• Úvodní stránka
  • Kdo jsme
  • Články
  • Právní poradna
    • Občanské právo
    • Pracovní právo
    • Správní právo
    • Právní rady pro aktivisty
    • Novinky a články
    • Zákony a příručky
  • Publikace
  • Odkazy
  • Kontakty
  • Kemp
facebook

26
ČVC
2021

Příběh světodějného úspěchu čínské revoluce

Štítky: čína, Ekonomika, Historie, Socialismus
Autor: Vijay Prashad a John Ross
komentář : vypnuto

25. února letošního roku oznámil čínský prezident Si Ťin-pching, že se v jeho zemi zvedlo z chudoby definované podle mezinárodních standardů na 1,4 miliardy lidí. Od roku 1981 se 853 milionů obyvatel Číny vymanilo z chudoby díky obrovským investicím čínského státu a Komunistické strany Číny (KS Číny); podle údajů Světové banky žili tři ze čtyř lidí, kteří se dostali z chodby, právě v Číně. „Žádná jiná země nebyla schopná v tak krátkém období dostat tolik lidí z chudoby,“ prohlásil Si.

Když generální tajemník OSN Anttónio Gutteres navštívil v září 2019 Čínu, rozplýval se na tímto úspěchem a nazval jej „největším úspěchem v boji s chudobou v lidských dějinách.“ „Snížili jste novorozeneckou a mateřskou úmrtnost, zlepšili výživu obyvatel, snížili případy neprospívání a na polovinu zredukovali podíl obyvatelstva bez přístupu k bezpečné pitné vodě a sanitaci,“ prohlásil generální tajemník OSN. V roce 1949 v době Čínské revoluce dosahovala novorozenecká úmrtnost v Číně 200 na 1000 živě narozených; toto číslo kleslo do roku 1980 na 50. Studie Světové banky z roku 1988 poznamenala, „mnoho z čínského úspěchu ve zlepšení zdravotního stavu jejího obyvatelstva lze připsat zdravotnické politice a národnímu zdravotnickému systému.“ Takový je historický kontext poznámek generálního tajemníka Guttereze z roku 2019; jinými slovy, čínské státní instituce – vytvořené revolucí vedenou KS Číny – zlepšily sociální podmínky lidského života.

Před revolucí

V roce 1949 patřila Čína mezi nejchudší země světa. Pouze 10 zemí na světě mělo tehdy nižší HDP na hlavu než Čína. Slavná slova Mao Ce-tunga při založení Čínské lidové republiky – „Čínský lid povstal“ – odráží předchozí století ponižování, které zemi přineslo otřesnou chudobu.

Stupeň tohoto utrpení čínského lidu může demonstrovat fakt, že mezi lety 1840 a 1949 zemřelo ve válkách přímo způsobených zahraničními intervencemi, nebo se stali oběťmi občanských válek a hladomorů spojených s těmito intervencemi skoro 100 milionů Číňanů. Čína prožila nejdelší druhou světovou válku ze všech zemí, od roku 1937 do roku 1945 (s občanskou válkou, která pak pokračovala až do roku 1949); počet úmrtí mezi civilisty dosáhl nejméně 14 milionů osob (jak zdokumentoval Rana Mitter ve své knize Zapomenutý spojenec: Čínská druhá světová války, 1937-1945). Počínaje opiovými válkami v roce 1839 až do japonské invaze v roce 1931 bojovala Čína o založení vlastní suverénní existence a budoucnosti.

Šlo o děsivé břemeno této minulosti, které svedlo dohromady určitou škálu radikálů k založení KS Číny v červenci 1921 v Šanghaji. Malá skupina 13 osob včetně Maa se sešla v šanghajské francouzské koncesi a později na turistické lodi na jezeře Nanhu, když po nich začala jít zahraniční policie na základě informací od nasazeného špiona. Základním úkolem KS Číny bylo organizovat a vést dělnickou třídu. Na 1. máje 1924 pochodovalo Šanghají 100 tisíc dělníků a 200 tisíc jich pochodovalo v Kantonu. „Jsou minulostí doby, kdy dělníci byli jen potravou pro děla ve válkách pánů,“ psalo se v letácích. KS Číny se plně zapojila do těchto bojů a rostla přes řadu dočasných ústupů – včetně šanghajského masakru v roce 1927; vedení KS Číny v dlouho trvající anti-imperialistické válce proti Japonsku vedlo ve svých důsledcích k vítězství v roce 1949.

