Politika bezohledných úsporných opatření a nátlaků vede ke katastrofě
Stanovisko SPaSu: vyjádření podpory nové řecké vládě a odmítnutí řešení státních dluhů pomocí politiky úsporných opatření.
Spojenectví práce a solidarity vyjadřuje podpory krokům nové řecké vlády směřujícím k novému vyjednávání o řeckém veřejném dluhu a zejména o podmínkách jeho splácení.
Jsme si vědomi, že řecký lid musel v posledních šesti letech projít velmi obtížným obdobím. Výsledkem politiky „úspor“, kterou Řecku naordinovala Trojka, tedy Evropská komise, Evropská centrální banka (ECB) a Mezinárodní měnový fond (MMF), je sociální katastrofa – statisíce řeckých domácností bez proudu, nárůst chudoby na více než třetinu populace, rozšíření epidemie tuberkulózy. Implementace neoliberálních receptur Trojky vedla z makroekonomického hlediska ke zmenšení ekonomiky o čtvrtinu, k nezaměstnanosti překračující 25 %.
Nezaměstnanost mladých k 60 % zároveň spustila exodus mladého potenciálu ze země. Byl-li pro Trojku hlavním symptomem „nemoci Řecka“ veřejný dluh, pak je bezpodmínečně nutné veřejně vyhlásit, že i zde Trojka selhala: dluh se v poměru k HDP výrazně zhoršil a dosahuje nyní 175 % HDP.Proto otevřeně říkáme – program úspor na modelovém případě Řecko naprosto selhal. Selhal ekonomicky, sociálně i morálně.
Řecký lid vyjádřil v lednových volbách hlasem pro Syrizu jednoznačné přání setrvat v eurozóně, ale za jiných podmínek. Návrhy Syrizy v oblasti řešení veřejného dluhu považujeme za rozumné (např. navázání splátek na ekonomický růst), neboť bere ohled na dlužníka a nechce ho zcela zničit. Přesně tak to totiž musí být: ekonomika je tu pro člověka a ne naopak.
Nový řecký ministr financí, Janis Varoufakis, začal ihned po volbách vysvětlovat v jednotlivých zemích EU řecký postoj a seznamovat ostatní evropské země s realitou, kterou odmítají a nechtějí vidět. Paradoxně je to právě Německo, které z odpuštění dluhů v průběhu 20. století profitovalo nejvíce a které dnes zaujímá ideologicky dogmatický a nesmiřitelný postoj. Pozice Německa evidentně nevychází ze znalostí makroekonomiky, ale ze zájmů finančního kapitálu. Navíc jde spíše o moralistní kázání, které ve svých důsledcích hrozí rozbít eurozónu a ohrožuje existenci EU jako celku.
ECB, která stojí absolutně mimo demokratickou kontrolu, navíc minulý týden oznámila, že přestane řecké dluhopisy používat jako záruku, čímž odřízla řecké banky de facto od financování. Jde o bezprecedentní krok, kdy zdánlivě „nezávislá“ instituce postupuje proti demokraticky zvolené vládě, a to s argumentací, že „přerušení programu uznávání kolaterálu je v souladu s pravidly eurosystému, protože nyní není možné počítat s úspěšným (!) dokončením revize programu.“
Toto opatření obnažuje mechanismy současné eurozóny, ale i celé Evropské unie. Jde o pohrdání výsledky voleb a o ohrožení demokratického charakteru Evropské unie. Česká republika sice není součástí eurozóny, ale její Česká národní banka je podílníkem ECB, podílí se na tvorbě jejích dokumentů a současně se musí podrobovat globálním rozhodnutím ECB.
Proto jasně říkáme: neptejte se, komu zvoní hrana. Zvoní vám!
S postupy a nátlaky v eurozóně a celé EU nemůžeme souhlasit. Nechceme se vracet do dob „vězení pro dlužníky“, kdy tímto vězněm může být celý národ. Chceme vyjádřit jednoznačnou solidaritu s demokraticky zvolenou řeckou vládou a podporu v jejím úsilí naplnit své volební sliby a zajistit zemi sociální smír a budoucí prosperitu
Praha 10. 2. 2015
Za Spojenectví práce a solidarity (SPaS)
mluvčí: Jan Kavan, Eva Novotná, Milan Neubert, Miroslav Prokeš