• Úvodní stránka
  • Kdo jsme
  • Články
  • Právní poradna
    • Občanské právo
    • Pracovní právo
    • Správní právo
    • Právní rady pro aktivisty
    • Novinky a články
    • Zákony a příručky
  • Publikace
  • Odkazy
  • Kontakty
  • Kemp
facebook

12
ÚNO
2017

Pět dní, které otřásly Rumunskem

Štítky: Korupce, Politika, Protivládní hnutí, Svět
Autor: Pavel Grigorčuk
komentář : vypnuto
Události, ke kterým v těchto dnech dochází v Rumunsku, popisují pozorovatelé ze značně různých pozic. Někteří v nich vidí vzpouru rumunské střední třídy, která vyšla do ulic a jejíž masové protesty donutily vládu opustit myšlenku omilostnit zkorumpované úředníky. Jiní, když vidí, jaký mají protesty dopad, spekulují, že rumunští oligarchové učinili ústupky kvůli silnému tlaku Evropské unie a Spojených států a výsledkem pak bude větší závislost a kontrola nad vládou v Bukurešti.
 
Všechno začalo skandální iniciativou nově ustavené rumunské koaliční vlády vedené Sociálně demokratickou stranou, která se rozhodla zrušit trestní odpovědnost pro úředníky obviněné z korupce. Vláda pokrytecky prohlásila, že se tak rozhodla, aby ulevila přeplněnosti rumunských věznic. Společnost nicméně v rozhodnutí viděla pokus zachránit odsouzené zkorumpované úředníky před trestem a dokonce jim umožnit, aby v budoucnosti zastávali nejvyšší veřejné úřady. V posledních letech přijalo Rumunsko řadu protikorupčních zákonů, které opravdu vedly k odsouzení řady úředníků za korupci. Jakýkoliv úředník shledaný vinným z uplácení nebo zpronevěry peněz ze státního rozpočtu již nemá právo zastávat určité veřejné funkce. Z tohoto důvodu nemohl předseda Sociálně demokratické strany Liviu Dragnea stanout v čele koaliční vlády, v níž hraje jeho strana prim.
 
Podle rozhodnutí vlády přijatém na mimořádném zasedání 31. ledna pozdě večer by škoda způsobená korupčním jednáním nedosahující výše 200 tisíc RON (cca 42 tisíc euro) nebyla posuzována jako trestný čin. To zachránilo desítky odsouzených politiků od trestního stíhání, mezi nimi i Dragnea, který byl v roce 2015 odsouzen na dva roky podmíněně za zneužití pravomoci veřejného činitele. Vyšetřování zjistilo, že dva členové Úřadu na ochranu dětí „Teleorman“ s jeho vědomím pracovali pro místní organizaci Sociálně demokratické strany a pobírali za to ilegálně plat. Škoda dosáhla výše 108 tisíc RON. Na základě vládního rozhodnutí ale předák rumunských sociálních demokratů získal právo opět usilovat o pozici předsedy vlády.
 
Největší masové protesty za čtvrt století
 
Rozhodnutí vlády způsobilo v Rumunsku explozi. Již prvního dne pozdě v noci po oznámení vládního rozhodnutí v médiích vyšly do ulic desetitisíce lidí. Druhý den na 1. února se podle různých odhadů sešlo na Vítězném náměstí v centru Bukurešti kolem 200 tisíc lidí, ale dalších sto tisíc demonstrantů vyšlo do ulic dalších rumunských měst. Protesty se odehrály bez jakýchkoliv stranických symbolů, ačkoliv je aktivně podporovala Národní liberální strana a její člen, rumunský prezident Klaus Iohannis. Protestující nazývali Sociálně demokratickou stranou „rudým morem“. Mezi aktivními účastníky protestů byli fanoušci rumunských fotbalových klubů. Ti se střetli i s policií, která proti demonstrantům použila slzný plyn a další nesmrtící zbraně. Další den se ukázalo, že policie se zapojila do provokací a že jedni fanoušci byli posláni proti druhým z fotbalového klubu, který vlastní jeden z rumunských oligarchů podporujících vládu. Navzdory střetům se počet účastníků protestů stále zvyšoval a demonstrace byly brzy označeny za největší za poslední čtvrt století.
 
Liberální opozice a prezident Klaus Iohannis podnikli pokusy protesty ovládnout, ale ne každému se to líbilo. Přesto však podporou požadavků protestujících a obrácením se k Ústavnímu soudu s požadavkem na prověření legálnosti vládního rozhodnutí získal Iohannis velkou podporu. Na druhou stranu se snaha změnit protesty na shromáždění na podporu Národní liberální strany nesetkala s úspěchem. Každému bylo jasné, že takový bezostyšný pokus o kooptování občanského protestu pod vlajkou jejich strany by se setkal s nepřátelstvím protestujících.
 
