• Úvodní stránka
  • Kdo jsme
  • Články
  • Právní poradna
    • Občanské právo
    • Pracovní právo
    • Správní právo
    • Právní rady pro aktivisty
    • Novinky a články
    • Zákony a příručky
  • Publikace
  • Odkazy
  • Kontakty
  • Kemp
facebook

29
KVě
2016

Neonacista předsedou ukrajinského parlamentu: Andrej Parubij k vašim službám

Štítky: Antifašizmus, Politika, Ukrajina
Autor: Nikola Čech
komentář : vypnuto

Parubiy1Nespravedlnost vládne světu: nedávné málem-zvolení xenofobního konzervativního populisty Norberta Hofera prezidentem Rakouska vzbudilo obrovské pozdvižení „všeho evropského lidu“; nedávné zvolení neonacisty a krajně pravicového strůjce mnoha násilností Andreje Parubého do pozice protokolárně druhého nejvyššího státního činitele Ukrajiny coby předsedy ukrajinského parlamentu (Verchovna Rada) pak drtivou většinu evropských politiků, novinářů a liberální veřejnosti sotva přimělo byť jen pozvednout obočí.

Andrej Parubij se narodil v roce 1971. Politicky činný začal být již koncem 80. let, a to v organizacích hlásajících ukrajinský nacionalismus a vystoupení Ukrajiny ze Sovětského svazu. V roce 1991 zakládá Parubij spolu s Olegem Tjahňibokem, dnešním vůdcem fašistické strany Svoboda, Sociálně-nacionální stranu s otevřeně neonacistickou agendou, jak nasvědčuje již název odvozený od NSDAP. Strana, která od roku 1995 fungovala jako registrovaná formace, proslula rekrutováním ultrapravicově smýšlejících skinheadů a fotbalových ultras do svých řad a spektakulárními pochodňovými průvody. O její profilaci výstižně svědčí i to, že umožňovala členství výhradně etnickým Ukrajincům. Rovněž disponovala uniformovanými formacemi a jako svůj oficiální symbol přijala modifikovaný vlčí hák tj. symbol, který za 2. světové války používaly divize zbraní SS. Andrej Parubij vedl 7. listopadu 1997 ve Lvově útok stranické neonacistické formace na účastníky komunistické demonstrace k výročí říjnové revoluce 1917 a osobně bil levicové demonstranty. Za tento útok stanul před soudem, ale z  důvodů promlčení nakonec odsouzen nebyl.

V letech 1998-2004 působil Parubij v čele polovojenské formace Sociálně-nacionální strany nazývané Patrioti Ukrajiny. Ta se později zapojila i do Sociálně-nacionálního shromáždění Ukrajiny – spojenectví různých krajně pravicových, rasistických a neonacistických organizací – z něhož o deset let později vzešly vůdčí kádry neblaze proslulého dobrovolnického praporu Azov.

Po roce 2004 se Parubij orientoval na spolupráci s ukrajinským nacionalistickým politikem a prezidentem Viktorem Juščenkem, zejména pak na propagaci postavy ukrajinského nacionalisty a v určitých dobách pro-nacistického kolaboranta Stepana Bandery (22. ledna 2010 ocenil tehdejší prezident Juščenko Banderu titulem „Hrdina Ukrajiny“ do rukou jeho vnuka).

Během Majdanu 2013-14 se Parubij, tehdy už jako stoupenec strany Otčina, dostal do vedení tzv. sebeobrany Majdanu. Právě o jeho roli se intenzivně diskutuje v souvislosti s dosud neobjasněnými a adekvátně nevyšetřenými vražednými útoky neidentifikovaných sniperů, jimž padla za oběť řada demonstrantů Majdanu, ale i příslušníků bezpečnostních sil Berkut. Řada indicií svědčí o tom, že minimálně část útoků byla vedena z budov kontrolovaných právě Parubijem a jeho lidmi. Vůdce Pravého sektoru Dmitrij Jaroš se v rozhovoru pro deník Ukrajinská pravda 4. února 2014 každopádně přihlásil k velmi úzkým vztahům právě se velitelem sebeobrany Parubijem a ani ten se nijak netají přátelským vztahem k Jarošovi.

