• Úvodní stránka
  • Kdo jsme
  • Články
  • Právní poradna
    • Občanské právo
    • Pracovní právo
    • Správní právo
    • Právní rady pro aktivisty
    • Novinky a články
    • Zákony a příručky
  • Publikace
  • Odkazy
  • Kontakty
  • Kemp
facebook

23
ČVN
2013

Ohlédnutí za venezuelskými volbami

Autor: K D Tait
komentář : vypnuto

Venezuela byla uvržena do násilí příznivci poraženého prezidentského kandidáta Henrique Caprilese, který odmítl uznat těsné vítězství Chavezova nástupce Nicoláse Madura. Nejméně sedm lidí bylo zabito a více než 60 zraněno v destabilizační kampani podporované Spojenými státy a venezuelským kapitálem, odhodlanými zrušit sociální reformy provedené Chavezovou „bolívarovskou revolucí“.

Maduro, kandidát Chavezovy strany PSUV, vyhrál rozdílem 1,8 % – 260 000 hlasů – ve volbách, které zaznamenaly 79% účast registrovaných voličů. Většina zahraničních pozorovatelů, vyjma ministra zahraničí USA Johna Kerryho a londýnského The Economist, označuje obvinění z podvodu za bezvýznamná. Volby byly jedny z nejpřísněji sledovaných ve světě, 54 % odevzdaných hlasů prošlo auditem, než byl výsledek potvrzen.

Kerry stále tvrdí: „Zřejmě, pokud jsou zde obrovské nesrovnalosti, se chystáme vznést vážné pochybnosti o životaschopnosti této vlády.“ A The Economist dokonce ani nevyčkával a označil Madurovo zvolení jako „poskvrněné hlasování“. Jen pro úplnost pak zmínil Chaveze jako jeho „prohnilého předchůdce“. To vše se stalo navzdory faktu, že mezinárodní pozorovatelé a vlády od Francie po Portugalsko, z nichž ani jedna není přítelem Chavezova režimu, uznaly volby za svobodné a spravedlivé.

Vláda Spojených států stále otálí s jakýmkoli uznáním Madura jako vítěze a požaduje úplné přepočítání všech hlasů. Toto pokrytectví je absurdní, když uvážíme, že Nixon a Kennedy byli zvoleni daleko menší většinou, nemluvě o zjevně podvodném vítězství George W. Bushe v roce 2000 díky odmítnutí ručního přepočítání na Floridě, kde byl jeho bratr guvernérem.

Vstup amerického imperialismu

Spojené státy mají neslavnou a brutální historii vojenských intervencí a organizování pučů v Latinské Americe v posledních 150 letech. Nemělo by proto překvapit, že Washington užívá tyto volby jako snahu vnutit jím preferované kandidáty pomocí úskoků a otevřeného vměšování, jako to dělá vždy, když pokrokoví stoupenci národního osvobození vzdorují americkým zájmům.

Pokus o venezuelský puč v roce 2002, kdy byl Hugo Chavez na 47 hodin uvězněn a nahrazen šéfem Federace venezuelských obchodních komor Pedro Carmonou, vyvrací zástěrku Caprilesových příznivců o obraně demokracie. Britské nedělní noviny The Observer 21. dubna 2002 odhalily, že americká administrativa si nebyla „pouze vědoma uskutečnění puče, ale schvalovala ho, předpokládajíc jeho úspěšnost.“

Klíčoví organizátoři puče se sešli s představiteli Spojených států v Bílém domě měsíce před jeho uskutečněním a jeho hlavní vůdce admirál Carlos Molina později řekl: „Cítili jsme, že jednáme s podporou USA … zastáváme stejný názor, že zde nemůžeme dovolit komunistickou vládu. Spojené státy nás doposud nezklamaly.“

Proč pravice získává na síle?

