Ve Spojených státech umírají v rekordních počtech včely a vláda konečně přiznala, že minimálně částečnou zodpovědnost za to má jeden extrémně často používaný pesticid.

Americká agentura pro ochranu životního prostředí (EPA) je už více než deset let pod tlakem ochránců přírody a včelařů, aby přehodnotila svůj souhlas s používáním třídy insekticidů nazývaných neonikotinoidy, neboť rostoucí počet vědeckých studií naznačuje, že i v malých dávkách škodí včelám a dalším opylovačům. Ve zprávě z 6. ledna 2016 EPA tuto skutečnost v zásadě připouští.

Neonikotinoidy vyráběné evropskými chemickými giganty Syngenta a Bayer jsou nejpoužívanějšími insekticidy jak ve Spojených státech, tak v celosvětovém měřítku. V roce 2009 zahájila EPA zdlouhavý a pomalý proces jejich opětovného posuzování, a to nikoliv jako třídy přípravků, ale jednoho po druhém (celkem jde o pět látek). Mezitím bylo těmito insekticidy ošetřeno každoročně desítky milionů akrů zemědělské půdy a zdravotní situace včelstev se velice zhoršila.

Nejdéle očekávaný posudek EPA se zaměřil na to, jak jeden z nejpoužívanějších neonikotinoidů imidacloprid vyráběný firmou Bayer ovlivňuje včely. Konečné vysvědčení bylo tak špatné, že EPA „by případně mohla podniknout kroky“ k „zákazu nebo omezení využívání“ této chemikálie s koncem letošního roku, jak sdělila v prohlášení zaslaném e-mailem tisková mluvčí agentury.

Plodinami, které s největší pravděpodobností vystavují včely škodlivé úrovni imidaclopridu, jsou bavlna a citrusy, zatímco „kukuřice a listová zelenina buď neprodukují nektar, nebo obsahují množství imidaclopridu, které EPA nemůže detekovat“. Z údajů o používání insekticidu vyplývá, že velký podíl jeho využívání v zemědělství připadá právě na bavlnu. Naopak skutečnost, že podle EPA kukuřice ošetřovaná imidaclopridem včelám pravděpodobně neškodí, zní sice docela důvěryhodně, ale podle dostupných údajů se imidacloprid k ošetřování kukuřice v USA téměř nepoužívá (k jejímu ošetřování se používá jiný neonikotinoid, clothiandin, posuzování jehož rizikovosti EPA zatím neuzavřela).

K největšímu využití imidaclopridu ale dochází při pěstování sóji, přičemž právě sója představuje informační černou díru. Posudek EPA uvádí, že sója je „pro včely atraktivní svým pylem a nektarem“, tedy že by mohla včely vstavovat nebezpečné úrovni této látky, nicméně údaje o množství pesticidu v sójovém pylu a nektaru „nejsou k dispozici“ ani od Bayeru ani od nezávislých vědců. Ajajaj, chtělo by říci vzhledem k tomu, že imidacloprid byl ze strany EPA zaregistrován k použití už v 90. letech.

Agentura každopádně musí vzít v úvahu veřejné komentáře ohledně zhodnocení působení látky na včely, které právě vydala, a také musí dokončit posouzení rizik dopadu imidaclopridu na další druhy. Jak ukazují nedávné vědecké studie, neonikotinoidní pesticidy mohou vedle svého působení na včely škodit také ptákům, motýlům, nebo vodním obratlovcům. Zbývá dále dokončit posouzení vlivu dalších čtyř produktů stejné třídy. Koalice včelařů a environmentálních skupin zatím ve středu podala žalobu u federálního soudu, když poukázala na to, že agentura nikdy důkladně neprověřila neonikotioidy v jejich nejpoužívanější formě zasazovaných granulí, které pak rostliny vstřebávají.

Článek byl přeložen z webových stránek http://www.motherjones.com