Fáze socialistické výstavby

Čínská revoluce se musela potýkat s nefunkčním státem, zničeným hospodářstvím a společenským neklidem. V roce 1949 žili Číňané o tři roky kratší život, než byl tehdejší světový průměr. Byli hůře vzdělaní, než byl průměr světa a jejich zdravotní stav byl více než špatný. V roce 1978 již Číňané žili o pět let déle, než byl tehdejší světový průměr. Výrazně vzrostla gramotnost a zdravotnické údaje ukazují významná zlepšení. Protože v Číně žilo v roce 1978 22 % světové populace, lze říct, že nikdy v lidské historii nedošlo k tak masovému zlepšení životní situace tolika lidí jako v Číně.

Od roku 1978 se zavedením „reformy a otevření se,“ zažívá Čína nejrychlejší hospodářský růst, který kdy zažila nějaká z velkých zemí světa v zdokumentované historii. Od roku 1978 do roku 2020 činil průměrný čínský růst HDP 9,2 %. Od roku 1978 se spotřeba čínských domácností zvýšila o 1800 procent! To je více než dvojnásobné zlepšení oproti jakékoliv další významné zemi. Znamená to, že každodenní život obyvatel doznal významného zlepšení. Míra gramotnosti je dnes v Číně 97,33 %, v roce 2010 to bylo 95,92 %, zatímco v roce 1949 pouhopouhých 20 %.

Do roku 2025 se Čína stane podle mezinárodně platných definicí Světové banky „vysokopříjmovou ekonomikou“. Tvrdí tak Justin Lin Jifu, člen předsednictva Národního výboru Čínské lidové politické konzultační konference a děkan a profesor Institutu nové strukturální ekonomiky na Pekingské univerzitě. To znamená, že za 75 let, což je doba jednoho lidského života, se Čína proměnila z jedné z úplně nejchudších zemí světa na vysokopříjmovou ekonomiku, se všemi důsledky na obrovské zlepšení životní úrovně, očekávanou délku dožití, vzdělání, kulturu a řadu dalších oblastí lidského živobytí.

Se založením KS Číny před sto lety hrstkou aktivistů našel čínský lid vedení, které jej vyvedlo z obtíží táhnoucích se již od roku 1839; dnes bude hrát KS Číny rozhodující roli v určení dalšího osudu nejen samotné Číny ale celého světa. Tento historický kontext se příliš často ztrácí ze zřetele, když se západní média a politici snaží socioekonomická vítězství Číny bagatelizovat, nebo naznačovat, že se vzaly tu se vzaly od někud z ničeho. Čínský lid přitom za tyto úspěchy bojoval celá staletí.

Profilový obrázek
O autorovi

Komentáře

comments

Social Share

  • google-share

Právní poradna

Zápis závazku prodat v budoucnu nemovitost do katastru

28 září, 2021

Minusové hodiny - nepravidelně rozvrhovaná pracovní doba

27 září, 2021

Má zaměstnavatel nárok na náhradu při vracení pracovní pomůcky?

15 srpna, 2021

Odkazy

Nadcházející akce

  • Momentálně nejsou naplánované žádné akce
AEC v1.0.4

Kalendář akcí

AEC v1.0.4

Štítky

Afrika Akce Amerika Antifašizmus Antikapitalismus Antirasizmus Armáda Asie Blízký východ Bydlení Česká politika čína Ekologie Ekonomika Evropa Evropská unie Filosofie Historie imperialismus Kultura Latinská Amerika Levá perspektiva Levice Liberec Média Nepodmíněný základní příjem Odbory a pracoviště Palestina Politika Potraviny Praha Protivládní hnutí Rozhovor Rusko Školství Socialismus Sociální otázky Společnost Spravedlnost Svět Ukrajina válka Z domova Zdravotnictví Ženy a gender

Video

Levá Perspektiva o.s.

