• Úvodní stránka
  • Kdo jsme
  • Články
  • Právní poradna
    • Občanské právo
    • Pracovní právo
    • Správní právo
    • Právní rady pro aktivisty
    • Novinky a články
    • Zákony a příručky
  • Publikace
  • Odkazy
  • Kontakty
  • Kemp
facebook

24
ŘíJ
2020

Pandemie v zemi Švejků

Štítky: Česká politika, Společnost, Zdravotnictví
Autor: Luboš Pravda
komentář : vypnuto

Před asi dvěma týdny jsem si ve svém zamyšlení posteskl nad lhostejným přístupem většiny společnosti k pandemii koronaviru a nedostatečnými mimořádnými opatřeními. Mezitím se počty denně zjištěných nakažených i celkový počet pozitivně testovaných přibližně zdvojnásobily a odezva obyvatelstva je přibližně stejná. Byla však přijata nová protiepidemická opatření, z nichž některá jsou natolik podivuhodná, že si nejsem jist, mám-li je považovat za výraz neschopnosti odpovědných činitelů nebo přímo snahu o další šíření nákazy.

Ještě do 21. 10. bylo možné pořádat veřejná shromáždění pod širým nebem až do počtu 500 účastníků. Přesto se konala demonstrace sportovních chuligánů a dalších pochybných existencí proti dočasným omezením, která jednak přesáhla tento maximální počet, jednak na ní byla masově porušována platná nařízení, nebyly dodrženy rozestupy ani nošeny roušky, a k policejnímu zásahu došlo na základě vzniklých nepokojů až potom, co organizátoři demonstraci oficiálně ukončili.


Od 22. 10. se mohou podobné akce konat v počtu do 100 lidí. S ohledem na počty nakažených zůstává rozum stát. Povolení takových shromáždění nepomůže pokrokovým silám, které za současné situace žádné veřejné akce nepořádají – a pohříchu v posledních letech zpravidla ani za „normální“ situace… Oproti tomu už jsou nahlášeny další protestní akce amorálních individualistů, chlubících se předem, že nemíní žádná pravidla dodržovat. Vláda se zdá být k tomu lhostejná či bezmocná.


Za neuvěřitelné a trestuhodné považuji omezení úředních hodin na pouhých 10 týdně. Ihned po takovém opatření se vytvořily před úřady nekonečné fronty, ve kterých lidé trávili hodiny, a – světe div se – mnozí nedodržovali rozestupy a nenosili roušky. Jak vysoká je pravděpodobnost nákazy úředníků, kteří by v normální pracovní době obsluhovali klienty přes přepážku, s rouškou nebo respirátorem na obou stranách…? Koho zajímá zdravotní riziko pokladních v supermarketech, kteří nejsou zcela odděleni a nacházejí se uprostřed davu po celý den a ze všech stran? Úředníci státních institucí jsou oproti nim jacísi nadlidé? Riziko nákazy čekajících ve zbytečných – chybným rozhodnutím zaviněných – frontách je snad nižší, než by bylo při běžném provozu?


Žasnu také nad návrhy na plošné testování všeho obyvatelstva. Kde je vhodnější příležitost se nakazit, než v dlouhých frontách na takové testy? Vždyť odběrová místa kolabují pod nápory testovaných už nyní! Čemu by prospělo nucení starých a nemocných lidí ke zbytečnému vycházení z domova? (Soudný člověk by se měl preventivně chovat tak, jako by nakažený byl, a bylo by lépe všem.)


Uzavření části obchodů a služeb 21. října bylo další ukázkou, jak skokově zvýšit riziko nákazy. Vyznavači konzumního života brali obchodní centra odpoledne a večer útokem, takže v jejich blízkosti dokonce kolabovala doprava. Průměrný maloměšťák si zrovna vzpomněl, že právě nyní si musí pořídit nové zimní boty nebo televizi. Přitom by bylo při dnešní rychlosti komunikace velmi snadné zavřít obchody s okamžitou platností například v poledne a této davové hysterii a shlukování by se předešlo. Opatření proti koronaviru nejsou od toho, aby byla lidem příjemná, ale aby pomohla.
Na druhé straně si nejsem jist, zda je namístě uzavření mnoha obchodů, kde by se dalo shlukování zákazníků snadno omezit a většinou tam k němu beztak nedochází. Zatímco na demonstraci se může sejít 100 lidí a třeba ve vagónu metra jich může být pohromadě bez jakýchkoli rozestupů ještě mnohem více, v prodejně textilu by byl asi problém, kdyby se potkali třeba tři, ačkoli tam zákazník stráví mnohem méně času než na účastník demonstrace nebo cestující v dopravním prostředku.


