• Úvodní stránka
  • Kdo jsme
  • Články
  • Právní poradna
    • Občanské právo
    • Pracovní právo
    • Správní právo
    • Právní rady pro aktivisty
    • Novinky a články
    • Zákony a příručky
  • Publikace
  • Odkazy
  • Kontakty
  • Kemp
facebook

25
DUB
2022

Obrana a vědecký potenciál: Co naši nepřátelé nevzali v potaz

Štítky: Školství, Ukrajina, válka
Autor: Sociální hnutí (Ukrajina)
komentář : vypnuto

Nedávné potopení vlajkové lodi ruské černomořské flotily ukrajinskými raketami Neptun donutilo svět uznat schopnost Ukrajiny vyvíjet, vyrábět a efektivně využívat nejnovější high-tech zbraně. Přední politické strany a osobnosti spojené zejména s předchozím a současným prezidentem Ukrajiny se předem snažily dokázat, že sehrály klíčovou roli v podpoře projektu Neptun, který však začal za prezidentování uprchlého Viktora Janukovyče v roce 2012.

Domácí raketový průmysl ve skutečnosti nepřestal fungovat ani za Kravčuka, ani za Kučmy a inženýrská škola, která vytvořila Neptun, byla po desetiletí od 70. let součástí konstrukční kanceláře Luč. Zdá se, že většina dnešních politiků nechápe, že jejich rozhodnutí alokovat peníze na konkrétní projekty se ukázala efektivní jen proto, že země měla a stále má silný vědecký, technický a vzdělanostní potenciál, jehož budoucnost je zpochybňována krátkozrakými rozhodnutími (často stejných lidí) o institucionálním financování vzdělávání a vědy.

V institucích jako je ministerstvo financí bohužel stále udávají tón postavy, které snad kvůli svému povrchnímu vzdělání, omezeným neoklasickým pohledům na ekonomiku nebo byrokratickému konformismu věří, že když má stát málo peněz, první věcí, na které se ušetří, má být vzdělávání a věda. Ještě nedávno nás tito pánové velmi vážně učili, že Ukrajina nepotřebuje tolik peněz na vědu. Podle jejich receptur jsme měli vybudovat agrární velmoc a všechny technologické produkty (včetně zbraní) objednat v zahraničí, protože je to „ekonomicky efektivní“, jak učí neoklasická ekonomická teorie. Nyní je každému jasné, že s takovým přístupem, pokud by byl doveden k logickému závěru, by Ukrajina jako samostatný stát již neexistovala, protože, jak se ukázalo, nás nikdo nespěchá zásobovat těžkými a sofistikovanými zbraněmi. Je tedy třeba dobře chápat, že nebýt vlastních high-tech zbraní a vlastního vysoce vzdělaného vojenského a inženýrského personálu, který odolal úderu prvních dnů války, dodávky adekvátních těžkých zbraní na Ukrajinu by neuspěly ba dokonce ani nezačaly. Ukrajinu nikdo bránit nebude, pokud ji nejprve nebudou bránit sami Ukrajinci.

Efektivita ukrajinské obrany mnohé ve světě překvapila. Mnoho bylo napsáno o nedostatečném zhodnocení společensko-politické situace na Ukrajině a schopností ozbrojených sil ze strany ruské armády a o tom, že Rusové při pokusu o útok na Ukrajinu ze všech stran nedokázali koncentrovat dostatek síly v žádném směru své „Speciální vojenské operace“. Existují však věci, které nelze vysvětlit ani těmito zjevně chybnými výpočty při plánování invaze.

Jednou z nich je přežití a účinnost ukrajinského systému protivzdušné obrany (ADS). Někteří západní experti jsou skutečně překvapeni, když konstatují, že staré sovětské systémy protivzdušné obrany se zdají být velmi účinné, alespoň pokud je používají Ukrajinci. Ukrajinské ozbrojené síly podle některých odhadů zaznamenaly rekordy v efektivitě použití těchto sovětských systémů, ale i zbraňových systémů pocházejících od západních partnerů. Část odpovědi může spočívat v tom, že Ukrajinci všechny tyto nástroje využívají „kreativněji“ v kombinaci s efektivnějšími a modernějšími západními komunikačními systémy. Ale bez ohledu na to, jak je to cool, se ukazuje, že Ukrajinci prokazují schopnost velmi efektivně a „kreativně“ používat složité technologie. A existuje pro to jediné vysvětlení: Ukrajina si na tak chudou zemi stále zachovává nečekaně vysoký vědecký, technický a vzdělanostní potenciál. Navzdory tomu, že téměř všechny vlády nezávislé Ukrajiny „šetřily na vědě“, což vedlo k její výrazné redukci (počet výzkumných pracovníků se snížil o více než šest tisíc), ne všichni bývalí výzkumníci Ukrajinu opustili a řada jejich dětí získala kvalitní vzdělání a zůstala na Ukrajině.  

