• Úvodní stránka
  • Kdo jsme
  • Články
  • Právní poradna
    • Občanské právo
    • Pracovní právo
    • Správní právo
    • Právní rady pro aktivisty
    • Novinky a články
    • Zákony a příručky
  • Publikace
  • Odkazy
  • Kontakty
  • Kemp
facebook

01
ÚNO
2018

Pamětníci Vítězného února – Miloš Jakeš

Štítky: Antikapitalismus, Historie, Levice, Z domova
Autor: Komunistický list "Dialog"
komentář : vypnuto

Miloš Jakeš 1950K 70. výročí Vítězného února 1948 postupně zveřejňujeme vzpomínky žijících pamětníků vítězství československého pracujícího lidu, převzaté z komunistického listu „Dialog * otázky * odpovědi“. Prvním z nich je Miloš Jakeš, generální tajemník KSČ v l. 1987 – 1989, narozený 12. 8. 1922. Odpovědi na otázky „Dialogu“ diktoval v prosinci 2017.

1. Jak ses dostal ke komunistickému hnutí?
2. Jaké máš konkrétní vzpomínky na Únor 1948?
3. Připouštěl sis v období od Února 1948 do r. 1989 možnost obnovy kapitalismu? Pokud ano, proč?
 
Ad 1.
S myšlenkami socialismu jsem se do určité míry seznámil, už když jsem chodil do školy. Jednak byli někteří učitelé, kteří na to upozornili, a jednak můj otec volil komunistickou stranu, a u nás byla knihovna, detašovaná část Národní jednoty pošumavské, a tam byly brožurky tohoto typu. A my jsme to půjčovali lidem. Táta byl organizátorem kulturního života v té osadě, v té vesnici. Vliv komunistů tam nebyl velký, protože tam byli většinou větší zemědělci. S komunisty jsem se setkal, když tam přišel komunistický poslanec a před volbami v Brloze řečnil. Mě to zaujalo.
Rádio měl jedině ve vedlejší vesnici Jaroníně nadlesní. Pár lidí odebíralo křesťanské noviny. Výbavou běžných rodin byl zpěvník do kostela, bible a silný kalendář s povídkami a hospodářskými zápisy. A ještě jednou jsem se s komunisty setkal v Českých Budějovicích. Sestra byla nemocná, mně bylo asi 13 let a dával jsem jí krev, transfuzi. A vyléčila se z toho. A tam byla právě demonstrace, komunistická. Slyšel jsem tam křičet: „Komunisti, to je strana! Policajti chodí s náma!“
V 37. roce jsem přišel do Zlína a působil jsem tam do roku 52. Tam žádná velká politika nebyla, Baťa to měl pevně v rukou, ale přesto, když člověk vycházel z brány, někdy tam byl prodavač novin a pamatuji si, jak křičel: „Rudé právo!“ Samozřejmě, za chvíli vyběhli vrátní a vyhnali ho. Působil tam poslanec Mikulíček, z vesnice blízko Zlína, který byl revoluční, nebál se vystoupit a všechny příležitosti využíval. Samozřejmě, systém byl proti komunistům. Pokud by (u Bati) věděli, že je někdo členem strany, vyhodili by ho. Přesto tam bylo hodně komunistů, zejména z vesnic kolem Zlína.
Během války se v okolí někteří zúčastnili odboje. S námi chodil Franta Doležal, elektrikář, z Tečovic, kterého v naší třídě zatklo gestapo. Montoval lidem vlny, aby mohli poslouchat zahraniční rozhlas. Přežil to ve Flossenbürgu. V naší třídě zatkli našeho profesora doktora Nondka. Tehdy už byl komunista. Po válce se stal prvním předsedou Okresního národního výboru ve Zlíně, jehož já jsem byl také členem. V Hostýnských horách a kolem Vsetína bylo silné partyzánské hnutí, ale dělat něco na internátě bylo strašně nebezpečné, to se nikdo neodvážil. Bydleli jsme po osmnácti na cimře, takže kdyby tam někdo…, tak by to vybrali třeba všechno. V umělecké škole jednoho studenta zastřelili gestapáci, když jim chtěl utéct.
Nás maturovalo v tu dobu dvanáct, v roce 1944. Všichni vstoupili po válce do strany a byli jejími funkcionáři a zastávali v naší zemi mimořádně významná místa.
Chvíli před koncem války, když se fronta blížila, zavřeli výrobu a poslali lidi domů. Žena žila v Kroměříži u matky, tak jsem odjel do Kroměříže a tam jsem zažil osvobození. Kroměříž osvobozovali Rumuni. Druhý den po osvobození jsem šel pěšky do Zlína, protože nic nejezdilo. Přišel jsem do Zlína a ptal jsem se, jestli je tam už sekretariát strany. Řekli: „Ano, je, v německém gymnáziu.“ Tam jsem přišel a řekli mi, že bych měl jít zakládat Svaz mládeže. Zúčastnil jsem se práce zakládání poboček po vesnicích kolem Zlína, později v kraji. Ještě v roce 1945 byla okresní konference, v červenci nebo v srpnu. Tam jsem byl zvolen ideovým referentem OV SČM. Za krátkou dobu jsem se stal předsedou OV. Za krátkou dobu jsem se stal současně předsedou krajského výboru. Jezdil jsem po kraji při práci, zakládali jsme skupiny, soubory, organizovali brigády, stavěli kravíny, kopali vodovod. Byl jsem také ve výboru v továrně. Když jsem nějakou funkci dostal, dělal jsem ji a usiloval jsem o to, aby úkoly byly splněny tak, jak si to strana představuje. Do roku 1956 jsem vše dělal při zaměstnání.
 
