• Úvodní stránka
  • Kdo jsme
  • Články
  • Právní poradna
    • Občanské právo
    • Pracovní právo
    • Správní právo
    • Právní rady pro aktivisty
    • Novinky a články
    • Zákony a příručky
  • Publikace
  • Odkazy
  • Kontakty
  • Kemp
facebook

13
ŘíJ
2014

Přednáška k výročí Pinochetova puče

Štítky: Chile, Historie, Latinská Amerika, Politika
Autor: Petr Kramář
komentář : vypnuto

617 - FC 302Dne 7. 10. 2014 se v holešovickém Cross Clubu u příležitosti nedávného 41. výročí Pinochetova puče (11. září 1973)  uskutečnila zajímavá přednáška Zdeňka Jehličky, nazvaná Mocenský vliv USA na politiku jihoamerických států. Daná přednáška, spojená s promítáním filmu „Missing” režiséra Costy-Gavrase z roku 1982 uvedla podzimní cyklus pravidelných večerů sledujících mocenské působení USA a evropských zemí na politiku států Jižní Ameriky, a tématicky navazovala na loňskou přednášku o Allendeho vládě pohledem na politické souvislosti vojenského puče, období diktatury a neoliberální transformace chilské společnosti.

Samotná přednáška se věnovala především společensko-ekonomickému pozadí chilské, či obecně latinskoamerické společnosti, které se stalo zdrojem politické nestability latinskoamerických zemí, a které ostatně dalo vzniknout i latinskoamerickým pravicovým vojenským juntám, zejména v 70. letech minulého století.

Ve zkratce lze uvést, že charakteristickým rysem Latinské Ameriky byla, a přetrvává dodnes, hluboká sociální a ekonomická nerovnost. Na jedné straně velcí pozemkoví vlastníci – „latifundisté”, na druhé většina extrémně chudého obyvatelstva. Příčinou takovýchto krajních rozdílů je mj. skutečnost, že v těchto zemích se povětšinou nepodařilo provést skutečně spravedlivou  a efektivní pozemkovou reformu. „Střední třída” skládající se povětšinou z drobné buržoazie, či z inteligence, byla relativně slabá a nepočetná. Sociální rozdíly ještě dále prohlubovala prakticky absentující záchranná sociální síť ze strany státu. Nespokojenost nejchudších vrstev obyvatelstva se tamní vlády zčásti pokoušely utlumovat zvýšením pracovních příležitostí budováním průmyslu prostřednictvím přilákání západního kapitálu, především z USA. Kapitál přilákala pochopitelně vidina levné pracovní síly. Mzdy byly minimální, stačily však alespoň na pokrytí nejzákladnějších životních potřeb. Stát rovněž začal výrazněji investovat do mnohdy megalomanských projektů, na což si bral vysoké půjčky od mezinárodních bank. Není však při míře zdejší korupce divu, že většina peněz na určené účely nakonec nedorazila, a „záhadně” se vytratila… Jak už to tak v kapitalistické ekonomice bývá, „bublina” postupně splaskla a dostavila se krize. Začala se opět prudce zvyšovat nezaměstnanost a vzhledem k předchozím nízkým platům a neexistenci účinné sociální podpory ze strany státu začali lidé opět rychle upadat do ještě větší chudoby. K tomu se ještě v důsledku předchozích půjček, z nichž většina společnosti neměla žádný prospěch, připojilo obrovské zadlužení státu, kterým bylo ospravedlňováno další osekávání již tak nízkých sociálních výdajů (podobnost s dobou nedávnou čistě náhodná….). Nespokojenost rostla, což v případě Chile nakonec vyneslo k moci prezidenta Allendeho, který zahájil skutečnou sociální politiku. Znárodnil zahraniční koncerny a započal reformu zdravotnictví a školství. Těmito kroky si pochopitelně znepřátelil hlavně USA, jejichž koncernů se opatření z většiny dotýkala a uvnitř především velké vlastníky půdy, jakož i církev, která měla výhrady k sekularizaci školství.  Velkoburžoazie se samozřejmě Allendeho reformami cítila velmi ohrožena a hledala cesty, jak si opět zajistit nerušené panství. Když to nešlo po dobrém, tak to šlo po zlém, a s pomocí pravicových elementů v armádě se skrytou, ale zato vydatnou podporou USA se podařilo uskutečnit puč, který otevřel nerušené nadvládě buržoazie prostřednictvím neoliberální ekonomické politiky dveře dokořán…