I mladí ukrajinští vojáci a důstojníci mají relativně lepší matematický a technický výcvik než bojovníci a polní velitelé kdekoli v Sýrii nebo Afghánistánu. A byli schopni získat takové vzdělání, protože Ukrajina má stále silnou školu základních přírodních a technických věd a systém hromadného vysokoškolského a středního vzdělávání stále funguje. Stále existují desítky ústavů Ukrajinské akademie věd a univerzit, které se před několika desítkami let zabývaly vývojem nových materiálů, řídicích systémů a dalších aspektů mezikontinentálních raket, letadel, letadlových lodí, radarů a další vojenské techniky. Nelze zapomínat, že na počátku 90. let byla Ukrajina jedinou postsovětskou zemí kromě Ruska, která disponovala univerzálním vědeckotechnickým potenciálem, tedy vědeckými, inženýrskými a průmyslovými zařízeními ve všech klíčových technologických oblastech. Hodně z toho bylo ztraceno. Ale dnešní válka ukázala, že vše ztraceno není. Ukrajina prokázala schopnost nejen efektivně a integrovaně využívat různé sofistikované zbraňové systémy, ale také vyrábět své vlastní systémy, včetně protitankových řízených střel Stugna a dalších.

Vědecký a technologický potenciál dnes zachraňuje Ukrajinu – ten samý potenciál, který se neoliberálové snažili tak dlouho zničit a říkali nám, že „Ukrajina nepotřebuje tak rozbujelou vědu“ a „nepotřebuje sovětský těžký průmysl“. Právě náš vědeckotechnický potenciál se spolu s pomocí ze Západu stal základem, na kterém byly ozbrojené síly schopny odolat první vlně ruské invaze.

Naše národní hrdost, raketa Neptun, byla vytvořena konstrukční kanceláří Luč, založenou v roce 1965 pod vedením Oleha Petroviče Korostelova, člena korespondenta Národní akademie věd Ukrajiny, a nikoli pseudoodborníky z nově založených obchodních škol. Podle některých poslanců byl úspěšný zásah „Moskvy“  našimi raketami možný právě proto, že staří specialisté (poslední z „mohykánů sovětského obranného průmyslu“) byli schopni trvat na řádném testování raket, které umožnilo odhalit správné nastavení a přesně trefit cíl.

Možná by Tymofiy Milovanov, absolvent Kyjevského polytechnického institutu, mohl být užitečnější, kdyby šel pracovat na výrobě Neptunu, místo toho aby šel do Ameriky hledat lepší život a nepropagoval (možná docela upřímně) neoklasické dogma v Kyjevě ve School of Economics, která nyní v ekonomice plodí užitečné nepřátelské idioty.

Budoucnost Ukrajiny jako samostatného státu bude záviset na tom, zda dokážeme tento vědecký, technický a průmyslový potenciál znovu vybudovat, zachovat a rozvíjet. Ukrajinská vláda musí přestat snižovat výdaje na vzdělání a vědu, a jakmile skončí aktivní fáze nepřátelských akcí – musí vypracovat strategický plán, jak je dramaticky zvýšit a přilákat další zdroje na rozvoj špičkových technologií. Udělejte z toho národní rozvojovou prioritu!

Je možné, že taktická přímá intervence NATO by mohla zlepšit situaci a zabránit alespoň nějakému bombardování, ale je dobře známo, že pokud cizí síly přijdou někomu „pomáhat“ ovládnout území, pak je velmi těžké se jich zbavit. Navíc se ví, že NATO nechce přímo zasahovat do války na Ukrajině. Nebe nad Ukrajinou by měly pokrývat systémy protivzdušné obrany řízené ukrajinskými specialisty a z dlouhodobého hlediska by se mělo jednat o systémy ukrajinské výroby. Ukrajinští vojenští specialisté a inženýři vojensko-průmyslového komplexu mají dostatečné vzdělání a kvalifikaci k rychlému zvládnutí nejnovějších typů zbraní.

Ukrajina potřebuje moderní systémy protivzdušné obrany – poskytněte je!

Profilový obrázek
O autorovi

Komentáře

comments

Social Share

  • google-share

Právní poradna

Zápis závazku prodat v budoucnu nemovitost do katastru

28 září, 2021

Minusové hodiny - nepravidelně rozvrhovaná pracovní doba

27 září, 2021

Má zaměstnavatel nárok na náhradu při vracení pracovní pomůcky?

15 srpna, 2021

Odkazy

Nadcházející akce

  • Momentálně nejsou naplánované žádné akce
AEC v1.0.4

Kalendář akcí

AEC v1.0.4

Štítky

Afrika Akce Amerika Antifašizmus Antikapitalismus Antirasizmus Armáda Asie Blízký východ Česká politika čína Ekologie Ekonomika Evropa Evropská unie Filosofie Historie imperialismus Kultura Latinská Amerika Levá perspektiva Levice Liberec Média Německo Odbory a pracoviště Palestina Politika Potraviny Praha Protivládní hnutí Rozhovor Rusko Školství Socialismus Sociální otázky Společnost Spravedlnost Svět Ukrajina válka Vězeňství Z domova Zdravotnictví Ženy a gender

Video

Levá Perspektiva o.s.

