• Úvodní stránka
  • Kdo jsme
  • Články
  • Právní poradna
    • Občanské právo
    • Pracovní právo
    • Správní právo
    • Právní rady pro aktivisty
    • Novinky a články
    • Zákony a příručky
  • Publikace
  • Odkazy
  • Kontakty
  • Kemp
facebook

27
LED
2016

Návrat „jara“ do Tuniska

Štítky: Afrika, Politika, Sociální otázky, Společnost
Autor: Radek Zahálka
komentář : vypnuto

1-may-2012-protest-TunisiaJe 17. prosinec 2010 a v Tunisu se v důsledku policejní šikany, špatné sociální situace, vysokých cen potravin, diktatury, vysoké nezaměstnanosti a korupce, upaluje mladý zelinář Muhammad Buazízí. Stal se pochodní, která zažehla požár Arabského jara a revolucí Blízkého východu směřovaných proti panarabským a pseudosocialistickým diktaturám. Tímto dnem začala tuniská revoluce, která se jako požár rozšířila do všech zemí Blízkého východu, získala název Arabské jaro a stala se lékem, který byl horší než nemoc sama.

Je leden 2016 a tuniský lid vychází do ulic ze stejných důvodů. Z důvodů korupce, špatné sociální situace, vysoké nezaměstnanosti a neschopnosti vlády řešit krizi. Stává se tak dva roky po demokratických volbách a potom co mocné elity světa dávají Tunis za vzor ostatním zemím Blízkého východu. Jak se zdá, předložení tohoto vzoru se nejspíše stalo více než předčasným. 22. ledna 2016 vyhlašuje tuniská vláda zákaz nočního vycházení a při nepokojích byl již zabit jeden policista.

Porevoluční Tunis

Revoluce let 2010 a 2011, která ukončila téměř čtvrt století trvající diktaturu Bena Alího, nedokázala napravit křivdy a obtíže tuniské společnosti. Podařilo se vytvořit konsolidované spojenectví a dialog „Čtyřky“ – Všeobecného odborového svazu, Konfederace podnikatelů a průmyslu, Asociace právníků a tuniské Ligy lidských práv – a dovést zem k demokratickým volbám a parlamentnímu systému, který se adaptoval, a země byla demokratizována, ale teprve nyní definitivně vychází najevo, že lidé spíše než proti diktatuře vyšli ven, do ulic a proti obuškům policistů a střelbě vojáků, v důsledku ekonomické situace, kvůli ceně potravin a vysoké nezaměstnanosti, neduhům, které stále sužují tuniskou společnost.

Tuniská vláda je sice demokratická, ale navázala na kurz neřešení těchto sociálních obtíží, který stanovily její předchůdkyně. Roku 2013 se už jednou revoluce opakovala, tentokrát proti vládě vedené islamisty napojenými na obávané Muslimské bratrstvo. Tehdy se podařilo opětovně svrhnout vládu a ustanovit technokratickou vládu, která dovedla zemi k demokratickým volbám. Socialističtí předáci Chokri Belaid a Mohammed Brahmi byli během tehdejších protestů zabiti. Právě fotografie a vyobrazení druhého ze zabitých socialistických vůdců jsou nyní, podle fotografií Reuters, vidět na demonstracích proti nezaměstnanosti a chudobě.

26. října 2014 proběhly další svobodné volby, presidentské i parlamentní. V nich zvítězil deklarovaný levicový kandidát, tou dobou více než devadesátiletý Beji Cais Essebsi, který byl v diktatuře Bena Alího šest let ministrem zahraničních věcí. Zvítězil za středolevou frontu stran „Volání za Tunis“.

Současný Tunis – terorismus a ochromení

Od té doby se toho ale moc nezměnilo. Růst ekonomiky je nízký, více než 15 % obyvatel je bez práce, stejný počet lidí je pod hranicí chudoby a země je oslabená inflací. Nutné je rovněž zmínit, že v době „první revoluce“ byla nezaměstnanost nižší (12%) než během současných nepokojů.

Situaci ještě zhoršil útok islamistů na turistická střediska, nejprve na muzeum Bardo, kde bojovníci Islámského státu povraždili 20 turistů a druhý útok na plážích, ke kterému došlo v červnu 2015 a kdy bylo povražděno téměř čtyřicet turistů. K druhému útoku se přihlásily skupiny Ansar al-Sharia i Islámský stát. Výsledkem útoků byl praktický kolaps tuniského turistického sektoru, z něhož tuniské hospodářství čerpalo velké peníze. Ty budou nyní chybět v sociálním systému, pro potřebné reformy a zlepšení stavu země. Na konci listopadu se ještě teroristé pokusili zavraždit i samotného presidenta při bombovém útoku, který zabil převážně členy presidentské stráže. President unikl.