Zajímavá je i role armády v těchto zemích. Vyšší důstojnický sbor pocházel většinou z buržoazních vrstev, a armádu tak nebylo v případě potřeby příliš obtížné využít pro provedení pravicového puče. Na druhou stranu pro chudé byla armáda jednou z mála možností pro dosažení společenského vzestupu. O službu v armádě byl proto mezi chudými velký zájem a běžní vojáci tedy pocházeli především z proletářského prostředí. Někteří z nich se postupně v kariérním systému armády dostávali do vyšších důstojnických pozic, přičemž si zachovávali levicové smýšlení odpovídající prostředí, z něhož vzešli. Při sílícím vlivu na armádu se pak někteří z nich pokoušeli provést vojenský převrat, tentokrát však v levicovém duchu. Příkladem může být například zesnulý prezident Venezuely Hugo Chávez.

Po přednášce následovalo promítání výše zmíněného filmu Missing, který vychází ze skutečného příběhu „zmizení“ mladého Američana, a na kterém jsou patrné praktiky pinochetovských represálií a zdroje jejich podpory.

Latinská Amerika prošla ve dvacátém století mnoha zvraty, většinou se však pravicové „občanské” vlády střídaly s pravicovými vojenskými juntami. O to je pro většinu společnosti lépe, že v současné době je zde výrazný trend k vládám více či méně levicovým, byť zde přetrvává spousta problémů a nerovností. Snad tento trend přes všechny problémy a nesnáze přispěje k spravedlivějšímu rozdělování národního bohatství i ve prospěch chudé většiny. Doufejme také, že éra „Pinochetů” je v těchto „končinách” již minulostí…

V obdobném duchu by se měly nést i další přednášky na latinskoamerická témata, které by se měly v Cross Clubu konat každé první úterý v měsíci. Příští přednáška se bude věnovat tématu vojenské junty v Argentině.

Profilový obrázek
O autorovi

Komentáře

comments

Social Share

  • google-share

Právní poradna

Zápis závazku prodat v budoucnu nemovitost do katastru

28 září, 2021

Minusové hodiny - nepravidelně rozvrhovaná pracovní doba

27 září, 2021

Má zaměstnavatel nárok na náhradu při vracení pracovní pomůcky?

15 srpna, 2021

Odkazy

Nadcházející akce

  • Momentálně nejsou naplánované žádné akce
AEC v1.0.4

Kalendář akcí

AEC v1.0.4

Štítky

Afrika Akce Amerika Antifašizmus Antikapitalismus Antirasizmus Armáda Asie Blízký východ Bydlení Česká politika čína Ekologie Ekonomika Evropa Evropská unie Filosofie Historie imperialismus Kultura Latinská Amerika Levá perspektiva Levice Liberec Média Odbory a pracoviště Palestina Politika Potraviny Praha Protivládní hnutí Rozhovor Rusko Školství Socialismus Sociální otázky Společnost Spravedlnost Svět Ukrajina válka Vězeňství Z domova Zdravotnictví Ženy a gender

Video

Levá Perspektiva o.s.

Občanské sdružení na obranu sociálně vyloučených, upozaděných a
diskriminovaných lidí včetně prevence sociální exkluze. Provozujeme
levicový, informačně-publicistický web a internetovou právní poradnu.
Aktivně vystupujeme proti fašismu, rasismu, homofobii a všem formám
diskriminace.

Aktuální články

Co je „dělnická aristokracie“ – existovala v minulosti a existuje dnes?

23 ledna, 2023

Pokračující protesty požadují rezignaci peruánské prezidentky

22 ledna, 2023

Solidaritu s protiválečnými aktivisty z Ruska!

