Po několika dnech bojů se zdá, že na kyrgyzsko-tádžické hranici panuje neklidné příměří. Téměř 100 lidí zemřelo a stovky dalších utrpěly zranění, když koncem minulého týdne propukl dlouhodobý konflikt mezi oběma středoasijskými zeměmi.

Vlády v Biškeku a Dušanbe se navzájem obviňují z vyprovokování této nejnovější epizody. Kyrgyzstán trvá na tom, že Tádžikistán vyslal vojáky a polovojenské síly do vesnic v oblasti Bakten. Její vojáci, kteří údajně čelili „invazi“ s tanky a obrněnými transportéry, zaútočili na nepřátelské pohraničníky v přestřelce, když odmítli odejít. Tádžická armáda však tvrdí, že její města byla nejprve ostřelována zpoza hranice a poté v průběhu několika dní opakovaně zasažena těžkými zbraněmi.

Zdá se, že videa na sociálních sítích ukazují krvavou lázeň v řadách civilistů na obou stranách, přičemž mezi oběťmi jsou děti a zdravotníci. Kyrgyzští představitelé o víkendu evakuovali z oblasti 136 000 obyvatel a jedno regionální letiště bylo údajně v sobotu plné lidí, kteří se pokoušeli odejít. Někteří se nyní vracejí domů.

Okamžité zastavení nepřátelských akcí nenaznačuje trvalé ukončení násilí. Zatímco v neděli kyrgyzský prezident Sadyr Žaparov naznačil, že jeho vláda je připravena na rozhovory a „mírové“ ujednání, v prohlášení právě zveřejněném na YouTube zdůraznil připravenost své země na vojenský konflikt a trval na tom, že země je plně schopna „bránit své hranice. “ Úřady v Biškeku nadále obviňují Dušanbe z účasti na „dezinformační“ kampani ohledně toho, kdo je zodpovědný za krvavé události minulého víkendu. Jen od roku 2014 došlo na části jejich 600 mil dlouhé společné hranice k 11 velkým konfliktům. V květnu loňského roku zemřelo v bojích nejméně 54 lidí.

Obě hornaté země s velkými plochami vyprahlé půdy a nedostatkem zemědělských zdrojů na podporu svých obyvatel, Tádžikistán a Kyrgyzstán, si každý činí nárok na úrodné Ferganské údolí. Podle OSN se očekává, že se počet obyvatel Tádžikistánu do konce tohoto století více než zdvojnásobí, což vyvine obrovský tlak na již tak potravinově nezajištěnou zemi. Světový potravinový program uvádí, že ze 7 procent své půdy, která je orná, je 97 procent zranitelných vůči degradaci půdy, která se podle očekávání zhorší, jak zesílí dopady změny klimatu. Podle registru ekologických hrozeb patří ze 157 zkoumaných zemí Tádžikistán a Kyrgyzstán mezi 19 nejohroženějších. Obě čelí bezprostřední hrozbě desertifikace.

Během sovětského období byly oba státy spojeny v Sovětském svazu a administrativně byly vyřešeny otázky týkající se přístupu k vodě, pastvin a zemědělské půdy. Extrémně různorodá a smíšená populace regionu se pohybovala tam a zpět přes to, co jsou nyní vládní hranice, hlídané ozbrojenými silami.

Když byrokracie v roce 1991 rozpustila SSSR, nově vznikající vládnoucí třída ve dvou středoasijských zemích si vznesla nárok na různé mapy – jednu nakreslenou ve 20. letech a druhou v 50. letech – vymezující tádžické a kyrgyzské území. Smrt a utrpení v této oblasti jsou přímým důsledkem konečné zrady komunistické strany v boji, zahájeném ruskou revolucí v roce 1917, za sjednocení dlouho utlačovaných národů bývalé carské říše na rovnostářských základech.

Současné napětí je umocňováno kombinovanými účinky války na Ukrajině, snahami USA destabilizovat a rozbít Rusko, rychle eskalujícím konfliktem s Čínou a bojem o zdroje Střední Asie.

