  • Květen 2017
  • Duben 2017
  • Březen 2017
  • Únor 2017
  • Leden 2017
  • Prosinec 2016
  • Listopad 2016
  • Říjen 2016
  • Září 2016
  • Srpen 2016
  • Červenec 2016
  • Červen 2016
  • Květen 2016
  • Duben 2016
  • Březen 2016
  • Únor 2016
  • Leden 2016
  • Prosinec 2015
  • Listopad 2015
  • Září 2015
  • Srpen 2015
  • Červenec 2015
  • Červen 2015
  • Květen 2015
  • Duben 2015
  • Březen 2015
  • Únor 2015
  • Leden 2015
  • Prosinec 2014
  • Listopad 2014
  • Říjen 2014
  • Září 2014
  • Srpen 2014
  • Červenec 2014
  • Červen 2014
  • Květen 2014
  • Duben 2014
  • Březen 2014
  • Únor 2014
  • Leden 2014
  • Prosinec 2013
  • Listopad 2013
  • Říjen 2013
  • Září 2013
  • Srpen 2013
  • Červenec 2013
  • Červen 2013
  • Květen 2013
  • Duben 2013
  • Březen 2013
  • Leden 2013
  • Prosinec 2012
  • Listopad 2012
  • Říjen 2012
  • Září 2012
  • Srpen 2012
  • Červenec 2012
  • Červen 2012
  • Květen 2012
  • Duben 2012
  • Březen 2012
  • Únor 2012
  • Únor 2010
  • Leden 2010
  • Prosinec 2009
  • Listopad 2009

Štítky

Afrika Akce Amerika Antifašizmus Antikapitalismus Antirasizmus Armáda Asie Blízký východ Bydlení Ekologie Ekonomika Evropa Evropská unie Filosofie Historie imperialismus Kultura Latinská Amerika Levice Levá perspektiva Liberec Média Odbory a pracoviště Palestina Politika Potraviny Praha Protivládní hnutí Rozhovor Rusko Socialismus Sociální otázky Společnost Spravedlnost Svět Ukrajina válka Vězeňství Z domova Zdravotnictví Česká politika čína Školství Ženy a gender
© 2013 Levá perspektiva, o.s. Všechna práva vyhrazena.