• Úvodní stránka
  • Kdo jsme
  • Články
  • Právní poradna
    • Občanské právo
    • Pracovní právo
    • Správní právo
    • Právní rady pro aktivisty
    • Novinky a články
    • Zákony a příručky
  • Publikace
  • Odkazy
  • Kontakty
  • Kemp
facebook

16
LIS
2013

Nenechme se rozdělovat rasismem!

Štítky: Akce, Antirasizmus, Praha, Z domova
Autor: Prokop Haken
komentář : vypnuto

nerasismuRasismus rozděluje českou (a nejen českou) společnost v zásadě na tři skupiny: na jeho příznivce a tedy šiřitele, jeho odpůrce a na lhostejné ignoranty, tiše jej tolerující. Pozitivní je, že odpůrci rasismu se organizují a hledají společnou řeč. K tomu přispěla i debata o tom, jak bojovat s rasismem, pořádaná Pražskou školou alternativ ve středu 13. listopadu 2013 v galerii Divus v Bubenské 1 v Praze – Bubnech, v budově dřívějších Dopravních, resp. Elektrických podniků hl. m. Prahy.

Na debatu, moderovanou Ondřejem Slačálkem z Ústavu politologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze dorazila necelá stovka posluchačů. V předsednictvu po boku moderátora zasedli romský aktivista z Krupky Jozef Miker, autorka diplomové práce na téma dopadů pochodů z nenávisti Zuzana Brodilová, bojovnice za práva palestinského lidu a studentka romistiky Eva Nováková, organizátor ostravských Romů především z násilně vysídlené lokality Přednádraží Imrich Horvát a zástupce ostravského ProAltu (Iniciativy pro kritiku reforem a na podporu alternativ) Ondřej Marek. V tomto pořadí zasedli po boku Ondřeje Slačálka ke stolu, v pohledu posluchačů zleva doprava, a v tomto pořadí také obvykle odpovídali na otázky moderátora a posléze na dotazy z publika.

Jozef Miker v úvodu uvedl, že Romové v ČR nejsou jednotní a teprve neonacistické pochody namířené proti nim je sjednocují. Dodal, že kromě rasismu (a neonacismu jako jeho nejnebezpečnějšího a nejmilitantnějšího proudu) bojuje proti lichvě a drogám. Ocenil jednotu a organizovanost protirasistické demonstrace v Ostravě 28. října jako příklad vzorného postupu při odporu rasistickým a fašistickým provokatérům.

Zuzana Brodilová hovořila o výzkumu odpovědí romských dětí ve věku 12 – 15 let, jenž provedla v sociálně vyloučené lokalitě, kde lidé žijí v nájemním bydlení, díky čemuž zde existuje určitý komunitní život. Tyto děti vnímají pocit zrady, když proti nim vystupují lidé, od nichž by to nečekali a neznají důvod, trpí pocitem osamění proti téměř všem obyvatelům města a dalším neznámým, přijíždějícím proti Romům demonstrovat. Zaznamenávají i násilí policie, od níž očekávaly, že bude stát na jejich straně. Na druhou stranu však i pocit radosti, že se jich někdo přece jen zastává a pochopení toho, co se děje.

Eva Nováková působila na okupovaných palestinských územích a vidí u nás podobné prvky, jako tam – násilné vystěhovávání, stavění zdí, snahy o pogromy.

Imrich Horvát přiblížil boj sjednocených Romů a jejich příznivců proti nespravedlivému vystěhovávání (v ulicích se jich podařilo spojit až 400). O jejich akcích však média zpravidla neinformují, na rozdíl od akcí neonacistů. Jeho cílem je sjednotit Romy, alespoň v Ostravě, zastavit neonacistické pochody a snaží se vést mladé Romy k vlastnímu myšlení.

Ondřej Marek poukázal na to, že násilných demonstrací se neúčastní většinou místní lidé, ale agresivní jádro neonacistů a fotbalových chuligánů, z místních pak převažují velmi mladí lidé ve věku kolem 15, 16 let. 28. října odpůrci rasismu dokázali, že se umějí agresorům postavit. Upozornil na skutečnost, že fašisté cítí příležitost oslovit rozzuřené horníky z dolu Paskov, jimž hrozí v nejbližší době propuštění v důsledku likvidace tohoto závodu. Koordinace hornického hnutí s hnutím proti rasismu se zatím příliš nedaří, mj. i pro malý zájem reformistických odborových předáků. Budoucnost vidí v udržování a budování struktur a utvoření vlastního pozitivního programu.

Za zvláště důležitá a varovná považuji slova Jozefa Mikera, že neonacistů není mnoho, větším problémem jsou „anticiganisté“, tzv. „slušní lidé“ účastnící se nepokojů, rozšiřující pomluvy o velmi vysokých sociálních dávkách pro cikány (i když ve skutečnosti je jejich výše pro všechny stejná) a jiné. Ty není možné prostě zavrhnout, je třeba je přesvědčit o tom, že rasa není tím, co lidi rozděluje. (Škoda, že nezazněla druhá část pravdy, že lidi rozděluje třída, neboli jinými slovy sociální postavení a vztah k výrobním prostředkům.) Nespokojenci s minulým režimem cinkali klíči, ale pakliže chtěli a chtějí kapitalismus, musí si uvědomit, že ten nemůže fungovat bez nezaměstnanosti.