Pátý den stále rostoucích protestů oznámila vláda zrušení svého skandálního rozhodnutí. Protesty ale pokračují i nadále a hlavním heslem se stal požadavek demise vlády.
 
Rumunsko: země řízená zvenčí
 
Zvenčí se protesty setkaly s aktivní podporou od byrokracie EU. Rozhodnutí rumunské vlády bylo kritizováno Evropským parlamentem a Evropskou komisí a americký velvyslanec v Rumunsku si zavolal úřadujícího premiéra Sorina Grindeanu na kobereček. Tyto skutečnosti vedly některé analytiky k domněnce, že hlavním důvodem zrušení vládního rozhodnutí nebyly protesty rumunských občanů, ale silný nátlak zvenčí.
 
Je třeba říct, že takové domněnky nepostrádají svou logiku. V nedávné době se Rumunsko stalo zemí, která praktiky ztratila suverenitu nad svojí zahraniční politikou. Ze všech východoevropských zemí v EU plnilo Rumunsko jakákoliv rozhodnutí evropské byrokracie a Spojených států nejloajálněji. Prokázalo se to množstvím důkazů včetně skandálu s tajnými mučírnami CIA stejně jako s umístěním americké protiraketové obrany a amerických vojenských základen v zemi. Rumunské politické a finanční elity jsou ochotné k jakýmkoliv ústupkům, dokud je jim umožňováno beztrestně využívat vnitřní zdroje země ke svému obohacení. Jinými slovy: Oligarchie vládnoucí celé ty roky zemi se vytvořila a zesílela s přímým požehnáním Evropské unie a Spojených států. V posledních letech však nadnárodní kapitál zesílil svůj boj proti místním oligarchům za přerozdělení vlivu v ekonomice země a tedy i přerozdělení vlivu v politice. Soudě podle výsledků protestů, nadnárodní kapitál zvítězil.
 
Jsme všichni Rumuni?
 
Současné události v Rumunsku ale zároveň ukázaly sílu masových lidových protestů, a to i když ke spojencům protestujících patří nadnárodní kapitál, evropští úředníci a sekce místní buržoasie. Jak se ukázalo, Rumunsko si vytvořilo poměrně silnou a soudržnou občanskou společnost. Nestranická povaha masových protestů, upevnění střední třídy s dnešní spíše okrajovou levicovou inteligencí nám ukazuje, že v Rumunsku je něco připomínajícího nám Island a Řecko.
 
Budou Rumuni schopni pokračovat v masivních lidových protestech proti korupci a rozšířit je i proti nadnárodním finančním institucím, které v posledních 25 letech prováděly se zemí své experimenty? To zatím nevíme. Na rozdíl od sousední Moldávie a Ukrajiny, kde se místním oligarchům (kteří jsou shodou okolností spřáteleni s těmi rumunskými) fakticky podařilo rozdělit lid, v Rumunsku se v bojovém protestním hnutí projevila solidarita. Dnes bychom se proto každý měl stát tak trochu Rumunem. Vždyť pro nás v Moldávii nebo na Ukrajině existuje spousta důvodů přidat se k lidovým protestům proti oligarchii. Ale zatímco Moldavané a Ukrajinci bojují jeden proti druhému, Rumuni bojují proti oligarchům. A docela se jim to daří.
Autor je bývalým politickým vězněm moldavského oligarchického režimu a aktivistou strany Rudý blok

 

Profilový obrázek
O autorovi

Komentáře

comments

Social Share

  • google-share

Právní poradna

Zápis závazku prodat v budoucnu nemovitost do katastru

28 září, 2021

Minusové hodiny - nepravidelně rozvrhovaná pracovní doba

27 září, 2021

Má zaměstnavatel nárok na náhradu při vracení pracovní pomůcky?

15 srpna, 2021

Odkazy

Nadcházející akce

  • Momentálně nejsou naplánované žádné akce
AEC v1.0.4

Kalendář akcí

AEC v1.0.4

Štítky

Afrika Akce Amerika Antifašizmus Antikapitalismus Antirasizmus Armáda Asie Blízký východ Bydlení Česká politika čína Ekologie Ekonomika Evropa Evropská unie Filosofie Historie imperialismus Kultura Latinská Amerika Levá perspektiva Levice Liberec Média Nepodmíněný základní příjem Odbory a pracoviště Palestina Politika Potraviny Praha Protivládní hnutí Rozhovor Rusko Školství Socialismus Sociální otázky Společnost Spravedlnost Svět Ukrajina válka Z domova Zdravotnictví Ženy a gender

Video

Levá Perspektiva o.s.