Po násilném ultrapravicovém převratu se Parubij dostal jako tajemník do čela Národní rady pro obranu a bezpečnost, kde pracoval až do srpna 2014. Jeho zástupcem se stal právě vůdce Pravého sektoru Jaroš. V této funkci Parubij koordinoval a řídil válku proti povstalcům a civilistům Donbasu, odstoupil pak kvůli nesouhlasu s plánem prezidenta Petra Porošenka vyhlásit příměří.

Parubij patřil k poměrně početné a z hlediska svého složení prominentní skupině straníků a sympatizantů Otčiny, kteří v průběhu roku 2014 přešli do nově vytvořené strany Lidová fronta. Tato strana disponuje svoji tzv. vojenskou radou, jejímiž členy jsou významní velitelé nacionalistických a ultrapravicových dobrovolnických praporů zapojených do občanské války v Donbasu, mezi nimi i velitel praporu Azov a dnešní vůdce Patriotů Ukrajiny, Andrej Bělecký, Parubého odchovanec. Parubij je tak opět mezi svými.

Zatím posledním milníkem Parubého života je datum 16. dubna 2016, kdy byl tento svého času neonacistický předák kráčející v čele pochodňových průvodů k uctění bojovníků válečné UPA, jeden z architektů násilného převratu Majdanu a řídící kádr války proti Donbasu zvolen ukrajinským parlamentem za jeho předsedu. „Liberální“ Evropa k tomu mlčí!

Jako epilog nechť zazní Andrej Parubij vlastními slovy:

„Mladí lidé s rozcuchanými a špinavými vlasy v otrhaných džínech, kteří prosazují pacifismus a zpustlý život jsou výsledkem pronikání liberalismu a amerického způsobu života na Ukrajinu. Rusky mluvící kriminální svět zbavený spirituality a bez národních kořenů je dědictvím komunistické vlády na Ukrajině.“ (Sborník článků A. Parubého „Viděno zprava“, 1999)

„Pamatujte časy Kyjevské Rusi. Ukrajina byla v té době jedním z vůdčích středisek kulturního života v Evropě a největší vojenskou silou Evropy. Ukrajina bránila bílou rasu před naprostou invazí asiatských hord, kterým se postavila a které zastavila. Byl to velký střet dvou ras, v němž Ukrajina důstojně splnila svou povinnost. Oslabilo to sílu naší země, ale zajistilo to svobodný vývoj jiných národů Evropy.“ (Sborník článků A. Parubého „Viděno zprava“, 1999)

„Mnozí stále neztratili víru v rytíře, kteří evropským národům otevřou oči novými myšlenkami, které se jako čerstvý vítr proženou Evropou. Potom znovu bílá rasa spojí svoje síly, aby bojovala proti Chaosu a nastolila Řád. Taková je dějinná mise Ukrajiny.“ (Sborník článků A. Parubého „Viděno zprava“, 1999)

„Princip nerovnosti je vrozený všem národům, tak jako je vrozený i všem lidem. Jsou národy tvořící vysoké duchovní hodnoty, které dávají světu geniální postavy kultury a vědy. A pak jsou národy, které představují především pařeniště kriminality a zpustlosti.“ (Sborník článků A. Parubého „Viděno zprava“, 1999)

„Rusko a Spojené státy tvoří dvě centra globalismu, která se snaží o zničení evropského ducha, který je nepřátelský jejich základům. Snaží se o zničení identity evropských národů. Ale jednu věc nechápou: barbaři mohou dočasně zvítězit a mohou mnoho zničit, ale evropský duch, duch bílé rasy, zničen být nemůže. Barbaři přicházejí a odcházejí, ale Evropa zůstává Evropou, centrem světové civilizace a duchovnosti, Evropou svobodných národů.“ (Sborník článků A. Parubého „Viděno zprava“, 1999)