Ad 2.
V únoru 1948 fungovalo nadšení, bojovnost. Když se komunisté zavolali, přišli a útoky reakce odráželi. Ona si ve Zlíně zase tolik nepískala, protože po válce mnozí zaměstnanci byli členy strany. Přestože to byla nábožensky zatížená oblast, lidé na sociální aspekty a na znárodnění velkého průmyslu reagovali. Politika strany měla úspěch, problémy přišly, až když byla zahájena socializace vesnice. Já jsem byl členem okresního národního výboru a měl jsem na starost sociální sféru, která tehdy znamenala především starat se o ty, kteří přišli z koncentráků. Ale dělal jsem pořád plně ve fabrice konstruktéra. Druhý problém byly brigády pro Ostravu. Ostrava nefungovala, tak tam podnik poslal kopat uhlí 600 lidí. O to jsem se také staral. Byl jsem v té době členem ÚV SČM a jeho předsednictva. Také jsme měli schůzi, kde jsme dávali podpůrné stanovisko Gottwaldovi, plnou podporu tomu nástupu.
Měl jsem funkci předsedy KV SČM a člena předsednictva OV KSČ a byl jsem členem krajského akčního výboru Národní fronty. Akční výbory měly provést očistu NF. Měl jsem spoluodpovědnost provést to ve Svazu mládeže. Samozřejmě tam nikdo takový nebyl. Nebylo koho „vyakčňovat“. Každá politická strana si zřídila svůj akční výbor, tento krajský akční výbor to kontroloval a potvrzoval, že došlo k odstranění těch, kteří byli zábranou a kteří vystupovali proti režimu, a že organizace je v pořádku a může se rozvíjet.
Ještě v roce 1948 jsem dostal státní vyznamenání za účast v únorových událostech.
V továrně žádná protisocialistická vystoupení nebyla. Na své schůzi se sešli třeba národní socialisté a tam kritizovali vývoj, ale ten se valil jako velká voda a nikdo jej nemohl zastavit. Základním faktorem byla nejen strana, ale i vstup odborů a organizace zemědělců. Generální stávka vše zlomila. Odbory zapracovaly. V tom byla ta síla. Strana nešla do boje sama, ale se dvěma největšími masovými organizacemi. Po těchto vystoupeních reakcionáři neradi, ale zmizeli z politiky, teprve později se do ní protistátní činností jednotlivci zapojili.
Zajímavé je, že ve Zlíně živnostníci většinou vstoupili do strany a dost aktivně pro ni pracovali, třeba nás rozváželi auty po okrese na schůze.
 
