Ve světě, kde údajně měly skončit dějiny, dnes podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky žije na 57 milionů utečenců, nejvíce od skončení 2. světové války. Hrozivé číslo! Smutný primát, pokud jde o státy, drží v tomto směru Sýrie, ze které resp. v rámci které před občanskou válkou (živenou vměšováním velmocí) a sektářským násilím uprchly tři miliony lidí. Většina z nich skončila v neútěšných podmínkách přeplněných táborů v sousedních zemích, zatímco bohaté evropské státy, v nichž posiluje vliv xenofobních stran a organizací, se tváří, že se jich problém netýká. V pátek 20. února proto proběhla v Praze demonstrace a pochod na podporu přijetí syrských uprchlíků a proti jejich ostrakizaci ze strany xenofobů.

Pořadateli demonstrace na pražském náměstí Republiky byly společně Iniciativa Ne Rasismu! a Konsorcium nevládních organizací pracujících v ČR. Akci pak rovněž podporovala řada dalších organizací (včetně Levé perspektivy), iniciativ a jednotlivců. Smyslem akce bylo vyjádřit odpor k sílící xenofobii v české společnosti namířené proti uprchlíkům z oblastí pustošených válkou a boji, v jejichž rozpoutání a pokračování sehrály hanebnou úlohu místné mocenské elity, islámská reakce a řada velmocí (zejména Spojené státy, ale také Ruská federace, Spojené království či Francie).

V době, kdy se v Sýrii upevnila moc extrémních fundamentalistických skupin (Islámský stát, Fronta al-Nusra) páchající v masovém měřítku sektářské násilí proti syrským Kurdům, šítům, křesťanům, ale také proti svým odpůrcům z řad sunitského obyvatelstva, se xenofobové v Evropě zuřivě brání udělování azylu a přijímání postižených uprchlíků a fakticky tím posilují mocenské postavení té nejhorší islámské reakce. Právě proto zobrazoval plakát demonstrace ruce nastavené k pomoci uprchlíkům a naopak rázně vytlačující kravaťácké Konvičkovy xenofoby, neonacisty i islamisty.

Jako řečníci vystoupili na náměstí Republiky s projevy zástupci pořadatelů z Ne Rasismu! a také zástupci českých sekularizovaných muslimů, Amnesty international či sdružení Konexe. Mluvčí ve svých příspěvcích odsoudili mimo jiné falešný mediální obraz muslimů a uprchlíků akcentující paušalizujícím způsobem problém terorismu, sektářského násilí a přítomnost utečenců jako údajně nezvladatelné ekonomické zátěže a pomíjející reálnou, bezproblémovou existenci řady těchto lidí a jejich společenský přínos.

Zástupkyně Amnesty international poukázala na poměry panující v uprchlických táborech v Libanonu, Turecku a dalších státech blízkovýchodního regionu. Na konkrétním případu jednoho chlapce popsala přebývání rodin v nezateplených polorozbořených domech, živobytí postavené na sběru plastového odpadu a odkázání lidí na pomoc a dary sousedů. Upozornila proto na petici, kterou bylo možné přímo na místě podepsat, vybízející vládu k přijmutí tisíce syrských uprchlíků do ČR, místo odsouhlasených zcela neadekvátních sedmdesáti osob. Nutno dodat, že tito lidé azyl potřebují a zaslouží si jej mnohem více než všelijací ukrajinští korupčníci, kubánští disidenti a jiní „dárečkové“, kterým jej vlády v minulých letech udělovaly.

Evangelický farář Mikuláš Vymětal vyzval přítomné k uctění uprchlíků, kteří zemřeli na cestě ze svých domovů, minutou ticha. V jeho projevu nicméně zaznělo podle mě zcela nemístné srovnání těchto lidí s emigranty z Československa a vyzvednutí současné Evropské unie a církví jako nástrojů zajištění míru. Bohužel, s výjimkou řečníka z Ne Rasismu! vlastně na celé demonstraci nezazněla výraznější kritika systémových příčin vynucené migrace, uprchlického problému a zájmu mocenských elit jednak na destabilizaci států a celých regionů a rovněž na šíření rasismu. V řadě projevů převládlo abstraktně humanistické a liberální hledisko a chyběla i kritika role náboženského fundamentalismu z levicových pozic.

V pochodové části demonstrace, která následovala po většině projevů, se více než 350 účastníků shromáždilo za transparenty s hesly „Cizinci nejsou na jedno použití!“, „Uprchlíci vítejte, nacionalisté táhněte!“, „Musí syrské děti čekat na svého Wintona?“, „Nikdo není ilegální!“, „Ne xenofobii“ a „Down with ISIS!“. V průvodu rovněž byly vidět anarchistické a antifašistické prapory a romská vlajka. Zvláště potěšující byla také přítomnost samotných migrantů včetně celých rodin. Pochod mířil ulicí Na Příkopech přes Můstek až na Jungmannovo náměstí a po celou dobu byl doprovázen skandováním. Z množství hesel se asi největší oblibě těšila česká „Uprchlíci vítejte, rasisti táhněte!“, „Ať žije mezinárodní solidarita!“ a anglické „Say it loud, say it clear: refugees are welcome here!“

Po pochodu měl projev ještě Amos Didunyk z gymnázia Přírodní škola, kde založili sympatickou solidární iniciativu Podej ruku syrskému kluku, podejte ruce syrské holce, a celou akci ukončilo vystoupení Vlasty Stulíkové ze Sdružení pro integraci a migraci. Akce na podporu syrských uprchlíků se z organizačního hlediska vydařila a ukázala, že vedle xenofobů se umí ozvat ti, pro které solidarita s trpícími oběťmi válečných konfliktů není prázdný pojem.