Dobrý den, pěkné dopoledne vám všem,

dnes bych zde rád vystoupil s příspěvkem, kterým bych se chtěl vymezit vůči tvrzení, která se na nás valí ze všech stran, z médií, od politiků a od jiných veřejně činných osob, a sice že Rusko je hrozba, že Rusko představuje pro Českou republiku vojenské nebezpečí, a že proto potřebujeme členství v NATO; že funkcí NATO je pouze obrana a zajištění bezpečnosti vůči těmto hrozbám z Ruska. Není to pravda a já bych k tomu rád uvedl pár argumentů a čísel.

Předně, jsme dnes svědky bezprecedentní události. V letošním roce se poprvé v novodobých dějinách budují ve středoevropském a východoevropském regionu, konkrétně v Polsku, stálé vojenské základny USA a sil NATO. Přesouvá se do nich 4000 vojáků americké armády z obrněné brigády ze základny v Arizoně a spolu s nimi se bude přesouvat i 87 tanků Abrams1, 300 pásových obrněnců a samohybných houfnic Paladin a 900 obrněnců na kolech.  Tyto vojenské síly budou umístěny na západě země, což umožní přesunout početné vojenské síly polské armády k východním hranicím a na základny poblíž Kaliningradské oblasti. Nejde o první vojenské síly NATO a USA, které jsou umisťovány ve střední a východní Evropě. Již po roce 2014 bylo přesunuto 4000 vojáků do Polska a Pobaltí, v minulém roce pak vznikla základna raketové obrany v Rumunsku, další se v roce 2018 dostaví v Polsku. Za 200 milionů korun se buduje nový vojenský komplex v Bydhošti.

NATO a armáda USA tedy tvoří u hranic s Ruskem a Běloruskem nové mohutné vojenské kapacity a základny, přičemž výrazně posílilo také vyzbrojení polské armády. Vedle toho expanduje i (geo)politicky. Letos, jak víme, se NATO rozrostlo o další stát – Černou Horu. Je pravdou, že i Rusko posílilo v poslední době své vojenské kapacity na západní hranici. Tady je ale nutno uvést, že například v roce 1999 měla ruská armáda dislokováno v Kaliningradské oblasti 25 tisíc vojáků a 850 tanků, zatímco dnes tam má pouze 10 tisíc vojáků a zhruba 100 tanků. Varování před ruskou hrozbou patří tedy do oblasti propagandy.

Kromě stavby nových stálých vojenských základen USA a NATO ve střední a východní Evropě musí vzbuzovat velké obavy i neustále rostoucí agresivita NATO projevovaná pořádáním vojenských cvičení v Polsku a Pobaltí. V Pobaltí se dlouhodobě konají vojenská cvičení Saber Strike, kterých se v roce 2014 účastnilo 4700 vojáků, v roce 2015 6000 vojáků, v roce 2016 již 10 tisíc vojáků a letos se plánuje ještě vyšší počet. Vedle toho se ale loni konalo v Polsku svým rozsahem bezprecedentní vojenské cvičení Anaconda-16 s účastí 31 tisíc vojáků NATO.

Zde je třeba jasně říct: není to jen americká administrativa, která režíruje nebo snad vnucuje tuto militaristickou politiku ostatním, ale jsou to i vlády některých evropských zemí, zejména Polska a Rumunska, které s touto agresivní politikou souhlasí a vítají cizí vojáky a základny na svém území. Tak polský ministr zahraničí Witold Waszcykowski prohlásil: „Po 17 letech politického členství v Alianci získává naše členství konečně plnohodnotný, vojenský rozměr“. Podobně polský ministr obrany Macierewicz uvedl, že Polsko na cizí vojáky „čekalo hodně dlouho, celá desetiletí“.

Samostatnou kapitolou je Ukrajina, kde po převratu na Majdanu nové vedení země intenzivně spolupracuje s NATO ve výcviku, vyzbrojování a cvičení svých vojáků. Od roku 2014 se u Lvova konají cvičení Rapid Trident, kterých se v letech 2014 a 2015 účastnilo kolem 1500 vojáků, ale letos se jich chystá účastnit 7000 cizích vojáků NATO. Před krátkou dobou se ovšem konalo i černomořské námořní vojenské cvičení Sea Shield s účastí 2800 vojáků zejména z USA, Ukrajiny a Rumunska. NATO plánuje expandovat směrem na východ nejen na Ukrajinu, ale hovoří se čím dál víc o vstupu Gruzie a také o prohlubující se spolupráci mezi NATO a Švédskem. Taková jsou tedy fakta o militarizaci a skutečných hrozbách agrese ve střední a východní Evropě.

Na samotný závěr musím ještě zmínit jednu věc: i na české levici se v souvislosti s nedávnými americkými prezidentskými volbami objevily hlasy, a nebylo jich málo, které si od zvolení prezidenta Trumpa slibovaly změnu tohoto agresivního kurzu. Ano, Trump ve své volební kampani tvrdil, že NATO je zastaralým reliktem Studené války, že členství v něm je břemenem amerických daňových poplatníků, že je ekonomicky nevýhodné a mělo by být přezkoumáno. Ale po svém zvolení Trump v názorech na NATO otočil o 180 stupňů. Najednou je NATO užitečné a musí být dále podporováno. A po slovech následují činy: Je to Trump, kdo pokračuje v Obamově kurzu, schvaluje peníze na nové vojenské základny a vojska v Polsku a Pobaltí, kdo přijímá do NATO Černou horu, kdo cvičí a vyzbrojuje ukrajinské neobanderovce. Nyní dokonce po desetiletí jakési plichty na Blízkém východě Trump při své cestě do Saudské Arábie avizoval potřebu vzniku „arabského NATO“, které by se skládalo z Jordánska, Saudské Arábie, Spojených arabských emirátů a Egypta. Saudské Arábii prodává zbraně za 100 miliard dolarů.

Komu tedy neotevřely oči Trumpovy názorové veletoče, snad mu je otevřely tyto agresivní činy. A komu nestačilo ani to, pak je dozajista musel otevřít při otevřených vojenských útocích americké armády vedené Trumpem proti suverénní syrské vládě z poslední doby. Věřím, že tyto zločinné útoky otevřely opravdu oči už i slepým. Proto prosím, mějme všichni oči otevřené, nenechávejme se obelhat, nenechávejme se ukolébat propagandou a nepropadejme iluzím v nějaké změny kurzu vedené „shora“. Změnu k mírové politice si musíme vydobýt my sami.

Na shledanou a smrt NATO!