Návaly ve veřejné dopravě však nepředstavují velkou hrozbu, snad s výjimkou některých spojů přepravujících pracující na směny a zpět. Naopak zvláště ve večerním období jezdí dopravní prostředky téměř prázdné a stejně jako na jaře není vůle jejich provoz patřičně omezit, takže dochází k trestuhodnému plýtvání pracovní silou i prostředky.


Zatímco režimní média opakovaně tvrdí, že lidé téměř vzorně dodržují mimořádná opatření, já vidím v ulicích něco jiného. Je to tak „půl na půl“, ne-li hůře. Typický egoista si totiž výjimku na rozestup 2 metry vysvětlí tak, že „já roušku nosit nemusím, chci udržovat odstup 2 metry, a pokud se někdo přiblíží ke mně blíž, je to jeho problém, ne můj“.


Na zkušenosti asijských zemí, které bravurně zvládly pandemii (především Číny, Vietnamu a Koreje), vidíme názorně, že k jejímu překonání vedlo mimo jiné nošení roušek všude, kde se stýkají lidé, včetně pracovišť. U nás je to pořád pro většinu něco nemyslitelného (bohužel jedna z četných výjimek to umožňuje s odvoláním na rozestup 2 metry, jenž je jednak z hlediska účinnosti pochybný a jednak není dodržován) a situace tomu odpovídá. K tomu přispívá mediální kampaň, šířící nepřetržitě propagandu různých žvanilů o tom, jak je jim nosit roušku nepříjemné. „Normální člověk“ se tedy bude v zaměstnání chovat tak, jako by se nic nedělo, dokud neskončí v péči lékařů, kteří se budou o něho muset starat v kompletním ochranném obleku, což je na nošení ještě poněkud méně příjemné než zakrytí úst a nosu. Ale co je „normálnímu člověku“ do toho? Oni přece dělají svou práci a jsou za to placeni, řekne si. Jen aby ještě měl kdo dělat tuto práci… Hrobník také dělá svou práci.


Obzvlášť kuriózním dojmem na mě působí výjimka z nošení roušek v televizi, kde se ve studiích pravidelně setkává větší počet lidí bez roušek a mnohdy přitom hovoří o tom, jak je nezbytné je nosit… Tam se asi nakazit nelze… Pokud se tam všichni nakazí a televize nebude vysílat, svět se jistě nezboří. Horší však je, že je tím podporováno obecné povědomí, že „nenosit je normální – nosit není normální“. Na Slovensku, které je nákazou mnohem méně zasaženo než Česko, roušky v televizi povinné jsou. Celkově se projevuje, že méně nakažené země mají zodpovědnější přístup k potlačování a prevenci pandemie než ty nejvíce zasažené.

Novinky.cz přinesly 22. 10. článek s výstižným názvem „Česko je černá tečka na koronavirové mapě světa“. Ano, jsme bradavicí na tváři světa, a asi tomu nebude jinak, dokud nepotlačíme egoistický životní styl, ve kterém je konzum a zábava víc než zdraví a život.

Profilový obrázek
O autorovi

Komentáře

comments

Social Share

  • google-share

Právní poradna

Zápis závazku prodat v budoucnu nemovitost do katastru

28 září, 2021

Minusové hodiny - nepravidelně rozvrhovaná pracovní doba

27 září, 2021

Má zaměstnavatel nárok na náhradu při vracení pracovní pomůcky?

15 srpna, 2021

Odkazy

Nadcházející akce

  • Momentálně nejsou naplánované žádné akce
AEC v1.0.4

Kalendář akcí

AEC v1.0.4

Štítky

Afrika Akce Amerika Antifašizmus Antikapitalismus Antirasizmus Armáda Asie Blízký východ Česká politika čína Ekologie Ekonomika Evropa Evropská unie Filosofie Historie imperialismus Kultura Latinská Amerika Levá perspektiva Levice Liberec Média Německo Odbory a pracoviště Palestina Politika Potraviny Praha Protivládní hnutí Rozhovor Rusko Školství Socialismus Sociální otázky Společnost Spravedlnost Svět Ukrajina válka Vězeňství Z domova Zdravotnictví Ženy a gender

Video

Levá Perspektiva o.s.

Občanské sdružení na obranu sociálně vyloučených, upozaděných a
diskriminovaných lidí včetně prevence sociální exkluze. Provozujeme
levicový, informačně-publicistický web a internetovou právní poradnu.
Aktivně vystupujeme proti fašismu, rasismu, homofobii a všem formám
diskriminace.