V diskuzi zazněla např. připomínka o nezbytnosti prosazování nepodmíněného základního příjmu jako prostředku k omezení rasové nenávisti (táži se, zda by naopak nezesílil křik o „zneužívání dávek“) a kritika zrádných hornických odborových předáků, jejichž jednáním trpí „bílí“ i „barevní“. Ondřej Marek konstatoval, že nemůžeme čekat, že problémy vyřeší vláda, a musíme usilovat o dělnickou samosprávu. Chybělo mi však doplnění, že ta je nemožná bez socialismu, bez společenského vlastnictví výrobních prostředků, jelikož kapitalisté nikdy dělnickou (resp. zaměstnaneckou) samosprávu nepřipustí. Jozef Miker navrhl finanční amnestii, zrušení úroků, namísto propouštění zločinců, kteří rozkradli miliardy. Upozornil na problematiku finanční negramotnosti většiny lidí, kteří v zoufalé životní situaci uzavírají nevýhodné a pro sebe likvidační půjčky. V této souvislosti se strhla diskuze o tom, zda zrušit exekutory nebo pouze zákonem omezit jejich pravomoci. (Za sebe říkám: Zrušit soukromé exekutory, s důrazem na slovo soukromé.) Hovořilo se rovněž o tom, že mizí prostor pro setkávání Romů s ostatní populací, jako továrny, školy (v nichž dochází k sociální a tím i rasové segragaci), základní vojenská služba apod. Ondřej Slačálek podotkl, že známe málo příběhů Romů z minulosti i současnosti a oni naopak neznají naše; společná komunikace vázne.

Za rozporuplná považuji slova Imricha Horváta, že proti rasismu máme bojovat společně, ale ne jednotně. (K čemu takový boj, kde masa bude složena z egoistických individualistů nebo sektářských skupinek neschopných jakékoli koordinace? – To mi připomíná současnou situaci v mezinárodním dělnickém hnutí…)

Jako zástupkyně Levé perspektivy vystoupila v diskuzi Milada Sigmundová. Upozornila na podhoubí rasismu, jehož nositelem jsou např. i učitelé, a vyzvala k přemýšlení, jak mohou antirasisté proniknout do celostátních sdělovacích prostředků. Jozef Miker poděkoval účastníkům protirasistických demonstrací, kteří na ně jezdí i z velké dálky, a jmenovitě uvedl a pozdravil Levou perspektivu.

Ondřej Slačálek v závěru téměř dvouhodinové besedy pozval přítomné na demonstraci „Společně proti fašismu – postavme se neonacistickému pochodu Prahou na Mezinárodní studentský den!“, kterou pořádá Iniciativa Ne rasismu v neděli 17. listopadu od 14 hodin na Jungmannově náměstí na pražském Novém Městě.

Středeční diskuze o rasismu a boji proti němu přinesla mnohé zajímavé podněty, jistě nejen pro zástupce Levé perspektivy. Ukázala také, že zdaleka ne všichni odpůrci rasismu jsou ochotni připustit si jeho zakotvení v kapitalistickém systému, jehož generální linie individualismu a sobectví zákonitě vyvolává mj. i nacionalismus a rasovou nesnášenlivost. Zastánci společenského pokroku si musí uvědomit, že boj proti rasismu nikdy nebude úspěšný, nepůjde-li ruku v ruce s bojem proti kapitalismu a za socialismus. Boj za práva Romů nemůže být pro pokrokově smýšlející lidi bojem za práva „cikánských baronů“, lichvářů, drogových dealerů a dalších zločinců, nicméně musí vidět, že takových je mezi Romy několik, stejně jako mezi majoritou, a v třídně rozdělené společnosti proti sobě nestojí zájmy „bílých“ a „barevných“, nýbrž na jedné straně „bílé“ i „barevné“ buržoazie, nepatrné menšiny společnosti, a na druhé straně „bílého“ i „barevného“ proletariátu, obrovské lidské většiny, jejímž úkolem je svou sílu pochopit, uchopit a zužitkovat.

Profilový obrázek
O autorovi

Komentáře

comments

Social Share

  • google-share

Právní poradna

Zápis závazku prodat v budoucnu nemovitost do katastru

28 září, 2021

Minusové hodiny - nepravidelně rozvrhovaná pracovní doba

27 září, 2021

Má zaměstnavatel nárok na náhradu při vracení pracovní pomůcky?

15 srpna, 2021

Odkazy

Nadcházející akce

  • Momentálně nejsou naplánované žádné akce
AEC v1.0.4

Kalendář akcí

AEC v1.0.4

Štítky

Afrika Akce Amerika Antifašizmus Antikapitalismus Antirasizmus Armáda Asie Blízký východ Bydlení Česká politika čína Ekologie Ekonomika Evropa Evropská unie Filosofie Historie imperialismus Kultura Latinská Amerika Levá perspektiva Levice Liberec Média Odbory a pracoviště Palestina Politika Potraviny Praha Protivládní hnutí Rozhovor Rusko Školství Socialismus Sociální otázky Společnost Spravedlnost Svět Ukrajina válka Vězeňství Z domova Zdravotnictví Ženy a gender

Video

Levá Perspektiva o.s.