„Pravý sektor tvoří skutečně radikální křídlo, ale vždy stál jasně proti fašismu a proti nacismu. Ale vidíte, to, že jste mi dal takovou otázku, je výsledkem ruské propagandy. Co říká, je absurdní, a tím, že to komentujeme, sloužíme jejím cílům. Lidé na Majdanu byli studenti, novináři a představitelé střední třídy. Jak bychom je mohli označit za fašisty?“ (Rozhovor pro EurActiv, 21. 5. 2014)

„Tak jako před tisícem let se dnes Ukrajina stala štítem evropské civilizace. Dnešní Ukrajina je příkladem úspěšné odpovědi na Putinovu imperiální agresi. Vyženeme bandity, vetřelce a zrádce z naší země. Vrátíme náš rodný, ukrajinský Krym z moskevského exilu zpět do naší jedné rodiny. K vítězství nad nepřítelem v hybridní válce může dojít pouze, bude-li národ držet při sobě a zmobilizujeme-li celou společnost k boji proti zákeřnému nepříteli. Jasné a koordinované akce bezpečnostních sil musí zneutralizovat teroristické a kriminální skupiny, sítě zahraničních tajných služeb a zdroje agresora na území Ukrajiny.“ (Ukrajinská pravda, 10. 8. 2014)

„Byl jsem členem vlasteneckých organizací bojujících za ukrajinskou nezávislost již od dob Sovětského svazu. Můžete najít všechny mé citáty. Nikdy, ani jednou v životě, jsem neřekl něco, co by mělo cokoliv dočinění s fašismem. To je absurdní osočování, přímá propaganda v Goebbelsově stylu.“ (Financial Times, 28. 5. 2014)



Profilový obrázek
O autorovi

Komentáře

comments

Social Share

  • google-share

Právní poradna

Zápis závazku prodat v budoucnu nemovitost do katastru

28 září, 2021

Minusové hodiny - nepravidelně rozvrhovaná pracovní doba

27 září, 2021

Má zaměstnavatel nárok na náhradu při vracení pracovní pomůcky?

15 srpna, 2021

Odkazy

Nadcházející akce

  • Momentálně nejsou naplánované žádné akce
AEC v1.0.4

Kalendář akcí

AEC v1.0.4

Štítky

Afrika Akce Amerika Antifašizmus Antikapitalismus Antirasizmus Armáda Asie Blízký východ Česká politika čína Ekologie Ekonomika Evropa Evropská unie Filosofie Historie imperialismus Kultura Latinská Amerika Levá perspektiva Levice Liberec Média Německo Odbory a pracoviště Palestina Politika Potraviny Praha Protivládní hnutí Rozhovor Rusko Školství Socialismus Sociální otázky Společnost Spravedlnost Svět Ukrajina válka Vězeňství Z domova Zdravotnictví Ženy a gender

Video

Levá Perspektiva o.s.

Občanské sdružení na obranu sociálně vyloučených, upozaděných a
diskriminovaných lidí včetně prevence sociální exkluze. Provozujeme
levicový, informačně-publicistický web a internetovou právní poradnu.
Aktivně vystupujeme proti fašismu, rasismu, homofobii a všem formám
diskriminace.