Občanské sdružení na obranu sociálně vyloučených, upozaděných a
diskriminovaných lidí včetně prevence sociální exkluze. Provozujeme
levicový, informačně-publicistický web a internetovou právní poradnu.
Aktivně vystupujeme proti fašismu, rasismu, homofobii a všem formám
diskriminace.

Aktuální články

Historický úspěch kolumbijské levice

21 června, 2022

Antikapitalistický kemp 2022

21 června, 2022

Bolivijská pučistická prezidentka odsouzena na 10 let vězení

20 června, 2022

CoSTANostra v Praze

18 června, 2022

Francouzská radikální levice zvítězila v prvním kole parlamentních voleb

16 června, 2022

Archivy

  • Červen 2022
  • Květen 2022
  • Duben 2022
  • Březen 2022
  • Únor 2022
  • Leden 2022
  • Prosinec 2021
  • Listopad 2021
  • Říjen 2021
  • Září 2021
  • Srpen 2021
  • Červenec 2021
  • Červen 2021
  • Květen 2021
  • Duben 2021
  • Březen 2021
  • Únor 2021
  • Leden 2021
  • Prosinec 2020
  • Listopad 2020
  • Říjen 2020
  • Září 2020
  • Srpen 2020
  • Červenec 2020
  • Červen 2020
  • Květen 2020
  • Duben 2020
  • Březen 2020
  • Únor 2020
  • Leden 2020
  • Prosinec 2019
  • Listopad 2019
  • Říjen 2019
  • Září 2019
  • Srpen 2019
  • Červenec 2019
  • Červen 2019
  • Květen 2019
  • Duben 2019
  • Březen 2019
  • Únor 2019
  • Leden 2019
  • Prosinec 2018
  • Listopad 2018
  • Říjen 2018
  • Září 2018
  • Srpen 2018
  • Červenec 2018
  • Červen 2018
  • Květen 2018
  • Duben 2018
  • Březen 2018
  • Únor 2018
  • Leden 2018
  • Prosinec 2017
  • Listopad 2017
  • Říjen 2017
  • Září 2017
  • Srpen 2017
  • Červenec 2017
  • Červen 2017
  • Květen 2017
  • Duben 2017
  • Březen 2017
  • Únor 2017
  • Leden 2017
  • Prosinec 2016
  • Listopad 2016
  • Říjen 2016
  • Září 2016
  • Srpen 2016
  • Červenec 2016
  • Červen 2016
  • Květen 2016
  • Duben 2016
  • Březen 2016
  • Únor 2016
  • Leden 2016
  • Prosinec 2015
  • Listopad 2015
  • Září 2015
  • Srpen 2015
  • Červenec 2015
  • Červen 2015
  • Květen 2015
  • Duben 2015
  • Březen 2015
  • Únor 2015
  • Leden 2015
  • Prosinec 2014
  • Listopad 2014
  • Říjen 2014
  • Září 2014
  • Srpen 2014
  • Červenec 2014
  • Červen 2014
  • Květen 2014
  • Duben 2014
  • Březen 2014
  • Únor 2014
  • Leden 2014
  • Prosinec 2013
  • Listopad 2013
  • Říjen 2013
  • Září 2013
  • Srpen 2013
  • Červenec 2013
  • Červen 2013
  • Květen 2013
  • Duben 2013
  • Březen 2013
  • Leden 2013
  • Prosinec 2012
  • Listopad 2012
  • Říjen 2012
  • Září 2012
  • Srpen 2012
  • Červenec 2012
  • Červen 2012
  • Květen 2012
  • Duben 2012
  • Březen 2012
  • Únor 2012
  • Únor 2010
  • Leden 2010
  • Prosinec 2009
  • Listopad 2009

Štítky

Afrika Akce Amerika Antifašizmus Antikapitalismus Antirasizmus Armáda Asie Blízký východ Bydlení Ekologie Ekonomika Evropa Evropská unie Filosofie Historie imperialismus Kultura Latinská Amerika Levice Levá perspektiva Liberec Média Odbory a pracoviště Palestina Politika Potraviny Praha Protivládní hnutí Regiony Rozhovor Rusko Socialismus Sociální otázky Společnost Spravedlnost Svět Ukrajina válka Z domova Zdravotnictví Česká politika čína Školství Ženy a gender
© 2013 Levá perspektiva, o.s. Všechna práva vyhrazena.