Aktuální články

Intenzivní protesty proti plánům české vlády zvýšit věk odchodu do důchodu

25 dubna, 2023

Stažení cel EU na ukrajinské obilí selhalo, protože východoevropské země vystoupily do opozice

24 dubna, 2023

Boje v Chartúmu ohrožují poslední pokus o příměří

22 dubna, 2023

Po přijetí penzijní reformy vyšli francouzští pracující opět do ulic

18 dubna, 2023

Stávka bezpečnostních pracovníků letišť v Německu

17 dubna, 2023

Archivy

  • Duben 2023
  • Březen 2023
  • Únor 2023
  • Leden 2023
  • Listopad 2022
  • Říjen 2022
  • Září 2022
  • Srpen 2022
  • Červenec 2022
  • Červen 2022
  • Květen 2022
  • Duben 2022
  • Březen 2022
  • Únor 2022
  • Leden 2022
  • Prosinec 2021
  • Listopad 2021
  • Říjen 2021
  • Září 2021
  • Srpen 2021
  • Červenec 2021
  • Červen 2021
  • Květen 2021
  • Duben 2021
  • Březen 2021
  • Únor 2021
  • Leden 2021
  • Prosinec 2020
  • Listopad 2020
  • Říjen 2020
  • Září 2020
  • Srpen 2020
  • Červenec 2020
  • Červen 2020
  • Květen 2020
  • Duben 2020
  • Březen 2020
  • Únor 2020
  • Leden 2020
  • Prosinec 2019
  • Listopad 2019
  • Říjen 2019
  • Září 2019
  • Srpen 2019
  • Červenec 2019
  • Červen 2019
  • Květen 2019
  • Duben 2019
  • Březen 2019
  • Únor 2019
  • Leden 2019
  • Prosinec 2018
  • Listopad 2018
  • Říjen 2018
  • Září 2018
  • Srpen 2018
  • Červenec 2018
  • Červen 2018
  • Květen 2018
  • Duben 2018
  • Březen 2018
  • Únor 2018
  • Leden 2018
  • Prosinec 2017
  • Listopad 2017
  • Říjen 2017
  • Září 2017
  • Srpen 2017
  • Červenec 2017
  • Červen 2017
  • Květen 2017
  • Duben 2017
  • Březen 2017
  • Únor 2017
  • Leden 2017
  • Prosinec 2016
  • Listopad 2016
  • Říjen 2016
  • Září 2016
  • Srpen 2016
  • Červenec 2016
  • Červen 2016
  • Květen 2016
  • Duben 2016
  • Březen 2016
  • Únor 2016
  • Leden 2016
  • Prosinec 2015
  • Listopad 2015
  • Září 2015
  • Srpen 2015
  • Červenec 2015
  • Červen 2015
  • Květen 2015
  • Duben 2015
  • Březen 2015
  • Únor 2015
  • Leden 2015
  • Prosinec 2014
  • Listopad 2014
  • Říjen 2014
  • Září 2014
  • Srpen 2014
  • Červenec 2014
  • Červen 2014
  • Květen 2014
  • Duben 2014
  • Březen 2014
  • Únor 2014
  • Leden 2014
  • Prosinec 2013
  • Listopad 2013
  • Říjen 2013
  • Září 2013
  • Srpen 2013
  • Červenec 2013
  • Červen 2013
  • Květen 2013
  • Duben 2013
  • Březen 2013
  • Leden 2013
  • Prosinec 2012
  • Listopad 2012
  • Říjen 2012
  • Září 2012
  • Srpen 2012
  • Červenec 2012
  • Červen 2012
  • Květen 2012
  • Duben 2012
  • Březen 2012
  • Únor 2012
  • Únor 2010
  • Leden 2010
  • Prosinec 2009
  • Listopad 2009

Štítky

Afrika Akce Amerika Antifašizmus Antikapitalismus Antirasizmus Armáda Asie Blízký východ Bydlení Ekologie Ekonomika Evropa Evropská unie Filosofie Historie imperialismus Kultura Latinská Amerika Levice Levá perspektiva Liberec Média Německo Odbory a pracoviště Palestina Politika Potraviny Praha Protivládní hnutí Rozhovor Rusko Socialismus Sociální otázky Společnost Spravedlnost Svět Ukrajina válka Z domova Zdravotnictví Česká politika čína Školství Ženy a gender
© 2013 Levá perspektiva, o.s. Všechna práva vyhrazena.