• Úvodní stránka
  • Kdo jsme
  • Články
  • Právní poradna
    • Občanské právo
    • Pracovní právo
    • Správní právo
    • Právní rady pro aktivisty
    • Novinky a články
    • Zákony a příručky
  • Publikace
  • Odkazy
  • Kontakty
  • Kemp
facebook

09
LED
2016

Právo na názor!

Štítky: Česká politika, Politika, Společnost, Z domova
Autor: Andrea Cerqueirová
komentář : vypnuto

foto_u_soudu„Svoboda je vždy svobodou pro toho, kdo myslí jinak“. Na citát zavražděné komunistické političky Rosy Luxemburg jsem myslela po celou dobu soudu s KSČM a Martou Semelovou, kdy po nich právník a brněnský komunální politik Michal Kincl (TOP 09) – kvůli výrokům v televizním pořadu – požadoval omluvu a finanční odškodnění (soudní náklady a cestovné). K žalobě se jako druhý účastník připojil europoslanec Jaromír Štětina (za TOP 09), soud ale shledal jako nedůvodné, že by mu měla být výroky Semelové způsobena újma, proto jeho účast na žalobě zamítl.

Nakonec zamítl obě žaloby, na KSČM i na Semelovou – taktéž jako nedůvodné. Kincl se odvolal, spor chce prý hnát až k Ústavnímu soudu. Právo Semelové vyslovovat své názory přišlo podpořit mnoho lidí – rodina, první místopředseda KSČM Petr Šimůnek, řadoví členové komunistické strany i bezpartijní občané. Podpořit ji přišli i členové Levé perspektivy. Přítomno bylo mnoho zástupců médií i několik fandů žaloby.

Ze slov žalobce Kincla bylo cítit, že mu jde hlavně o to, aby soud (potažmo stát) vyřkl verdikt, že určitá hodnocení dějinných událostí nesmějí být vyslovována, že je přípustný výklad jediný. Právníci protistrany naopak argumentovali tím, že v České republice je svoboda slova, názor tudíž nelze vynucovat. Semelová dodala, že o historických událostech diskutují i historici, že ona naprosto uznává různé názory, je pro rozmanitou diskusi, nenechá si ale zakazovat názor svůj, za svými výroky si stojí.

V návrhu omluvy Kincl požadoval, aby Semelová prezentovala jeho názory, které jsou v rozporu s jejími. Při tom se paradoxně oháněl svobodou projevu. Je to podle mě naprosté nepochopení toho, co svoboda projevu a samostatné myšlení jsou. Zvlášť u historických událostí se lidé mnohdy neshodnou, dodnes se hádají třeba ohledně husitů. Co se týče minulého režimu, dokud budou žít pamětníci a jejich děti, budou na jednotlivé jeho etapy různé názory, bude to provázeno emocemi, protože lidé mají různé rodinné zkušenosti, jinak tu dobu prožívali, a prožitky mnohdy bývají nepřenosné. Proč se kvůli tomu hnát před soud?

Také názory Marty Semelové vycházejí z její rodinné zkušenosti – oba její rodiče byli přesvědčení komunisté, její táta byl v komunistickém odboji proti nacismu, byl vězněn, maminka celý život pracovala pro lidi, ona sama vstoupila do strany v osmnácti, s bezprávím se nesetkala, vzpomínky má dobré. Všem těm, kteří si přáli, aby byla potrestána, chci vzkázat jediné: naučme se jednou pro vždy, že míra demokratičnosti každého člověka se pozná až tehdy, je-li konfrontován s něčím, s čím bytostně nesouhlasí.

Třeba já jsem bytostně nesouhlasila s tím, že politik Václav Benda pozval na posezení chilského diktátora Pinocheta, ale vím, že měl prostě jiné prožitky z minulého režimu než já a moje rodina, tak bych ho za to nehnala k soudu… Teprve tehdy, až tohle pochopí úplně všichni, bude vyhráno!

Z úst právního zástupce Semelové Čestmíra Kubáta zazněla důležitá věc: poslankyně v televizním pořadu odpovídala na dotazy, které si nevymyslela. Odpovídala podle svého přesvědčení. Chci k tomu dodat, že odkazy na minulost tvoří asi 5 % činnosti Semelové (a vždy se při tom věnuje především sociální situaci lidí, práci, bydlení, vzdělání…), drtivá většina její činnosti se týká současných problémů převážně v oblastech školství a sociálních věcí.

Jsem proto ráda, že převzala Cenu Benedicta Cerqueiry (mého dědečka), kterou získávají lidé, jež svou činností přispěli k obhajobě práv zaměstnanců, k rozvoji odborů či jinak k sociálnímu smíru. Cenu uděluje Federace výkonných zaměstnanců ČR, Semelové ji (spolu se mnou) předal prezident federace Miroslav Prokop. Semelová cenu obdržela za hájení práv zaměstnanců České pošty i dalších lidí.

Cerqueira byl brazilský odborář a politik, kterému v 60. letech minulého století, kdy byl brazilskou vojenskou diktaturou odsouzen na třináct let do vězení, poskytlo azyl Československo, vykonával funkci místopředsedy Světové odborové federace se sídlem v Praze. I to je historie bývalého Československa…

Profilový obrázek
O autorovi

Komentáře

comments

Social Share

  • google-share

Právní poradna

Zápis závazku prodat v budoucnu nemovitost do katastru

28 září, 2021

Minusové hodiny - nepravidelně rozvrhovaná pracovní doba

27 září, 2021

Má zaměstnavatel nárok na náhradu při vracení pracovní pomůcky?

