• Úvodní stránka
  • Kdo jsme
  • Články
  • Právní poradna
    • Občanské právo
    • Pracovní právo
    • Správní právo
    • Právní rady pro aktivisty
    • Novinky a články
    • Zákony a příručky
  • Publikace
  • Odkazy
  • Kontakty
  • Kemp
facebook

01
ŘíJ
2018

Připomínka 80. let od zrady západních velmocí v Mnichově

Štítky: Evropa, Historie, Politika, Z domova
Autor: Nikola Čech
komentář : vypnuto
V osmičkovém roce, jakým je i ten letošní, není o připomínky zásadních milníků novodobých českých resp. československých dějin nouze. Kulaté výročí podepsání tzv. Mnichovské dohody, jedné z nejtragičtějších událostí v naší historii, si připomněli účastníci shromáždění organizovaného Středočeským krajským výborem KSČM ve spolupráci s dalšími organizacemi.
 
Shromáždění se konalo symbolicky před budovou dnešního Rudolfina, místa prvorepublikového sídla Poslanecké sněmovny československého parlamentu, kde se 22. září 1938 odehrála spontánní čtvrtmilionová demonstrace proti přijetí britsko-francouzského ultimáta o odstoupení území československého pohraničí nacistické Třetí říši. Tehdejší demonstrace a vyhlášená generální stávka sice vedla k pádu Hodžovy vlády a následnému provedení mobilizace armády, ale ani nová vláda generála Syrového ani tehdejší prezident Edvard Beneš nebyli schopni či píše ochotni opřít se o masové antifašistické hnutí a vůli lidu k odporu proti hitlerovské agresi a 30. září kapitulovali před dalším nátlakem západních velmocí, k němuž došlo právě na setkání „o nás bez nás“ v Mnichově.
 
Na úvod připomínkového shromáždění zazněla symbolicky hymna Československé republiky. Moderátorka celé akce, předsedkyně pražské krajské rady KSČM Marta Semelová přečetla známé verše básníka Františka Halase Zpěv úzkosti, vztahující se k Mnichovské zradě, a následně se ujala funkce moderátorky celé akce. Jako první vystoupil se svým projevem předseda KSČM Vojtěch Filip. Ten hned v úvodu zmínil, že Mnichov připravil cestu k úplnému zániku Československa v roce 1939, že způsobil zánik dvacet let existujícího samostatného státu Čechů a Slováků, tak jako rok 1989 připravil jeho nové, neméně hanebné rozdělení. Mnichov podle Filipa představoval jasnou zradu západních velmocí na českém národě, která se jim ale následně „milionkrát“ vymstila. Podle Filipa je proto velkou hrozbou hájit dnes zájmy tzv. euroatlantické civilizace. Podle něj je naopak nutné nespoléhat se na „přátele“ pouze v jednom táboře, vážit si každé upřímné pomoci (v roce 1938 např. ze strany SSSR a Jugoslávie) a jednat s každým jako rovný s rovným. Filip připomněl ztrátu suverenity po roce 1989 v podobě závislosti české ekonomiky na zahraničním kapitálu s odlivem stovek miliard korun na dividendách, ale také nepřípustné politické ústupky učiněné v rámci tzv. smiřování v 90. letech, kdy text Česko-německé deklarace nehovoří o hranicích ČR jako o státních, ale jen jako o současných hranicích, což je i v rozporu se smlouvou uzavřenou v roce 1973 mezi ČSSR a NSR.
 
Jako druhý vystoupil za pořádající středočeskou KSČM a také za odbory OS ČMS poslanec Stanislav Grospič. Jeho vystoupení se neslo ve znamení kritiky skupin, organizací a stran, které působí jako pátá kolona Sudetoněmeckého landsmannschaftu (SDL) v ČR, např. určité kruhy katolické církve a neziskové organizace, které ovlivňují mladé lidi, žáky a studenty na školách. Jmenovité kritice byli vystaveni bývalí ministři za KDU-ČSL Pavel Bělobrádek a Daniel Hermann za účast na Sudetoněmeckých dnech, ale i bývalá ministryně sociální demokracie Michaela Marxová, která se SDL koketovala. Grospič připomněl podíl velké části českých Němců na Mnichovu a následnému rozpoutání druhé světové války a okupaci Československa.
 
Milan Richter z Klubu českého pohraničí zmínil činnost této organizace založené před 26 lety v Chomutově s tím, že je stále třeba odmítat různé „omluvy“ směřované k SDL, stejně jako zlehčování významu a právní relevance Postupimské konference a dekretů prezidenta republiky. Rovněž je třeba trvat na absolutní neplatnosti Mnichovské dohody. Účastníky pozval na setkání konané ke dni veteránů 11. listopadu na pražské Slávii a vyjádřil přání větší aktivity komunistů mezi lidmi na akcích i v médiích. Závěrem se rovněž vyslovil pro přijetí zákona na podporu českého jazyka.
 
Následovala vystoupení zástupců Slovanského výboru a Levicového klubu žen, která se nesla v podobném duchu a akcentovala výše zmíněné aspekty připomínky Mnichova spojené se silnou kritikou dnešní politiky EU.
 
