Jakmile se objevily plakáty na celostátní demonstraci 21. dubna od 13:00 v Praze, pořádané v rámci kampaně odbory, společenskými organizacemi a protivládními iniciativami, začali jsme být jako NAL bombardováni dotazy, proč není Nová antikapitalistická levice uvedena na plakátu.

Důvodem v žádném případě není to, že by NAL tuto akci nepodporovala. Naopak, odvádíme svůj díl práce na tom, aby akce byla úspěšná a do ulic vyrazilo co nejvíce lidí. Naši členové a sympatizanti v Praze, stejně jako v dalších regionech pořádají petiční stánky, na kterých zvou veřejnost na demonstraci. Vydali jsme také několik článků k tématu, mobilizační videopozvánku a e-mailovou pozvánku pomocí našeho Infomailu. Již nyní, necelé tři týdny před demonstrací, jsme oslovili řádově několik tisíc lidí, což sice nejsou omračující počty, ale ani to není zanedbatelný příspěvek ke společnému dílu.

Důvodem neuvedení NAL na plakát je skutečnost, že NAL usiluje o to stát se politickým hnutím. Některým odborovým svazům a některým občanským iniciativám (ač nevíme kterým) to vadí. Nechtějí být spojovány s politickými stranami. Roli zřejmě sehrálo i to, že některým zní náš název příliš radikálně.

Takové důvody lze částečně pochopit vzhledem k tomu, že provládní média, čili prakticky všechna média, by jistě skočila po možnosti pokusit se odbory a celou kampaň diskreditovat tak, jak to obvykle činí. Slyšeli bychom tradiční řeči o tom, jak jsou odbory ve skutečnosti prodlouženou rukou levicových politických stran, jak místo hájení zájmů zaměstnanců fušují na příkaz z Lidového (či jiného) domu do politiky, apod. a nyní se začali napojovat na vysloveně „protidemokratické síly“ (pro provládní novináře existuje neochvějná ekvivalence demokracie se rovná kapitalismus) a bůhví, jakou další „chytrost“ by ještě vymysleli novináři, informující veřejnost naprosto objektivně ve prospěch TOP09 či ODS.

Na druhou stranu musíme i my jako NAL přiznat určitou chybu, kterou jsme udělali tím, že jsme na první schůzce nenavrhli zapojení politických stran do kampaně. Takový přístup by měl svoji logiku. Jde přeci o to sjednotit všechny (kromě fašistů a k nim inklinujících elementů, samozřejmě), kdo si přejí pád současné vlády, zastavení reforem a předčasné volby, bez ohledu na to, o jakou formu organizace se jedná – iniciativu, občanské sdružení, společenskou zájmovou organizaci, nebo politickou stranu.

Vždyť se tu jedná o nanejvýš politické požadavky! Odbory a občanské iniciativy se na takových požadavcích mohou shodnout i s politickými stranami.

Ostatně v zemích západní Evropy je to běžné. Tam často ve společných průvodech s odboráři pochodují kontingenty levicových stran.

Česká politická kultura k tomu ale dosud nedospěla. Odbory se dosud zcela nevymanily z klatby apolitičnosti, kterou na sebe samy uvrhly krátce po listopadu 89. Jakoby obhajoba zájmů zaměstnanců šla provádět apoliticky, nějakým způsobem čistě věcně.

Obavy z diskreditace demonstrace médii, že je „na objednávku levicové opozice“, jsou zřejmě stále mezi odboráři až příliš silné. Spojování demonstrace odborů a občanských iniciativ s politickými stranami a jejich zájmy se ze strany médií a vládních politiků ale stejně nelze vyvarovat.

Ostatně, představitelé řady politických stran na demonstraci jistě zamíří, kamery a fotoaparáty si je najdou, a bude to významnou součástí reportáží z demonstrace, ať odbory a iniciativy chtějí nebo nechtějí. Opozičním stranám tak bude stačit, aby se na demonstraci objevilo několik jejich hlavounů, aniž by musely pro úspěch samotné akce cokoliv udělat.

Nebylo by nakonec přeci jen lepší, aby byly velké opoziční strany naopak přímo vyzvány, ať se naplno zapojí do mobilizace a přivedou na demonstraci tisíce svých členů a desetitisíce svých voličů? Pánové Sobotka a Filip budou v médiích stejně prezentováni, tak proč jejich strany nenechat, či, vzhledem k jejich proslulé „aktivitě“, spíše nedokopat, aby pro jednou také něco ryze praktického udělaly pro dobrou věc?