Rostoucí globální ceny obilí stále více ztěžují chudým a již tak potravinově nejistým zemím nakrmit své obyvatelstvo. Pandemie COVID-19 a sankce Západu vůči Rusku způsobily, že masy migrujících pracovníků ze Střední Asie, jejichž rodiny se na ně spoléhají, přišly o práci. Kromě toho, že jsou tahanice o Ferganské údolí důležitější, tyto faktory vedou zkorumpované a superboháče, kteří vládnou Tádžikistánu a Kyrgyzstánu, k hledání východiska pro masovou sociální nespokojenost v nacionalistickém vojenském štvaní.

Tváří v tvář debaklu na Ukrajině je schopnost Moskvy zvládnout konflikt mezi svými dvěma, často nestabilními spojenci, stále více zpochybňována. Tento víkend ruský prezident Vladimir Putin apeloval na obě strany, aby „deeskalovaly“ napětí a našly „mírové, politické a diplomatické prostředky“ k vyřešení svých sporů.

Za touto mírnou reakcí se však Kreml snaží udržet si svůj vliv v těchto oblastech, které mají velký geostrategický a ekonomický význam. Několik týdnů před současnou krizí se premiér Michail Mišustin setkal s předsedou Kabinetu ministrů Kyrgyzstánu Akylbekem Japarovem ve snaze „urychlit podpis nového programu hospodářské spolupráce na období 2022–2026, který dále rozšíří vazby obou zemí, zvýší obchodní obrat a objem vzájemných investic.“ Ruští státníci popsali Kreml jako „připravený ke spolupráci s Kyrgyzstánem ve všech současných směrech“ a dodali: „Spolupráce je nutná“.

Zatímco Kyrgyzstán a Tádžikistán nemají ornou půdu, jsou místem významných ložisek zlata a železné rudy, stejně jako mnoha dalších kovů nezbytných pro průmysl. Vzhledem ke své poloze oba nabízejí potenciální tranzitní trasy pro přepravu ropy a plynu do oblastí, které jsou jinak vysoce závislé na námořních trasách.

Během nedávného setkání Šanghajské organizace pro spolupráci se Kyrgyzstán, Čína a Uzbekistán dohodly, že pokročí vpřed s dlouho pozastaveným plánem na vytvoření železničního spojení, které spojí Čínu s Blízkým východem, a přitom obejde Rusko. Prohlubující se vztah Biškeku s Pekingem je také závislostí, přičemž většina kyrgyzského zahraničního dluhu ve výši 5,1 miliardy dolarů patří čínským bankám.

Mezitím imperialistické mocnosti, které se dlouhodobě angažují v Kyrgyzstánu i Tádžikistánu, prosazují své vlastní programy. Generální tajemník OSN Antonio Guterres právě jmenoval bývalou vůdkyni kyrgyzské Tulipánové revoluce podporované Spojenými státy, Rosu Otunbajevovou, zvláštní vyslankyní v Afghánistánu.

Krize v této zemi, způsobená 20 lety americké krvavé okupace a nedávným návratem Talibanu k moci v Kábulu, destabilizuje celou Střední Asii. Zvláště významnou hrozbu představuje pro Rusko, které má velkou muslimskou populaci. Kreml, který si je plně vědom dlouhé historie využívání islámského fundamentalismu Washingtonem k destabilizaci Ruska, má oprávněné obavy, že vzrůstající síla a vliv tohoto hnutí budou použity k podněcování separatistických hnutí na jeho jihu a jihozápadě. Ruský nejvyšší soud právě označil hlavní opoziční stranu Tádžikistánu za „teroristické“ hnutí. V pondělí Kyrgyzstán prohlásil, že mezi vojáky, které tádžická armáda minulý víkend poslala na jeho území, jsou islamističtí militanti.

Převzato z: https://www.wsws.org/