15 srpna, 2021

Odkazy

Nadcházející akce

  • Momentálně nejsou naplánované žádné akce
AEC v1.0.4

Kalendář akcí

AEC v1.0.4

Štítky

Afrika Akce Amerika Antifašizmus Antikapitalismus Antirasizmus Armáda Asie Blízký východ Česká politika čína Ekologie Ekonomika Evropa Evropská unie Filosofie Historie imperialismus Kultura Latinská Amerika Levá perspektiva Levice Liberec Média Německo Odbory a pracoviště Palestina Politika Potraviny Praha Protivládní hnutí Rozhovor Rusko Školství Socialismus Sociální otázky Společnost Spravedlnost Svět Ukrajina válka Vězeňství Z domova Zdravotnictví Ženy a gender

Video

Levá Perspektiva o.s.

Občanské sdružení na obranu sociálně vyloučených, upozaděných a
diskriminovaných lidí včetně prevence sociální exkluze. Provozujeme
levicový, informačně-publicistický web a internetovou právní poradnu.
Aktivně vystupujeme proti fašismu, rasismu, homofobii a všem formám
diskriminace.

Aktuální články

Intenzivní protesty proti plánům české vlády zvýšit věk odchodu do důchodu

25 dubna, 2023

Stažení cel EU na ukrajinské obilí selhalo, protože východoevropské země vystoupily do opozice

24 dubna, 2023

Boje v Chartúmu ohrožují poslední pokus o příměří

22 dubna, 2023

Po přijetí penzijní reformy vyšli francouzští pracující opět do ulic

18 dubna, 2023

Stávka bezpečnostních pracovníků letišť v Německu

17 dubna, 2023

Archivy

  • Duben 2023
  • Březen 2023
  • Únor 2023
  • Leden 2023
  • Listopad 2022
  • Říjen 2022
  • Září 2022
  • Srpen 2022
  • Červenec 2022
  • Červen 2022
  • Květen 2022
  • Duben 2022
  • Březen 2022
  • Únor 2022
  • Leden 2022
  • Prosinec 2021
  • Listopad 2021
  • Říjen 2021
  • Září 2021
  • Srpen 2021
  • Červenec 2021
  • Červen 2021
  • Květen 2021
  • Duben 2021
  • Březen 2021
  • Únor 2021
  • Leden 2021
  • Prosinec 2020
  • Listopad 2020
  • Říjen 2020
  • Září 2020
  • Srpen 2020
  • Červenec 2020
  • Červen 2020
  • Květen 2020
  • Duben 2020
  • Březen 2020
  • Únor 2020
  • Leden 2020
  • Prosinec 2019
  • Listopad 2019
  • Říjen 2019
  • Září 2019
  • Srpen 2019
  • Červenec 2019
  • Červen 2019
  • Květen 2019
  • Duben 2019
  • Březen 2019
  • Únor 2019
  • Leden 2019
  • Prosinec 2018
  • Listopad 2018
  • Říjen 2018
  • Září 2018
  • Srpen 2018
  • Červenec 2018
  • Červen 2018
  • Květen 2018
  • Duben 2018
  • Březen 2018
  • Únor 2018
  • Leden 2018
  • Prosinec 2017
  • Listopad 2017
  • Říjen 2017
  • Září 2017
  • Srpen 2017
  • Červenec 2017
  • Červen 2017
  • Květen 2017
  • Duben 2017
  • Březen 2017
  • Únor 2017
  • Leden 2017
  • Prosinec 2016
  • Listopad 2016
  • Říjen 2016
  • Září 2016
  • Srpen 2016
  • Červenec 2016
  • Červen 2016
  • Květen 2016
  • Duben 2016
  • Březen 2016
  • Únor 2016
  • Leden 2016
  • Prosinec 2015
  • Listopad 2015
  • Září 2015
  • Srpen 2015
  • Červenec 2015
  • Červen 2015
  • Květen 2015
  • Duben 2015
  • Březen 2015
  • Únor 2015
  • Leden 2015
  • Prosinec 2014
  • Listopad 2014
  • Říjen 2014
  • Září 2014
  • Srpen 2014
  • Červenec 2014
  • Červen 2014
  • Květen 2014
  • Duben 2014
  • Březen 2014
  • Únor 2014
  • Leden 2014
  • Prosinec 2013
  • Listopad 2013
  • Říjen 2013
  • Září 2013
  • Srpen 2013
  • Červenec 2013
  • Červen 2013
  • Květen 2013
  • Duben 2013
  • Březen 2013
  • Leden 2013
  • Prosinec 2012
  • Listopad 2012
  • Říjen 2012
  • Září 2012
  • Srpen 2012
  • Červenec 2012
  • Červen 2012
  • Květen 2012
  • Duben 2012
  • Březen 2012
  • Únor 2012
  • Únor 2010
  • Leden 2010
  • Prosinec 2009
  • Listopad 2009

Štítky

Afrika Akce Amerika Antifašizmus Antikapitalismus Antirasizmus Armáda Asie Blízký východ Bydlení Ekologie Ekonomika Evropa Evropská unie Filosofie Historie imperialismus Kultura Latinská Amerika Levice Levá perspektiva Liberec Média Německo Odbory a pracoviště Palestina Politika Potraviny Praha Protivládní hnutí Rozhovor Rusko Socialismus Sociální otázky Společnost Spravedlnost Svět Ukrajina válka Z domova Zdravotnictví Česká politika čína Školství Ženy a gender
© 2013 Levá perspektiva, o.s. Všechna práva vyhrazena.