• Úvodní stránka
  • Kdo jsme
  • Články
  • Právní poradna
    • Občanské právo
    • Pracovní právo
    • Správní právo
    • Právní rady pro aktivisty
    • Novinky a články
    • Zákony a příručky
  • Publikace
  • Odkazy
  • Kontakty
  • Kemp
facebook

26
Zář
2022

Několik poznámek k tádžicko-kyrgyzskému pohraničnímu konfliktu

Štítky: Asie, Ekologie, válka
Autor: Andrea Petersová
komentář : vypnuto

Po několika dnech bojů se zdá, že na kyrgyzsko-tádžické hranici panuje neklidné příměří. Téměř 100 lidí zemřelo a stovky dalších utrpěly zranění, když koncem minulého týdne propukl dlouhodobý konflikt mezi oběma středoasijskými zeměmi.

Vlády v Biškeku a Dušanbe se navzájem obviňují z vyprovokování této nejnovější epizody. Kyrgyzstán trvá na tom, že Tádžikistán vyslal vojáky a polovojenské síly do vesnic v oblasti Bakten. Její vojáci, kteří údajně čelili „invazi“ s tanky a obrněnými transportéry, zaútočili na nepřátelské pohraničníky v přestřelce, když odmítli odejít. Tádžická armáda však tvrdí, že její města byla nejprve ostřelována zpoza hranice a poté v průběhu několika dní opakovaně zasažena těžkými zbraněmi.

Zdá se, že videa na sociálních sítích ukazují krvavou lázeň v řadách civilistů na obou stranách, přičemž mezi oběťmi jsou děti a zdravotníci. Kyrgyzští představitelé o víkendu evakuovali z oblasti 136 000 obyvatel a jedno regionální letiště bylo údajně v sobotu plné lidí, kteří se pokoušeli odejít. Někteří se nyní vracejí domů.

Okamžité zastavení nepřátelských akcí nenaznačuje trvalé ukončení násilí. Zatímco v neděli kyrgyzský prezident Sadyr Žaparov naznačil, že jeho vláda je připravena na rozhovory a „mírové“ ujednání, v prohlášení právě zveřejněném na YouTube zdůraznil připravenost své země na vojenský konflikt a trval na tom, že země je plně schopna „bránit své hranice. “ Úřady v Biškeku nadále obviňují Dušanbe z účasti na „dezinformační“ kampani ohledně toho, kdo je zodpovědný za krvavé události minulého víkendu. Jen od roku 2014 došlo na části jejich 600 mil dlouhé společné hranice k 11 velkým konfliktům. V květnu loňského roku zemřelo v bojích nejméně 54 lidí.

Obě hornaté země s velkými plochami vyprahlé půdy a nedostatkem zemědělských zdrojů na podporu svých obyvatel, Tádžikistán a Kyrgyzstán, si každý činí nárok na úrodné Ferganské údolí. Podle OSN se očekává, že se počet obyvatel Tádžikistánu do konce tohoto století více než zdvojnásobí, což vyvine obrovský tlak na již tak potravinově nezajištěnou zemi. Světový potravinový program uvádí, že ze 7 procent své půdy, která je orná, je 97 procent zranitelných vůči degradaci půdy, která se podle očekávání zhorší, jak zesílí dopady změny klimatu. Podle registru ekologických hrozeb patří ze 157 zkoumaných zemí Tádžikistán a Kyrgyzstán mezi 19 nejohroženějších. Obě čelí bezprostřední hrozbě desertifikace.

Během sovětského období byly oba státy spojeny v Sovětském svazu a administrativně byly vyřešeny otázky týkající se přístupu k vodě, pastvin a zemědělské půdy. Extrémně různorodá a smíšená populace regionu se pohybovala tam a zpět přes to, co jsou nyní vládní hranice, hlídané ozbrojenými silami.

Když byrokracie v roce 1991 rozpustila SSSR, nově vznikající vládnoucí třída ve dvou středoasijských zemích si vznesla nárok na různé mapy – jednu nakreslenou ve 20. letech a druhou v 50. letech – vymezující tádžické a kyrgyzské území. Smrt a utrpení v této oblasti jsou přímým důsledkem konečné zrady komunistické strany v boji, zahájeném ruskou revolucí v roce 1917, za sjednocení dlouho utlačovaných národů bývalé carské říše na rovnostářských základech.

Současné napětí je umocňováno kombinovanými účinky války na Ukrajině, snahami USA destabilizovat a rozbít Rusko, rychle eskalujícím konfliktem s Čínou a bojem o zdroje Střední Asie.