Abychom pochopili, proč byla Chavezova smrt signálem pro oživení pravicového násilí v zemi, potřebujeme se podívat na to, jak byla revoluční hnutí, která vynesla Chaveze k moci, demobilizována a odzbrojena navzdory nevyhnutelné reakci přívrženců pravice ze střední třídy.

Nemůže být pochybností o tom, že pro rozsáhlou část obyvatel Venezuely jsou úspěchy jejího režimu velmi důležité. Stupeň chudoby poklesl z 55 % na 28 % a podvýživa z 21 % na 6%. Zvýšené výdaje na zdravotnictví a vzdělávání přinesly opravdové zlepšení v zemi, kde byly obrovské zásoby ropy dříve pokládány za krmící korýtko rentiérských kapitalistů a statkářských elit.

Za Chaveze bylo vyvlastněno 5 milionů akrů půdy. Šlo ale převážně o nevyužitou zem a bylo to provedeno shora armádou, nikoli jako revoluční iniciativa samotného venkovského obyvatelstva ve snaze zmocnit se nejproduktivnějších pozemků. Energetika a telekomunikační společnosti byly rovněž znárodněny, ale s odškodněním, zaplaceným vlastníkům. Soukromý sektor nadále kontroluje ekonomiku, držíc přibližně stejný podíl, jako když se Chavez dostal k moci. Také média byla ponechána téměř úplně v rukou svých soukromých vlastníků, kteří je neustále využívají ke kampani proti „socialismu“.

V podstatě to byl nečekaný příjem z desetinásobného zvýšení světových cen ropy, co umožnilo masivní rozšíření výdajů na sociální zabezpečení bez toho, aby se sáhlo na bohatství kapitalistů.

Nejklíčovější ze všeho je, že slabě vyzbrojené lidové milice nenahradily skutečnou sílu, monopol na sílu, jaký má každý kapitalistický stát v podobě policie a armády. Chavezovi ministři a regionální guvernéři neváhali v jejich použití proti dělníkům, kteří podnikli nezávislou akci proti svým vykořisťovatelům.

Chavezovým cílem bylo zajistit, aby jeho „socialismus 21. století“ nebyl sebeosvobozením pracujících samotných, ale přerozdělujícím reformismem založeným na příjmech z ropy. Jeho systém nechává vlastnictví výrobních prostředků pevně v rukou kapitalistické třídy a státní moc v rukou její suity vojenských velitelů.

Represe proti militantním odborům, násilné útoky na stávky a dělnické demonstrace byly Chavezovými příznivci v zahraničí dávány za vinu pravicovému křídlu jeho hnutí, tzv. bolívarovské buržoazii. Je pravda, že Chavez si byl jistý své přímé nezkompromitovanosti, intervenujíc za znárodnění společností, kde se dělníci ukázali jako zvlášť tvrdohlaví.

Ale je nemyslitelné, že k represivním činům došlo bez jeho vědomí a souhlasu. Chavez navíc vytrvale odmítal povolit vyvlastnění velkých reakčních statkářů, jejichž předáci a gangy terorizovali zemědělské dělníky a rolníky. Byly to právě takovéto akce, které po 13 letech u moci přivodily jeho nástupci významnou ztrátu podpory venezuelských mas.

Boj za dělnickou moc

Přestože nemůžeme mít iluze o tom, že Maduro uskuteční víc, než Chavezovy shora ordinované, limitované sociální reformy, socialisté musí stát bok po boku jeho stoupenců mezi chavezovskou městskou a venkovskou chudinou, rolníky, dělnickými militanty a mládeží na obranu sociálních výdobytků. Pokud by se Capriles dostal k moci, nepochybně by došlo k jejich zrušení.
Venezuelská elita chystá strašnou pomstu s plnou podporou pučistů z Bílého domu. Sociální demokraté a nesmělí reformisté z PSUV se ukázali neochotní nebo neschopní provést radikální kroky k zajištění trvalého přístupu k zdravotní péči, vzdělávání a slušným zaměstnaneckým podmínkám pro pracující, městskou a venkovskou chudinu.