Osvěžením z jisté monotónnosti vystoupení pak byly závěrečné projevy zástupců Komunistického svazu mládeže Wilhelma Feigla a Českého mírového hnutí Milana Krajči. Feigl ve svém projevu vypíchl skutečnost, že Mnichov byl především pokusem vládnoucí třídy nejbohatších evropských států směřovat fašistickou agresi proti Sovětskému svazu jako státu budujícího socialismus, a upozornil na to, že vedle zrady západních velmocí představoval také vyvrcholení sabotáže lidového antifašistického hnutí vedeného komunisty. Připomněl, že není náhoda, že fašismus byl poražen zejména za přispění Sovětského svazu, a vyjádřil nutnost spojovat i dnes boj proti znevažování této role SSSR a proti snahám o revizi interpretace druhé světové války s bojem proti dnešnímu fašismu a aktuálním fašistickým tendencím a s bojem za socialistickou, resp. komunistickou společnost.
 
Krajča připomněl novodobé „Mnichovy“, kdy se řada států, bohužel nyní nezřídka za aktivní účasti české politické reprezentace, stala oběťmi změn režimu „o nás bez nás“, resp. obětmi válek a agresí vyvolaných Západem. Zmínil v této souvislosti Jugoslávii, Afghánistán, Irák, Sýrii nebo Ukrajinu. Projev směřoval bojovně k výzvě postavit se všem Mnichovanům, odmítnout imperialismus a jeho války a zakončil jej heslem „Už nikdy žádný Mnichov“.
 
Stanislav Grospič poté přečetl Prohlášení účastníků shromáždění k 80. výročí Mnichovské zrady, v němž opět ostře napadl jednak politiky spolupracující se SDL, tak i celkovou zahraniční politiku České republiky a uskupení EU a NATO, jejichž je členem, neboť tato uskupení stojí za vyvoláváním válečných konfliktů, v jejichž důsledku vypukla mimo jiné i migrační krize, a podporují dnešní fašistické a autoritativní režimy, jako je například pomajdanovský režim na Ukrajině. Shromáždění oficiálně zakončilo přehrání husitského chorálu Kdož sú boží bojovníci a položení květin u pomníku odbojářů na Klárově.
 
Akce připomínající výročí Mnichovské dohody v režii KSČM byla chvályhodným počinem už proto, že jiné politické strany se takto veřejně v ulicích k této tragické události nijak nevyjádřily. Politická reprezentace ostatně celkově propadla náhlé epidemii ztráty řeči a ani se nepokusila důstojným aktem připomenout oběti henleinovského puče v pohraničí, uctít památku tehdy zavražděných hraničářů, nebo reflektovat strádání tisíců a desetitisíců antifašistů a uprchlíků české, německé a židovské národnosti, kteří po Mnichovu museli opustit Německem anektované pohraniční oblasti, nebo skončili v nacistických koncentračních táborech a věznicích. Na druhou stranu nutno kvitovat s povděkem, že 30. září si na rozdíl od srpnových událostí 1968 nepřivlastnily ani samozvané úderky pražské kavárny ke svému hysterickému antikomunistickému exhibování.
 
Na samotném shromáždění se nicméně příliš zdůrazňovala role dnes zcela marginalizováno SDL a jen zcela okrajově nebo vůbec se mluvilo o mnohem silnějších politických aktérech koketujících se snahami o revizi poválečného řešení národnostní otázky v Československu, jako jsou například dnes vládnoucí politické strany v Maďarsku a Rakousku, nebo největší německá opoziční strana Alternativa pro Německo. To samé lze říct o minimálním zmínění hrozby dnešního růstu fašismu a fašizace v řadě evropských zemí, ale třeba také v Izraeli a Turecku – což se vzhledem k jejich aktuální agresi proti suverenitě sousedních zemí, stejně jako perzekuci levicových sil a brutálnímu národnostnímu útlaku přímo nabízelo.
 
Jako jednoznačně pozitivní naopak hodnotím připomenutí role levicového hnutí – a zejména komunistů – stejně jako klíčové role Sovětského svazu jako státu vybudovaného pracujícími na základech internacionalismu – v boji proti fašismu a porážce nacistického Německa i jeho spojenců. V této antifašistické internacionální tradici je třeba pokračovat a ničit výhonky hnědého moru tak jako naši předchůdci – výročí, nevýročí.
Profilový obrázek
O autorovi

Komentáře

comments

Social Share

  • google-share

Právní poradna

Zápis závazku prodat v budoucnu nemovitost do katastru

28 září, 2021

Minusové hodiny - nepravidelně rozvrhovaná pracovní doba

27 září, 2021

Má zaměstnavatel nárok na náhradu při vracení pracovní pomůcky?

