´Nejdelší válka´ a pokračující utrpení afghánského lidu
Už desetiletí není obloha nad Kábulem osvětlována létajícími draky, ale je zahalena kouřem výbuchů. Poslední obří mračno pocházelo z výbuchu, který zabil 85 lidí, převážně mladých školaček. V době, kdy se americké jednotky stahují z Afghánistánu, se lid této země stále nezbavil smutku a bolestí, které prožíval celých 20 let od americké invaze. Chaotický a neodpovědný odchod Spojených států pouze změnil nejdelší válku posledních let na možnou věčnou válku s nekonečnou agónií a beznadějí.
Když americké jednotky vkročily na afghánskou půdu, rozhodně sebou nepřinesly „evangelium spasitelovo.“ Šlo o nelegální ozbrojenou agresi, která vytvořila humanitární katastrofu, v níž musí žít 22 milionů Afghánců. Ti zažívají každoročně stovky nebo i tisíce civilních úmrtí v důsledku bombardování a vzdušných náletů amerických jednotek. I podle nejkonzervativnějšího odhadu Brownovy univerzity činil počet civilních obětí v Afghánistánu v posledních dvaceti letech 43 074 osob. A společně se zraněnými a lidmi, kteří kvůli americkým jednotkám museli opustit své domovy, hovoříme o více než 150 tisících osob.
Vedle dobře zdokumentovaných statistik publikovaly v červenci 2010 Wikileaks shromážděné interní americké vojenské dokumenty z války v Afghánistánu, které odhalují, že koaliční síly zabily stovky dalších civilistů za nikdy nezveřejněných okolností. Mezi nimi byli cestující jedoucí autobusem, hluchý muž, který nemohl slyšet varování amerických vojáků, nebo ženy s malými dětmi v odlehlých vesničkách. V očích amerických jednotek mohly být všichni tito úplně nevinní muži a ženy spojenci Al-Quaidy, a proto je bylo třeba odstranit.
Válka proti terorismu slavila zdánlivé vítězství zabitím Usamy bin Ladina v roce 2011, které ale učinilo další přítomnost amerických jednotek v Afghánistánu stěží ospravedlnitelnou. Jednotky ale zůstaly a napáchaly mnoho dalších škod. Ve skutečnosti se právě jedny z nejhorších zločinů spáchané americkými silami odehrály během druhého desetiletí afghánské okupace.
Neblaze proslulý byl zejména masakr v Panjwai, známý také jako Kandahárský masakr, při kterém v této oblasti, resp. provincii zavraždil americký štábní seržant Robert Bales 17 civilistů a dalších šest zranil. Devět z obětí byly děti, jedenáct jich patřilo k jedné rodině. Navzdory tvrzení amerických úřadů došlo afghánské parlamentní vyšetřování k závěru, že se na vraždění podílelo až dvacet amerických vojáků. Vrazi s krví nevinných civilistů na svých rukou ale unikli trestu smrti poté, co zazněla formální omluva. Příbuzní zničené rodiny v tomto případě obdrželi jako kompenzaci 860 tisíc amerických dolarů, mnohonásobně více než je typická sazba 1500 dolarů za život člověka zabitého americkými vojáky. Tohle byla vždy typická americká odpověď na obvinění z porušování lidských práv – zlehčit zločiny a škody, které způsobili, a pak zaplatit nějakou směšnou částku.
Chování štábního seržanta Balese nelze odbýt teorií „osamělého střelce“ ani omluvit stresovou poruchou způsobenou válkou. Američtí vojáci mohli být podvedeni lží své vlády, že jednou do Afghánistánu chránit lidská práva. Ve skutečnosti se za tímto ušlechtilým praporem ukrývalo otevřené pohrdání a nerespektování místních obyvatel a jejich postojů. Právě to vysvětluje barbarské jednání amerických jednotek například ve sběrném místě v Bagramu, kde umučily vězně k smrti, stejně jako motiv močení na těla mrtvých Afghánců a pálení Koránů na letecké základně v Bagramu.
Za usměvavou tváří vojáků pózujících s částmi lidských těl mrtvých afghánských povstalců se schovávalo bezcitné srdce, a bezcitnost také koluje v žilách mnohých politiků ve Washingtonu, kteří jsou za porušování lidských práv v Afghánistánu viní více než kdokoliv jiný. Pro ně jsou Afghánistán a jeho obyvatelé pouhými pěšáky na jejich „velké šachovnici“ a také lidská práva jsou jen figurkou, se kterou hrají svoji hru. To, co dělají, je pravým opakem toho, co hlásají. Politici ve Washingtonu rozhodli o invazi ve jménu spravedlnosti. Právě oni lakují zločiny vojáků na růžovo. Právě oni vyhrožují zmražením účtů, obstavením majetku a zákazem cest pro členy rodin příslušníkům Mezinárodního trestního soudu, kteří trvají na vyšetřování závažných případů porušování lidských práv a možných válečných zločinů spáchaných americkou armádou a tajnými službami. Jsou to lháři a podvodníci. Zabijí a tutlají své zločiny.
A úplně stejně jako v Afghánistánu se Spojené státy chovají po skončení studené války na Balkáně, v Zálivu a v Sýrii. Pod záminkou ochrany lidských práv přinesly Spojené státy rozvrat a nepokoje do mnoha dalších zemí a regionů. Spojené státy odmítají akceptovat, že lidé, kteří zemřeli kvůli Amerikou rozpoutaným válkám po celém světě, jsou stejně nevinní jako lidé, kteří zemřeli ve Světovém obchodním centru. Spojené státy odmítají přijmout, že existují lepší cesty k řešení konfliktů a že zdržení se použití síly je jednou z hlavních myšlenek Charty OSN. Když Spojené státy tvrdí, že lidská práva stojí výše než státní suverenita, pak to ve skutečnosti znamená použití síly k anulování práv národů jiných ras.
