Nová antikapitalistická levice ostře protestuje proti způsobu, jakým česká mainstreamová média informovala o událostech během svátku Prvního máje.
Pro příklad, Česká televize sugestivně prezentovala anarchistické antifašistické shromáždění a shromáždění fašistické DSSS jako dvě v zásadě podobné skupiny lidí.

Podobně server iDnes označil obě shromáždění paušálně jako extrémistická: „První máj přivedl do ulic Prahy extremisty. Centrem prošlo na dvě stě anarchistů, na Václavském náměstí se sešlo kolem stovky příznivců Dělnické strany sociální spravedlnosti.“

Server Novinky.cz dokonce označil účastníky anarchistické pochodu jako ty, kdo střet s DSSS vyprovokoval: „Asi dvě stovky anarchistů při pochodu na prvomájový protest na pražské náměstí Republiky provokovaly cestou účastníky demonstrace Dělnické strany sociální spravedlnosti.“

Tato a mnohá další média se v současné době prakticky vzdala alespoň předstírání objektivity a provozují otevřenou propagandu. Média publikují také stále více zpráv, kterými jsou Romové paušálně označováni za viníky trestné činnosti, ačkoliv trestné činy vždy páchají konkrétní jednotlivci. Činí tak i v některých případech, kdy totožnost pachatelů, ale ani jejich etnická příslušnost, není známa. Navíc mnohé informace, které média přinesla, se později ukázaly jako nepodložené či vysloveně nepravdivé, obsajující pouze vybrané, „hodící se“ svědectví a zamlčující jiná důležitá fakta a pohledy. Nechybělo ani několik zcela smyšlených případů. Chování médií tak zejména v poslední době stále více působí jako snaha o vyvolání násilného etnického konfliktu.

Nová antikapitalistická levice varuje čtenáře, posluchače a diváky před přebíráním informací z těchto médií. Je třeba si uvědomit, že mezi vlastníky většiny médií jsou sponzoři stran tvořící současnou vládní koalici v čele s Nečasem. Zároveň si klademe otázku, zda vyhrocování etnické nesnášenlivosti, stejně jako kladení rovnítka mezi nacisty s jejich ideologií násilí a vraždění a odpůrci fašismu, nesouvisí se snahami odpoutat pozornost od politiky Nečasovy vlády a „zaměstnat“ oběti této politiky etnickým konfliktem právě v době, kdy jsou rostoucí počty občanů České republiky připraveny vynutit si demisi vlády prostřednictvím demonstrací, stávek a aktů občanské neposlušnosti.