Občanské sdružení na obranu sociálně vyloučených, upozaděných a
diskriminovaných lidí včetně prevence sociální exkluze. Provozujeme
levicový, informačně-publicistický web a internetovou právní poradnu.
Aktivně vystupujeme proti fašismu, rasismu, homofobii a všem formám
diskriminace.

Aktuální články

Americký Nejvyšší soud připravil ženy o celonárodní základní právo na interrupce

28 června, 2022

Historický úspěch kolumbijské levice

21 června, 2022

Antikapitalistický kemp 2022

21 června, 2022

Bolivijská pučistická prezidentka odsouzena na 10 let vězení

20 června, 2022

CoSTANostra v Praze

18 června, 2022

Archivy

  • Červen 2022
  • Květen 2022
  • Duben 2022
  • Březen 2022
  • Únor 2022
  • Leden 2022
  • Prosinec 2021
  • Listopad 2021
  • Říjen 2021
  • Září 2021
  • Srpen 2021
  • Červenec 2021
  • Červen 2021
  • Květen 2021
  • Duben 2021
  • Březen 2021
  • Únor 2021
  • Leden 2021
  • Prosinec 2020
  • Listopad 2020
  • Říjen 2020
  • Září 2020
  • Srpen 2020
  • Červenec 2020
  • Červen 2020
  • Květen 2020
  • Duben 2020
  • Březen 2020
  • Únor 2020
  • Leden 2020
  • Prosinec 2019
  • Listopad 2019
  • Říjen 2019
  • Září 2019
  • Srpen 2019
  • Červenec 2019
  • Červen 2019
  • Květen 2019
  • Duben 2019
  • Březen 2019
  • Únor 2019
  • Leden 2019
  • Prosinec 2018
  • Listopad 2018
  • Říjen 2018
  • Září 2018
  • Srpen 2018
  • Červenec 2018
  • Červen 2018
  • Květen 2018
  • Duben 2018
  • Březen 2018
  • Únor 2018
  • Leden 2018
  • Prosinec 2017
  • Listopad 2017
  • Říjen 2017
  • Září 2017
  • Srpen 2017
  • Červenec 2017
  • Červen 2017
  • Květen 2017
  • Duben 2017
  • Březen 2017
  • Únor 2017
  • Leden 2017
  • Prosinec 2016
  • Listopad 2016
  • Říjen 2016
  • Září 2016
  • Srpen 2016
  • Červenec 2016
  • Červen 2016
  • Květen 2016
  • Duben 2016
  • Březen 2016
  • Únor 2016
  • Leden 2016
  • Prosinec 2015
  • Listopad 2015
  • Září 2015
  • Srpen 2015
  • Červenec 2015
  • Červen 2015
  • Květen 2015
  • Duben 2015
  • Březen 2015
  • Únor 2015
  • Leden 2015
  • Prosinec 2014
  • Listopad 2014
  • Říjen 2014
  • Září 2014
  • Srpen 2014
  • Červenec 2014
  • Červen 2014
  • Květen 2014
  • Duben 2014
  • Březen 2014
  • Únor 2014
  • Leden 2014
  • Prosinec 2013
  • Listopad 2013
  • Říjen 2013
  • Září 2013
  • Srpen 2013
  • Červenec 2013
  • Červen 2013
  • Květen 2013
  • Duben 2013
  • Březen 2013
  • Leden 2013
  • Prosinec 2012
  • Listopad 2012
  • Říjen 2012
  • Září 2012
  • Srpen 2012
  • Červenec 2012
  • Červen 2012
  • Květen 2012
  • Duben 2012
  • Březen 2012
  • Únor 2012
  • Únor 2010
  • Leden 2010
  • Prosinec 2009
  • Listopad 2009

Štítky

Afrika Akce Amerika Antifašizmus Antikapitalismus Antirasizmus Armáda Asie Blízký východ Bydlení Ekologie Ekonomika Evropa Evropská unie Filosofie Historie imperialismus Kultura Latinská Amerika Levice Levá perspektiva Liberec Média Odbory a pracoviště Palestina Politika Potraviny Praha Protivládní hnutí Regiony Rozhovor Rusko Socialismus Sociální otázky Společnost Spravedlnost Svět Ukrajina válka Z domova Zdravotnictví Česká politika čína Školství Ženy a gender
© 2013 Levá perspektiva, o.s. Všechna práva vyhrazena.