7. února se na prvním místě v ekvádorských prezidentských volbách umístil pokrokový kandidát e strany Svaz aliance naděje (UNES), Andrés Arauz; tento fakt nikdo nezpochybňuje. Arauz získal 32,71 % hlasů, pravicový bývalý bankéř Guillermo Lasso 19,74 % a „domorodý“ kandidát Yaku Pérez 19,38 %. Protože Arauzův vítězný výsledek činil méně než požadovaných 40 % a minimálně deset procentních bodů náskoku od druhého kandidáta, budou na 11. dubna pokračovat volby soubojem dvou kandidátů s nejvyšším počtem hlasů. Na základě výzvy OSN po transparentním průběhu voleb a stížnosti Péreze ohledně volebního výsledku, souhlasila Ekvádorská národní volební komise (CNE), že podnikne částečné přepočítání hlasů, aby potvrdila kandidáta, který se umístil na druhém místě.

Tyto prezidentské volby mají obrovské důsledky jak pro Ekvádor, tak pro celou oblast. Po čtyřech letech neoliberálního obratu prezidenta Lenina Morena, který zvrátil předchozí hospodářské a sociální výdobytky občanské revoluce bývalého prezidenta Rafaela Correy, se většina Ekvádorců rozhodla pro změnu. Vítězství Arauze by opět upřednostnilo investice do společnosti na místo úsporných programů MMF a obnovilo vedoucí postavení Ekvádoru v aktivitách prosazujících hlubší regionální integraci. Pokud by ale prosadilo svou ekvádorská a kolumbijská ultrapravice, Arauz by se druhého kola voleb vůbec nemusel účastnit.

Pouhý týden před konáním prvního kola voleb, kdy Arauz podle většiny průzkumů jasně vedl, se ekvádorský prezident Lenin Moreno, který je zuřivým odpůrcem kandidáta za stranu UNES, sešel ve Washingtonu s notoricky profláklým intervencionalistou, generálním tajemníkem OAS, Luisem Alamagrem. Tato schůzka vzbudila podezření, že probíhají snahy znemožnit návrat občanské revoluce do Ekvádoru. 12. února přijel do Quita kolumbijský ministr spravedlnosti Francisoc Barbosa, aby se zde sešel se svým ekvádorským protějškem Dianou Salazarovou. Sebou měl spis, který údajně dokládá, že Arauzova volební kampaň získala prostředky od Národní osvobozenecké armády (ELN), geriloví skupiny z Kolumbie. Ačkoliv toto obvinění nebylo potvrzeno z jediného nezávislého zdroje, rozšiřovači pravicových fake news již začaly tlačit na ekvádorské úřady, aby UNES z voleb diskvalifikovaly a zabránily tak Arauzovi zúčastnit se druhého kla voleb.

Na své facebookové stránce Arauz zmíněná obvinění kategoricky popřel: „Nemám žádné napojení na ELN. Tato velká lež má jediný účel, zabránit kandidátce Arauz-Rabascall účastnit se druhého kola voleb.“

Prominentní hlasy amerického kontinentu odsoudily tato obvinění jako zfalšovaná a vymyšlená za účelem sabotáže demokratických voleb v Ekvádoru. Nositel Nobelovy ceny za mír (1980) Adolfo Pérez Esquivel tweetoval: „Svými mediálními a soudními operacemi ze známého Lawfare manuálu se jim nepodaří poplést ekvádorské občany. Demokracie zvítězí. Ekvádor už hodně vytrpěl a potřebuje návrat zdravého rozumu. Podporujeme kandidáta Arauze.“

Bývalý kolumbijský prezident Ernesto Samper v odpověď na článek zveřejněný v ultrapravicovém kolumbijském časopise Semana, který naznačoval, že Arauz má napojení na ELN, napsal: „Lid Ekvádoru se musí mít na pozoru před nepřáteli pokrokové politiky v našich zemích, kteří jsou odhodláni zastavit jakýmikoliv prostředky změny, po kterých Latinská Amerika volá.“ Po výrazné kritice neopodstatněných obvinění proti Arauzovi, která v článku zazněla, se ředitelka Semany, Victoria Avila, v rozhovoru vyjádřila slovy: „Chtěla bych to jasně uvést na pravou míru. Neříkám, že tato informace je s jistotou potvrzená.“

Skupina Puebla, která sdružuje několik bývalých prezidentů regionu včetně bývalého brazilského prezidenta Luie Inácio Lula Da Silvy, vydala prohlášení, v němž „kategoricky odmítá pokus spojovat Andrése Arauze s Národní osvobozeneckou armádou.“

Bývalý prezident Bolívie Evo Morales, který byl sám dosunec k odchodu do exilu kvůli puči zaštítěném OAS v listopadu 2019, tweetoval: „Vidíme hrozbu plánu pravičáků a Spojených států zabránit v Ekvádoru vítězství Arauze v druhém kole a využít k tomu kolumbijského ministra spravedlnosti, pravicové strany a OAS. Je naší povinností bránit demokracii a naši regionální integraci. Buďme na stráži!“

Výsledek prezidentských voleb v Ekvádoru bude mít bezpochyby velký dopad na politiku celé oblasti. Jak upozornil Correa, tyto volby jsou možností „obnovit UNASUR“. Pokud bude Arauz zvolen, slíbil postarat se o oživení UNASUR a o návrat Ekvádoru do uskupení ALBA. V Jižní Americe panuje rostoucí konsenzus v podpoře těchto regionálních integračních mechanismů spolupráce. Zvolením kandidáta Hnutí za socialismus (MAS) Luise Arceho prezidentem Bolívie vloni v říjnu a Arauzovým vítězstvím v Ekvádoru dojde k upevnění UNASURU právě v kriticky důležité době. V době probíhající pandemie covid-19 se zřetelně ukázaly výhody multilateralismu v Latinské Americe při shánění velmi potřebných lékařských zásob a vakcín z řady zemí. I vzhledem k návratu progresivních vlád do Argentiny, Mexika a Bolívie v posledních třech letech by další vítězství levice v Ekvádoru mohlo signalizovat novou růžovou vlnu.

Přejato z: https://www.struggle-la-lucha.org/