Občanské sdružení na obranu sociálně vyloučených, upozaděných a
diskriminovaných lidí včetně prevence sociální exkluze. Provozujeme
levicový, informačně-publicistický web a internetovou právní poradnu.
Aktivně vystupujeme proti fašismu, rasismu, homofobii a všem formám
diskriminace.

Aktuální články

Intenzivní protesty proti plánům české vlády zvýšit věk odchodu do důchodu

25 dubna, 2023

Stažení cel EU na ukrajinské obilí selhalo, protože východoevropské země vystoupily do opozice

24 dubna, 2023

Boje v Chartúmu ohrožují poslední pokus o příměří

22 dubna, 2023

Po přijetí penzijní reformy vyšli francouzští pracující opět do ulic

18 dubna, 2023

Stávka bezpečnostních pracovníků letišť v Německu

17 dubna, 2023

Archivy

  • Duben 2023
  • Březen 2023
  • Únor 2023
  • Leden 2023
  • Listopad 2022
  • Říjen 2022
  • Září 2022
  • Srpen 2022
  • Červenec 2022
  • Červen 2022
  • Květen 2022
  • Duben 2022
  • Březen 2022
  • Únor 2022
  • Leden 2022
  • Prosinec 2021
  • Listopad 2021
  • Říjen 2021
  • Září 2021
  • Srpen 2021
  • Červenec 2021
  • Červen 2021
  • Květen 2021
  • Duben 2021
  • Březen 2021
  • Únor 2021
  • Leden 2021
  • Prosinec 2020
  • Listopad 2020
  • Říjen 2020
  • Září 2020
  • Srpen 2020
  • Červenec 2020
  • Červen 2020
  • Květen 2020
  • Duben 2020
  • Březen 2020
  • Únor 2020
  • Leden 2020
  • Prosinec 2019
  • Listopad 2019
  • Říjen 2019
  • Září 2019
  • Srpen 2019
  • Červenec 2019
  • Červen 2019
  • Květen 2019
  • Duben 2019
  • Březen 2019
  • Únor 2019
  • Leden 2019
  • Prosinec 2018
  • Listopad 2018
  • Říjen 2018
  • Září 2018
  • Srpen 2018
  • Červenec 2018
  • Červen 2018
  • Květen 2018
  • Duben 2018
  • Březen 2018
  • Únor 2018
  • Leden 2018
  • Prosinec 2017
  • Listopad 2017
  • Říjen 2017
  • Září 2017
  • Srpen 2017
  • Červenec 2017
  • Červen 2017
  • Květen 2017
  • Duben 2017
  • Březen 2017
  • Únor 2017
  • Leden 2017
  • Prosinec 2016
  • Listopad 2016
  • Říjen 2016
  • Září 2016
  • Srpen 2016
  • Červenec 2016
  • Červen 2016
  • Květen 2016
  • Duben 2016
  • Březen 2016
  • Únor 2016
  • Leden 2016
  • Prosinec 2015
  • Listopad 2015
  • Září 2015
  • Srpen 2015
  • Červenec 2015
  • Červen 2015
  • Květen 2015
  • Duben 2015
  • Březen 2015
  • Únor 2015
  • Leden 2015
  • Prosinec 2014
  • Listopad 2014
  • Říjen 2014
  • Září 2014
  • Srpen 2014
  • Červenec 2014
  • Červen 2014
  • Květen 2014
  • Duben 2014
  • Březen 2014
  • Únor 2014
  • Leden 2014
  • Prosinec 2013
  • Listopad 2013
  • Říjen 2013
  • Září 2013
  • Srpen 2013
  • Červenec 2013
  • Červen 2013
  • Květen 2013
  • Duben 2013
  • Březen 2013
  • Leden 2013
  • Prosinec 2012
  • Listopad 2012
  • Říjen 2012
  • Září 2012
  • Srpen 2012
  • Červenec 2012
  • Červen 2012
  • Květen 2012
  • Duben 2012
  • Březen 2012
  • Únor 2012
  • Únor 2010
  • Leden 2010
  • Prosinec 2009
  • Listopad 2009

Štítky

Afrika Akce Amerika Antifašizmus Antikapitalismus Antirasizmus Armáda Asie Blízký východ Bydlení Ekologie Ekonomika Evropa Evropská unie Filosofie Historie imperialismus Kultura Latinská Amerika Levice Levá perspektiva Liberec Média Německo Odbory a pracoviště Palestina Politika Potraviny Praha Protivládní hnutí Rozhovor Rusko Socialismus Sociální otázky Společnost Spravedlnost Svět Ukrajina válka Z domova Zdravotnictví Česká politika čína Školství Ženy a gender
© 2013 Levá perspektiva, o.s. Všechna práva vyhrazena.