Rostoucí globální ceny obilí stále více ztěžují chudým a již tak potravinově nejistým zemím nakrmit své obyvatelstvo. Pandemie COVID-19 a sankce Západu vůči Rusku způsobily, že masy migrujících pracovníků ze Střední Asie, jejichž rodiny se na ně spoléhají, přišly o práci. Kromě toho, že jsou tahanice o Ferganské údolí důležitější, tyto faktory vedou zkorumpované a superboháče, kteří vládnou Tádžikistánu a Kyrgyzstánu, k hledání východiska pro masovou sociální nespokojenost v nacionalistickém vojenském štvaní.

Tváří v tvář debaklu na Ukrajině je schopnost Moskvy zvládnout konflikt mezi svými dvěma, často nestabilními spojenci, stále více zpochybňována. Tento víkend ruský prezident Vladimir Putin apeloval na obě strany, aby „deeskalovaly“ napětí a našly „mírové, politické a diplomatické prostředky“ k vyřešení svých sporů.

Za touto mírnou reakcí se však Kreml snaží udržet si svůj vliv v těchto oblastech, které mají velký geostrategický a ekonomický význam. Několik týdnů před současnou krizí se premiér Michail Mišustin setkal s předsedou Kabinetu ministrů Kyrgyzstánu Akylbekem Japarovem ve snaze „urychlit podpis nového programu hospodářské spolupráce na období 2022–2026, který dále rozšíří vazby obou zemí, zvýší obchodní obrat a objem vzájemných investic.“ Ruští státníci popsali Kreml jako „připravený ke spolupráci s Kyrgyzstánem ve všech současných směrech“ a dodali: „Spolupráce je nutná“.

Zatímco Kyrgyzstán a Tádžikistán nemají ornou půdu, jsou místem významných ložisek zlata a železné rudy, stejně jako mnoha dalších kovů nezbytných pro průmysl. Vzhledem ke své poloze oba nabízejí potenciální tranzitní trasy pro přepravu ropy a plynu do oblastí, které jsou jinak vysoce závislé na námořních trasách.

Během nedávného setkání Šanghajské organizace pro spolupráci se Kyrgyzstán, Čína a Uzbekistán dohodly, že pokročí vpřed s dlouho pozastaveným plánem na vytvoření železničního spojení, které spojí Čínu s Blízkým východem, a přitom obejde Rusko. Prohlubující se vztah Biškeku s Pekingem je také závislostí, přičemž většina kyrgyzského zahraničního dluhu ve výši 5,1 miliardy dolarů patří čínským bankám.

Mezitím imperialistické mocnosti, které se dlouhodobě angažují v Kyrgyzstánu i Tádžikistánu, prosazují své vlastní programy. Generální tajemník OSN Antonio Guterres právě jmenoval bývalou vůdkyni kyrgyzské Tulipánové revoluce podporované Spojenými státy, Rosu Otunbajevovou, zvláštní vyslankyní v Afghánistánu.

Krize v této zemi, způsobená 20 lety americké krvavé okupace a nedávným návratem Talibanu k moci v Kábulu, destabilizuje celou Střední Asii. Zvláště významnou hrozbu představuje pro Rusko, které má velkou muslimskou populaci. Kreml, který si je plně vědom dlouhé historie využívání islámského fundamentalismu Washingtonem k destabilizaci Ruska, má oprávněné obavy, že vzrůstající síla a vliv tohoto hnutí budou použity k podněcování separatistických hnutí na jeho jihu a jihozápadě. Ruský nejvyšší soud právě označil hlavní opoziční stranu Tádžikistánu za „teroristické“ hnutí. V pondělí Kyrgyzstán prohlásil, že mezi vojáky, které tádžická armáda minulý víkend poslala na jeho území, jsou islamističtí militanti.

Převzato z: https://www.wsws.org/

Profilový obrázek
O autorovi

Komentáře

comments

Social Share

  • google-share

Právní poradna

Zápis závazku prodat v budoucnu nemovitost do katastru

28 září, 2021

Minusové hodiny - nepravidelně rozvrhovaná pracovní doba

27 září, 2021

Má zaměstnavatel nárok na náhradu při vracení pracovní pomůcky?

15 srpna, 2021

Odkazy

Nadcházející akce

  • Momentálně nejsou naplánované žádné akce
AEC v1.0.4

Kalendář akcí

AEC v1.0.4

Štítky

Afrika Akce Amerika Antifašizmus Antikapitalismus Antirasizmus Armáda Asie Blízký východ Bydlení Česká politika čína Ekologie Ekonomika Evropa Evropská unie Filosofie Historie imperialismus Kultura Latinská Amerika Levá perspektiva Levice Média Německo Odbory a pracoviště Palestina Politika Potraviny Praha Protivládní hnutí Rozhovor Rusko Školství Socialismus Sociální otázky Společnost Spravedlnost Svět Ukrajina válka Vězeňství Z domova Zdravotnictví Ženy a gender

Video

Levá Perspektiva o.s.