I v důsledku těchto útoků je tak práce tuniské vlády paralyzována a nespokojenost tuniského lidu opět vyvěrá na povrch. Je nutné zdůraznit, že podobná opatření jako je současné opatření tuniské vlády, a sice zákaz nočního vycházení, často vyostřila situaci a jak v Egyptě, tak v Sýrii byla jedním z předmětů protestů. Dalším důležitým faktorem jsou sociální sítě, kde se tak jako u ostatních revolucí, sdružilo obrovské množství lidí a vyvolalo nepokoje. Jak budou nyní použity je otázka a to do velké míry ovlivní úspěšnost nebo neúspěšnost protestů.

Lidé a zejména mládež, skandují hesla jako „práce nebo revoluce“, „práci, svobodu, důstojnost!“ a v několika různých městech obléhali a obléhají vládní budovy. Policie nasadila slzný plyn, aby budovy udržela pod kontrolou. V jihotuniském Guelbi protestující zapálili policejní stanici. Podobná situace se stala v Kefu, na severozápadě, odkud rovněž policisté ustoupili dle vyjádření ministerstva vnitra.

Protestující, který se představil jako Mohamed Mdini řekl reportérům, že je kvalifikovaný technik, třináct let bez práce a že demonstranti si chtějí vydobýt své právo na práci, tedy právo na lepší a slušný život.

K uklidnění situace nepřispěl ani příslib presidenta, že tuniská vláda zahájí stavební projekty, které mají poskytnout pracovní místa, až 6 tisícům mladým lidem. Ani to neuklidnilo tuniský lid, který příliš dlouho trpí špatnými sociálními podmínkami.

Další vývoj

Je obtížné předvídat další vývoj. Záleží na ekonomice, nezaměstnanosti a cenách potravin, i na inflaci, ale taky na zoufalství Tunisům a na tom zda již nejsou apatičtí z předchozích revolucí, které nedokázali zlepšit jejich společenskou a ekonomickou situaci. Co lze předvídat je, že v tuniskou občanskou válku se to nezmění. Tuniská společnost v současné době není vyprofilovaná do charakteru občanské války, není přítomná náboženská, etnická ani národnostní motivace, tolik stěžejní pro občanské války, ani politické elity, které by proti sobě navzájem bojovaly. Spíše jde o lidové revoluční nepokoje usilující ryze o zlepšení katastrofální sociální situace obyvatelstva. V tomto ohledu si lze oddychnout, ale pokud by snad revoluce pokračovala a přerostla v jeho horší chaos, znamenalo by to dvě věci. Zaprvé, zhoršení uprchlické krize, neboť to byli právě Tunisané, kteří jako první po tisících prchali na italskou Lampedusu během revolučních nepokojů v letech 2010 a 2011. A zadruhé, že blízkovýchodní revoluce byly od svého počátku odsouzeny k neúspěchu a že Tunis, který byl všem dáván za vzor se rovněž zhroutil jako domeček z revolučních karet.

Nezbývá než přát tuniskému lidu hodně štěstí a úspěchů v boji, který přinutí vládu jednat razantně a zlepšit stav věcí, ať už prostřednictvím zestátnění strategických podniků, šířením družstevnictví, nebo snížením nezaměstnanosti skrze zahraniční investice. Snížit ceny potravin, navyšované biomagnáty ze západních států, to se asi tuniské vládě povést nemůže.

Profilový obrázek
O autorovi

Komentáře

comments

Social Share

  • google-share

Právní poradna

Nařízení vlády ohledně práce z domova

14 února, 2021

Práce ve svátek

14 února, 2021

Převod zaměstnanců k jinému zaměstnavateli

03 ledna, 2021

Odkazy

Nadcházející akce

  • Momentálně nejsou naplánované žádné akce
AEC v1.0.4

Kalendář akcí

AEC v1.0.4

Štítky

Akce Amerika Antifašizmus Antikapitalismus Antirasizmus Armáda Asie Blízký východ Bydlení Česká politika Česká pošta čína Doprava Ekologie Ekonomika Evropa Evropská unie Historie imperialismus Kultura Latinská Amerika Levá perspektiva Levice Liberec Média Nepodmíněný základní příjem Odbory a pracoviště Palestina Politika Potraviny Praha Protivládní hnutí Regiony Rozhovor Rusko Školství Socialismus Sociální otázky Společnost Svět Ukrajina válka Z domova Zdravotnictví Ženy a gender

Video

Levá Perspektiva o.s.