Ad 3.
V této době se šlo stále kupředu, krok za krokem. Znárodňování bylo postupné. Poté nastoupilo družstevnictví na vesnici, to byl obrovitý zápas, tisíce hodin strávených se zemědělci přesvědčováním. Ale po XX. sjezdu nadšení upadalo, protože ten vylil na socialismus a na stranu sudy špíny. Dal zapravdu kritikům. To byla složitá, nepříjemná doba.

Miloš Jakeš 2016
Miloš Jakeš v listopadu 2016
Miloš Jakeš 1950
Miloš Jakeš v r. 1950
Miloš Jakeš na snímku vydaném po jeho zvolení generálním tajemníkem ÚV KSČ v r. 1987
Miloš Jakeš na snímku vydaném po jeho zvolení generálním tajemníkem ÚV KSČ v r. 1987

Miloš Jakeš v listopadu 2016
Miloš Jakeš v listopadu 2016
Miloš Jakeš v dubnu 2016
Miloš Jakeš v dubnu 2016
Miloš Jakeš s III. tajemníkem velvyslanectví KLDR Ma Čchol Chunem v červnu 2016
Miloš Jakeš s III. tajemníkem velvyslanectví KLDR Ma Čchol Chunem v červnu 2016

Miloš Jakeš s Pavlem Degťarem a Martou Semelovou v září 2017
Miloš Jakeš s Pavlem Degťarem a Martou Semelovou v září 2017

 
(Vzpomínky a názory soudruha Jakeše na pozdější období jsou shrnuty v jeho knize „Dva roky generálním tajemníkem“ a byly zveřejněny v řadě rozhovorů, proto je zde neuvádíme.)

Komunistický list „Dialog * otázky * odpovědi“ č. 337, únor 2018, http://www.kldialog.cz
Profilový obrázek
O autorovi

Komentáře

comments

Social Share

  • google-share

Právní poradna

Zápis závazku prodat v budoucnu nemovitost do katastru

28 září, 2021

Minusové hodiny - nepravidelně rozvrhovaná pracovní doba

27 září, 2021

Má zaměstnavatel nárok na náhradu při vracení pracovní pomůcky?

15 srpna, 2021

Odkazy

Nadcházející akce

  • Momentálně nejsou naplánované žádné akce
AEC v1.0.4

Kalendář akcí

AEC v1.0.4

Štítky

Afrika Akce Amerika Antifašizmus Antikapitalismus Antirasizmus Armáda Asie Blízký východ Česká politika čína Ekologie Ekonomika Evropa Evropská unie Filosofie Historie imperialismus Kultura Latinská Amerika Levá perspektiva Levice Liberec Média Německo Odbory a pracoviště Palestina Politika Potraviny Praha Protivládní hnutí Rozhovor Rusko Školství Socialismus Sociální otázky Společnost Spravedlnost Svět Ukrajina válka Vězeňství Z domova Zdravotnictví Ženy a gender

Video

Levá Perspektiva o.s.

Občanské sdružení na obranu sociálně vyloučených, upozaděných a
diskriminovaných lidí včetně prevence sociální exkluze. Provozujeme
levicový, informačně-publicistický web a internetovou právní poradnu.
Aktivně vystupujeme proti fašismu, rasismu, homofobii a všem formám
diskriminace.