15 srpna, 2021

Odkazy

Nadcházející akce

  • Momentálně nejsou naplánované žádné akce
AEC v1.0.4

Kalendář akcí

AEC v1.0.4

Štítky

Afrika Akce Amerika Antifašizmus Antikapitalismus Antirasizmus Armáda Asie Blízký východ Bydlení Česká politika čína Ekologie Ekonomika Evropa Evropská unie Filosofie Historie imperialismus Kultura Latinská Amerika Levá perspektiva Levice Liberec Média Odbory a pracoviště Palestina Politika Potraviny Praha Protivládní hnutí Rozhovor Rusko Školství Socialismus Sociální otázky Společnost Spravedlnost Svět Ukrajina válka Vězeňství Z domova Zdravotnictví Ženy a gender

Video

Levá Perspektiva o.s.

Občanské sdružení na obranu sociálně vyloučených, upozaděných a
diskriminovaných lidí včetně prevence sociální exkluze. Provozujeme
levicový, informačně-publicistický web a internetovou právní poradnu.
Aktivně vystupujeme proti fašismu, rasismu, homofobii a všem formám
diskriminace.

Aktuální články

Co je „dělnická aristokracie“ – existovala v minulosti a existuje dnes?

23 ledna, 2023

Pokračující protesty požadují rezignaci peruánské prezidentky

22 ledna, 2023

Solidaritu s protiválečnými aktivisty z Ruska!

19 ledna, 2023

Rozbroje v královské rodině a pohled na monarchii

18 ledna, 2023

Proč i v bohaté společnosti zůstává chudoba

17 ledna, 2023

Archivy

  • Leden 2023
  • Listopad 2022
  • Říjen 2022
  • Září 2022
  • Srpen 2022
  • Červenec 2022
  • Červen 2022
  • Květen 2022
  • Duben 2022
  • Březen 2022
  • Únor 2022
  • Leden 2022
  • Prosinec 2021
  • Listopad 2021
  • Říjen 2021
  • Září 2021
  • Srpen 2021
  • Červenec 2021
  • Červen 2021
  • Květen 2021
  • Duben 2021
  • Březen 2021
  • Únor 2021
  • Leden 2021
  • Prosinec 2020
  • Listopad 2020
  • Říjen 2020
  • Září 2020
  • Srpen 2020
  • Červenec 2020
  • Červen 2020
  • Květen 2020
  • Duben 2020
  • Březen 2020
  • Únor 2020
  • Leden 2020
  • Prosinec 2019
  • Listopad 2019
  • Říjen 2019
  • Září 2019
  • Srpen 2019
  • Červenec 2019
  • Červen 2019
  • Květen 2019
  • Duben 2019
  • Březen 2019
  • Únor 2019
  • Leden 2019
  • Prosinec 2018
  • Listopad 2018
  • Říjen 2018
  • Září 2018
  • Srpen 2018
  • Červenec 2018
  • Červen 2018
  • Květen 2018
  • Duben 2018
  • Březen 2018
  • Únor 2018
  • Leden 2018
  • Prosinec 2017
  • Listopad 2017
  • Říjen 2017
  • Září 2017
  • Srpen 2017
  • Červenec 2017
  • Červen 2017
  • Květen 2017
  • Duben 2017
  • Březen 2017
  • Únor 2017
  • Leden 2017
  • Prosinec 2016
  • Listopad 2016
  • Říjen 2016
  • Září 2016
  • Srpen 2016
  • Červenec 2016
  • Červen 2016
  • Květen 2016
  • Duben 2016
  • Březen 2016
  • Únor 2016
  • Leden 2016
  • Prosinec 2015
  • Listopad 2015
  • Září 2015
  • Srpen 2015
  • Červenec 2015
  • Červen 2015
  • Květen 2015
  • Duben 2015
  • Březen 2015
  • Únor 2015
  • Leden 2015
  • Prosinec 2014
  • Listopad 2014
  • Říjen 2014
  • Září 2014
  • Srpen 2014
  • Červenec 2014
  • Červen 2014
  • Květen 2014
  • Duben 2014
  • Březen 2014
  • Únor 2014
  • Leden 2014
  • Prosinec 2013
  • Listopad 2013
  • Říjen 2013
  • Září 2013
  • Srpen 2013
  • Červenec 2013
  • Červen 2013
  • Květen 2013
  • Duben 2013
  • Březen 2013
  • Leden 2013
  • Prosinec 2012
  • Listopad 2012
  • Říjen 2012
  • Září 2012
  • Srpen 2012
  • Červenec 2012
  • Červen 2012
  • Květen 2012
  • Duben 2012
  • Březen 2012
  • Únor 2012
  • Únor 2010
  • Leden 2010
  • Prosinec 2009
  • Listopad 2009

Štítky

Afrika Akce Amerika Antifašizmus Antikapitalismus Antirasizmus Armáda Asie Blízký východ Bydlení Ekologie Ekonomika Evropa Evropská unie Filosofie Historie imperialismus Kultura Latinská Amerika Levice Levá perspektiva Liberec Média Odbory a pracoviště Palestina Politika Potraviny Praha Protivládní hnutí Rozhovor Rusko Socialismus Sociální otázky Společnost Spravedlnost Svět Ukrajina válka Vězeňství Z domova Zdravotnictví Česká politika čína Školství Ženy a gender
© 2013 Levá perspektiva, o.s. Všechna práva vyhrazena.