19 ledna, 2023

Rozbroje v královské rodině a pohled na monarchii

18 ledna, 2023

Proč i v bohaté společnosti zůstává chudoba

17 ledna, 2023

Archivy

  • Leden 2023
  • Listopad 2022
  • Říjen 2022
  • Září 2022
  • Srpen 2022
  • Červenec 2022
  • Červen 2022
  • Květen 2022
  • Duben 2022
  • Březen 2022
  • Únor 2022
  • Leden 2022
  • Prosinec 2021
  • Listopad 2021
  • Říjen 2021
  • Září 2021
  • Srpen 2021
  • Červenec 2021
  • Červen 2021
  • Květen 2021
  • Duben 2021
  • Březen 2021
  • Únor 2021
  • Leden 2021
  • Prosinec 2020
  • Listopad 2020
  • Říjen 2020
  • Září 2020
  • Srpen 2020
  • Červenec 2020
  • Červen 2020
  • Květen 2020
  • Duben 2020
  • Březen 2020
  • Únor 2020
  • Leden 2020
  • Prosinec 2019
  • Listopad 2019
  • Říjen 2019
  • Září 2019
  • Srpen 2019
  • Červenec 2019
  • Červen 2019
  • Květen 2019
  • Duben 2019
  • Březen 2019
  • Únor 2019
  • Leden 2019
  • Prosinec 2018
  • Listopad 2018
  • Říjen 2018
  • Září 2018
  • Srpen 2018
  • Červenec 2018
  • Červen 2018
  • Květen 2018
  • Duben 2018
  • Březen 2018
  • Únor 2018
  • Leden 2018
  • Prosinec 2017
  • Listopad 2017
  • Říjen 2017
  • Září 2017
  • Srpen 2017
  • Červenec 2017
  • Červen 2017
  • Květen 2017
  • Duben 2017
  • Březen 2017
  • Únor 2017
  • Leden 2017
  • Prosinec 2016
  • Listopad 2016
  • Říjen 2016
  • Září 2016
  • Srpen 2016
  • Červenec 2016
  • Červen 2016
  • Květen 2016
  • Duben 2016
  • Březen 2016
  • Únor 2016
  • Leden 2016
  • Prosinec 2015
  • Listopad 2015
  • Září 2015
  • Srpen 2015
  • Červenec 2015
  • Červen 2015
  • Květen 2015
  • Duben 2015
  • Březen 2015
  • Únor 2015
  • Leden 2015
  • Prosinec 2014
  • Listopad 2014
  • Říjen 2014
  • Září 2014
  • Srpen 2014
  • Červenec 2014
  • Červen 2014
  • Květen 2014
  • Duben 2014
  • Březen 2014
  • Únor 2014
  • Leden 2014
  • Prosinec 2013
  • Listopad 2013
  • Říjen 2013
  • Září 2013
  • Srpen 2013
  • Červenec 2013
  • Červen 2013
  • Květen 2013
  • Duben 2013
  • Březen 2013
  • Leden 2013
  • Prosinec 2012
  • Listopad 2012
  • Říjen 2012
  • Září 2012
  • Srpen 2012
  • Červenec 2012
  • Červen 2012
  • Květen 2012
  • Duben 2012
  • Březen 2012
  • Únor 2012
  • Únor 2010
  • Leden 2010
  • Prosinec 2009
  • Listopad 2009

Štítky

Afrika Akce Amerika Antifašizmus Antikapitalismus Antirasizmus Armáda Asie Blízký východ Bydlení Ekologie Ekonomika Evropa Evropská unie Filosofie Historie imperialismus Kultura Latinská Amerika Levice Levá perspektiva Liberec Média Odbory a pracoviště Palestina Politika Potraviny Praha Protivládní hnutí Rozhovor Rusko Socialismus Sociální otázky Společnost Spravedlnost Svět Ukrajina válka Vězeňství Z domova Zdravotnictví Česká politika čína Školství Ženy a gender
© 2013 Levá perspektiva, o.s. Všechna práva vyhrazena.