O nepodmíněném základním příjmu v Chrudimi
V pátek 1. listopadu se v historickém centru východočeského města Chrudim uskutečnila beseda o nepodmíněném základním příjmu. Akci organizoval Klub občanské sebeobrany působící v tomto regionu ve spolupráci s Celoevropskou iniciativou za nepodmíněný základní příjem, za níž v besedě vystoupili aktivisté Zuzana Uhde a Nikola Čech, a také občanským sdružením Šance pro tebe. Toto sdružení provozuje mimo jiné nízkoprahové centrum pro mládež Agora, v jehož útulných prostorách se beseda odehrávala.
Na začátek představil Milan Daniel z Klubu občanské sebeobrany oba řečníky. Socioložka Zuzana Uhde ze Sociologického ústavu AV ČR a aktivistka koalice Social Watch začala své úvodní slovo představením konceptu nepodmíněného základní příjmu (NZP). Jde o finanční částku určenou všem lidem, jejíž vyplácení není podmíněno žádnými kritérii příjmové, sociální, genderové, věkové či jiné povahy. Jeho zavedení by představovalo revoluční změnu v pojetí sociálních a demokratických práv nejen evropských občanů a zajistilo by každému člověku minimální podmínky pro důstojný život. Celoevropská iniciativa za NZP prosazuje zavedení NZP v každé zemi Evropské unie ve výši 60% mediánu čistých ekvivalizovaných příjmů domácností.
Zuzana Uhde popsala, že k dosažení tohoto cíle si Iniciativa vytkla sesbírat v celé EU 1 milion podpisů za zavedení EU, které mají váhu zákonodárné iniciativy, kterou je povinna se zabývat Evropské komise i Evropský parlament. Každá země musí naplnit určitou kvótu sesbíraných podpisů pod elektronické i tištěné verze petice. Na Českou republiku připadá 16 500 podpisů, které je zapotřebí sesbírat do poloviny ledna příštího roku.
Uhde dále představila fakta, která dokazují, že NZP není pouze „hezký teoretický koncept“, ale že docela dobře může fungovat v praxi. Například na Aljašce (USA) je vyplácen již od 70. let celá desetiletí nepodmíněný příjem, který se financuje ze zdanění společností těžících ropu a plyn. NZP se rovněž dostal do ústavy Brazílie a od roku 2005 dochází k postupnému rozšiřování skupin obyvatel, který se vyplácí. V Evropě se o NZP v současnosti vážně uvažuje ve Švýcarsku (proběhne závazné referendum) a na Kypru.
Nikola Čech, aktivista Levé perspektivy, ve svém příspěvku uvedl jiný praktický příklad uplatnění NZP. Šlo o pilotní projekt realizovaný v letech 2008-2009 ve vesnici Otjivero-Omitara v Namibii. Vyplácení NZP ve výši 100 namibijských dolarů všem obyvatelům vesnice v předdůchodovém věku vedlo nejen ke snížení chudoby, podvýživy, zlepšení školní docházky a prospěchu, ale i ke snížení ekonomické kriminality a naopak ke zvýšení úspor a výdělků z pracovních aktivit (zakládání vlastních podniků, umožnění cest za prací a prodejem domácí produkce do měst). Tvrzení kritiků, že zavedení NZP zapříčiní nárůst kriminality nebo odvede lidi od práce, se tedy vůbec nenaplnil.
Po skončení obou úvodních příspěvků se rozjela zhruba jeden a půlhodinová diskuze mezi panelisty a dalšími účastníky besedy. Zejména Zuzana Uhde reagovala na početný příval otázek svědčící o zájmu publika o danou problematiku. Dotazy směřovaly na praktické otázky, například způsob sběru podpisů, stejně jako na zapojení českých politických stran do kampaně za NZP, konkrétní mechanismy implementace NZP na celoevropské úrovni a situaci v jiných zemích.
Došlo i na kontroverznější záležitosti. Jeden z dotazujících například vyjádřil pochyby, že by se měl NZP vyplácet lidem v produktivním věku, neboť by je odváděl od práce. Navrhoval jeho vyplácení pouze do 18 let a následně po čtyřicítce, kdy už existuje problém se získáním zaměstnání. Na to mu Uhde s úsměvem odpověděla, že – byť nevědomky – vychází z mužského vzoru pracovní kariéry a navrhuje nevyplácet NZP v období, kdy by se možná nejvíce hodil řadě žen, totiž v době zakládání rodin, kdy (v drtivé většině) ženy pečují i několik let o malé děti.
Jiný, zjevně o věc se zajímající mladý muž připomněl různá možná schémata financování NZP, jmenovitě jeho proplácení ze zavedení daně s jednotnou sazbou na jakoukoliv finanční transakci. Zmíněny byly i snahy spojovat zavedení NZP se zrušením přímých daní a prudkým zvýšením daní spotřebních (zejména DPH). Proti tomu naopak mnozí aktivisté z Celoevropské iniciativy za NZP argumentují potřebou zvýšit zdanění velkých příjmů a zabránit daňovým únikům a daňovému dumpingu. Z korporátních daní, jak již bylo řečeno, je ostatně úspěšně financován NZP na Aljašce.
Došlo konečně i na otázku, zda zavedení NZP v navrhované výši je v kapitalistické společnosti vůbec možné a nevedlo by k nesmiřitelnému odporu současných vládnoucích tříd a vrstev. Ať tak či tak, skutečností je, že jiné demokratické reformy (zrušení otroctví a nevolnictví, zavedení všeobecného hlasovacího práva apod.) se rovněž setkaly s často urputným odporem mocných, nicméně nakonec byly prosazeny a dnes se nám jeví jako samozřejmosti.
Poutavá a živá debata by jistě dále pokračovala, kdyby přece jen nebylo nutné, aby se řečníci vydali na cestu zpět do Prahy. Po srdečném rozloučení zůstal dojem příjemně stráveného času a radost ze šíření myšlenky nepodmíněného základního příjmu v české společnosti.
V nejbližší době budou zájemci o tuto problematiku moci diskutovat na seminářích v Českých Budějovicích (18. listopadu) a Liberci (23. listopadu). Více informací najdete na webové stránce:
