Praha potřebuje systém dostupného bydlení

Vytvořit celopražský systém dostupného bydlení, tlačit na developery, aby určité procento bytů v nových domech bylo určeno pro nájemní bydlení, přidělování bytů podle potřeby, ne metodou »kdo dá víc«, zastropování nájmů a regulace nákladů na bydlení, nastavení pravidel tzv. sdílené ekonomiky v oblasti bydlení, podpora obecní výstavby a družstevního bydlení, k výstavbě využívat brownfieldy, nikoli zelené plochy, zjednodušit stavební řízení, zpracovat cenové mapy, zdanit prázdné byty a domy…

Na těchto bodech se shodli účastníci semináře »Problematika bydlení v hlavním městě«, uspořádaného klubem pražských zastupitelů KSČM. Seminář se konal v úterý 19. července, v budově pražského magistrátu. Předsedkyně klubu zastupitelů a vedoucí kandidátka KSČM pro nadcházející komunální volby (konané ve dnech 5. a 6. října) Marta Semelová uvedla, že bydlení je jednou z hlavních priorit pražských komunistů, neboť se týká všech – mladých, starých, žen, mužů, rodin i jednotlivců. »Praha v současné době eviduje na svém území asi 700 tisíc bytů. Z toho 94 %, tedy 658 tisíc bytů, je v soukromém vlastnictví. Další čtyři procenta, tedy 35 tisíc bytů, je svěřeno městským částem, a jedno procento, tedy asi sedm tisíc bytů, spravuje hlavní město,« řekla. Hlavní město podle jejích slov eviduje jen šedesátku volných bytů, z toho jich je šestnáct malometrážních a sedmatřicet se jich opravuje. Problémem jsou prázdné byty. »Z Analýzy bydlení a realitního trhu vyplývá, že v hlavním městě je víc jak sedm tisíc domů určených k bydlení neobydlených. Přitom by zde mohly být tisíce bytů,« řekla. Hlavní město má schválená »Pravidla« pronájmu bytů, vystihující podmínky a kritéria přesně vymezeného okruhu žadatelů – například lidí se zdravotním hendikepem, seniorů, lidí v sociální tísni, vybraných profesí. »U vybraných bytů, což jsou například byty v centru nebo byty malometrážní, je možnost pronajmout je formou výběrového řízení,« přiblížila Semelová současný stav.

Zatím staví developeři

Zmínila též, že Praha – po více než jedenácti letech – obnovuje bytovou výstavbu – na Černém Mostě vznikne 182 nových bytů, v Horních Počernicích bytové domy s 310 novými byty, v přípravě je budování dalších 280 bytů a rekonstrukce hotelového domu na Opatově, kterou město získá dalších zhruba 325 nových bytů. Celkem chce hlavní město do tří let vybudovat 1097 nových bytů. Připomněla, že Praha v roce 2015 zřídila Fond rozvoje dostupného bydlení, který získal podporu komunistů, a v současné době v něm je asi 2,3 miliardy korun. »Peníze jsou určeny na výstavbu bytů, domů pro seniory, domů s pečovatelskou službou, na rekonstrukce stávajícího bytového fondu. Uvedené investice jsou nejenom do objektů ve vlastnictví hlavního města, ale i městských částí,« řekla. »Prosazujeme, aby se peníze začaly používat,« zdůraznila. Zatím v hlavním městě staví developeři, přičemž stát, město a městské části by se neměly zříkat odpovědnosti. Semelové vadí i kde se staví či kde je výstavba plánovaná – za problém považuje zahušťování sídlišť, jako příklad uvedla Kamýk. »Staví se bez ohledu na zajištění dopravy, na nedostatečnou kapacitu základních či mateřských škol, zastavuje sa každý zelený prostor,« uvedla. Za problém považuje délku stavební řízení i vybydlené centrum.

V Praze je nejdražší bydlení

»V České republice se bydlení zdražuje nejrychleji ze všech zemí Evropské unie, nejvíc v Praze. Ceny bytů se tu za poslední dva roky zvedly zhruba o 53,5 %. Nový byt o velikosti 75 metrů čtverečních se v průměru prodává za 6,641 miliónů korun, což je 85 223 korun za metr čtvereční, staré byty se prodávají za 82 710 korun za metr čtvereční. Vysoké jsou také nájmy a další náklady na bydlení – vodné a stočné, plyn, elektřina, odpady a další,« řekla. Problémem jsou nájemní smlouvy na dobu určitou, stále chybí Metropolitní plán, který má být hotový až v roce 2023, a mezitím se přijímají různé územní změny, které způsobují chaos. Důležité jsou azylové domy, domy s pečovatelskou službou, ale i terénní služby, aby senioři nebo lidé se zdravotním postižením mohli zůstat v domácí péči. Pro řadu lidí se podle slov Semelové zhoršuje dostupnost bydlení – ať již jsou to mladé rodiny, senioři, oběti domácího násilí, děti opouštějící dětské domovy, lidé po návratu z vězení… Podle údajů Rady seniorů chybí v CŘ 72 tisíc malometrážních bytů, jen v Praze jich chybí 11,5 tisíce. Náklady na bydlení v metropoli činí 40 procent příjmu, senioři za byt zaplatí víc, než kolik činí jejich penze, musí čerpat dávky na bydlení.

Problém prázdných bytů a domů

Semelová upozornila i na vybydlené centrum, prázdné a chátrající byty a domy (například Letná nebo Terasy Barrandov), na což mladí lidé upozorňují mimo jiné prostřednictvím squattingu. Problémem je bezdomovectví, je třeba řešit pravidla pro Airbnb. Upozornila i na to, že Česká národní banka zpřísnila podmínky hypoték. Zmínila, že pražská KSČM sbírá podpisy pod petici s názvem »Bydlení je základní lidské právo!«, v níž požaduje vytvoření celopražského systému dostupného bydlení, výstavbu obecních a družstevních bytů a domovů pro seniory, přidělování bytů podle potřeby, ne metodou, kdo dá víc, zastropování nájmů a regulaci nákladů na bydlení. Předseda Sdružení nájemníků Milan Taraba ocenil KSČM, že se již v roce 1996 jako jedna ze dvou politických stran (spolu s ČSSD) přihlásila k právu občanů na bydlení, které je v závěrech všech mezinárodních dokumentů. Připomněl, že v červenci roku 2011 byla schválena koncepce bytové politiky České republiky do roku 2020, v roce 2016 byla revidována, termín ale zůstal. Vláda se v koncepci zavázala kupříkladu k tomu, že bude zvyšovat komfort bydlení či usilovat o to, aby vztah pronajímatel-nájemce byl vždy stabilní a vyrovnaný. »Je červen 2018 a tyto úkoly naplňovány nejsou,« řekl.

Privatizace byla loterie

Kritizoval privatizaci z počátku 90. let, kdy si »pravá část politického spektra řekla, že rozdá za cenový pakatel družstevní i státní byty“, týkalo se to asi 1 500 000 bytů. »Ale co dál? Privatizace byla loterií, ne všichni měli rovnou možnost byt si za sníženou cenu pořídit,« uvedl. Připomněl, že na Slovensku šli jinou cestou – všichni lidé, kteří bydleli v nájemních bytech, tam získali možnost získat byt za dostupnou cenu, ne jako u nás, kdy jeden byt byl privatizován, ale druhý ne… Zatímco v ČR se upřednostňuje vlastnické bydlení, jinde tomu tak podle slov Taraby není – třeba ve Švýcarsku má vlastnické bydlení asi jen 12,5 % obyvatelstva. Jako příklad uvedl Vídeň, kde je mnoho nájemních bytů a na každém domě cedulka, že ho postavilo město za doby primátorování toho a toho a správcem domu je ten a ten, je tam i jeho fotka a informace, kdy je v domě přítomen. Chybou podle Taraby je, že v České republice se takřka zrušilo družstevní bydlení, které bylo velmi oblíbené – od roku 1964 se u nás postavilo více než 800 tisíc bytů převážně pro mladé rodiny, jen v roce 1976 to bylo 70 tisíc družstevních bytů. »Bytová družstva může pomoci založit i obec, nemusí je stavět sama, ale může být garantem výstavby,« uvedl.

Chudých máme hodně, ne málo

»Stydím se, že se někdo chlubí, že máme deset procent chudých a že jsme s tímto číslem nejlepší v Evropě. Měli bychom to chtít zlepšit. Vždyť ani lidé s vysokoškolským diplomem už nemají peníze na nájem ani na vlastnické bydlení,« řekl. Běžné náklady na bydlení v komerčních bytech v Praze činí kolem 20 tisíc korun. Sdružení nájemníků ČR už dávno definovalo bydlení, byl vydán sborník, takže na ministerstvu pro místní rozvoj si podle Taraby nemohou stěžovat, že by nebyly podklady, jak postupovat. Je podle něj třeba zajistit dostupné bydlení a je škoda, že v České republice je nedostatečné čerpání ze Státního fondu rozvoje bydlení. Vyzdvihl Plzeň, kde má město plán, že bude stavět v místech brownfieldů, nikoli na zelených plochách. »Nájemné v těchto bytech stanovili na 85 korun na metr čtvereční, pro sociální účely na 49 korun na metr čtvereční,« řekl. Průměrné nájemné v nájemním bytě je podle jeho slov 119 korun za metr čtvereční. Uvedl, že pokud za náklady na bydlení (nájemné, služby, elektřina, plyn atd., do limitu se nepočítá mj. telefon a internet) dá člověk více než 35 % příjmů, má zákonný nárok na příspěvek na bydlení. »V našich poradnách lidem říkáme, že je třeba na pobočku Úřadu práce přinést vyplněný dotazník,« uvedl. Problém totiž je, že když ho nepřinesou, na úřadě nemají povinnost ho s nimi vyplňovat, což je problém pro staré lidi, kteří si vyplněním sami neporadí a o dávku tak přicházejí.

Priorita KSČM při jednání o vládě

Místopředseda sněmovního výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj a kandidát do ZHMP v nadcházejících komunálních volbách Jiří Dolejš (KSČM) uvedl, že dostupné bydlení je jednou ze sedmi priorit, se kterými komunisté vstupovali do jednání o vzniku vlády. »V obecné dikci bylo zohledněno v programovém prohlášení vlády, je třeba zamyslet se nad konkrétními opatřeními. Ujasnit si, jestli mluvíme o veřejné podpoře dostupného bydlení, protože došlo k tržnímu selhání,« řekl. Ministerstvo pro místní rozvoj by podle úvah vlády mohlo být ministerstvem pro investice a podle Dolejše se nabízí otázka, jaké nástroje bude nabízet. Stejně jako Taraba upozornil na fenomén nečerpání prostředků ze Státního fondu rozvoje bydlení. »Je třeba říci si, jak by měl fungovat nový státní fond investiční podpory. To je záležitost zřejmě příštího roku. Pokud bude vláda tuto vizi prosazovat, muselo by se sáhnout do kompetenčního zákona a změnit status fondu. Musely by se tam nalít nové peníze, minimálně miliarda, ale spíš víc, protože fond nemá na starosti jen bydlení, ale i rozvoj území nebo venkova a podobně. Jsou úvahy, že by se to dalo vyřešit ropozpočovým úrčením daní, že by se jakési procentíčko daňového výnosu do fondu přelilo. To je samozřejmě možné, ale debaty o rozpočtovém určení daní jsou limitované určitými zájmy,« uvedl.

Pražský fond je zajímavější než státní

Premiér podle jeho slov slíbil, že by tímto směrem uměl několik nových miliard přesměrovat. Podle Dolejše si to zatím může dovolit, protože ekonomika šlape. Uvidí se ale, jak bude sestaven rozpočet a jaká budou rozhodnutí v rámci rozpočtového roku. »Zajímavější než Státní fond rozvoje bydlení je určitě pražský Fond rozvoje dostupného bydlení, kde jsou asi 2,3 miliardy korun,« řekl. V Praze se podle slov Dolejše příliš neinvestovalo, na účtech peníze jsou, je třeba zvažovat, do čeho půjdou. »Pokud do obecního bydlení, tak postavit dům v Praze je dražší špás než na venkově,« upozornil. Co se týče nájemních bytů, nájemné má být podle jeho slov přiměřené, je třeba věnovat pozornost cenovým mapám – když jsou počítány podle nabídkových nájmů, tak ceny nájmů rostou. V Praze je podle něj hrdinství jít do hypotéky, ale když jsou vysoké nájmy, tak někteří dají hypotéce přednost a zadluží se, protože na nájem by také nemuseli mít. »Pod tlakem se vytrácí reálné finanční plánování,« řekl. Upozornil i na to, že řešením není škrtaní dávek na bydlení, což by dopadlo na běžné lidi, proto zvažovaná vládní legislativní norma je zatím v připomínkovém řízení.

Všichni musíme bydlet

Stínový ministr KSČM pro rezort místního rozvoje František Beneš uvedl, že program KSČM je jasný – aby města s pomocí státu stavěly nové nájemní byty. »V celé republice je třeba postavit jich čtyřicet tisíc ročně, v Praze osm tisíc, peníze je potřeba sehnat,“ řekl. S tím, že v Praze bude zapotřebí nových bytů, souhlasí i odborník na bydlení Zdeněk Lux. Do metropole se totiž budou přesouvat lidé z lokalit, kde je málo práce, z Karviné, Havířova a podobně. Debaty se zúčastnili i další experti na bydlení, předseda krajské organizace Senioři ČR Miroslav Mrština, předseda spolku Šance na návrat, pomáhajícího lidem po výkonu trestu, Petr Urban, podle kterého by pro výstavbu sociálních bytů mělo být jednodušší stavební řízení. Zúčastnili se i pražští zastupitelé a kandidáti do ZHMP v nadcházejících komunálních volbách Helena Briardová a Ivan Hrůza, zástupci Komunistického svazu mládeže, kandidát do ZHMP Milan Krajča a samozřejmě veřejnost. Beneš uvedl, že je velkým zastáncem družstevního bydlení. Za družstevní bydlení se v následné bohaté diskusi postavil i Martin Hanák ze Svazu českých a moravských bytových družstev. »Všichni musíme bydlet, tak jako v dětství musíme chodit do školy,“ uvedl Beneš.

(ac, zku)

Foto: Andrea CERQUEIROVÁ

(Zdroj: Haló noviny, 21. července 2018)