Prague Pride ve světle ruské homofobní kampaně
Již od zítřka začíná v Praze týdenní festival Prague Pride 2013 se zaměřením na lesbickou, gay, bisexuální a transgenderovou (LGBT) tématiku. Program složený stejně jako v předchozích dvou letech z výstav, přednášek, diskuzí, autorských čtení, promítání dokumentů a vycházek po queer zajímavostech Prahy vyvrcholí v sobotu 17. srpna pochodem v centru města. Navzdory snaze hrstky ubohých bigotů lze očekávat, že Prague Pride proběhne stejně jako vloni a předloni v atmosféře oslav a zábavy. Ve stejnou dobu ovšem LGBT komunita v Rusku zažívá velmi zlé časy.
11. června schválila ruská Státní duma zákon proti propagaci „netradičních sexuálních vztahů mezi nezletilými“. Pro zákon hlasovalo 436 poslanců dolní komory ruského parlamentu při jednom zdržení se. Ani jediný poslanec nebo poslankyně nezvedli ruku proti! 30. června tento zákon podepsal prezident Vladimír Putin. Ačkoliv název zákona a politická debata kolem něj často využívá „politicky korektního“ jazyka a mlžení, nepanují nejmenší pochyby, že zákon je namířen proti ruským homosexuálům. Na celostátní úrovni se tak zavádí legislativa, kterou již v posledních letech přijala řada ruských regionů, např. Novosibirská, Samarská a Kaliningradská oblast, a město Sankt Petěrburg.
Schválený zákon operuje velmi vágním jazykem, když mluví o potírání propagandy „netradičních sexuálních vztahů“ mezi nezletilými, která široce zahrnuje např. informování mládeže o existenci LGBT aktivistů a organizací ba vůbec o existenci homosexuálů, bisexuálů a transgender lidí jako takových, obhajování jejich práv, nebo stavění heterosexuálního a homosexuálního styku a svazků společensky na roveň. Zákon stanovuje pro občany Ruska za porušení zákazu této „propagace“ pokuty až do výše 200 tisíc rublů (pokud tato propagace zazněla v médiích včetně internetu), pro zahraniční návštěvníky kromě pokuty také uvěznění do 15 dní a pro organizace kromě pokuty až milion rublů i pozastavení činnosti na 3 měsíce.
Ačkoliv zákon výslovně nezakazuje pořádání homosexuálních Pride akcí, fakticky byly v Rusku tyto akce zakázané již v minulosti a snahy o jejich konání pravidelně potírá kromě násilných ultrapravicových a náboženských skupin také policie. V červnu 2012 rozhodl moskevský soud zakázat konání pochodů gayů a leseb ve městě na sto let. Tato radikalizace homofobní legislativy v Rusku se odráží i na negativním vývoji postojů k veřejnosti vůči homosexuálům. Zatímco v roce 2005 uvedlo 51 % dotázaných, že lesby a gayové by měli mít stejná práva jako heterosexuálové (35 % bylo proti), v roce 2013 se tak domnívá pouze 39 % dotázaných (a 47% nesouhlasí).
V květnu tohoto roku šokovala brutální vražda mladíka ve Volgogradu, který byl před smrtí brutálně bit, zapálen, znásilněn pivní lahví a kamenován svými „přáteli“ poté, co jim přiznal, že je gay. Jen krátce poté byl na Kamčatce ze stejných důvodů pobodán a ušlapán k smrti zástupce ředitele zdejšího letiště.
Situace homosexuálů v Rusku vzbudila pozornost pokrokových lidí ba i mainstreamových liberálů na celém světě. S velkou kritikou přišly lidskoprávní organizace stejně jako umělci, politici, sportovci a další osobnosti. Město Milano zrušilo na protest své desítky let trvající partnerství se Sankt Petěrburgem. V některých amerických městech došlo dokonce k bojkotu ruské vodky.
Bohužel, také situace ohledně práv homosexuálů, bisexuálů a transgender lidí v některých dalších zemích Evropy zůstává přes určitá dílčí zlepšení neutěšená.
V Moldávii platí vyhlášky proti propagaci homosexualismu ve městech Cahul, Soroca, nebo v oblasti Basarabesca. 12. července se zde nicméně v Kišiněvě konala první LGBT Pride od roku 2002. 25. května se navzdory soudnímu zákazu konala první LGBT Pride také na Ukrajině, v Kyjevě. Zúčastnila se ji necelá stovka lidí a trvala pouze 30 minut, ale na rozdíl od roku 2012, když byla na poslední chvíli zrušena, akce přece jen proběhla, dokonce i bez násilí.
Naopak s fyzickým napadáním se setkali účastníci první LGBT Pride v Černé Hoře ve městě Budva (24. července 2013), kde na 200 homofobů za skandování „smrt gayům“ a „jste nemocní“ házelo na účastníky pochodu kameny, lahve a shnilou zeleninu. Organizátor Pride, Zdravko Citbaljevic, měl před konáním akce po městě i v novinách vyvěšen svůj falešný nekrolog. V Srbsku úřady v letech 2011 a 2012 konání LGBT pochodu v Bělehradě zakázaly, čímž ustoupily projevům masových výtržností a násilí ze strany fotbalových chuligánů, fašistů a zuřivých stoupenců pravoslavné církve při Pride v roce 2010.
Albánie a Kypr dosud na své první LGBT Pride čekají. Na severovýchodě Kypru, který fakticky ovládá samozvaná Turecká severokyperská republika, je homosexuální styk jako takový stále ještě trestný.
Ačkoliv se tedy pražská Prague Pride bude konat především ve znamení veselí, jistě nebude na škodu připomenout též postavení méně šťastné LGBT menšiny v Rusku a dalších zemích a vyjádřit jí zřetelnou a hlasitou solidaritu.