Občanské sdružení na obranu sociálně vyloučených, upozaděných a
diskriminovaných lidí včetně prevence sociální exkluze. Provozujeme
levicový, informačně-publicistický web a internetovou právní poradnu.
Aktivně vystupujeme proti fašismu, rasismu, homofobii a všem formám
diskriminace.

Aktuální články

Si Ťin-pching oznámil úplné vymýcení extrémní chudoby v Číně

28 února, 2021

Svobodu pro Pabla Haséla!

27 února, 2021

Britští aktivisté zadrženi za obsazení izraelské zbrojovky

26 února, 2021

Běloruští komunisté odsoudili Západ za vyvolávání chaosu v zemi

25 února, 2021

Deutsche Welle o ukrajinských vazbách na německé neonacisty

24 února, 2021

Archivy

  • Únor 2021
  • Leden 2021
  • Prosinec 2020
  • Listopad 2020
  • Říjen 2020
  • Září 2020
  • Srpen 2020
  • Červenec 2020
  • Červen 2020
  • Květen 2020
  • Duben 2020
  • Březen 2020
  • Únor 2020
  • Leden 2020
  • Prosinec 2019
  • Listopad 2019
  • Říjen 2019
  • Září 2019
  • Srpen 2019
  • Červenec 2019
  • Červen 2019
  • Květen 2019
  • Duben 2019
  • Březen 2019
  • Únor 2019
  • Leden 2019
  • Prosinec 2018
  • Listopad 2018
  • Říjen 2018
  • Září 2018
  • Srpen 2018
  • Červenec 2018
  • Červen 2018
  • Květen 2018
  • Duben 2018
  • Březen 2018
  • Únor 2018
  • Leden 2018
  • Prosinec 2017
  • Listopad 2017
  • Říjen 2017
  • Září 2017
  • Srpen 2017
  • Červenec 2017
  • Červen 2017
  • Květen 2017
  • Duben 2017
  • Březen 2017
  • Únor 2017
  • Leden 2017
  • Prosinec 2016
  • Listopad 2016
  • Říjen 2016
  • Září 2016
  • Srpen 2016
  • Červenec 2016
  • Červen 2016
  • Květen 2016
  • Duben 2016
  • Březen 2016
  • Únor 2016
  • Leden 2016
  • Prosinec 2015
  • Listopad 2015
  • Září 2015
  • Srpen 2015
  • Červenec 2015
  • Červen 2015
  • Květen 2015
  • Duben 2015
  • Březen 2015
  • Únor 2015
  • Leden 2015
  • Prosinec 2014
  • Listopad 2014
  • Říjen 2014
  • Září 2014
  • Srpen 2014
  • Červenec 2014
  • Červen 2014
  • Květen 2014
  • Duben 2014
  • Březen 2014
  • Únor 2014
  • Leden 2014
  • Prosinec 2013
  • Listopad 2013
  • Říjen 2013
  • Září 2013
  • Srpen 2013
  • Červenec 2013
  • Červen 2013
  • Květen 2013
  • Duben 2013
  • Březen 2013
  • Leden 2013
  • Prosinec 2012
  • Listopad 2012
  • Říjen 2012
  • Září 2012
  • Srpen 2012
  • Červenec 2012
  • Červen 2012
  • Květen 2012
  • Duben 2012
  • Březen 2012
  • Únor 2012
  • Únor 2010
  • Leden 2010
  • Prosinec 2009
  • Listopad 2009

Štítky

Akce Amerika Antifašizmus Antikapitalismus Antirasizmus Armáda Asie Blízký východ Bydlení Doprava Ekologie Ekonomika Evropa Evropská unie Historie imperialismus Kultura Latinská Amerika Levice Levá perspektiva Liberec Média Nepodmíněný základní příjem Odbory a pracoviště Palestina Politika Potraviny Praha Protivládní hnutí Regiony Rozhovor Rusko Socialismus Sociální otázky Společnost Svět Ukrajina válka Z domova Zdravotnictví Česká politika Česká pošta čína Školství Ženy a gender
© 2013 Levá perspektiva, o.s. Všechna práva vyhrazena.