Jestliže se Capriles znovu uchýlí k násilným demonstracím ve snaze destabilizovat zemi, dělníci a rolníci musí mobilizovat, jako to udělali v roce 2002, k porážce kontrarevoluce pomocí své vlastní kolektivní síly. Ale tentokrát by měli rozhodně uplatnit svou moc nad kapitalisty a statkáři převzetím kontroly klíčových průmyslových odvětví, bank, médií, energie a dopravy.

K trvalé porážce kontrarevoluce musí pracující vybudovat paralelní struktury vlastní vlády – dělnické a rolnické výbory založené na zástupcích pracovišť, odborů, venkovských komunit a lidových organizací městské chudiny.

Venezuelští pracující se musí ozbrojit, vytvořit dělnickou milici pod demokratickou kontrolou výborů dělníků a rolníků. Řadoví vojáci musí být získáni na stranu pracujících, povzbuzeni k volbě svých důstojníků a k odstranění reakčních velitelů.

Jestliže pracující uspějí v porážce útoku kapitalistů, je nezbytné poučit se ze zkušeností roku 2002 a pokračovat ve vytváření vlastní dělnicko-rolnické vlády. Úkolem této vlády bude zavést vládu pracujících nad kapitalisty. Právo na soukromé vlastnictví, na zisk z využívání pracovní síly, na ovládání tisku, televizních a radiových stanic a používání soukromých bezpečnostních ochranek musí být zrušeno.

Provedení jedné nebo všech těchto akcí vyvolá odplatu Spojených států, jako se to stalo s Allendem v Chile v roce 1973, v Nicaragui, v Hondurasu atd. Proto potřebuje dělnická revoluce ve Venezuele podporu pracujících napříč Latinskou Amerikou a konec konců celým světem.

Přeložil Petr Vinkler z: www.fifthinternational.org

Profilový obrázek
O autorovi

Komentáře

comments

Social Share

  • google-share

Právní poradna

Zápis závazku prodat v budoucnu nemovitost do katastru

28 září, 2021

Minusové hodiny - nepravidelně rozvrhovaná pracovní doba

27 září, 2021

Má zaměstnavatel nárok na náhradu při vracení pracovní pomůcky?

15 srpna, 2021

Odkazy

Nadcházející akce

  • Momentálně nejsou naplánované žádné akce
AEC v1.0.4

Kalendář akcí

AEC v1.0.4

Štítky

Afrika Akce Amerika Antifašizmus Antikapitalismus Antirasizmus Armáda Asie Blízký východ Česká politika čína Ekologie Ekonomika Evropa Evropská unie Filosofie Historie imperialismus Kultura Latinská Amerika Levá perspektiva Levice Liberec Média Německo Odbory a pracoviště Palestina Politika Potraviny Praha Protivládní hnutí Rozhovor Rusko Školství Socialismus Sociální otázky Společnost Spravedlnost Svět Ukrajina válka Vězeňství Z domova Zdravotnictví Ženy a gender

Video

Levá Perspektiva o.s.

Občanské sdružení na obranu sociálně vyloučených, upozaděných a
diskriminovaných lidí včetně prevence sociální exkluze. Provozujeme
levicový, informačně-publicistický web a internetovou právní poradnu.
Aktivně vystupujeme proti fašismu, rasismu, homofobii a všem formám
diskriminace.