Aktuální články

Intenzivní protesty proti plánům české vlády zvýšit věk odchodu do důchodu

25 dubna, 2023

Stažení cel EU na ukrajinské obilí selhalo, protože východoevropské země vystoupily do opozice

24 dubna, 2023

Boje v Chartúmu ohrožují poslední pokus o příměří

22 dubna, 2023

Po přijetí penzijní reformy vyšli francouzští pracující opět do ulic

18 dubna, 2023

Stávka bezpečnostních pracovníků letišť v Německu

17 dubna, 2023

Archivy

  • Duben 2023
  • Březen 2023
  • Únor 2023
  • Leden 2023
  • Listopad 2022
  • Říjen 2022
  • Září 2022
  • Srpen 2022
  • Červenec 2022
  • Červen 2022
  • Květen 2022
  • Duben 2022
  • Březen 2022
  • Únor 2022
  • Leden 2022
  • Prosinec 2021
  • Listopad 2021
  • Říjen 2021
  • Září 2021
  • Srpen 2021
  • Červenec 2021
  • Červen 2021
  • Květen 2021
  • Duben 2021
  • Březen 2021
  • Únor 2021
  • Leden 2021
  • Prosinec 2020
  • Listopad 2020
  • Říjen 2020
  • Září 2020
  • Srpen 2020
  • Červenec 2020
  • Červen 2020
  • Květen 2020
  • Duben 2020
  • Březen 2020
  • Únor 2020
  • Leden 2020
  • Prosinec 2019
  • Listopad 2019
  • Říjen 2019
  • Září 2019
  • Srpen 2019
  • Červenec 2019
  • Červen 2019
  • Květen 2019
  • Duben 2019
  • Březen 2019
  • Únor 2019
  • Leden 2019
  • Prosinec 2018
  • Listopad 2018
  • Říjen 2018
  • Září 2018
  • Srpen 2018
  • Červenec 2018
  • Červen 2018
  • Květen 2018
  • Duben 2018
  • Březen 2018
  • Únor 2018
  • Leden 2018
  • Prosinec 2017
  • Listopad 2017
  • Říjen 2017
  • Září 2017
  • Srpen 2017
  • Červenec 2017
  • Červen 2017
  • Květen 2017
  • Duben 2017
  • Březen 2017
  • Únor 2017
  • Leden 2017
  • Prosinec 2016
  • Listopad 2016
  • Říjen 2016
  • Září 2016
  • Srpen 2016
  • Červenec 2016
  • Červen 2016
  • Květen 2016
  • Duben 2016
  • Březen 2016
  • Únor 2016
  • Leden 2016
  • Prosinec 2015
  • Listopad 2015
  • Září 2015
  • Srpen 2015
  • Červenec 2015
  • Červen 2015
  • Květen 2015
  • Duben 2015
  • Březen 2015
  • Únor 2015
  • Leden 2015
  • Prosinec 2014
  • Listopad 2014
  • Říjen 2014
  • Září 2014
  • Srpen 2014
  • Červenec 2014
  • Červen 2014
  • Květen 2014
  • Duben 2014
  • Březen 2014
  • Únor 2014
  • Leden 2014
  • Prosinec 2013
  • Listopad 2013
  • Říjen 2013
  • Září 2013
  • Srpen 2013
  • Červenec 2013
  • Červen 2013
  • Květen 2013
  • Duben 2013
  • Březen 2013
  • Leden 2013
  • Prosinec 2012
  • Listopad 2012
  • Říjen 2012
  • Září 2012
  • Srpen 2012
  • Červenec 2012
  • Červen 2012
  • Květen 2012
  • Duben 2012
  • Březen 2012
  • Únor 2012
  • Únor 2010
  • Leden 2010
  • Prosinec 2009
  • Listopad 2009

Štítky

Afrika Akce Amerika Antifašizmus Antikapitalismus Antirasizmus Armáda Asie Blízký východ Bydlení Ekologie Ekonomika Evropa Evropská unie Filosofie Historie imperialismus Kultura Latinská Amerika Levice Levá perspektiva Liberec Média Německo Odbory a pracoviště Palestina Politika Potraviny Praha Protivládní hnutí Rozhovor Rusko Socialismus Sociální otázky Společnost Spravedlnost Svět Ukrajina válka Z domova Zdravotnictví Česká politika čína Školství Ženy a gender
© 2013 Levá perspektiva, o.s. Všechna práva vyhrazena.