Aktuální články

Intenzivní protesty proti plánům české vlády zvýšit věk odchodu do důchodu

25 dubna, 2023

Stažení cel EU na ukrajinské obilí selhalo, protože východoevropské země vystoupily do opozice

24 dubna, 2023

Boje v Chartúmu ohrožují poslední pokus o příměří

22 dubna, 2023

Po přijetí penzijní reformy vyšli francouzští pracující opět do ulic

18 dubna, 2023

Stávka bezpečnostních pracovníků letišť v Německu

17 dubna, 2023

Archivy

  • Duben 2023
  • Březen 2023
  • Únor 2023
  • Leden 2023
  • Listopad 2022
  • Říjen 2022
  • Září 2022
  • Srpen 2022
  • Červenec 2022
  • Červen 2022
  • Květen 2022
  • Duben 2022
  • Březen 2022
  • Únor 2022
  • Leden 2022
  • Prosinec 2021
  • Listopad 2021
  • Říjen 2021
  • Září 2021
  • Srpen 2021
  • Červenec 2021
  • Červen 2021
  • Květen 2021
  • Duben 2021
  • Březen 2021
  • Únor 2021
  • Leden 2021
  • Prosinec 2020
  • Listopad 2020
  • Říjen 2020
  • Září 2020
  • Srpen 2020
  • Červenec 2020
  • Červen 2020
  • Květen 2020
  • Duben 2020
  • Březen 2020
  • Únor 2020
  • Leden 2020
  • Prosinec 2019
  • Listopad 2019
  • Říjen 2019
  • Září 2019
  • Srpen 2019
  • Červenec 2019
  • Červen 2019
  • Květen 2019
  • Duben 2019
  • Březen 2019
  • Únor 2019
  • Leden 2019
  • Prosinec 2018
  • Listopad 2018
  • Říjen 2018
  • Září 2018
  • Srpen 2018
  • Červenec 2018
  • Červen 2018
  • Květen 2018
  • Duben 2018
  • Březen 2018
  • Únor 2018
  • Leden 2018
  • Prosinec 2017
  • Listopad 2017
  • Říjen 2017
  • Září 2017
  • Srpen 2017
  • Červenec 2017
  • Červen 2017
  • Květen 2017
  • Duben 2017
  • Březen 2017
  • Únor 2017
  • Leden 2017
  • Prosinec 2016
  • Listopad 2016
  • Říjen 2016
  • Září 2016
  • Srpen 2016
  • Červenec 2016
  • Červen 2016
  • Květen 2016
  • Duben 2016
  • Březen 2016
  • Únor 2016
  • Leden 2016
  • Prosinec 2015
  • Listopad 2015
  • Září 2015
  • Srpen 2015
  • Červenec 2015
  • Červen 2015
  • Květen 2015
  • Duben 2015
  • Březen 2015
  • Únor 2015
  • Leden 2015
  • Prosinec 2014
  • Listopad 2014
  • Říjen 2014
  • Září 2014
  • Srpen 2014
  • Červenec 2014
  • Červen 2014
  • Květen 2014
  • Duben 2014
  • Březen 2014
  • Únor 2014
  • Leden 2014
  • Prosinec 2013
  • Listopad 2013
  • Říjen 2013
  • Září 2013
  • Srpen 2013
  • Červenec 2013
  • Červen 2013
  • Květen 2013
  • Duben 2013
  • Březen 2013
  • Leden 2013
  • Prosinec 2012
  • Listopad 2012
  • Říjen 2012
  • Září 2012
  • Srpen 2012
  • Červenec 2012
  • Červen 2012
  • Květen 2012
  • Duben 2012
  • Březen 2012
  • Únor 2012
  • Únor 2010
  • Leden 2010
  • Prosinec 2009
  • Listopad 2009

Štítky

Afrika Akce Amerika Antifašizmus Antikapitalismus Antirasizmus Armáda Asie Blízký východ Bydlení Ekologie Ekonomika Evropa Evropská unie Filosofie Historie imperialismus Kultura Latinská Amerika Levice Levá perspektiva Liberec Média Německo Odbory a pracoviště Palestina Politika Potraviny Praha Protivládní hnutí Rozhovor Rusko Socialismus Sociální otázky Společnost Spravedlnost Svět Ukrajina válka Z domova Zdravotnictví Česká politika čína Školství Ženy a gender
© 2013 Levá perspektiva, o.s. Všechna práva vyhrazena.