Ekonomové Joseph Stiglitz a Michael Spence, oba nositelé Nobelovy ceny, vydali výzvu k okamžité akci na pomoc chudším zemím čelícím finančním problémům v boji s koronavirovou pandemií a problémy s hospodářským oživením ze zkázy, kterou napáchala. Mezi opatření, jejichž přijetí navrhují, patří rovnost v zajištění očkovacích látek, úleva od zadlužení a opatření fiskálních zdrojů zemím, které se potýkají s nedostatkem hotovosti.

K představení návrhů došlo v nové předběžné zprávě vydané k prvnímu výročí světové pandemie Institutem pro Komisi nového ekonomického myšlení k světové hospodářské transformaci, který společně řídí právě Stiglitz a Spence.

„Mimořádná doba si žádná mimořádná opatření,“ říká ve zprávě Spence. „Pokud nedojde k rozhodné akci, mohou rozvojové země ztratit v post-covidovém světě léta i celá desetiletí předchozího rozvoje.“

Vzhledem k světové hospodářské provázanosti vyzývá zpráva k pozastavení nebo změnám ochrany intelektuálního vlastnictví k vakcínám a lékům na covid-19, testovacím sadám a dalším produktům tak, aby mohla být zrychlena výroba vakcín a co nejrychleji mohlo dojít k očkování většího počtu lidí, bohaté země nevyjímaje, tak aby nemohlo dojít k rozšíření agresivních kmenů viru s mutacemi.

„V rozvojových zemích je situace mnohdy taková, že v následujících letech nepočítají vůbec s žádnými vakcínami, pokud s tím něco neuděláme,“ sdělil novinářům Stiglitz na virtuální tiskové konferenci k publikaci zmíněné zprávy.

„Svět se před pandemií nezabezpečí dříve, než se pandemii podaří dostat pod kontrolu ve všech částech světa. V tomto smyslu je to přímo v našem nejvlastnějším zájmu zajistit rychlé rozšíření vakcín a dalších léků a zajistit masové testování, aby se pandemie dostala pod kontrolu,“ dodal.

Rozvinuté země se pomocí Světové zdravotnické organizace snaží zablokovat snahy dalších zemí dočasně zmírnit tzv. ochranu duševního vlastnictví, pokud jde o vakcíny proti Covid-19. Argumentují tím, že takové opatření by narušilo zájem na vývoji a distribuci vakcín a léků v budoucích pandemiích.

Na druhé straně zpráva uvádí, že velké farmaceutické firmy získávají z masivní vládní podpory výzkumu a vývoje očkovacích látek na covid-19 obrovské zisky, přičemž v některých případech jsou skoro veškeré náklady na výzkum a vývoj jimi prodávaných látek hrazeny z peněz daňových poplatníků.

Jayati Goshová, členka Komise pro světovou hospodářskou transformaci a profesorka ekonomie na Univerzitě Massachussetts Amherst sdělila během tiskové konference novinářům, že „si bohaté země v zásadě zarezervovaly 85 procent světové nabídky pro rok 2021“.

„Některé země si zarezervovaly několikanásobně více vakcín vzhledem k počtu svého obyvatelstva, často čtyřikrát až desetkrát více, než skutečně potřebují nebo budou potřebovat, což pak znamená, že rozvojové země jsou nejen vyloučeny, ale pravděpodobně se k vakcínám nebohou dostat dříve než, v některých případech, v letech 2023-2024,“ dodala.

Zpráva poukázala na výraznou nerovnost mezi zeměmi, pokud jde o finanční investice na hlavu. Rozvinuté země očekávají podle lednových odhadů Mezinárodního měnového fondu zvýšení podpůrných výdajů na úroveň 9836 dolarů na hlavu, zatímco nejméně rozvinuté země vydávají pro srovnání pouhých 17 dolarů na hlavu.