Občanské sdružení na obranu sociálně vyloučených, upozaděných a
diskriminovaných lidí včetně prevence sociální exkluze. Provozujeme
levicový, informačně-publicistický web a internetovou právní poradnu.
Aktivně vystupujeme proti fašismu, rasismu, homofobii a všem formám
diskriminace.

Aktuální články

20 let od americké války v Iráku – ohlédnutí

22 března, 2023

Na konferenci Budoucnost demokratické Ukrajiny v Kodani zazněl hlas ukrajinské levice

21 března, 2023

Zrada na Julianu Assangeovi

21 března, 2023

Návštěva Si Ťin-pchinga v Rusku a 12bodový čínský plán na mírovou dohodu s Ukrajinou

20 března, 2023

Mexiko, Kolumbie a Kuba vytvoří regionální agenturu pro zdravotnické vybavení

19 března, 2023

Archivy

  • Březen 2023
  • Únor 2023
  • Leden 2023
  • Listopad 2022
  • Říjen 2022
  • Září 2022
  • Srpen 2022
  • Červenec 2022
  • Červen 2022
  • Květen 2022
  • Duben 2022
  • Březen 2022
  • Únor 2022
  • Leden 2022
  • Prosinec 2021
  • Listopad 2021
  • Říjen 2021
  • Září 2021
  • Srpen 2021
  • Červenec 2021
  • Červen 2021
  • Květen 2021
  • Duben 2021
  • Březen 2021
  • Únor 2021
  • Leden 2021
  • Prosinec 2020
  • Listopad 2020
  • Říjen 2020
  • Září 2020
  • Srpen 2020
  • Červenec 2020
  • Červen 2020
  • Květen 2020
  • Duben 2020
  • Březen 2020
  • Únor 2020
  • Leden 2020
  • Prosinec 2019
  • Listopad 2019
  • Říjen 2019
  • Září 2019
  • Srpen 2019
  • Červenec 2019
  • Červen 2019
  • Květen 2019
  • Duben 2019
  • Březen 2019
  • Únor 2019
  • Leden 2019
  • Prosinec 2018
  • Listopad 2018
  • Říjen 2018
  • Září 2018
  • Srpen 2018
  • Červenec 2018
  • Červen 2018
  • Květen 2018
  • Duben 2018
  • Březen 2018
  • Únor 2018
  • Leden 2018
  • Prosinec 2017
  • Listopad 2017
  • Říjen 2017
  • Září 2017
  • Srpen 2017
  • Červenec 2017
  • Červen 2017
  • Květen 2017
  • Duben 2017
  • Březen 2017
  • Únor 2017
  • Leden 2017
  • Prosinec 2016
  • Listopad 2016
  • Říjen 2016
  • Září 2016
  • Srpen 2016
  • Červenec 2016
  • Červen 2016
  • Květen 2016
  • Duben 2016
  • Březen 2016
  • Únor 2016
  • Leden 2016
  • Prosinec 2015
  • Listopad 2015
  • Září 2015
  • Srpen 2015
  • Červenec 2015
  • Červen 2015
  • Květen 2015
  • Duben 2015
  • Březen 2015
  • Únor 2015
  • Leden 2015
  • Prosinec 2014
  • Listopad 2014
  • Říjen 2014
  • Září 2014
  • Srpen 2014
  • Červenec 2014
  • Červen 2014
  • Květen 2014
  • Duben 2014
  • Březen 2014
  • Únor 2014
  • Leden 2014
  • Prosinec 2013
  • Listopad 2013
  • Říjen 2013
  • Září 2013
  • Srpen 2013
  • Červenec 2013
  • Červen 2013
  • Květen 2013
  • Duben 2013
  • Březen 2013
  • Leden 2013
  • Prosinec 2012
  • Listopad 2012
  • Říjen 2012
  • Září 2012
  • Srpen 2012
  • Červenec 2012
  • Červen 2012
  • Květen 2012
  • Duben 2012
  • Březen 2012
  • Únor 2012
  • Únor 2010
  • Leden 2010
  • Prosinec 2009
  • Listopad 2009

Štítky

Afrika Akce Amerika Antifašizmus Antikapitalismus Antirasizmus Armáda Asie Blízký východ Bydlení Ekologie Ekonomika Evropa Evropská unie Filosofie Historie imperialismus Kultura Latinská Amerika Levice Levá perspektiva Liberec Média Odbory a pracoviště Palestina Politika Potraviny Praha Protivládní hnutí Rozhovor Rusko Socialismus Sociální otázky Společnost Spravedlnost Svět Ukrajina válka Vězeňství Z domova Zdravotnictví Česká politika čína Školství Ženy a gender
© 2013 Levá perspektiva, o.s. Všechna práva vyhrazena.