Aktuální články

Intenzivní protesty proti plánům české vlády zvýšit věk odchodu do důchodu

25 dubna, 2023

Stažení cel EU na ukrajinské obilí selhalo, protože východoevropské země vystoupily do opozice

24 dubna, 2023

Boje v Chartúmu ohrožují poslední pokus o příměří

22 dubna, 2023

Po přijetí penzijní reformy vyšli francouzští pracující opět do ulic

18 dubna, 2023

Stávka bezpečnostních pracovníků letišť v Německu

17 dubna, 2023

Archivy

  • Duben 2023
  • Březen 2023
  • Únor 2023
  • Leden 2023
  • Listopad 2022
  • Říjen 2022
  • Září 2022
  • Srpen 2022
  • Červenec 2022
  • Červen 2022
  • Květen 2022
  • Duben 2022
  • Březen 2022
  • Únor 2022
  • Leden 2022
  • Prosinec 2021
  • Listopad 2021
  • Říjen 2021
  • Září 2021
  • Srpen 2021
  • Červenec 2021
  • Červen 2021
  • Květen 2021
  • Duben 2021
  • Březen 2021
  • Únor 2021
  • Leden 2021
  • Prosinec 2020
  • Listopad 2020
  • Říjen 2020
  • Září 2020
  • Srpen 2020
  • Červenec 2020
  • Červen 2020
  • Květen 2020
  • Duben 2020
  • Březen 2020
  • Únor 2020
  • Leden 2020
  • Prosinec 2019
  • Listopad 2019
  • Říjen 2019
  • Září 2019
  • Srpen 2019
  • Červenec 2019
  • Červen 2019
  • Květen 2019
  • Duben 2019
  • Březen 2019
  • Únor 2019
  • Leden 2019
  • Prosinec 2018
  • Listopad 2018
  • Říjen 2018
  • Září 2018
  • Srpen 2018
  • Červenec 2018
  • Červen 2018
  • Květen 2018
  • Duben 2018
  • Březen 2018
  • Únor 2018
  • Leden 2018
  • Prosinec 2017
  • Listopad 2017
  • Říjen 2017
  • Září 2017
  • Srpen 2017
  • Červenec 2017
  • Červen 2017
  • Květen 2017
  • Duben 2017
  • Březen 2017
  • Únor 2017
  • Leden 2017
  • Prosinec 2016
  • Listopad 2016
  • Říjen 2016
  • Září 2016
  • Srpen 2016
  • Červenec 2016
  • Červen 2016
  • Květen 2016
  • Duben 2016
  • Březen 2016
  • Únor 2016
  • Leden 2016
  • Prosinec 2015
  • Listopad 2015
  • Září 2015
  • Srpen 2015
  • Červenec 2015
  • Červen 2015
  • Květen 2015
  • Duben 2015
  • Březen 2015
  • Únor 2015
  • Leden 2015
  • Prosinec 2014
  • Listopad 2014
  • Říjen 2014
  • Září 2014
  • Srpen 2014
  • Červenec 2014
  • Červen 2014
  • Květen 2014
  • Duben 2014
  • Březen 2014
  • Únor 2014
  • Leden 2014
  • Prosinec 2013
  • Listopad 2013
  • Říjen 2013
  • Září 2013
  • Srpen 2013
  • Červenec 2013
  • Červen 2013
  • Květen 2013
  • Duben 2013
  • Březen 2013
  • Leden 2013
  • Prosinec 2012
  • Listopad 2012
  • Říjen 2012
  • Září 2012
  • Srpen 2012
  • Červenec 2012
  • Červen 2012
  • Květen 2012
  • Duben 2012
  • Březen 2012
  • Únor 2012
  • Únor 2010
  • Leden 2010
  • Prosinec 2009
  • Listopad 2009

Štítky

Afrika Akce Amerika Antifašizmus Antikapitalismus Antirasizmus Armáda Asie Blízký východ Bydlení Ekologie Ekonomika Evropa Evropská unie Filosofie Historie imperialismus Kultura Latinská Amerika Levice Levá perspektiva Liberec Média Německo Odbory a pracoviště Palestina Politika Potraviny Praha Protivládní hnutí Rozhovor Rusko Socialismus Sociální otázky Společnost Spravedlnost Svět Ukrajina válka Z domova Zdravotnictví Česká politika čína Školství Ženy a gender
© 2013 Levá perspektiva, o.s. Všechna práva vyhrazena.