Občanské sdružení na obranu sociálně vyloučených, upozaděných a
diskriminovaných lidí včetně prevence sociální exkluze. Provozujeme
levicový, informačně-publicistický web a internetovou právní poradnu.
Aktivně vystupujeme proti fašismu, rasismu, homofobii a všem formám
diskriminace.

Aktuální články

Veřejný sektor v Německu vstoupil do výstražné stávky

16 března, 2023

Británie si stále myslí, že je impériem, ale císař je nahý

16 března, 2023

Otřes amerického finančního světa po pádu dvou velkých bank

15 března, 2023

Protestní pochod dělníků a studentů v Ekvádoru

15 března, 2023

140 let od úmrtí Karla Marxe

14 března, 2023

Archivy

  • Březen 2023
  • Únor 2023
  • Leden 2023
  • Listopad 2022
  • Říjen 2022
  • Září 2022
  • Srpen 2022
  • Červenec 2022
  • Červen 2022
  • Květen 2022
  • Duben 2022
  • Březen 2022
  • Únor 2022
  • Leden 2022
  • Prosinec 2021
  • Listopad 2021
  • Říjen 2021
  • Září 2021
  • Srpen 2021
  • Červenec 2021
  • Červen 2021
  • Květen 2021
  • Duben 2021
  • Březen 2021
  • Únor 2021
  • Leden 2021
  • Prosinec 2020
  • Listopad 2020
  • Říjen 2020
  • Září 2020
  • Srpen 2020
  • Červenec 2020
  • Červen 2020
  • Květen 2020
  • Duben 2020
  • Březen 2020
  • Únor 2020
  • Leden 2020
  • Prosinec 2019
  • Listopad 2019
  • Říjen 2019
  • Září 2019
  • Srpen 2019
  • Červenec 2019
  • Červen 2019
  • Květen 2019
  • Duben 2019
  • Březen 2019
  • Únor 2019
  • Leden 2019
  • Prosinec 2018
  • Listopad 2018
  • Říjen 2018
  • Září 2018
  • Srpen 2018
  • Červenec 2018
  • Červen 2018
  • Květen 2018
  • Duben 2018
  • Březen 2018
  • Únor 2018
  • Leden 2018
  • Prosinec 2017
  • Listopad 2017
  • Říjen 2017
  • Září 2017
  • Srpen 2017
  • Červenec 2017
  • Červen 2017
  • Květen 2017
  • Duben 2017
  • Březen 2017
  • Únor 2017
  • Leden 2017
  • Prosinec 2016
  • Listopad 2016
  • Říjen 2016
  • Září 2016
  • Srpen 2016
  • Červenec 2016
  • Červen 2016
  • Květen 2016
  • Duben 2016
  • Březen 2016
  • Únor 2016
  • Leden 2016
  • Prosinec 2015
  • Listopad 2015
  • Září 2015
  • Srpen 2015
  • Červenec 2015
  • Červen 2015
  • Květen 2015
  • Duben 2015
  • Březen 2015
  • Únor 2015
  • Leden 2015
  • Prosinec 2014
  • Listopad 2014
  • Říjen 2014
  • Září 2014
  • Srpen 2014
  • Červenec 2014
  • Červen 2014
  • Květen 2014
  • Duben 2014
  • Březen 2014
  • Únor 2014
  • Leden 2014
  • Prosinec 2013
  • Listopad 2013
  • Říjen 2013
  • Září 2013
  • Srpen 2013
  • Červenec 2013
  • Červen 2013
  • Květen 2013
  • Duben 2013
  • Březen 2013
  • Leden 2013
  • Prosinec 2012
  • Listopad 2012
  • Říjen 2012
  • Září 2012
  • Srpen 2012
  • Červenec 2012
  • Červen 2012
  • Květen 2012
  • Duben 2012
  • Březen 2012
  • Únor 2012
  • Únor 2010
  • Leden 2010
  • Prosinec 2009
  • Listopad 2009

Štítky

Afrika Akce Amerika Antifašizmus Antikapitalismus Antirasizmus Armáda Asie Blízký východ Bydlení Ekologie Ekonomika Evropa Evropská unie Filosofie Historie imperialismus Kultura Latinská Amerika Levice Levá perspektiva Liberec Média Odbory a pracoviště Palestina Politika Potraviny Praha Protivládní hnutí Rozhovor Rusko Socialismus Sociální otázky Společnost Spravedlnost Svět Ukrajina válka Vězeňství Z domova Zdravotnictví Česká politika čína Školství Ženy a gender
© 2013 Levá perspektiva, o.s. Všechna práva vyhrazena.